Probuzení, Boží království, seberealizace...
Napsal: pát 04. srp 2017 12:09:47
( Pozor, jsem právě upovídaná )
Probuzení, Boží království. seberealizace ...tyto pojmy, koncepty nehráli v mém životě žádnou roli. Nikdy jsem tedy nic takového nehledala. Hledala jsem něco jiného. Bylo to moje jediné velké přání. Ne nadarmo se říká "kdo hledá, najde", a tak jsem našla, co jsem hledala a zároven s tím mnohem víc, než jsem si kdy dovedla představit.
Ted už dokonce vím, pro co se používají koncepty "probuzení", "Boží království", "seberealizace". Ale už není co hledat.
Dnes jsem si poprvé uvědomila, jak významné je setkání s probuzeným. Tenkrát jsem to slovo neznala. Byl to katolický kněz, který tady byl bez rozdílu pro všechny - nikoho nevylučoval. Byl úplně jiný než všichni lidé, které jsem doposud znala, a tak se pro mne stal "Božím člověkem". Nikdy jsem už nikoho nepotkala, koho by se mi chtělo tak nazvat.
Už napoprvé mě zcela překvapil: Hned na začátku jsem mu prozradila, že v Boha nevěřím (nebot nemám ve zvyku někoho klamat). Jeho odpověd byla: "To vůbec nevadí. Bůh je s tebou, at na něho věříš nebo ne."
Byla to ohromná úleva. Od té doby jsem se v jeho přítomnosti cítila tak krásně - svobodně a uvolněně, všechno bylo v pořádku. Pomohl mi nejtěžší dobou mého života, jinému by se to nepodařilo. Někdy mně přišlo, že mě má hodně rád a to bylo krásné. Třeba měl u něho ten pocit každý, kdo za ním přišel. Přála bych mu to.
O Bohu moc nemluvil a o lásce taky ne (nebylo to nutné, láska z něho zářila, nebot byl sám ztělesněním lásky, soucitu a pochopení). Mluvili jsme o tom, co právě bylo, co se dělo - prostě a jednoduše. Pro všechno bylo vysvětlení. Pro všechno bylo řešení. Akorát jednou jsem ho nechápala. To se na mě zahleděl a z jakéhosi transu řekl: "Jsi tak blízko Království nebeskému, ale jsi tak sama, že je to k pláči." Vůbec jsem nechápala, co tím myslí - Nebeské království pro mě žádný pojem nebyl, a už vůbec jsem se necítila být sama - v mém životě byla právě taková spousta lidí, že mě to někdy zatěžovalo. Až za mnoho let jsem si na jeho slovo vzpomněla a pochopila jsem, o čem mluvil.
Jsem velmi vděčná, že se objevil v mém životě. Díky.
Probuzení, Boží království. seberealizace ...tyto pojmy, koncepty nehráli v mém životě žádnou roli. Nikdy jsem tedy nic takového nehledala. Hledala jsem něco jiného. Bylo to moje jediné velké přání. Ne nadarmo se říká "kdo hledá, najde", a tak jsem našla, co jsem hledala a zároven s tím mnohem víc, než jsem si kdy dovedla představit.
Ted už dokonce vím, pro co se používají koncepty "probuzení", "Boží království", "seberealizace". Ale už není co hledat.
Dnes jsem si poprvé uvědomila, jak významné je setkání s probuzeným. Tenkrát jsem to slovo neznala. Byl to katolický kněz, který tady byl bez rozdílu pro všechny - nikoho nevylučoval. Byl úplně jiný než všichni lidé, které jsem doposud znala, a tak se pro mne stal "Božím člověkem". Nikdy jsem už nikoho nepotkala, koho by se mi chtělo tak nazvat.
Už napoprvé mě zcela překvapil: Hned na začátku jsem mu prozradila, že v Boha nevěřím (nebot nemám ve zvyku někoho klamat). Jeho odpověd byla: "To vůbec nevadí. Bůh je s tebou, at na něho věříš nebo ne."
Byla to ohromná úleva. Od té doby jsem se v jeho přítomnosti cítila tak krásně - svobodně a uvolněně, všechno bylo v pořádku. Pomohl mi nejtěžší dobou mého života, jinému by se to nepodařilo. Někdy mně přišlo, že mě má hodně rád a to bylo krásné. Třeba měl u něho ten pocit každý, kdo za ním přišel. Přála bych mu to.
O Bohu moc nemluvil a o lásce taky ne (nebylo to nutné, láska z něho zářila, nebot byl sám ztělesněním lásky, soucitu a pochopení). Mluvili jsme o tom, co právě bylo, co se dělo - prostě a jednoduše. Pro všechno bylo vysvětlení. Pro všechno bylo řešení. Akorát jednou jsem ho nechápala. To se na mě zahleděl a z jakéhosi transu řekl: "Jsi tak blízko Království nebeskému, ale jsi tak sama, že je to k pláči." Vůbec jsem nechápala, co tím myslí - Nebeské království pro mě žádný pojem nebyl, a už vůbec jsem se necítila být sama - v mém životě byla právě taková spousta lidí, že mě to někdy zatěžovalo. Až za mnoho let jsem si na jeho slovo vzpomněla a pochopila jsem, o čem mluvil.
Jsem velmi vděčná, že se objevil v mém životě. Díky.