VZDÁT SE VLASTNÍ DŮLEŽITOSTI

VZDÁT SE VLASTNÍ DŮLEŽITOSTI

Příspěvekod teo » sob 08. kvě 2010 0:53:29

"Ten, kdo lpí na důležitosti vlastní osoby nebo si vztahuje věci na sebe, projevuje nejvyšší stupeň sobectví, protože vlastně počítá s tím, že se vše točí kolem něj." /Jedna z inspiračních karet dle knihy ČTYŘI DOHODY/

Včera večer jsem byl pozván na bratrovy narozeniny. Nebyl jsem skoro na žádné oslavně, v podstatě celý život. Doma jsme nikdy nic takového neslavili, tak jsem nikdy ani neuvažoval účastnit se nějaké oslavy atd... všechno mi to připadá tak cizí... . S bratrem mám špatné vztahy. Chvíli se zdá vpohodě, v druhé chvíli zuří, je strašně náladový. Je mezi námi rozdíl 12let. Skoro jsme se nestýkali. Teď asi prochází nějakou proměnou, jelikož se pokouší navázat se mnou nějaký kontakt. Měl jsem z oslavy obavy. Sejít se s zcela neznámími lidmi a o něčem si tam povídat? Já jsem před mnoha lety kolem sebe postavil vysokou zeď. Pro ochranu, před lidmi, měl jsem za to, že mě lidé ohrožují. Dnes vím, že jen odhnala lidi kolem mě, a místo aby mě chránila, mě izolovala. Bylo to ale mé rozhodnutí. Dnes vím, že je třeba demontovat, nejde to hned... Tam za tou zdí je život.
Čeho jsem se na té oslavě obával... nic z toho se nenaplnilo, bylo to ok. Jelikož každá věc má nějaký smysl, tak jsem uvažoval co bylo tím smyslem.
Na té oslavě byla kantorka anglického jazyka s jejím přítelem ze spojených států, který také učí. Navíc ještě další lidé tam taky uměli anglicky.
Před rokem a půl mě okouzlila angličtina a velkou rychlostí jsem začal nabírat vědomosti. Nabírám je každým dnem a příští rok bych chtěl odjet do Británie, abych jazyk aktivoval.
Umět něco co tak někdo neumí - to jsem si vždycky přál. Mít něco co mě bude privilegovat.
Toto byl ten smysl. Uvědomit si, že jsem vlastně sobec. Jestli angličtinu umí řekněmě 10% národa, tak to je kde kdo. Nebudu přestávat, a budu ve studiu pokračovat dál, jelikož je to jedna z věcí co mě učiňují šťastným.

Jde tu o tu sobeckost. Toto je další pytel závaží který musím odvázat, abych zase o něco vzlétl výše. Jen nevím jak.
Můžete mi poradit vaši skušenost na toto téma?

Děkuji
/zátím sobecký/ Ondřej
Uživatelský avatar
teo
 
Příspěvky: 152
Registrován: pon 26. dub 2010 21:59:04
Poděkoval: 114
Poděkováno: 43-krát v 29 příspěvcích

Re: VZDÁT SE VLASTNÍ DŮLEŽITOSTI

Příspěvekod watta » sob 08. kvě 2010 9:50:08

řešilo se to tu už x-krát, padlo na to nesčetné množství názorů, stačí vyhledat...
tahleta ruizova karta je naprostý blábol. zkuste žít podle ní a uvidíte, jestli budete šťastný a dosáhnete toho, co opravdu chcete.
já je důležité. kdo neumí ctít sám sebe, neumí ctít ani okolí. to je potom jenom duchovní hra na hodného a snaživého, který by se rád rozdal. doufám, že už nebude v budoucnu moc komu, protože těch šťastných bude přibývat...

***
:ahoj2:
Uživatelský avatar
watta
 
Příspěvky: 1022
Registrován: úte 16. čer 2009 12:07:19
Poděkoval: 124
Poděkováno: 291-krát v 200 příspěvcích

Následující uživatelé by rádi poděkovali uživateli watta za tento příspěvek:
amp, Ladislav, Petr

Re: VZDÁT SE VLASTNÍ DŮLEŽITOSTI

Příspěvekod slastimrak » sob 08. kvě 2010 11:25:40

No ono jde o to co si kdo představuje pod pojmem důležitost. Já jsem ovlivněný zelandovým transurfingem a vnímám tak důležitost v rámci jeho výkladu. Zbavit se důležitosti vidím naopak jako nezbytný krok k získání vnitřní svobody. Důležitost je podle mě přílišné zabývání se sám sebou a z toho plynoucí vztahovačnost - např. pocit méněcennosti je projevem přílišné důležitosti. Člověk neustále řeší věci typu "co si o tom pomyslí ostatní", "nevypadám při tom blbě" a podobné blbosti, např. se při rozhovoru s osobou opačného pohlaví, kterou by rádi okouzlili, neustále zabývají sami sebou a přemýšlí co by řekli, místo toho aby si prostě vychutnávali její přítomnost a byli přirození. Navíc, člověk, který se zbavil důležitosti, působí uvolněně a sebejistě - protože se prostě nepotřebuje před nikým ospravedlňovat - a lidé kolem vás to vycítí. Důležitost tak opravdu není nic jiného než závaží, kterého je potřeba se zbavit. A zbavit se důležitosti vůbec neznamená, že by se člověk neměl mít rád a nevážit si sám sebe, podle mě je to pravý opak, prosté přijmutí sama sebe takového jaký jsem, "neřešit se" a jen si užívat všeho kolem sebe. A podle toho se snažím s většími či menšími úspěchy žít a opravdu jsem šťastnější než dřív. :)
Uživatelský avatar
slastimrak
 
Příspěvky: 7
Registrován: ned 01. lis 2009 13:33:55
Poděkoval: 3
Poděkováno: 6-krát v 4 příspěvcích

Následující uživatelé by rádi poděkovali uživateli slastimrak za tento příspěvek:
Lída, Monika, Petr

Re: VZDÁT SE VLASTNÍ DŮLEŽITOSTI

Příspěvekod Petr » pát 14. kvě 2010 7:32:12

hehe, no pripomnelo me to tu pasaz ze Stoparova pruvodce, jak hlavniho hrdinu poslou za trest do pristroje, kde vsichni zesili (zešílí, ne zesílí :D). Ten pristroj jim ukazuje jejich pozici v celem vesmiru, tj. jak jsou naproste nic, nepatrne zrnicko v mega-ohromnem prostoru.

A hlavni hrdina z toho pristroje jako prvni a jediny vychazi zesilen (zesílen, ne zešílen :D) protoze zde vidi svou ohromnou dulezitost v cele hre.

Jinak k tematu.. Myslim, ze se jedna presne o ten rozdil mezi ctenim sam sebe, nepodcenovanim sve hodnoty a mezi branim si odpovednosti za vsechno ve vesmiru..
Uživatelský avatar
Petr
Administrátor
 
Příspěvky: 2832
Registrován: čtv 08. kvě 2008 21:17:44
Bydliště: Brno / Praha
Poděkoval: 589
Poděkováno: 1282-krát v 716 příspěvcích

Re: VZDÁT SE VLASTNÍ DŮLEŽITOSTI

Příspěvekod watta » sob 15. kvě 2010 19:53:57

slastimrak:
no počkej, ty ale mluvíš o dvou věcech: řešit neustále, co si o něčem myslí ostatní a neustálé přemýšlení o tom, co kde řekne, je něco zcela jiného. to je tak odlišná kategorie, že to ani není možné nijak porovnávat, je to rozdíl jako třeba mezi černou nocí a dobrým jídlem... kdo si je vědom vlastní důležitosti, je si vědom vlastní důležitosti. kdo neustále přemýšlí o tom, co si myslí ostatní, neustále přemýšlí o tom, co si myslí ostatní. ale ten, kdo si je vědom o vlatní důležitosti, nemusí přemýšlet o tom, co si myslí ostatní, stejně tak jako ten, co neustále přemýšlí o názoru ostatních, si nemusí být vědom vlastní důležitosti. to jsou prostě dvě odlišné vlastnosti.

pokud máš ovšem u sebe spojenou důležitost sama sebe s těmito věcmi, jako jsou neustálé přemýšlení a zpytování svědomí a ohlížení se na to, co kdo jak říká a jak na koho reaguješ, pak pochopitelně tvůj přístup chápu. pak je to samozřejmě závaží. ale takové spojení není nutné, myslím naopak, že většina lidí, kteří jsou si zdravě vědomi své vlastní důležitosti, nic takového spojeného s důležitostí necítí, taková důležitost je totiž právě tou uvolněností a klidem, je to jenom vědět, kdo jsem a proč, a nestydět se za to, ba naopak, být na to s klidem hrdý. přesně jak hezky píše petr potom ve svém dalším příspěvku :)
Uživatelský avatar
watta
 
Příspěvky: 1022
Registrován: úte 16. čer 2009 12:07:19
Poděkoval: 124
Poděkováno: 291-krát v 200 příspěvcích

Re: VZDÁT SE VLASTNÍ DŮLEŽITOSTI

Příspěvekod slastimrak » ned 16. kvě 2010 10:36:00

watta:
no jo důležitost je prostě pojem a může být vnímán rozdílně. Proto bych nebral ten Ruizův výrok jako blábol, takhle to může být vytržené z kontextu.Podle mě vzdát se důležitosti neznamená říkat si "jsem nula, vůbec nic neznamenám" a Miguel Ruiz to tak dozajista nemyslel, myslím že to s tím nejvyšším stupněm sobectví je trochu nadsazené, aby si prostě člověk uvědomil, že ne všichni jej řeší tak jak on sám sebe.
Uživatelský avatar
slastimrak
 
Příspěvky: 7
Registrován: ned 01. lis 2009 13:33:55
Poděkoval: 3
Poděkováno: 6-krát v 4 příspěvcích

Následující uživatelé by rádi poděkovali uživateli slastimrak za tento příspěvek:
teo

Re: VZDÁT SE VLASTNÍ DŮLEŽITOSTI

Příspěvekod watta » pon 17. kvě 2010 15:21:23

to, čeho si všímám, je, že na různém stupni vortexu jsou vnímány různé pojmy různě. pochopitelně tím vůbec nenamítám nic proti tomu, že pak skutečně mají odlišný význam!

možná by se tedy ale před taková zcela individuálně pojatá doporučení - mířená ovšem na celý svět! - měla vždy třeba barevně vymezit jejich platnost: červená pro lidi, kteří jsou v pohodě (ve vortexu), zelená pro lidi, kteří řeší problém, modrá pro lidi, kteří se bojí, žlutá pro lidi, kteří potřebují pomoc, růžová pro lidi, kteří naopak touží někomu pomoc věnovat, a tak dále.

zní to jako vtip, ale myslím to vážně. zodpovědnost člověka, který se obrací na celý svět, by se měla v tom, co říká, odrážet. pokud tomu tak není, jak může vydávat cokoli za univerzální plán? :?:

je to potíž mnoha "duchovních" učení, a to včetně abrahama. abraham se obrací na lidi, kteří chtějí vědět, jak být šťastní a vést naplněný život, pokud už tedy šťastní náhodou nejsou. na lidi, kteří opravdu chtějí pozitivní změnu ve svých životech a nebojí se toho být šťastný (s tím souvisí i jisté hezké povědomí o sobě - jakby ne - člověk se nejprve musí očistit, aby si sám sebe mohl vážit, považuje-li se předtím za špinavého). Miguel Ruiz se tady - alespoň tedy z mého - řekněme třeba ultrafialového ;) pohledu - s přihlédnutím k tomu, cos napsal v předchozím příspěvku, obrací k lidem, kteří mají s vědomím sebe sama nějaký problém.

proč to tedy není nijak předesláno? jinak je takové poselství zavádějící. a to platí i pro abrahama - na těchto stránkách se kolikrát strhly více či méně vášnivé půtky o tom, co a jak abraham myslí, květnatými debatami zejména ohledně sobectví v abrahamově učení se to tu jenom hemžilo. inu pochopitelně: stejně tak jako já mohu pochopit jen díky dnes již vzdálené zkušenosti a s dovysvětlením, jako je to tvé, že ruizova rada nemusí být blábol, pokud se obrací k lidem, kteří mají problém, sotva může někdo pochopit abrahamovo vybízení k sobectví, jestliže sám zkušenost, o které abraham mluví nemá. abraham pak vysvětluje, proč je opakování takové zkušenosti pozitivní. problém není vždy. ale je-li někde problém, pak je nejdříve on a teprve po něm přichází jeho řešení. některé finesy tedy nemohou být někomu prostě zřejmé - to je logické.

nabízí se dva možné přístupy
1/ opatřovat výroky k davům barevnými nálepkami, aby každý poznal, co jeho jest, a nad dalším se nezamýšlel, protože tím může tak maximálně rozpoutat diskuzi, v níž se každý bude držet sveřepě toho svého - tedy svého dosavadního poznání
2/ raději o tom vůbec nepřemýšlet a přijímat to, co je komu milé.

zvolím tedy do budoucna druhý způsob, protože neustálým vysvětlováním prvního - včetně toho, že to takto prostě nemůže fungovat - jen ztrácíme čas a nic sami za sebe netvoříme.
Uživatelský avatar
watta
 
Příspěvky: 1022
Registrován: úte 16. čer 2009 12:07:19
Poděkoval: 124
Poděkováno: 291-krát v 200 příspěvcích


Zpět na Články

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 5 návštevníků