Znát moudrost srdce

Znát moudrost srdce

Příspěvekod Darges » úte 12. kvě 2009 14:48:38

Znát moudrost srdce
http://www.skola-esoteriky.cz/
ANDĚL2.png
ANDĚL2.png (111.74 KiB) Zobrazeno 2731 krát

Láska je potravou Vesmíru. Je nejdůležitější ingrediencí života. Děti jdou za láskou, vzkvétají v lásce a rostou z lásky. Bez ní by umřely. Láska je energie obíhající kolem světa; existuje všude a ve všem. Není jediný aspekt vašeho života, který by nezahrnoval lásku. I ten nejtemnější okamžik má v sobě element lásky její potřebu, nedostatek nebo touhu vytvořit jí víc. Na této planetě věnujete tolik energie na získávání lásky, a přesto existuje, nejen ve vaší kultuře, spousta myšlenkových forem, které vám lásku velmi znepřístupňují.
Když mluvím o lásce, chtěl bych mluvit o běžných myšlenkových formách, které o ní ve svých myslích udržujete. Jakékoliv myšlenky jiných lidí vám jsou přístupné telepaticky. Když hledáte lásku, napojujete se zároveň na její vesmírné vysílání (spolu se všemi masovými přesvědčeními, které s ním přicházejí).
Láska je vjem v těle, v emocích a konečně v duchovních rovinách. Mohli bychom ji vyjádřit jako všudypřítomnou sílu a dívat se na ni jako na element, který drží pohromadě částice atomu. Láska je síla, jako gravitace nebo magnetismus, zatím ale není jako síla chápána. Na té nejvyšší úrovni ji lze charakterizovat jako částici, která cestuje tak rychle, že je všude najednou, a stává se vším, co existuje. Všichni toužíte po vyšších rovinách lásky, mnozí ale uvíznete v běžných myšlenkových formách, které o ní panují.
Představte si, že množství lásky, kterou jste schopní pojmout, má svou mez podobně jako má rychlost světla svou horní hranici. Říká se, že nic není rychlejší než světlo, a přesto něco takového existuje, i když ve vašem vesmíru se to ještě neví. A stejně tak je tomu s láskou. V pozemské rovině existuje bod, který je nejvyšším vyjádřením lásky, jehož lidstvo jako celek dosáhlo. A přesto je možné mít lásky ještě víc. Všichni vaši velcí mistři a učitelé pracují na tom, aby vnesli do pozemské roviny více lásky z vyšších dimenzí. Jaký by to byl pocit takovou lásku prožívat? Jak byste poznali, že ji máte?
Všichni jste takovou lásku už zažili. Máte různá slova a rčení o tom, co je láska, a přesto víte, že slovy nebo myšlenkami se popsat nedá. Láska je prožitek, vědění, je to spojení s druhými, se Zemí a v konečném důsledku se svým vyšším já. Kdykoliv se totiž s čímkoliv spojujete, toužíte vlastně prohloubit svůj vztah ke svému vlastnímu já.

Lidé vám často nabízejí příležitost poznat na podkladě jejich lásky vaše vyšší a lepší já.

Jenže, jak se zdá, když usilujete o vyšší roviny lásky, ozve se často vaše osobnost s jejími pochybnostmi, strachy a očekáváními. Abyste mohli mít více lásky, budete potřebovat překročit své hranice. Můžete mít v životě více lásky, když se budete dívat dopředu, vzdáte se starých vzorců chování a uvěříte, že umíte milovat ještě víc, než jste kdy milovali. Další z cest, jak prožívat více lásky, je ohlížet se a vzpomínat na období svého života, kdy jste byli silní a plní lásky a světla. Budete-li svou minulost využívat ke vzpomínání na své těžkosti a neúspěchy, vytvoříte si svá minulá omezení také ve svých současných vztazích.
goldangl.jpg
goldangl.jpg (35.41 KiB) Zobrazeno 2731 krát

Co pro většinu lidí znamená láska? Láska je v masovém povědomí spojená s nejrůznějšími představami o jejích formách. Ve vztazích je to závazek, manželství, obřad a rituál. V rodině je to pečování o druhé, přijímání péče, závislost a nezávislost. Oslovuje připoutanost a odpoutanost. Na osobnostní úrovni vyvolává často svůj opak - strach. Tolik z vás, kdo jste se zamilovali nebo prožili chvíle hluboké lásky, jste se vzápětí stáhli nebo uzavřeli, vzdálili se od druhého nebo přestali svou lásku projevovat. Do hry možná vstoupila vaše osobnost a promluvila k vám se svými pochybnostmi a obavami. Pokud se vám něco takového stane, můžete se s tím vyrovnat tak, že budete svou osobnost milovat a znovu a znovu ji ubezpečovat, že vše je v pořádku. Kdykoliv procházíte branou do větší lásky, do její nové dimenze, vždycky vyjde na povrch nějaká vaše část, která se necítila být milována. Možná ji promítnete do svého partnera a budete si myslet, že je to on či ona, kdo se vzdaluje, nebo si vytvoříte nějaké okolnosti, kvůli kterým už nebudete moci toho druhého tolik milovat. Je to však ve vás, to vy sami si vytváříte toto odcizení. Když se objeví pochybnosti, strach nebo zklamání, hledejte raději v sobě, místo obviňování druhých, a ptejte se: „Mám nějakou část, která vytváří důvod k obavám?" Když se obrátíte dovnitř, promluvíte s ní a ujistíte ji, že na jejím strachu není nic špatného, když jí ukážete novou, projasněnou budoucnost, do které směřujete, půjde se vám dál s touto láskou daleko snadněji.
Představte si, že na vaší planetě existuje spousta telepatických zpráv, a že kdykoliv na cokoliv pomyslíte, vyladíte se na všechny lidi myslící na totéž. Takže když myslíte na lásku - na to, jak jste milováni, kolik lásky je ve Vesmíru nebo jakou máte radost a vnitřní světlo - spojujete se se všemi ostatními, kteří žijí na této frekvenci mysli. Máte-li pochybnosti, napojíte se jejich prostřednictvím na vibrace a myšlenky lidí žijících v odpovídající rovině strachu. Tyto myšlenky neodsuzujte, ale také v nich nezůstávejte. Nevěnujte svůj čas neustálému přemýšlení, proč by něco nemuselo vyjít. Soustřeďte se raději na to, proč to vyjít může; kolik je ve vás lásky, kterou můžete nabízet všem - svým dětem, rodičům, přátelům i těm, které milujete hluboce a intimně.

Láska přesahuje „já".
Všichni jste někdy zažili hlubokou lásku, kdy jste byli schopni dát stranou svou osobnost, svá vlastní chtění a přání, abyste pomohli
druhému. Láska je prostor, který existuje jako energie. Můžete se na ni kdykoliv napojit tak, že na někoho s láskou pomyslíte. Tím
doslova pozvednete své vlastní vibrace. Mnoho rozvinutých bytostí, jako já a mnozí další, kteří pracují na této úrovni, soustřeďuje lásku
na vaši planetu, abyste ji mohli zažívat ještě silněji. Kdykoliv milujete bezpodmínečně, z hloubi své bytosti, a kdykoliv takovou lásku
přijmete, pomáháte jí dosáhnout také mnoha dalším lidem.
pozadi-12.jpg
pozadi-12.jpg (47.98 KiB) Zobrazeno 2733 krát

Láska vyšších rovin je absolutní soucítění a úplné odpoutání se. Když milujete takovou láskou, díváte se na větší obraz životů lidí a
soustředíte se ne na to, co od nich chcete, ale na to, jak je můžete podpořit v jejich růstu a vývoji jakýmkoliv směrem, který prospěje
jejich nejvyššímu dobru. Láska znamená soustředit se na to, jak můžete posloužit lidem a zároveň tím přispět ke svému vlastnímu růstu a
vyššímu poslání. Láska otevírá dveře růstu a vitalitě. Asi ze své zkušenosti víte, jak zamilování dokáže probudit k životu zamilování se do
kohokoliv, do dítěte, přítele nebo do rodiče. Moje radost, když k vám „procházím" a asistuji lidem, je vidět květiny rozkvétat; dívám se na
lidi, ke kterým mluvím, jak rostou a stále více milují sebe sama. Tato energie se ke mně vrací a je mnohonásobně zmnožená, což mi na oplátku pomáhá vysílat ještě více lásky.
Zamyslete se na chvíli nad zítřejším dnem. Jaký budete mít den? Mohli byste nějakým způsobem obdarovat někoho svou láskou nebo sami prožít více lásky?
Další z cest, jak prožívat lásku, je vážit si lidí a sebe sama. Když se pozastavíte a oceníte každého, koho uvidíte, když budete k lidem vysílat pocity lásky, zvýší se vaše vibrace a váš život se v mnohém změní. Oddanost myšlence lásky vám ji přinese. Nemusíte sestupovat na osobnostní úroveň, kde si říkáte: „Vydrží nám to, bude to fungovat?" Raději se hned teď zeptejte: „Jak mohu prohloubit lásku, kterou v tomto vztahu máme?" Láska působí v přítomnosti a soustředěním se na ni v přítomnosti si ji posíláte do budoucnosti a uvolňujete ji pro minulost.
Žijete-li v pocitech lásky když jí dokážete najít ve všem, co děláte, a vysíláte ji dotykem, slovem, očima a pocity pak můžete jedním aktem lásky vyrušit tisíce činů nižší povahy
Můžete pomoci transformovat planetu. Není zapotřebí zas tak mnoha lidí soustředících se na lásku, aby se změnil osud lidstva, protože láska je jednou z nejmocnějších energií Vesmíru. Je tisíckrát mocnější než zloba, odpor nebo strach.
Pomyslete teď na chvíli na tři lidi, kteří by mohli potřebovat a použít vaši bezpodmínečnou lásku, a pošlete jim ji. Představte si, že existují tři lidé, od nichž byste byli ochotni bezpodmínečnou lásku přijmout, a otevřete se jí.
Umíte si představit pocit, že máte stále otevřené srdce a všude, kam přijdete, důvěřujete, jste uvolnění a víte, že Vesmír je přátelský? Jak by plynul váš život, kdybyste věřili, že máte jemné a laskavé vnitřní vedení a že ať jdete kam jdete, lidé vám vždycky posílají lásku a vy sami vyzařujete paprsky lásky pro všechny okolo? Jak by se změnil váš život, kdybyste dokázali rozpoznat lásku nebo prosbu o ní ve všem, co vám lidé říkají, bez ohledu na to, jak to řeknou. Dívali byste se vždycky jen hlouběji, abyste potvrdili a rozpoznali lásku v nitru každé bytosti, jako to dělám já. Když tuto lásku dokážete uvidět, přivoláte ji na svět a budete si ji přitahovat.
Až dnes půjdete do světa, všímejte si, že lásku můžete rozdávat očima, úsměvem, srdcem nebo i jemným dotykem. Přišli jste na Zemi jako společenství, každý z vás může vyzařovat vyšší pocity lásky, myšlenkovou formu lásky, kterou si můžete vzájemně nabízet. Po zbytek dnešního dne zůstaňte ve svém srdci. Prožívejte lásku, kterou jste, a buďte otevření přijímat od druhých uznání za vaše nádherné světlo a lásku ve vašem nitru.
Cesty lásky a strachu
Celý váš život je sen. Žijete ve vlastní fantazii a všechno, co o sobě víte, je pravda jen pro vás. Vaše pravda neplatí pro nikoho jiného včetně vašich dětí nebo rodičů. Zamyslete se nad tím, co si myslíte o sobě vy a co si o vás myslí vaše vlastní matka. Ačkoli matka může říci, že vás zná velice dobře, nemá ani tušení, kdo opravdu jste. Vy sami víte, že to tak je. Možná si myslíte, že znáte svou matku, ale ve skutečnosti nemáte ani tušení, kdo je ona. Matka má své sny a fantazie, o kterých nikdy s nikým nemluvila. Vy nemáte ani tušení, co se skrývá v její mysli.

Pokusíte-li se vzpomenout si, co jste dělali v jedenácti či dvanácti letech, stěží si vzpomenete na víc než pět procent svého života. Samozřejmě si pamatujete ty nejdůležitější věci, jako je například vaše vlastní jméno, protože je celý život opakujete. Ale někdy zapomínáte jména svých dětí nebo svých přátel. Tak tomu je proto, že se váš život skládá ze snů - z mnoha malých snů, které se neustále mění.

Každý člověk má svůj osobní sen o životě, a tento sen se liší od snů všech ostatních lidí. Naše sny jsou ovlivňovány našimi názory a zkušenostmi. Proto mají různí lidé různé sny. Když s někým žijeme, můžeme předstírat, že jsme stejní, že myslíme stejně, cítíme stejně a sníme stejně, ale tak to není. Jsme prostě dva lidé s různými sny. Každý člověk sní své vlastní sny. Proto musíme přijmout rozdíl mezi lidmi, musíme respektovat sny druhých lidí.

Můžeme znát tisíce lidí, ale každý náš vztah existuje pouze mezi dvěma lidmi. Já osobně mám vztah s mnoha přáteli, ale každý vztah existuje jen mezi dvěma.

Mám vztah s každým svým dítětem, ale každý vztah je úplně jiný než ty ostatní. Způsob, jak sníme, ovlivňuje sen, kterému říkáme vztah. Každý náš vztah - s matkou, otcem, bratry, sestrami nebo přáteli - je jedinečný, protože sníme malý sen společně. Každý vztah se stává živou bytostí, kterou tvoří dva lidé.

Jako buňky tvoří vaše tělo, tvoří emoce vaše sny. Existují dva hlavní zdroje emocí: jedním je strach a druhým je láska. Všichni známe obě tyto emoce, ale u každého z nás převládá strach. Lze říci, že normální vztah mezi lidmi je založen z pětadevadesáti procent na strachu a z pěti procent na lásce. Tento poměr se samozřejmě liší u různých lidí, ale i když strach může být jen šedesát procent a láska čtyřicet, vztahy jsou založeny především na strachu.

Abychom těmto emocím porozuměli, můžeme popsat jisté vlastnosti lásky a strachu, jimž říkám „cesta lásky" a „cesta strachu". Toto rozdělení pomáhá našemu logickému rozumu chápat rozhodnutí, která děláme. Podívejme se na některé vlastnosti lásky a strachu.
Andělé.jpg
Andělé.jpg (58.94 KiB) Zobrazeno 2734 krát

Láska nemá žádné závazky. Strach je plný závazků. Cokoli děláme na cestě strachu, děláme proto, že to dělat musíme, a očekáváme, že druzí něco udělají, protože to udělat musejí. Jakmile máme nějaký závazek a musíme něco udělat, okamžitě se tomu bráníme. Čím víc se bráníme, tím víc trpíme. Dříve nebo později se snažíme svým závazkům uniknout. Láska však nezná žádný odpor a ničemu se nebrání. Cokoli děláme z lásky, děláme proto, že to chceme dělat. Je to pro nás potěšení. Je to jako hra, která nás baví.

Láska nemá žádná očekávání. Strach je plný očekávání. Máme-li strach, všechno děláme jen proto, že si myslíme, že to dělat musíme, a očekáváme, že to druzí budou dělat také. Proto strach bolí. Něco očekáváme, a když se to nestane, máme pocit, že nám bylo ublíženo - připadá nám to nespravedlivé. Obviňujeme druhé, že nesplnili naše očekávání. Když někoho milujeme, nic neočekáváme; cokoli děláme, děláme proto, že to dělat chceme, a také ostatní dělají to, co dělat chtějí. Když neočekáváme, že se něco stane, nevadí nám, když se to nestane. Necítíme se poškozeni, protože nám připadá dobré cokoli, co se stane. Proto když jsme zamilovaní, nic nás nebolí. Neočekáváme, že člověk, kterého milujeme, něco udělá, a ani my nemáme žádné závazky.

Láska je založena na úctě. Strach si ničeho neváží -neváží si ani sám sebe. Jestliže vás lituji, znamená to, že si vás nevážím. Myslím si, že nejste schopni vlastního rozhodnutí. Jestliže musím rozhodovat za vás, nevážím si vás. Jestliže si vás nevážím, snažím se vás ovládat. Dětem říkáme, jak se mají chovat, protože si jich nevážíme. Litujeme je a snažíme se pro ně dělat to, co by měly dělat samy pro sebe. Když si nevážím sám sebe, lituji se. Nevěřím, že v tomto světě něco dokážu. Jak poznáte, že si nevážíte sami sebe? Když si říkáte: ,Já chudák, nejsem dost silný, nejsem dost inteligentní, nejsem dost krásný, nedokážu to." Sebelítost pochází z nedostatku úcty.

Láska je bezohledná; nikoho nelituje, ale přesto zná soucit. Strach je plný lítosti; lituje každého. Litujete mě, když si mě nevážíte, když si myslíte, že nejsem dost silný, abych něco dokázal. Láska si lidí váží. Miluji vás; vím, že to dokážete. Vím, že jste dost silní a inteligentní, abyste se uměli samostatně rozhodovat. Nemusím rozhodovat za vás. Jste toho schopni sami. Jestliže upadnete, podám vám ruku a pomohu vám vstát. Řeknu vám: „Dokážeš to, dej se do toho." Tomu se říká soucit, a soucit není lítost. Soucit vychází z úcty a lásky, kdežto lítost vychází ze strachu a nedostatku úcty.

Láska je naprosto zodpovědná. Strach se zodpovědnosti vyhýbá, ale to neznamená, že je nezodpovědný. Snaha vyhnout se zodpovědnosti je jednou z největších chyb, které se dopouštíme, neboť každý čin má svůj důsledek. Důsledky má všechno to, co si myslíme, všechno to, co děláme. Když učiníme nějaké rozhodnutí, má to důsledek. Když neučíme žádné rozhodnutí, má to důsledek. Proto je každý člověk zodpovědný za všechny své činy, i když si to nepřeje. Druzí lidé se mohou pokusit zaplatit za vaše chyby, ale nakonec za ně zaplatíte vy sami, často dvojnásobně. Snaží-li se někdo být zodpovědný za vás, vytváří to ještě větší drama.
Láska je vždycky dobrosrdečná. Strach je nepřátelský. Máme-li strach, jsme plní závazků, plní očekávání, vyhýbáme se zodpovědnosti a litujeme se. Jak se můžeme cítit dobře, když máme takový strach? Máme pocit, že nás každý zneužívá; jsme rozzlobení nebo smutní nebo žárliví nebo opuštění.
Hněv je zamaskovaný strach. Smutek je zamaskovaný strach. Žárlivost je zamaskovaný strach. Se všemi těmito emocemi, které vycházejí ze strachu, můžeme dobrosrdečnost jen předstírat. Nejsme dobrosrdeční, protože se necítíme dobře, protože nejsme šťastní. Jste-li na cestě lásky, nemáte žádné závazky a žádná očekávání. Nelitujete ani sebe ani svého partnera. Všechno se vám daří, a proto se stále usmíváte. Cítíte se dobře, a proto jste dobrosrdeční. Láska je vždycky dobrosrdečná. Láska vás činí štědrými a otvírá vám všechny dveře. Láska je štědrá. Strach je sobecký; sobectví zavírá všechny dveře.
Láska si neklade žádné podmínky. Strach má spoustu podmínek. Mám-li strach, miluji druhého jen tehdy, pokud mi dovolí, abych ho ovládal, pokud je ke mně hodný, pokud odpovídá představě, kterou jsem si o něm vytvořil. Mám o něm určitou představu, a protože takový není a nikdy nebude, odsuzuji ho a shledávám ho vinným. Často se za něho stydím, protože není takový, jak si ho představuji. Trápí mě to a pomalu ztrácím trpělivost. Dobrosrdečnost jen předstírám. Na cestě lásky nejsou žádné podmínky. Miluji svého partnera bezdůvodně. Miluji ho takového, jaký je, a může si dělat, co chce. Jestliže se mi nelíbí, jaký je, mohu si najít někoho, kdo se mi líbí. Nemáme právo nikoho měnit a nikdo nemá právo měnit nás. Jestliže se změníme, pak jen proto, že se chceme změnit, protože už nechceme trpět.
Většina lidí žije celý život ve strachu. Zůstávají v manželském svazku, protože si myslí, že v něm zůstat musí. Mají všelijaké představy o sobě a o svém partnerovi. Veškeré drama a utrpení vzniká proto, že užíváme komunikační kanály, které existovaly před naším narozením. Lidé odsuzují druhé, jsou zneužíváni a jeden druhého pomlouvají. Nutí druhé, aby se mezi sebou nenáviděli. Hromadí se v nich emoční jed, a ten pak předávají svým dětem. „Podívej se, co mi udělal otec. Nebuď takový jako on." „Takoví jsou všichni muži; takové jsou všechny ženy." Tak se chováme ke všem lidem, které milujeme - ke svým dětem, ke svým přátelům a ke svým partnerům.
Na cestě strachu máme tolik podmínek, že si vytváříme spoustu pravidel, která nás mají chránit před emoční bolestí, zatímco bychom neměli mít žádná pravidla. Tato pravidla narušují komunikaci mezi námi, neboť když máme strach, tak lžeme. Jestliže partner očekává, že se budu chovat určitým způsobem, mám pocit, že mám povinnost chovat se podle toho. Ve skutečnosti prostě nejsem takový, jak si mě partner představuje. Když jsem upřímný a když jsem sám sebou, partner se rozzlobí. Já mu pak lžu, protože mám strach z jeho odsouzení. Mám strach, že mě shledá vinným a potrestá mě. A kdykoli si na to vzpomene, bude mě trestat znovu a znovu a znovu za tutéž chybu.
Na cestě lásky je spravedlnost. Když uděláte chybu, zaplatíte za ni jen jednou, a jestliže se opravdu milujete, pak se ze svých chyb poučíte. Na cestě strachu není žádná spravedlnost. Za každou svou chybu platíte tisíckrát. Také svého partnera trestáte za každou chybu tisíckrát. To v něm probouzí pocit křivdy a otevírá emoční rány. Váš vztah musí skončit neúspěchem. Lidé si vymýšlejí dramata pro všechno, i pro takové malichernosti. Tato dramata vidíme v normálních vztazích, protože lidé žijí ve strachu. Každý vztah se skládá ze dvou polovin. Jednou polovinou jste vy a druhou polovinou je váš syn, vaše dcera, váš otec, vaše matka, váš přítel nebo váš partner. Každý je zodpovědný za svou polovinu vzájemného vztahu; nejste zodpovědní za druhou polovinu. Ať už někoho milujete sebevíc, nemůžete být zodpovědní za to, co má v hlavě. Nikdy nevíte, co si myslí a cítí. Nic o něm nevíte. Tak tomu je, ale co děláme? Snažíme se být zodpovědní za druhé, a proto jsou naše vztahy založené na strachu a snaze ovládat druhé.
Snažíme-li se ovládat druhé, znamená to, že k nim nemáme úctu. Znamená to, že je nemilujeme. Naše láska je sobectvím. Když si druhého nevážím, snažím se ho ovládat, protože za něj cítím zodpovědnost. Musím ho ovládat, protože si ho nevážím. Musím za něho být zodpovědný, protože cokoli se mu stane, může ublížit mně, a já se chci vyhnout bolesti. Když vidím, že není zodpovědný, snažím se ho k tomu přinutit, samozřejmě ze svého hlediska, což neznamená, že mám nutně pravdu.
To se děje, když máme strach. Protože si partnera nevážím, chovám se k němu, jako by nebyl schopen uvědomit si, co je pro něho dobré a co pro něho dobré není. Předpokládám, že není schopen se o sebe postarat. Musím se o něho postarat já. Řeknu mu: „udělám to za tebe" nebo „tohle nedělej." Snažím se potlačit jeho polovinu našeho vzájemného vztahu a začnu rozhodovat o všem. Když to dělám, kde je pak on? Takže to nefunguje.
Společně můžeme vytvářet ten nejkrásnější sen. Každý z nás má však svůj vlastní sen, svou vlastní vůli, takže nemůžeme jeden druhého ovládat, ať se snažíme sebevíc. Vždycky máme volbu: můžeme vyvolat konflikt, nebo můžeme spolupracovat jako partneři.
Hrajete-li například tenis, máte partnera, jste jeden tým a nikdy nehrajete proti sobě - nikdy. Ačkoli každý z vás hraje jiným způsobem, máte stejný cíl: oba si chcete zahrát, chcete se bavit. Máte-li partnera, který vás chce ovládat a říká vám, jak máte hrát, nebude vás to bavit. Nakonec s ním přestanete chtít hrát. Místo abyste byli spoluhráči, váš partner vás chce ovládat. A tak mezi vámi vznikají konflikty. Chápete-li svůj romantický vztah jako týmovou hru, všechno se zlepší. Nejde o to, kdo zvítězí nebo prohraje. Hrajete proto, abyste se bavili.
Když milujete, dáváte víc, než přijímáte. A samozřejmě milujete sami sebe, takže nedovolíte sobeckým lidem, aby vás zneužívali. Nechcete se druhému mstít, ale vyjadřujete se jasně. Můžete například říci: „Nelíbí se mi, když mě zneužíváš, když si mě nevážíš a když se ke mně nechováš dobře. Nepotřebuji, aby mi někdo nadával. Neříkám, že jsem lepší než ty, ale mám rád krásu. Rád se směji, rád se bavím a rád miluji. Nejsem sobecký, ale nepotřebuji vedle sebe trpitele. To neznamená, že tě nemiluji, ale nemohu na sebe brát zodpovědnost za tvůj sen. Budeš-li se mnou žít, bude to velice těžké pro tvého Parazita, protože nebudu reagovat na tvé nesmysly." To není sobectví, ale sebeláska. Sobectví, strach a snaha ovládat druhého zničí skoro každý vztah. Štědrost, svoboda a láska udělají z každého vztahu tu nejkrásnější romanci.
Chcete-li mít s partnerem dokonalý vztah, musíte si uvědomit, že každý z vás má své vlastní sny. Jakmile si to uvědomíte, jste zodpovědní jen za svou polovinu vztahu, což je poměrně snadné. Nemusíte partnera ovládat. Jestliže si partnera opravdu vážíme, pak víme, že je zodpovědný za svou polovinu našeho vztahu. Jestliže si ho vážíme, budeme si rozumět. Nikdy se nebudeme hádat.
Víte-li, co je láska a co je strach, uvědomujete si, jak sdělujete své sny druhým. Kvalita vaší komunikace záleží na tom, zda naladíte své emoční tělo na lásku, nebo na strach. Když si uvědomíte, že jste se dostali na cestu strachu, můžete soustředit svou pozornost na cestu lásky. Tím, že si uvědomíte, kde jste, a zaměříte svou pozornost na cestu lásky, všechno kolem vás se změní.
Uvědomujete-li si, že jen vy sami se můžete učinit šťastnými a že štěstí je důsledkem lásky, která vychází z vás, dosáhnete nejvyšší dokonalosti Toltéků - dosáhnete dokonalosti lásky.
Můžeme hovořit o lásce a můžeme o ní napsat tisíc knih, ale láska je pro každého z nás jiná, protože ji musíme prožívat. Láska není teorie; láska je život. Láska produkuje štěstí. Strach produkuje utrpení.
Milovat se naučíte jedině tím, že budete milovat. Svou lásku nemusíte nikomu vysvětlovat ani ospravedlňovat; stačí milovat.

Rozpoznání, kdo jste

Je důležité rozpoznat, kdo jste, a nebýt při tom ani příliš egoističtí, ani příliš skromní. Je to mince o dvou stranách: být vším, čím být můžete. Mnozí z vás jste si zatím neudělali jasnou představu o síle, jakou byste chtěli ve světě projevovat. Mnoho vašich modelových rolí a vzorů silných lidí se opírá o jednání těch, kteří zneužili nebo nevhodně použili svůj vliv. Mnozí jste svou sílu tedy raději ani nepoužívali, protože si pod sílou představujete něco negativního.

Je důležité rozvíjet si pozitivní obrazy o povaze síly.Mnozí z vás jste velmi rozvinutí, máte spoustu vnitřních vhledů i velikou moudrost a hledáte cesty, jak to projevit ve vnějším světě. Naučte se rozlišovat lidi, kteří mají opravdový vliv a jsou naplnění světlem, od těch, co nosí jen „moci šat". Tato dovednost vás podpoří na cestě radosti, protože vám pomůže uvědomit si také vaši vlastní ušlechtilost. Vzpomeňte si teď na někoho - muže nebo ženu - v kom vidíte silného člověka. Co na něm nebo na ní obdivujete? Všichni znáte lidi, kteří mají velkou autoritu, a přesto, když jste s nimi, cítíte se nedocenění, přehlížení nebo ponižovaní. Mluvím o těch, co mají jakoby moc a pozici kontroly a jsou neustále obklopení spoustou lidí. Chci vám říci, že pravá moc je schopnost motivovat, milovat, povzbuzovat a pomáhat lidem poznat, kdo jsou.
Zamyslete se teď nad lidmi, které znáte a kteří změnili váš život. Díky tomu, že jste je znali, jste se cítili inspirovaní a vnitřně bohatší. Zamyslete se, jak používali svůj vliv. Je důležité umět rozpoznat lidi naplněné světlem, protože přicházejí v mnoha různých formách a „baleních". A je také načase, abyste si byli vědomi těch, co vás nevedou na cestu většího světla a radosti. Když dokážete jasně rozlišit, komu leží na srdci vaše nejvyšší dobro, a obklopíte se takovými lidmi, porostete rychleji a budete moci nabízet mnohem více ostatním.

Rozvinutí lidé jsou velmi jemné duše. Některé vyspělé duše ještě nerozpoznaly, kdo jsou, a mohou být příliš skromné. Nejčastěji jsou to lidé štědří, přátelští, se snahou pomáhat. Může se zdát, jako by vám chtěli přinést modré z nebe. Mluvím o určitém stupni vývoje, kdy si osobnost ještě neuvědomila rozměr své duše. Mnozí z vás jste velmi nesmělí, stále ještě zahalení pláštěm pochybností a tápání, kdo vlastně jste. Vy - kdo jste tak laskaví a milující - jste plní světla; máte toho tolik, co můžete světu nabídnout. Je důležité, abyste odložili „závoj", který vás halí, protože jinak se připravíte o možnost posloužit v daleko širším měřítku. Když věnujete pozornost svým pochybnostem a strachům, onomu vnitřnímu hlásku, který říká „to nedokážeš" nebo „na to nejsi dost dobrý/á", berete zkrátka na zřetel své nižší já. Máte schopnost zaměřit svou pozornost tam, kam chcete.
a.jpg
a.jpg (26.76 KiB) Zobrazeno 2738 krát

Věnujte pozornost své vyšší přirozenosti a ta nižší jednoduše pozvolna zanikne pro nedostatek zájmu.
Nepotřebujete věnovat pozornost vnitřním hlasům, které vám působí bolest, nebo které ve vás vyvolávají pocit, že nejste dost schopní, bystří nebo moudří. S takovou částí sebe sama můžete zacházet jako s malým dítětem; pochovejte ji, ubezpečte ji, že všechno je v pořádku, a pokračujte v cestě. Nedovolte, aby tyto hlasy zaměstnávaly příliš mnoho vaší pozornosti, a nemyslete si ani, že jste jimi vy sami. Učte se nevěnovat pozornost vnitřním hláskům, které ve vás vyvolávají pochybnosti o vaší velikosti.
Základní ušlechtilostí vaší duše je její snaha projevit se ve vašich činech. Jaké vlastnosti a osobnostní rysy byste chtěli mít? S jakými charakterovými rysy, které už máte, jste spokojení? Uvědomte si, že vlastnosti, které chcete zosobňovat, už máte. Ve svém životě prostě jen hledáte jejich vyšší vyjádření.
Mezi sobeckostí a skromností je jemná hranice. Když kráčíte po této hranici, udržujete projev síly v rovnováze. Vychvalujete se? Když uděláte něco velkého, chcete to hned vyprávět všem okolo? Nebo pozorně nasloucháte druhým, zatímco své vlastní úspěchy dáte stranou? Sklon přechvalovat se nebo zveličovat své výsledky může vytvářet problémy. Zkoušíte si někdy naformulovat předem to, co se chystáte někomu říct o nějakém svém velkém úspěchu? Je rozdíl, když člověk vychází z opravdového sebevědomí, nebo z egoismu.
Když máte pocit, že jste udělali nebo děláte něco obrovského nebo neobvyklého, posíláte svému podvědomí zprávu, kterou mu říkáte, že to není váš běžný výkon. Chcete-li udělat ve svém životě mnoho velkých věcí, berte je v klidu, když přijdou. (Gratulujte si, ale chovejte se, jako by šlo o něco, co děláte dnes a denně.) Někteří z vás se například řídíte různými radami o zdravé výživě. Když se vám podaří dodržet je den či dva, hned si říkáte, jak fantasticky jste to zvládli. Tím sdělujete svému podvědomí, že jde o výjimečnou, a nikoliv o běžnou záležitost. Když chcete změnit své stravovací zvyklosti a jíte den či dva zdravě, nepoddávejte se pocitu, že jste udělali hrdinský čin, a berte to raději jako něco, co děláte běžně. Berte to v klidu. Tak si v sobě začnete zakládat vizi, že jíst zdravě je váš normální způsob bytí. Nicméně později, až se vám tento nový styl života ustálí, si rozhodně dovolte vychutnat dobrý pocit z toho, jak jste se změnili.
Někdy si naopak potřebujete gratulovat daleko víc, než jak to děláte. To je druhá strana mince, nikoliv přehnané sebevědomí, ale jeho nedostatek. Někteří z vás dosahujete jeden cíl za druhým, ale nikdy se nezastavíte, abyste to uznali a blahopřáli si; začnete se prostě hned soustředit na další věci, které máte udělat. Schází vám povědomí o tom, co všechno jste už dokázali, a nedopřejete si žádné uznání za své výsledky.
Je také důležité uvědomit si, kolik pozornosti věnujete tomu, co nejste. Možná si říkáte: „Musím ještě udělat to a to. Proč si nikdy neumím zorganizovat věci, proč jsem tak nesoustředěný/á?" Buďte si vědomi, že přemýšlením o nějakém nedostatku svých kvalit si jej vnášíte do sebe.
Čemukoliv věnujete pozornost, to tvoříte.
Když se cítíte nepříjemně kvůli něčemu, co jste udělali, když máte pocit, že jste nebyli dost silní, nebo že jste neřekli, co jste měli, když se zabýváte tím, co nejste a co neumíte -posílíte tyto energie, které vás pak budou ještě více ovládat. Všímejte si raději kvalit, které máte. Vyberte si vlastnosti, které chcete zosobňovat, a vzpomeňte si na situace, kdy se vám to už dařilo. Čím více se uvidíte takoví, jakými se chcete stát, tím více se takovými budete stávat. Když si říkáte: „Nemám žádnou vůli, nic nedotahuji," posíláte si tuto energii jednoduše do své budoucnosti. Začnete-li si ale říkat: „Líbí se mi, jak jednám s lidmi; mám pevnou vůli a dovedu se výborně soustředit," začnete zažívat novou energii přicházející z nitra. Začnete takoví opravdu být. Kdykoliv o sobě máte nějakou negativní představu - když si říkáte věci jako „nikdy nic nedokončím" nebo „nemám čas" - posíláte do světa obraz, vysíláte danou kvalitu a tvoříte si ji ve svém životě. Když o sobě mluvíte pozitivně, také se takovými stanete.
Velmi osvícené a rozvinuté duše vědí, jak projevit svou velikost a sílu a nevyvolat tím v druhých potřebu bránit se, ale oddanost. Pokud chcete, aby vás lidé respektovali a dívali se na vás s úctou, vězte, že se tak nestane díky tomu, že budete chodit a každému vyprávět, jak jste dobří. Takové lidi jste viděli; přivolávají na sebe útok. A viděli jste také lidi, kteří jsou opravdu vyspělí, usmívají se, vidí velikost v druhých a zaměřují se na podporování a pomáhání. V tom spočívá pravá síla. Vychází z vašich představ o sobě samých. Nemusíte lidem říkat, že jste soustředění a naplnění mírem; oni to vědí. Komunikace je telepatická.
Představy o sobe, které posíláte do světa, určí, jak vás budou vidět druzí.
Pokud o sobě říkáte něco, co uvnitř necítíte jako pravdu, lidé to vycítí. Na druhé straně, pokud víte, že máte určitou vlastnost či osobnostní rys, lidé to ve vás vždycky a všude uvidí a budou vás v tom podporovat, i když o tom nebudete mluvit.
Zušlechtěné ego má schopnost vyjít s druhými lidmi a pomáhat jim vidět jejich vlastní vznešenost a sílu. Soupeřivost pochází často od lidí, kteří nevidí, kdo jsou, a postrádají základní víru ve svou vnitřní velikost. Vychází z nedostatku opravdového sebevědomí. Když opravdu cítíte bezpečí, když víte, že je všeho hojnost, a prožíváte ji, není proč soupeřit. Budete naopak pomáhat ostatním vytvořit si v životě hojnost, ať jsou to peníze, láska nebo úspěch. Budete chtít pomáhat druhým, aby uviděli, kdo jsou, protože sami máte vše, co potřebujete, a víte, kdo jste.
Když jste se svými přáteli - staráte se o to, co si o vás myslí? Pokud chcete, aby vás respektovali a vážili si vás, naslouchejte jim. Pomozte jim soustředit se na jejich vyšší dobro; napomozte jim, aby uviděli svou vlastní krásu a vnitřní světlo. Opravdově silní lidé se nestarají o to, jaký dělají dojem. Více než jejich vlastní osoba je zajímá člověk, se kterým jsou. Jejich pocit vnitřního míru neustále roste.
Mnozí z vás se obáváte prosazovat svou sílu, protože máte o síle mylné a negativní představy.
Potřebujete na Zemi více modelových rolí a vůdčích osobností, které by byly příkladem pozitivní autority. Mnozí vaši velcí duchovní vůdci - ženy i muži - přišli, aby představili nový obraz síly, zušlechtěné síly. Vlivný člověk je ten, kdo dokáže směrovat svou vůli k vyššímu dobru; to je pravá moc. Člověk, kterému jde o to, aby pomáhal a léčil ostatní, je ukázkou síly. Když lidé používají velká slova nebo říkají moudré věci a vy se přesto při setkání s nimi necítíte povznesení a vnitřně bohatší, jako byste našli hlubší úrovně své bytosti, pak jste nebyli svědky opravdové síly.
Chcete-li, aby lidé kolem vás vnímali vaši sílu a rozpoznali, kdo jste, naslouchejte jim srdcem a nedělejte si starosti, jaký na ně děláte dojem. Mějte o ně zájem, věnujte se jim. Poslouchejte svým srdcem a soustřeďte se na to, jak byste mohli povznést jejich vědomí a energii. Pravá síla je vidět na očích. Opravdově silní lidé mají v očích spoustu lásky a hledí na vás zpříma. Neuhýbají vašim očím, dívají se přímo do nich. Cítíte, že jim na vás opravdu záleží. Věnují pozornost tomu, co říkáte. Věnujete lidem takovýto živý zájem? Věnujete jim pozornost? Díváte se jim do očí, když s nimi mluvíte? Posloucháte, co vám říkají, anebo si v hlavě pilně sestavujete odpověď či přemýšlíte, jak se hájit? Zabloudí vaše mysl často jinam, když druzí mluví? Věnujte pozornost srdcem, naslouchejte nevysloveným slovům, neboť to všechno jsou cesty, jak rozvíjet svou sílu.
Vyhledávejte lidi, kteří jsou milí a jemní a zahrnují vás láskou a pomocí. Mějte jich ve svém životě víc; přitáhněte si je k sobě. Slyšeli jste větu: „Pokorní zdědí svět." Říká, že moc se vyjadřuje skrze pokoru. Opravdově mocní lidé jsou velmi pokorní. Nesnaží se dělat dojem, nesnaží se být vlivní. Prostě takoví jsou. Přitahují lidi jako magnet. Nejčastěji jsou velmi tiší a soustředění, vědomi si svého „já" v jádru své bytosti. Vědí, že vše ve vnějším vesmíru je jednoduše jen symbolem jejich Vnitřních světů. Převzali zodpovědnost za svůj osud a často kolem sebe mají mnoho lidí, kteří si k nim přicházejí pro radu. Po setkání s nimi se cítíte znovu nabití a regenerovaní. Nesnaží se nikoho o ničem přesvědčovat; pouze zvou a nabízejí. Nikdy nepřemlouvají, ani nepoužívají manipulaci nebo agresivitu, aby dosáhli toho, co potřebují. Naslouchají. Když mohou nabídnout něco, čím by vás podpořili, udělají to; když ne, mlčí.
Příští týden se podívejte na své vzory, které jste si vybírali, a znovu si definujte sílu ve svém životě. Dívejte se na ni jako na jemně plynoucí řeku směrovanou vaší duší. Uvědomte si, kdo jste. Vysílejte o sobě do Vesmíru pozitivní, láskyplné obrazy a sledujte, jak lidé odpovídají. Buďte ochotní používat své vyšší vlastnosti a poznávat své schopnosti.
Jaký je tvůj život závisí jen na tobě.
Uživatelský avatar
Darges
 
Příspěvky: 168
Registrován: ned 03. kvě 2009 9:24:39
Bydliště: Chomutovsko
Poděkoval: 25
Poděkováno: 42-krát v 32 příspěvcích

Zpět na Články

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 4 návštevníků