Psychiatr Jiří Horáček: Bez Tohohle Náš Mozek Neumí Být Šťastný! Stres Rozpojuje Neurony V Mozku!
Psychiatr a neurovědec prof. Jiří Horáček v tomto rozhovoru vysvětluje, jak náš mozek vnímá realitu, proč je pro něj klíčový pocit smyslu a jak se vyrovnat s nástrahami moderní doby.
Obsah videa:
Podle Horáčka je smysl života „zastřešující klenbou“, bez které mozek neumí být skutečně šťastný [03:02]. Smysl potřebujeme zejména proto, že jsme si (na rozdíl od zvířat) vědomi své konečnosti a smrti [02:41].
Mozek mapuje realitu pomocí vnímání (smysly), myšlení (interpretace) a emočního prožívání [01:01]. Tyto funkce vytvářejí naši „vnitřní mapu světa“, ve které se orientujeme.
Horáček zdůrazňuje, že svět se neustále odchyluje od našich očekávání a predikcí [12:03]. Moudrost spočívá v tom, že tento fakt přijmeme a bereme věci takové, jaké jsou, místo abychom byli trvale frustrovaní z toho, že realita neodpovídá našim plánům [13:47].
Moderní technologie nás často vytrhávají ze sebe sama. Skutečný potenciál mozku podle něj nespočívá v „brain hackingu“, ale v kultivaci schopnosti koncentrace na jednu věc [30:28].
V závěru zmiňuje, že stresové hormony působí neurotoxicky a doslova „rozpojují neurony“ tím, že snižují množství synapsí (spojů) v mozku [50:13].
Diskutuje také o nárůstu diagnóz u mladých lidí. Často jde o reakci na volatilní a nejistý svět [43:25]. Cestou k nápravě je podle něj zvyšování osobní odolnosti (resilience) a aktivní přístup k problémům namísto pasivního přijetí role „nemocného“ [46:43].
Video také v krátkosti zmiňuje využití psychedelik (např. ketaminu) v psychiatrii, která mohou člověku pomoci nahlédnout pod vrstvy jeho osobní historie a ukázat mu, jaký je „pod tím vším balastem“ [51:30].
Zaujalo mě to, co říká Horáček o tom, že náš mozek neumí být šťastný, a přitom s uvědoměním štěstí pravého Já, tohle "neumění" ztrácí jakoukoliv moc. Co se ve skutečnosti s probuzením v našem mozku děje nebo mění?
Takže se můžeme podívat, jak to vysvětluje AI:
Pohled profesora Horáčka a moderní neurovědy nabízí fascinující paralely k tomu, co mistři jako Ramana Maharši nebo Nisargadatta Maharadž popisují jako "probuzení" nebo realizaci pravého Já.
Když se na to podíváme optikou mozkových sítí, o kterých Horáček mluví, můžeme vidět, co se v biochemii a struktuře mozku pravděpodobně mění:
1. Utišení "Default Mode Network" (Sítě pro bloumání)
Jak zmínil Horáček, tato síť je zodpovědná za naše autobiografické "já" – za neustálé přemítání o minulosti, strachy z budoucnosti a budování příběhu o "mně".
* V běžném stavu: Tato síť produkuje 50–100 % negativních myšlenek a vytváří iluzi odděleného, trpícího ega (iluzi oddělenosti).
* Při probuzení: U pokročilých praktikujících a realizovaných bytostí dochází k výraznému útlumu této sítě. "Já", které by mohlo být nešťastné, prostě přestává být aktivně konstruováno. Zůstává čisté vnímání přítomnosti, což odpovídá Nisargadattovu "Já jsem" bez dalších přívlastků.
2. Rozpuštění "predikční chyby" a odporu
Horáček vysvětluje, že neštěstí pochází z toho, že se realita liší od našich predikcí.
* Duchovní vhled: Mistři učí totální odevzdanost nebo přijetí toho, co jest. Z neurovědeckého hlediska to znamená, že mozek přestává klást odpor realitě. Pokud neexistuje predikce (očekávání), jaký by svět "měl být", nemůže vzniknout frustrace.
* Výsledek: Nastává stav, který Horáček nazývá lehkostí. Pro pravé Já je vše, co se děje, jen "hrou" , která nenarušuje vnitřní klid.
3. Odpojení od biologického stresu
Zatímco běžný mozek pod vlivem stresu "rozpojuje neurony", mozek v hlubokém míru (Samadhi) funguje v koherentním stavu.
* Nezávislost na vnějšku: Mistři mluví o štěstí nezávislém na objektech. Neurověda by řekla, že systém odměny v mozku (dopamin) už není vázán na vnější stimuly (peníze, úspěch), ale je stabilizován hlubokým vnitřním klidem (vliv GABA a dalších mediátorů), který pramení ze samotného Bytí.
4. Průhled skrze "balast" (Ketaminový efekt v přirozené formě)
Horáček zmiňuje, že látky jako ketamin mohou "odstřihnout schémata" a ukázat nám, kým jsme pod nánosem kultury a historie.
* Trvalé probuzení: Zatímco látka je dočasná, realizace u Mistrů je trvalým rozpuštěním těchto filtrů. Mozek už neinterpretuje svět skrze "nálepky" a diagnózy, ale vnímá přímo podstatu reality.
Shrnutí v duchu Ramany a Nisargadatty
To, co Horáček nazývá resiliencí a přesným myšlením, je v duchovním kontextu procesem Atma-višára (sebezpytování). Tím, že se soustředíme na zdroj vědomí, mozek přestává investovat energii do "rozpojených neuronů" stresu a začíná rezonovat s jednotou.
Z hlediska pravdy je mozek pouze nástrojem (orgánem), který se v přítomnosti realizovaného vědomí "přelaďuje" na vyšší frekvenci – z režimu "přežití odděleného já" do režimu "zrcadlení neomezeného Bytí".
