Podstata stresu a rezistence

[AlfaScorpii]

ve skutečnosti si ale myslíš to, co píšeš předtím.

Vždyť taky nepíšu, že si myslím něco jiného Ale nechávám Tě, aby sis myslela Ty, co chceš. Na mém názoru na Tebe nijak nezáleží, když se cítíš šťastně, není co řešit

to zní spíš jako vtip, potom, co píšeš

Jo, já rád píšu vtipy a jsem rád, když je jim pak lidi smějí

že hitler ve vortexu nebyl (to je myslím mimo diskuzi)

že vykonával činy, protože trpěl (to je asi taky mimo diskuzi, jde o to, že nikoli sebou, ale světem)

Aha, já myslel, že o tom byla celá diskuze. No tak nic

nepochopila jsem, proč jsem si ho měla pustit - takže proč, k čemu to mělo vést?

No, mělo to vést k tomu, abychom se tu pak spolu dohadovali o tom, jaký že to vlastně mělo smysl

[AlfaScorpii]

NA SVĚTĚ ŽIJE CELKEM 2,7 MILIARDY LIDÍ,
A PŘIBLIŽNĚ TŘETINA BY MOHLA ZAHYNOUT.
POKUD BY DOŠLO NA NEJHORŠÍ, MOHLA BY PADNOUT I CELÁ POLOVINA LIDSTVA.
AVŠAK POLOVINA BY JEŠTĚ ZŮSTALA A IMPERIALISMUS BY BYL ZAŠLAPÁN DO ZEMĚ A SVĚT BY SE STAL SOCIALISTICKÝM.
PO MNOHA LETECH BY POPULACE OPĚT DOSÁHLA 2,7 MILIARDY A JISTĚ BY SE ROZROSTLA JEŠTĚ VÍC...

MAO CETUNG (1957)

Mao Ce-tung byl prostě kanón

[watta]

no nevím, nechci to radši dál rozmazávat, ale myslím si, že pojem utrpení je velice subjektivní výraz. těžko se na něm může shodnout 7 miliard lidí. obzvláště pokud předpokládají, že ostatní mají stejné pocity ve stejných situacích v životě člověka, který žije v přítomném okamžiku, má utrpení zcela jiný charakter, než u člověka, který je schopen se týden rozčilovat kvůli jedné věci. otázka je, jestli v tom prvním případě vůbec lze mluvit o utrpení. většina lidí, když vidí někoho plakat (například), si myslí, že ten člověk trpí. to je potom těžké. vnější projevy a slova nejsou bránou do člověka. pokud by tomu tak bylo, byl by člověk velice ploché zařízení

dle mého není funkční složitě rozmazávat tyhle odlišnosti, i když se pochopitelně jakékoliv další diskuzi nebráním - padlo tady hodně zajímavého - ale přesto myslím, že funkčnější je zkrátka ostatní neposuzovat dle sebe, a spíše vnímat viděné jako nové samostatné, než jako součást něčeho, co cítí ten, kdo se dívá. tj., jak říká třeba manuel ruiz - nevytvářet si domněnky.

[vostalpetr]

tj., jak říká třeba manuel ruiz - nevytvářet si domněnky.
..................................................................



Tak tyhle situace fakt miluju:

manuel ruiz říká (tedy si myslí, tedy SE DOMNÍVÁ) ŽE SI NEMÁME VYTVÁŘET DOMNĚNKY...


TO JÁ SE TEDY DOMNÍVÁM ÚPLNĚ PRAVÝ OPAK, TEDY ŽE MÁME DOMNĚNKY VYTVÁŘET,
DOSTATEČNÝM DŮKAZEM TOHO, ŽE TO TAK MÁ BÝT, ŽE MÁME VYTVÁŘET DOMĚNKY, JE TO, ŽE VYTVÁŘÍME DOMĚNKY

já se totiž domnívám, že mou přirozeností je tvořit, třeba i tvořit doměnky,
a opět jako dostatečný důkaz toho, že mou přirozeností je tvořit je fakt, že existuje stvořený svět

[watta]

petře vostále, ty nevíš, co je to domněnka?

to slovo se používá se v trochu jiném významu než myšlenka, o nichž ty mluvíš

[vostalpetr]

petře vostále, ty nevíš, co je to domněnka?

to slovo se používá se v trochu jiném významu než myšlenka, o nichž ty mluvíš

domněnka je myšlenka (nebo soubor myšlenek) kterou si myslím že něco vím ?



.....................................................................................................................


Domněnka (mínění, dohad) je tvrzení, které nebylo ověřeno, ale zdá se být správné, a dosud nebylo vyvráceno. V tomto smyslu se nemohu domnívat, že existuje Bůh, mohu jen doufat (viz dále).

V obecné mluvě je domněnkou jakýkoli názor nebo mínění. Takovou domněnku nemusím exaktně formulovat, stačí třeba odpovědět na otázku: "Myslím, že ne". Zde se budeme zabývat prvním významem slova domněnka.

V matematice se domněnka také označuje jako věta nebo hypotéza, v právu jako presumpce nebo právní fikce, v bibliografii konjektura. Zvláště v matematice se pak předpokládá, že dříve či později bude nalezen důkaz, který bude demonstrovat pravdivost nebo nepravdivost daného tvrzení alespoň za určitých předpokladů (axiomů).

Nerozhodnutelné dohady
Ne každý dohad skončí jako prokázaná pravda, nebo nepravda. Hypotéza kontinua, která se snaží zjistit relativní mohutnost některých nekonečných množin, se nakonec ukázala jako nerozhodnutelná nebo nezávislá na obecně uznávaných axiómech teorie množin. Je proto možné přijmout tuto hypotézu nebo její opak jako nový axiom a pracovat s ní dále konzistentním způsobem.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Domn%C4%9Bnka

[vostalpetr]

Domněnka (mínění, dohad) je tvrzení, které nebylo ověřeno, ale zdá se být správné, a dosud nebylo vyvráceno. V tomto smyslu se nemohu domnívat, že existuje Bůh, mohu jen doufat (viz dále).
....................................................................................................................................

no tomu moc nerozumím,
mně se zdá správné tvrzení že bůh existuje,(http://www.youtube.com/watch?v=BNEclgQFDNg)
ale zatím to ještě nikdo neověřil ale ani dosud nevyvrátil

takže podle mě jde o domněnku...

[vostalpetr]

Nakonec mohu říci:

domnívám se, že zabíjet lidi není správné
a Mao řekně, domnívám se, že zabíjet lidi je správné

faktem ovšem je, že lidi se zabíjejí, tudíž je to tak v pořádku a že to tak má být je důkazem to, že to tak je

[Petr]

Co si tak pamatuji, tak Miguel Ruiz mluvil o domnenkach o jinych lidech, tj. treba o tom, co si mysli, proc neco udeali, proc si neco vybrali, proc neco rekli. O to primarne, v te dohode - nevytverejte si domneky - slo.

[Petr]

Neprosel jsem jeste celou diskuzi, ale zajimava a dulezita vec, kterou jsem zachytil bylo, zda vesmir podporuje jen zamery, ktere jsou po proudu (s nasim vortexem, s nasim vyssim ja) nebo vsechny zamery. Zde me to prijde celkem jasne, ze vesmir podporuje cokoliv a vubec to nemusi byt zamerny zamer, cokoliv, cemu venujeme pozornost. Tj. jestli je to po proudu, nebo proti je jedno... protoze pokud by podporil pouze ty po proudu, tak by cele ty debaty s Abrahamem proc se nekomu nedeje neco, co ma ve svem Vortexu, by vubec nemusely byt, protoze by vesmir uskutecnoval jen to, co je po proudu s nami a nikdo by nemel zadny problem .

[watta]

Co si tak pamatuji, tak Miguel Ruiz mluvil o domnenkach o jinych lidech, tj. treba o tom, co si mysli, proc neco udeali, proc si neco vybrali, proc neco rekli. O to primarne, v te dohode - nevytverejte si domneky - slo.

přesně tak.

[watta]

ovšem je to vlastně jakýkoliv dohad - v širším slova smyslu - jak o tom třeba taky mluví petrvostál - když si vytváří domněnku o bohu. takových skutečně nikomu není potřeba a k ničemu nevedou. pro mě těžko pochopit, že někdo je potřebuje učinit součástí své víry, jinak by neexistovala. naopak souhlasím s ruizem, že bez nich je teprve člověk svobodný, a tudíž může být sám sebou, a také dobře vidět. na druhou stranu musím dát petrovi vostálovi za pravdu v tom, když tvrdí, že jeho jsou domněnky nezbytnou součástí - také mi to tak někdy připadá, že svět některých lidí je na domněnkách postavený natolik, že bez nich by vlastně žádný nebyl. upřímně řečeno mi do toho nic není. pokud do toho nebudou zatahovat mě - což je poněkud těžké, jsou-li neustálými strújci domněnek, jelikož jsem také součástí jejich okolí. ale myslím, že můžeme tento svět vypilovat tak, že tu budou sami pro sebe "domněnkáři", kteří si v domněnkách libují a s nimi stojí a padá svět, a naopak lidé, kteří domněnky nepotřebují, zejména o lidech nemají potřebu si domněnky vytvářet - tj. něco si o nich myslet, domýšlet, či případně se řídit jejich názory (což je druhá strana téže mince). nemyslím si, že musí existovat na světě jenom jeden druh této praxe

[watta]

Neprosel jsem jeste celou diskuzi, ale zajimava a dulezita vec, kterou jsem zachytil bylo, zda vesmir podporuje jen zamery, ktere jsou po proudu (s nasim vortexem, s nasim vyssim ja) nebo vsechny zamery. Zde me to prijde celkem jasne, ze vesmir podporuje cokoliv a vubec to nemusi byt zamerny zamer, cokoliv, cemu venujeme pozornost. Tj. jestli je to po proudu, nebo proti je jedno... protoze pokud by podporil pouze ty po proudu, tak by cele ty debaty s Abrahamem proc se nekomu nedeje neco, co ma ve svem Vortexu, by vubec nemusely byt, protoze by vesmir uskutecnoval jen to, co je po proudu s nami a nikdo by nemel zadny problem .

to je důkaz kruhem a je chybný - tedy "chybný" čistě z logického hlediska:
jestliže člověk může sám ovlivnit, zda je po proudu, nebo proti proudu (například drží-li se sveřepě větví, které ho před plutím s proudem zadržují), pak může - touto věnovanou svobodnou vůlí - docela dobře ovlivňovat, jestli se dostane do proudu či nikoliv. vesmír pak může klidně podporovat jenom to, co je po proudu, a člověk se buď plaví s, nebo nikoli. a abraham je potom ten, který říká, jak se pustit těch větví (nebo on říká vlastně pádel). takže dost dobře nechápu, jak jsi přišel k tvému zajímavého vysvětlení

důležité je ovšem dle mého být si především vědom těchto věcí:
1. proud není náš, ale vesmírný
2. my si v něm najdeme své místečko, a to potom realizujeme životem. takováto realizace může být naprosto jakéhokoliv druhu, včetně toho, že se někdo rozhodne, jaké to je, když se bude svěřepě zastavit proud zastavit, nebo podobné klukoviny (pak je tedy, jak říká abraham, mimo vortex). vesmíru je to šumafuk. vpodstatě nepodporuje vůbec nic - není tam bůh = dozorce. ale ono se to děje všechno určitým způsobem. a tím způsobem je proud. a proud je ten "bůh".

[AlfaScorpii]

TO JÁ SE TEDY DOMNÍVÁM ÚPLNĚ PRAVÝ OPAK, TEDY ŽE MÁME DOMNĚNKY VYTVÁŘET,
DOSTATEČNÝM DŮKAZEM TOHO, ŽE TO TAK MÁ BÝT, ŽE MÁME VYTVÁŘET DOMĚNKY, JE TO, ŽE VYTVÁŘÍME DOMĚNKY

Na domněnkách určitě není nic špatného. Ono žádné takovéhle "nařízení" není dobré brát úplně doslova, protože to by pak člověk musel popřít sám sebe. Ale jestliže je bereš moc vážně a pakliže chceš být šťastný tady a teď, pak jsou tím nejlepším základním kamenem, na kterém lze postavit nešťastnost upřenou na támhle a jindy
Já si taky vytvářím hromadu domněnek, ale vždycky si dodám, že to všechno může být úplně jinak (a ono většinou je), takže na nich neulpívám a spíš se jim směju

[vostalpetr]

No já to neumím popsat tou vaší "abrahamovštinou"

ale v podstatě hovoříme o třech úrovních sebeuvědomění:

1) normální člověk ztotožněný s myslí postupuje tak, že řekne toto nechci a chci toto, žije v čase

2)člověk, který se uvědomí jako čisté ego, tedy poznání "já jsem", je v souladu s celým stvořeným světem i se sám se sebou,
je pak tedy v tom, čemu se asi říká vortex, všechno co se děje i jeho činnosti jsou spontánní bez jakéhokoli záměru, cesta je cíl, je štastný v jakékoli situaci, žije v přítomném okamžiku

3)a pak je zde úroven pravého Já, Boha, který je ve Věčné Přítomnosti ted a tady,
a tomu je vcelku jedno, jestli postupujete v souladu s proudem tvoření (láskou) nebo jdete proti proudu tvoření,
protože i to je tvoření, i když řekněme na nižšší úrovni tvoření (bez uvědomění lásky), ale protože jde stále o dosažení lásky (štěstí) tak je to stále v režii lásky, i když je to destruktivní



no moc jsem to asi nevylepšil tímto svým příspěvkem



"...Kde je zažívána láska boží všudypřítomnosti((2)),
následuje vědomí prázdna nekonečnosti boží. Tam je stvořený svět i světy, celý vesmír vnímán jako třpyt prázdna.((3))"

[vostalpetr]

Ale jestliže je bereš moc vážně a pakliže chceš být šťastný tady a teď, pak jsou tím nejlepším základním kamenem, na kterém lze postavit nešťastnost upřenou na támhle a jindy
..............................................................

No toho se s největší pravděpodobností budeme dopouštět, protože jsme ztotožnění poměrně silně s myslí a svými představami

[Petr]

to je důkaz kruhem a je chybný - tedy "chybný" čistě z logického hlediska

to se mi nezda asi bys mi to musela vysvetlit vic.

1. proud není náš, ale vesmírný

No ja si zase myslim, ze kazdy ma svuj proud, a soucet vsechn nasich proudu by se mozna dal nazvat vesmirnym proudem.. ale mozna si jen kazdy predstavujeme pod tim proudem dve ruzne veci..
Je to jako kdyby mel vesmir jeden Vortex, ale to ne. Kazdy z nas ma svuj vortex a vzhledem k nemu muzume rict jestli je neco po proudu nebo ne. Nebo jinak, tech proudu vetsich muze byt strasn strasne moc, a zde si mimojine volime, kterych proudu chceme byt soucasti a kterych ne.

[Petr]

Tak skoda, ze ta diskuze nejak nevyznela v tom bode, zda Hitler byl v souladu, nebo ve Vortexu, kdyz uskutecnoval sve ciny, vzhledem k tomu jake podpory od Vesmiru se mu dostalo. Myslim, ze je to celkem idealni pripad pro to zase pochopit neco vic z Abrahama, alespon pro me tedy.

Je totiz opravdu zajimave, ze od Vesmiru tu podporu dostal v takove mire. I kdyz dlouhodobe uskutecnit jeho sny se asi nepovedlo, spise to naopak vedlo k posileni toho, proti cemu bojoval. Ale to by spis odpovedel nejaky historik. Ja se o neho nikdy moc nezajimal. Videl jsem ale nejaky dokument, kde byly autenticke zabery i z jeho osobniho zivota, kde travil cas s nejakou malou holcickou a s milenkou a stastneho jsem ho tam videl mozna tak 5% casu. Je tu i tvrzeni Abrahama, ze tito lide nikdy skutecne statni nebyli, tedy v tech okamzicich kdy planovali nebo uskutecnovali nasili na jinych lidech. To si myslim, ze typyckym rozsahem nasili je to, ze vetsinou prameni z emocionalniho mista bezmoci a smeruje k mistu zlosti.

Navic se mi zda, ze treba radost z vitezstvi v nejake bitve nebyla takovou tou cistou lehkou radosti, ale spise ulevou, uvolnenim casti rezistence.

Ve vysledku se vubec nemusime schodnout, ale spise prinest nase ruzne pohledy na tuto vec a o ne se obohatit .

[watta]

to je důkaz kruhem a je chybný - tedy "chybný" čistě z logického hlediska

to se mi nezda asi bys mi to musela vysvetlit vic.

1. proud není náš, ale vesmírný

No ja si zase myslim, ze kazdy ma svuj proud, a soucet vsechn nasich proudu by se mozna dal nazvat vesmirnym proudem.. ale mozna si jen kazdy predstavujeme pod tim proudem dve ruzne veci..
Je to jako kdyby mel vesmir jeden Vortex, ale to ne. Kazdy z nas ma svuj vortex a vzhledem k nemu muzume rict jestli je neco po proudu nebo ne. Nebo jinak, tech proudu vetsich muze byt strasn strasne moc, a zde si mimojine volime, kterych proudu chceme byt soucasti a kterych ne.

já jsem to právě vysvětlovala a rozváděla v tom příspěvku dále. no já mluvím o tom celkovém proudu. a ano, vesmír má jeden vortex a jedny zákonitosti. to, co popisuješ ty, tak to je tvůj vlastní záměr. tím - tím záměrem - se stáváš, když se staneš člověkem v tomto světě. pak jseš se svým záměrem buď v souladu nebo ne. a můžeš ho přiměřeně upravovat. ale to vůbec nemá s vortexem nic společného. vortex je něco jako bezpodmínečná láska - tu taky nejde rozkouskovat a rozdělit pro každého zvlášť jenom proto, že se v nějaké skleněné baňce vnímá jedinec jako jedinec

ono by to přeci ani nebylo logické, o čem by tedy pak mluvil abraham - popisuje onen "jeden vortex" značně zřetelně - jak se cítíme, dosáhneme-li jej, resp. jednáme-li v něm, co nám pomůže pro to, abychom ho objevili, a tak dále. když za ním chodí lidé, tak neříká - á pepíku, tak tvůj vortex je takový a takový, a proto ty musíš dělat to a to. zatímco támhle jiřinka, ta má úplně jiný vortex, proto se bude muset cítit úplně jinak, aby do něj pronikla .) každého vede k témuž - k možnost prožívání a uvědomění si tohoto vortexu. vortex není žádný směr, nebo starý bůh, který nařizoval, co kdo má dělat a co kdo ne. není to ani žádná veličina, s níž bychom se poměřovali, nebo království boží, kam bychom mohli chodit, není to ani pocit, ani čas, v němž bychom chvíli mohli být a pak z něj vypadnout. je to nastavení, pokud s ním interferujeme, poznáme to podle svých vnitřních pocitů. pokud nikoli, poznáme to také podle svých vnitřních pocitů. můžeme si dobrovolně vybrat, zda-li s ním budeme či nebudeme inteferovat. se záměrem ho ale nelze zaměňovat. záměr je čistě "subjektivní" - ve významu jedinečný, pro každého zvlášť, každého zvlášť - personální záležitost, a pak pochopitelně existuje také záměr některých celků (jedním z nich je abraham), které se různě spoluvytváří a zase se uvolňují. jsou to různé rodiny, společnosti, národy, ale i i deje, skupinové myšlenky atd. mimo lidský svět záměr, ve slova smyslu, který mu zde přikládáme, neexistuje. existuje pochopitelně mnoho různých forem toho, co bychom mohli nazvat záměrem. ale tak, jak o něm můžeme mluvit, v rámci naplňování našich životů a tak dále, tak existuje pouze v rámci onoho života. zatímco vortex, od nějž se vychylujeme, či se k němu přibližujeme, je nastavení vlastní všem, protože tímto světem, světem člověka, životem člověka, nekončí. a mimo tento svět, život člověka, rozdělení na jedince vůbec nemá lidský charakter. každý vortex, který bys tak mohl přiřknout každému zvlášť, končí smrtí člověka. je chyba ho zaměňovat s vortexem. je to životní naplnění nebo záměr, ale není to vortex.

a v jiných vesmírech, tam to může být jinak. o tom nemá smysl z lidské perspektivy, která zdaleka není schopna obsáhnout ani ten náš, uvažovat.

[AlfaScorpii]

Tak jak čtu zdejší diskuze,tak vidím, že každý vortex chápe poněkud jinak a hodně to závisí na podobě chápání těch "nadpozemských" věcí.

Já jen ocituji, co je to vortex podle Abrahama z knížky The Vortex (z českého překladu jako Klíč ke všem vztahům):

Abyste lépe pochopili, jak dochází k růstu, či expanzi, zavedli jsme pojem Vibrační realita. Jedná se vlastně o nejnovější, nejrozšířenější verzi vaší bytosti.
Zákon přitažlivosti reaguje na myšlenky, slova a činy odehrávající se ve vaší realitě a stejně silně reaguje i na vaši vibrační realitu. Když zákon přitažlivosti. zareaguje na jasné vibrace vyslané vaší čerstvě rozšířenou vnitřní bytostí, vzniká silný mohutný vír přitažlivosti (vortex).
Takaže je tu vír, který obsahuje všechny vaše požadavky a podrobnosti jednotlivých tužeb, jaké ve vás kdy vznikly - a na tento vír reaguje zákon přitažlivosti. Představte si tento mohutný, rychlý vír a úžasnou přitažlivou sílu, s jakou zákon přitažlivosti reaguje na čistou, soustředěnou touhu, které nestojí nic v cestě. Tento vír do sebe vtahuje vše, co je potřebné ke splnění každého požadavku. Přivolává a přitahuje všechny prvky, potřebné k tomu, aby se mohly realizovat vaše představy, abyste mohli nalézt odpovědi na otázky a řešit problémy.

Závěr nechť si každý udělá sám