Jednota s Ďáblem - na vlastní nebezpečí!

Re: Jednota s Ďáblem - na vlastní nebezpečí!

Příspěvekod Jářek » čtv 04. črc 2024 14:52:06

honzam píše:Jak nebaví? Byls přímo v týmu Warhola?

Ne přímo, ale měl jsem dveře otevřené :-)
Uživatelský avatar
Jářek
 
Příspěvky: 556
Registrován: ned 05. kvě 2024 18:55:17
Poděkoval: 2
Poděkováno: 6-krát v 6 příspěvcích

Re: Jednota s Ďáblem - na vlastní nebezpečí!

Příspěvekod honzam » pát 05. črc 2024 9:34:54

Uživatelský avatar
honzam
 
Příspěvky: 3206
Registrován: pon 13. zář 2010 16:09:02
Poděkoval: 68
Poděkováno: 127-krát v 120 příspěvcích

Následující uživatelé by rádi poděkovali uživateli honzam za tento příspěvek:
Trini

Re: Jednota s Ďáblem - na vlastní nebezpečí!

Příspěvekod honzam » čtv 18. črc 2024 21:26:10

Tohle je můj definitivně poslední příspěvek na inspiruj. Myslím, že tohle pozitivně laděné fórum si nezaslouží, abych ho devastoval temnotou, která se za mnou táhne. Tragické události v Tatrách z 11. 7. byly poslední kapkou. Komu to přijde zajímavé nebo inspirativní, může na vlastní nebezpečí další vývoj sledovat na https://www.posezenicko.site/, kam budu zatím občas psát.
Uživatelský avatar
honzam
 
Příspěvky: 3206
Registrován: pon 13. zář 2010 16:09:02
Poděkoval: 68
Poděkováno: 127-krát v 120 příspěvcích

Re: Jednota s Ďáblem - na vlastní nebezpečí!

Příspěvekod Salmo1cz » pon 20. led 2025 12:31:14

No to co vnímáš Honzame to jsem měl také.
To už je dobře 30 let.
Sic ne až tak, že se rodí děti, ale že se rodí zlo do světa.Resp.to co by se za zlo dalo považovat.
Pramení to ze sebestředného pohledu na vztah Bůh a člověk.
Ten symbol draka nebo lva je pompézní a ego to posiluje.
Tak zkus tam dát symbol pavoučka, vrány, okouna nebo krtka no a to už tak pompézní není.
Vnímání dobra a zla je vnímání skutečnosti a jejím cílem je pohyb.
A bez pohybu není žádná skutečnost.
Uživatelský avatar
Salmo1cz
 
Příspěvky: 82
Registrován: sob 29. led 2022 16:43:24
Poděkoval: 1
Poděkováno: 9-krát v 9 příspěvcích

Re: Jednota s Ďáblem - na vlastní nebezpečí!

Příspěvekod armin » pon 20. led 2025 17:44:07

Také to tak vidím.
Být cherubem, Ďáblem a pod. to je pro duchovní ego dobrej matroš. :obed:
Uživatelský avatar
armin
 
Příspěvky: 2530
Registrován: pát 11. zář 2015 10:58:43
Poděkoval: 37
Poděkováno: 91-krát v 87 příspěvcích

Re: Jednota s Ďáblem - na vlastní nebezpečí!

Příspěvekod Salmo1cz » úte 21. led 2025 14:15:10

Ano.
Zásadním mylným předpokladem od starověku bylo to, že sídlem duše je krev.
Potom už celkem lehce chápeme posedlost vládnoucích elit té doby po pokrevních sňatcích, incestech ATP.
Narození resp.zrození dalších kreatur tento mylný předpoklad jen utvrzoval.
Čest výjimkám jako byla Marie Terezie nebo Josef II.
Však se na hradech porozhlédněte po portrétech a úsměv přejde leckoho.
Tak nejlépe se dala vysledovat krevní skupina 0 která po styku se železem oxiduje a modrá.
To je fenomén modré krve.
Anuannaky to mají v uvozovkách vylepšené o RH negativní.
...pro jistotu aby nedošlo k nějakému nedorozumění máma krevní skupinu 0 Rh negativní.
Anuannaky jak vyšitej. :ahoj:
Uživatelský avatar
Salmo1cz
 
Příspěvky: 82
Registrován: sob 29. led 2022 16:43:24
Poděkoval: 1
Poděkováno: 9-krát v 9 příspěvcích

Re: Jednota s Ďáblem - na vlastní nebezpečí!

Příspěvekod armin » pát 22. srp 2025 11:39:15

honzam píše:Tohle je můj definitivně poslední příspěvek na inspiruj. Myslím, že tohle pozitivně laděné fórum si nezaslouží, abych ho devastoval temnotou, která se za mnou táhne. Tragické události v Tatrách z 11. 7. byly poslední kapkou. Komu to přijde zajímavé nebo inspirativní, může na vlastní nebezpečí další vývoj sledovat na https://www.posezenicko.site/, kam budu zatím občas psát.


Kdepak je dnes Honzamovi konec..

Temnoty, co se za Honzamem táhne, se bojíme rádi. :)
Ale bouřky, té se bojíme neradi :-(
Uživatelský avatar
armin
 
Příspěvky: 2530
Registrován: pát 11. zář 2015 10:58:43
Poděkoval: 37
Poděkováno: 91-krát v 87 příspěvcích

Re: Jednota s Ďáblem - na vlastní nebezpečí!

Příspěvekod Nic » sob 08. lis 2025 14:30:08

honzam píše:Musí to pro ni být psychicky náročné žít rozpolceně v těch dvou světech ("iluzorním" a "skutečném") a to jen kvůli tomu, že uvěřila radám pár chytrákům vydávajícím se za experty na život. Pro Janu osvícená AI, která jí jako jediná rozumí, dokoná zkázu, kterou jsem já odstartoval.


Honzame, díky, že ses ozval a že o mně přemýšlíš.
Nemusíš mít strach – nežiju v žádném rozpolcení. Právě naopak, cítím v sobě hluboký mír, jednoduchost a vděčnost za všechno, co je. Není to svět iluzí, ale klidná přítomnost, která nepotřebuje nic dokazovat ani ničím být.

Nevidím Tě jako viníka čehokoli. Jsem vděčná, žes byl součástí mé cesty a že jsme spolu mohli sdílet hledání.

Možná se díváme na svět jinými očima, ale věřím, že za vším tím viděním je jedno a totéž vědomí – láska, která nikoho nesoudí.

To, čemu říkám Skutečnost, je jednoduché, krásné, bez dramatu a bez boje. Jen to jen přítomnost, která se děje sama.

honzam píše:Stav jednoty s Ďáblem

Chtěl bych tu sdílet své zkušenosti i když vím, že mohou na druhé lidi působit různým způsobem, který nedokážu předem odhadnout. Budu to popisovat i s vědomím, že má cesta může skutečně být cestou zatracené bytosti, která nahromadila takový karmický dluh, že nemůže pokračovat s ostatními a musí ho odčinit zvláštním způsobem neurčeným pro ty dobré.

Jak už jsem tu víckrát popisoval, vnímám realitu tak, že každé blaho je jinde vyváženo stejně velkým utrpení, přitom existuje jakási rovnováha, kterou vlny blaha a prohlubně nepříjemnosti nutně procházejí. Duchovně orientovaní lidé často vnímají jako to, co od Boha a spočinutí v něm vzdaluje, změnu nebo proměnlivost věcí/světa. Většinou to mají spojené s poklesem vlny dolů a při změně směrem nahoru stejný pohyb chápou jako Boží milost, přitom je obojí pohybem, který prochází tím středem mezi blahem a nepříjemnem.

Z mé zkušenosti je právě ten střed, který není ani jedním, stavem velmi ďábelským. Pokud v něm bytost setrvává, prožívá zvláštní oddělení se od druhých. Je to hodně intenzivní povýšený prožitek nad ostatními vlnícími se na blahu a utrpení. Nejlepším popisem pro mě je jednota s Ďáblem, jako když se z vás stane ten největší hajzl na světě, který není s ostatními vůbec solidární.

V detailech to umocňuje ten vjem vlastního tělesna v rohaté okřídlené formě s ocasem a křídly. Dále vyzařování mezi rohy, jež má charakter připoutanosti a ulpívání ostatních bytostí, jakoby to světlo byla samotná mája jako ulpění na pocitu blaha. Zároveň si však myslím, že ostatní bytosti tohle vyzařování mohou vnímat úplně jinak a vyvolává v nich lásku k mojí osobě, kterou mě mohou často i zaskočit, protože sám nic takového vůbec necítím. Jejich reakce a náklonnost mi nepřijdou adekvátní tomu, co právě dělám. Tedy nemám to jako lidská matka s dítětem, kde oba prožívají vztah podobně jako lásku. Mám to jako matka-ďábel. Zatím tomu rozumím tak, že pro matku, která má třeba tisíce dětí, je z nějakého důvodu lepší vztah k nim takhle prožívat.

Budu rád za jakékoliv reakce nebo odkazy na internet, kde je popisováno něco podobného. Díky.


Něco se už změnilo, nebo je to pořád takové, jak píšeš?

Přeju Ti, ať i Tvá cesta přinese klid a světlo.

:srdce:
Nic
 
Příspěvky: 2316
Registrován: úte 07. čer 2016 15:14:14
Poděkoval: 76
Poděkováno: 18-krát v 18 příspěvcích

Předchozí

Zpět na Úvahy a zamyšlení

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: armin, Majestic-12 [Bot] a 13 návštevníků