Sebeláska - trochu inspirace prosím

[teo]

Na každém kroku teď zakopávám o jednu věc a to je SEBELÁSKA. Teda dnes je to spíš SEBEODPOR, a proto potřebuji nějakou cestu jak k tomuhle dojít.

Chci poprosit ideálně o nějaký film jež by mohl být na toto téma (i nepřímou) inspirací.
Něco co odemkne srdce.

Jelikož přijmout se (respektive mít rád) toho jaký jsem... tak mám chuť si za tento požadavek přes hubu. A to nemám rád násilí. Nedokáži si představit mít rád toho kým jsem dnes. Zato milovat kým bych se chtěl stát to by šlo Ale údajně to tak nefunguje.

ikdyž nevěřím že tu skutečně dostanu odpověď, už nevím kde se zeptat : (

[MartinesLuggi]

Teo,
doporučuju film Louisa Hay - Miluj svůj život, je to na www.uložto.cz i s titulkama, víš, milovat sám sebe,to je zajimavý téma, musíš milovat to jaký máš tělo, vzhled, nebo nějakou vlastnost a to pak rozvíst, do výšin, já se miluji miluji své tělo miluji své myšlení,miluji své pocity,miluji se celý, je to dlouhá cesta ale dokážeš to pač to může vypadat takhle, ty -----------------------------------------------------------------------------------------------------------tvé vyšší já,
ty čárky jsou jizvy, šrámy od společnosti a to co tě společnost "naučila" a budeš se --------------pomalinku ---------------------- přibližovat----------až se nakonec dostaneš k --------- vyššímu já --------- a jsi tam:)

[MartinesLuggi]

Teo,to počem půjdeš tak to najdeš,takže když půjdeš potom jak si otevřít srdce tak si ho dřív nebo později otevřeš, ale vždy vše přijde v pravý čas,aby ti to nejvíc posloužilo tobě i ostatním, joooooo stím uzavíráním srdce to je sranda to ego,které tu samozřejmě není srdce umí uzavřít hodně rychle, a otevírat ho už trvá trošičku dýl,hodně pomáhá jóga,mě jóga pomohla dost oslabila mi hodně ego

[MartinesLuggi]

Ještě něco, srdeční čakra myslím,že 4 zjisti si oni, otevři si čakry pracuj na tom,vyhledávej věci,barvy které tuto čakru dřží otevřenou:)

[Radek]

Chci poprosit ideálně o nějaký film jež by mohl být na toto téma (i nepřímou) inspirací.
Něco co odemkne srdce.

doporučuji ti přečíst si knížku The Vortex od Abraham Hicks. Nevím jestli vyšla v čestině, v angličtině ji lze zakoupit třeba tady:
http://www.bookdepository.co.uk/book/9781848500358/The-Vortex

Je to knížka o vztazích a hned na začátku se v ní píše, že nejdůležitější vztah pro kohokoliv z nás je vztah k sobě samému, ona sebeláska po které toužíš.
Možná ti tahle knížka pomůže si uvědomit, že pro člověka je naprosto přirozené, že má rád sám sebe a cokoliv jiného, jakékoliv jiné přesvědčení co se nám může honit
hlavou prostě není pravda.

[Radek]

http://www.youtube.com/watch?v=46Sh-Ej3fWs

http://www.youtube.com/watch?v=IOiyeTuNjmA&feature=related

[MartinesLuggi]

Moc moc moc moc moc moc moc moc krásný oceňuji tuto diskuzi, a jsem vděčný

[AlfaScorpii]

Vyšla i v česku pod názvem Vztahy ... (to je ta, kterou jsi si Ondro u mě fotil

Vyšla pod názvem Klíč ke všem vztahům.

[AlfaScorpii]

Teo, spíš se sám sebe zeptej, proč se vlastně nemáš rád. Jaká je Tvoje převládající myšlenka, která způsobuje fakt, že si chceš dát přes hubu.
A až si na to odpovíš, tak si pak řekni: A nesnažím se i tak dělat, jak nejlíp umím? Nemá smysl uvažovat nad tím, že by to mohlo být mnohem lepší, že jsem měl radši dělat něco jiného, chovat se jinak apod. Chováš se, jak se chováš, myslíš způsobem, jakým myslíš, a všechno to děláš tak, jak v daný moment nejlépe svedeš. A že nesvedeš líp, jak by sis možná představoval, není Tvoje vina. Tak je ještě důvod se nemít rád? Zapřemýšlej nad tím

Když dopředu nevěříš, že dostaneš odpověd, snižuješ tím pravděpodobnost, že odpověď k Tobě skutečně přijde. Pak může ležet přímo na podnose před Tvým nosem a stejně ji nerozeznáš.

[MartinesLuggi]

http://www.mujuspech.cz/detail/tajemstv ... f0f5834adf

a ještě tahle knížka

[vostalpetr]

Na každém kroku teď zakopávám o jednu věc a to je SEBELÁSKA. Teda dnes je to spíš SEBEODPOR, a proto potřebuji nějakou cestu jak k tomuhle dojít.

Chci poprosit ideálně o nějaký film jež by mohl být na toto téma (i nepřímou) inspirací.
Něco co odemkne srdce.
............................................................................................................................................

HELE TEO,
UŽ JSEM TI TO PŘECE PSAL, TO CO TED PROŽÍVÁŠ, TO JE

DUCHOVNÍ POKROK

A TY STÁLE CHCEŠ NĚJAKÁ DÍLČÍ ŘEČENÍ KTERÝMI SE CHCEŠ VYLÉČIT ZE SVÉHO DUCHOVNÍHO POKROKU...

L.Hailová je sice dobrá, ale to je mysl i když hovoří o lásce, takže to zůstává stále na povrchu,
((což mimochodem mnozí na Jitřní zemi vyčítají Janě, jako že zůstává stále na povrchu v mysli, milující mysli, zamilované mysli, s čímž já zrovna moc nesouhlasím, protože u Jany vidím řekněme "soustředění se směrem ke kterému ji táhne její srdce"))

MUSÍŠ SE PODÍVAT, KAM TĚ TÁHNE TVOJE SRDCE, A NE KAM TĚ TÁHNE TVOJE HLAVA,
A POKUD TĚ SRDCE A POCITY TÁHNOU DO NĚJAKÝ DEPRESE NEBO SEBEODPORU,
TAK JE NANEJVÝŠ DŮLEŽITÉ TAM JÍT, NEBOT TĚ TAM TÁHNE LÁSKA

Všechny naše myšlenky a pocity jsou v podstatě láskou (v pohybu)
a řekněme v různých úrovních,
proto někdy se nám něco jeví pozitivně a někdy negativně,
ale stále je to láska, jen v různých podobách

A to platí i o těch negativních pocitech, jimž se chceme za každou cenu vyhnout, smutek, zoufalství, beznaděj, depka apd.
jasně, nikdo o to dvakrát nestojí, obzvlášt když slyšel o nějaký nebeský a věčně blažený lásce,
jenže odmítnout tyto pocity, znamená v podstatě ODMÍTNOUT LÁSKU...

Pokud tedy jdeš tím směrem, kam tě táhne srdce, i když je to třeba naprostá BEZNADĚJ,
a jdeš do hloubky,
tak tam dojde k TRANSFORMACI beznaděje v lásku,
ovšem většinou to musíš zopakovat víckrát, většinou to jen jednou nestačí...

Jistě, můžeš si pustit film, nebo se můžeš nutit milovat sám sebe, protože někdo ti řekl, že máš milovat sám sebe,
ale tím jen odmítáš to, CO TED PRÁVĚ JE,
no a ted právě je zde beznaděj (nebo co já vím co)

[vostalpetr]

TOTO JSEM "UKRADNUL" NA JITŘNÍ ZEMI,
PŘIJDE MI TO DOST DOBRÝ,
SPECIÁLNĚ TEN KONEC ČI ŘEŠENÍ JAK K TOMU DOJÍT, JAK DOJÍT K LÁSCE BEZ ÚSILÍ MNĚ DOST KORESPONDUJE S TÍM, CO JSEM TI NAPSAL O REAKCI VÝŠE:



Láska

Příspěvekod Klara » ned 04. črc 2010 16:35:18
"Většina rodičů si bohužel myslí, že mají závazky vůči svým dětem a vyčerpávají je tím, že jim přikazují, co mají a nemají dělat, čím se mají nebo nemají stát, a zajímá je pouze to, aby jejich děti byly dobře zabezpečené. Co považují za svůj závazek, je součástí společenské počestnosti, kterou lidé velmi ctí. Kde však sídlí počestnost, nenajdete řád. Zdá se mi, že většinu rodičů zajímá jenom dokonalé měšťáctví. Vychovávají své děti pouze tak, aby se přizpůsobily dané společnosti, čímž rozmnožují války, obecné rozpory a násilí. Tomu říkáte láska a péče?
Opravdová péče se podobá pečování o rostlinu anebo strom, které člověk pravidelně zalévá, zkoumá jejich potřeby, dává jim nejlepší půdu a dohlíží na ně s něžnou starostlivostí. Když však své děti vedete, aby pouze dobře zapadly do společnosti, připravujete je na to, aby byly vražděny. Kdybyste své děti opravdu milovali, nebylo by ve světě válek.
A když ztratíte ty, které jste milovali, pláčete. Jsou to však slzy za mrtvými? Naříkáte pro ně, anebo kvůli sobě? Plakali jste vůbec někdy pro jiného? Plakali jste pro syna, který padl na bojišti? Možná ano. Byly to však slzy sebelítosti, nebo slzy za mrtvou lidskou bytostí? Jestliže to bylo pouhé sebelitování, váš pláč byl naprosto bezvýznamný, protože jste se zabývali jen sami sebou.
Pokud naříkáte, že vám byl vzat člověk, do něhož jste investovali plno svých citů, pak nešlo o city skutečné. Když oplakáváte svého mrtvého bratra, plačte pro něho. Naříkat kvůli sobě je velmi snadné, ale vaše sebelítost vás pouze zatvrdí, uzavře světu a otupí.
Je láska sebelítost a nářek, že mě někdo opustil a že jsem zůstal sám? Že mě zbavili moci a potkal mě trpký úděl, pročež si stěžuji na okolní svět? Je láska já, které trpí? Jestli tohle pochopíte, jako byste to uchopili (jako lze uchopit větev, kámen anebo ruku), pak také zjistíte, že si své strasti vytváříte vždycky jen sami a že strast se rodí z myšlení a je důsledkem času: před třemi lety jsem měl ještě bratra, nyní je mrtev; zůstal jsem bolestně sám a nablízku nikdo, kdo by mě těšil a dělal mi společnost - a proto mám v očích slzy.
Jakým způsobem se tohle ve vašem nitru odehrává, můžete vidět, pokud bedlivě pozorujete. Vidět to lze plně, celistvě a naráz, pouze když dovnitř nevpustíte čas. Povahu a celkovou stavbu té nicotné věci nazývané „já" je možné spatřit v jediné vteřině - veškeré „moje" slzy, „moje" rodina, „můj" národ, „moje" víra, „moje" náboženství - všechna tahle ošklivost je ve vás. Když to zahlédnete nikoli svou myslí, nýbrž srdcem, když to spatříte opravdu z hloubi, pak máte v ruce klíč, aby všechna vaše trápení navždy skončila.
Strast a láska nemohou jít spolu, přestože v křesťanském světě je utrpení idealizováno a uctíváno coby přibité na kříž a zároveň se nám tvrdí, že mu lze uniknout jen jedinými dveřmi - což vám jasně ukazuje vyděračskou podstatu církevních spolků.
Ptáte-li se tedy, co je to láska, je možné, že se zároveň obáváte najít odpověď. Mohla by znamenat naprostý převrat. Mohla by rozbít vaši rodinu. Mohli byste zjistit, že nemilujete svou ženu, muže, své děti (a milujete je?). Třeba byste už nikdy nešli na mši. Možná byste museli rozbořit, co jste doposud vybudovali.
Ale jestli stále ještě budete chtít zkoumat, pak zjistíte, že strach ani závislost nejsou láska, a není jí ani žárlivost, ani snaha někoho ovládat a vlastnit. Láska není závazek, ani povinnost, ani sebelítost, láska není zoufalství z toho, že mě někdo nemiluje, láska není opak nenávisti, jako pokora není opak pýchy. Jestliže se dokážete toho všeho zbavit -ne přinutit se k tomu, nýbrž smýt to ze sebe, jako když déšť smývá dlouho usazený prach -, pak se vám možná dostane té zvláštní květiny, po níž člověk vždycky toužil.
Protože pokud ve vás nebude - a nemluvím o pár kapkách, nýbrž o hojnosti lásky -, když jí nebudete plní, svět se zřítí do zkázy. Rozumově už možná víte, že je nezbytné, aby se lidstvo sjednotilo a spojilo, ale provést to lze pouze s láskou. Kdo vám však poví, jak na to? Jaká autorita, metoda nebo systém? Láska přece není něčí vyprávění. Copak lze říci: „Budu se v lásce cvičit. Každý den si sednu, abych o ní hloubal. Vynasnažím se, abych byl milý a vyzařoval sympatii. Přinutím se být pozorný k druhým."
Je snad možné se k lásce nutit a milovat silou vůle? Jakmile se o to pokusíte, proteče vám skrz prsty. Na základě metod a umění milovat získáte možná jistou galantní zběhlost, naučíte se příjemnému vystupování anebo začnete vyznávat nenásilnost. Ale to nemá s láskou nic společného.
V tomto světě proměňovaném v poušť není lásky, protože největší roli v něm hrají potěcha a žádost. Jenže bez lásky nemá váš každodenní život smysl. A lásku nelze mít tam, kde není krása. Krása není něco, co vidíte. Není ve skvostném obrazu ani v pohledu na nádherný strom, není v úžasné stavbě ani v půvabné ženě. Je tehdy, když vaše srdce a mysl vědí, co je to láska. Bez lásky a krásy tohoto druhu neexistuje ctnost, a vy už víte, že ať se snažíte jakkoli zlepšit svět a nakrmit chudé, vzejde z toho jen další zmatek, neboť bez lásky má člověk v mysli a v srdci jenom ošklivost a bídu. A naopak, když je ve vás láska a krása, všechno co děláte, je správné a v pořádku. Kdo miluje, může dělat co chce, protože láska řeší úplně všechno.
Přicházíme tedy k tomuto bodu: Bylo by možné, aby se naše mysl rozevřela , a to beze vší disciplíny, bez přemítání, bez nátlaku, bez vlivu nějaké knihy, učitele anebo vůdce; bylo by možné, aby se rozzářila v lásce, jako se před vámi rozžali západ slunce?
Zdá se mi, že je k tomu absolutně nutné jedno: : vášeň bez příčiny - vášeň, kterou nerodí oddanost ani lpění, vášeň, která není pouhý chtíč. Člověk, který neví, co je vášeň, nikdy nepozná lásku, protože láska do něho vstoupí, jen když se vytratí „já".
Mysl, která hledá, není vášnivá a rozevřít se lásce bez hledání je jediný způsob, jak k ní dospět - rozevřít se jí neúmyslně, bez úsilí a bez veškerých zkušeností . Potom zjistíte, že láska nezná čas a že je osobní i neosobní, patří jednomu i mnohému. Je jako květina, k níž lze přivonět anebo ji pominout. Je tu pro každého a pro toho, kdo si dá námahu na ni pohlédnout a s potěšením ji do sebe vdechne. Jestli je jí kdo nablízku nebo ne, znamená pro ni totéž. Je plná vůně, a proto se o ni dělí s každým.
Láska je něco živého, nového, čerstvého. Nemá včerejšek ani zítřek, je mimo myšlenkovou vřavu. Zná ji pouze nevinná mysl a ta ví, jak žít ve světě, který nevinný není. Nalézt tuto mimořádnou věc, kterou člověk nekonečně hledal v uctívání a sebeobětování, ve svých vztazích a v sexu, v nejrůznějších potěšeních a bolestech, je možné pouze tehdy, když mysl porozumí sama sobě a dospěje tak k svému přirozenému konci. Láska pak nemá protějšek a není s ničím v rozporu.
Mohli byste se zeptat: Když takovou lásku najdu, co se stane s mou ženou, dětmi, s mojí rodinou? Je přece nutné je zabezpečit. -Jestliže si kladete takovou otázku, pak jste nestanuli mimo pole myšlení, mimo pole vědomí. Kdo tam stanul, ten se takto neptá, protože ví, co je láska, v níž není myšlenka, a proto ani čas. Možná že vás tyto věty okouzlují nebo hypnotizují, ale dojít opravdu za myšlení a čas - tedy za všecky starosti - znamená být si vědom toho, že existuje ničemu nepodobná dimenze nazývaná láska.
Ale vy nevíte, jak se k té podivuhodné fontáně dostat. Co tedy uděláte? Když nevíte, neuděláte přece nic. Naprosto nic. Tak ve vás vzejde naprosté ticho. Rozumíte, co to znamená? Znamená to, že už nehledáte, nic nevyžadujete a za ničím se neženete. Střed, kterým jste byli, přestal existovat. Je láska."


J. Krishnamurti, Volnost, která neví


http://forum.jitrnizeme.cz/viewtopic.php?f=15&t=698

[vostalpetr]

Kdyby jsi si Teo přečetl něco o TEMNÉ NOCI DUŠE,
což je věc o které se moc nepíše, nebot spíše se píšou vznešené fanfáry na nebeskou lásku,
tak by jsi viděl, že to vcelku koresponduje s tvým současným stavem,

Jsou to prostě období, kdy člověk je:
"neschopen modlitby i sousstředění. Duše má dojem, že je v naprosté temnostě a opuštěná od boha. Domnívá se, že místo aby na cestě pokračovala, kráčí zpět. Dostavuje se velké utrpení a člověk je postaven proti bohu a bolesti a je téměř bez sebe.
Když nastane TND, máme zanechat úsilí, myšlení, a rozjímání a máme pěstovat klidnou a obrácenou pozornost k bohu bez starostí, bez úsilí a touhy mít z něho libost nebo ho pocítit.
Všechno toto pachtění jen znepokojuje duši....Čím v více božího světla do duše padá, tím více ji zatemnuje...Utrpení duše ale není způsobeno světlem, ale nečistotami, které toto světlo v duši probouzí a z duše vyhání..

Tolik tedy Jiří Vacek o TND


A já k tomu dodávám, že tohleto "velké utrpení" jenž člověk prožívá v TND je v podstatě vášeň bez příčiny - vášeň, kterou nerodí oddanost ani lpění, vášeň, která není pouhý chtíč. Člověk, který neví, co je vášeň, nikdy nepozná lásku, protože láska do něho vstoupí, jen když se vytratí „já".

[teo]

Vyšla i v česku pod názvem Vztahy ... (to je ta, kterou jsi si Ondro u mě fotil

Ty jo a já měl tehle klíč celý měsíc položený na polici a ani jsem na tu knížku nesáhl. Jelikož jak jsem přišel na konci srpna k uvědomění, že klid v duši mi nepřinese přítelkyně (jež zájem nějakou mít po tomto uvědomění zcela odpadl, a umocnil se zájem najít kde je teda skrytý stav mír, klid v duši, mysli...).
Nooo tak o víkendu bude přečtená !

[Ladislav]

Ahoj Teo, koukám že jsi on-line nechci se opakovat, tak ti jen napíšu: "jdi do sebe" venku, okolo, u jiných lidí to nenajdeš... možná že se bojíš (podvědomě), ale znovu, s tím ti nikdo nepomůže. Čím dřív, tím líp - ubližuješ si...

[Lída]

Kdyby jsi si Teo přečetl něco o TEMNÉ NOCI DUŠE,
což je věc o které se moc nepíše, nebot spíše se píšou vznešené fanfáry na nebeskou lásku,
tak by jsi viděl, že to vcelku koresponduje s tvým současným stavem,

Jsou to prostě období, kdy člověk je:
"neschopen modlitby i sousstředění. Duše má dojem, že je v naprosté temnostě a opuštěná od boha. Domnívá se, že místo aby na cestě pokračovala, kráčí zpět. Dostavuje se velké utrpení a člověk je postaven proti bohu a bolesti a je téměř bez sebe.
Když nastane TND, máme zanechat úsilí, myšlení, a rozjímání a máme pěstovat klidnou a obrácenou pozornost k bohu bez starostí, bez úsilí a touhy mít z něho libost nebo ho pocítit.
Všechno toto pachtění jen znepokojuje duši....Čím více božího světla do duše padá, tím více ji zatemnuje...Utrpení duše ale není způsobeno světlem, ale nečistotami, které toto světlo v duši probouzí a z duše vyhání..."

O temné noci duše píše z vlastní zkušenosti Anselm Grün v knize "Deprese jako šance".
Ukázky z toho podstatného z ní jsou na fóru Knihy - tady a tady.

[vostalpetr]

Jiné deprese jsou protestním voláním proti postoji „všechno je možné“ a „všechno se dá přece zvládnout.“ V USA je velice rozšířena metoda pozitivního myšlení. Tato technika má jistě své dobré stránky, když však lidem sugeruje, že každý problém se dá vyřešit, protože stačí jen pozitivně myslet, stále více lidí, kterým to už nepomáhá, reaguje depresemi. Jejich deprese jsou protestním výkřikem a my bychom mu měli naslouchat. Jestliže se naše společnost příliš zabývá blahobytem a „wellness“ a „zdraví“ povyšuje na cosi jako náboženské statky, mžeme přibývání depresí chápat jako protest proti takové jednostranné fixaci na tělesný a duchovní „fitness“.
...............................................................................................................................................

Díky Lído,
je to zajímavé pojednání o depresich a TND,

možná že v případě duchovní cesty se jedná o určitý kompromis mezi TND a depresí,

na jednu stranu svým duchovním soustředěním odkrýváme to, co bylo potlačováno a co jsme si neuvědomovali, takže možná ani není zapotřebí nějaký ten duchovní prožitek, který by to v nás rozkryl, jaksi automaticky nastoupí TND díky našemu soustředění, o čemž psával Minařík, že bez radostivosti a zharmonizování osoby dosáhneme pouhým soustředění zcela opačného výsledku než jsme si představovali

a na druhou stranu jsou v nás očekávání pozitivních výsledků jenž máme vlastním úsilím dosáhnout a místo toho dostaneme od života pořádně na zadek v podobě deprese

[vostalpetr]

Ty jo a já měl tehle klíč celý měsíc položený na polici a ani jsem na tu knížku nesáhl.
.....................................................................................................

Teda nechci ti do toho moc kecat,
ale je všeobecně známo, že klíče od božího království má ve svých rukou sv. Petr,
takže klíč, který jsi našel doma na polici je možná od něčeho jiného
(spíž, WC, garáž, zahrádka, chata, garzonka tvé přítelkyně apd)...

[vostalpetr]

http://www.youtube.com/watch?v=WVDW40jg ... re=related

http://www.youtube.com/watch?v=LzQa0WLsUXI&feature=fvst

http://www.youtube.com/watch?v=paNXw61nOZk

http://www.youtube.com/watch?v=Hi9AtrCU4ww

http://www.youtube.com/watch?v=zOrkdjiMTgo

http://www.youtube.com/watch?v=aUs0daP3LHc

http://www.youtube.com/watch?v=wlFCSA8K ... =1&index=1

http://www.youtube.com/watch?v=WC0crcKYs9U

http://www.youtube.com/watch?v=oHMt3pOi ... playnext=1

http://www.youtube.com/watch?v=-xt9Do7tYVU

http://www.youtube.com/watch?v=X2b4V8TxDro

http://www.youtube.com/watch?v=UheD6bUHrDI

http://www.youtube.com/watch?v=tzKkNgtghO0

http://www.youtube.com/watch?v=A1YOjL0N_Q8

http://www.youtube.com/watch?v=DgyrCCsY-xg

http://www.youtube.com/watch?v=uHhy_BiD ... re=related

http://www.youtube.com/watch?v=IryaXZSp0GI

http://www.youtube.com/watch?v=x9VrsPQw ... re=related

http://www.youtube.com/watch?v=GsMOHp-egHM

http://www.youtube.com/watch?v=kT2xJ_6aA7U

http://www.youtube.com/watch?v=Nm-sSCfpZh8

http://www.youtube.com/watch?v=ULa_uKBhg8o

http://www.youtube.com/watch?v=LcQ3NgP_mY8

((http://www.youtube.com/watch?v=rpzRI8EGXEM))

http://www.youtube.com/watch?v=Kwz-yfvhoV0


PS. kdyby náhodou chtěl někdo škodolibě tvrdit, že na žádném videu neviděl žádnej klíč,
tak my Petrové nosíme své klíče zavěšené na šnůrce na krku, tak jak nás to v mládí naučila maminka...

[Jana]

Teo, jsi fakt skvělej! Za tak krátkou dobu jsi stihl to, co jiným trvá desetiletí, dopracoval ses k TND a znáš i řešení, jak z toho. Bhakti je jediným skutečným a definitivním lékem na TND.

Máš můj veřejný obdiv.

Je skvělé, jak k tomu i přistupuješ. Intuitivně naprosto jasně víš, že je nesmysl milovat ego, tedy to s čím se ještě v současné chvíli ztotožňuješ.

Jelikož přijmout se (respektive mít rád) toho jaký jsem... tak mám chuť si za tento požadavek přes hubu. A to nemám rád násilí. Nedokáži si představit mít rád toho kým jsem dnes.

Je potřeba poznat lásku toho, kým skutečně jsi. Jsi tím nesmrtelným božským JÁ, které je stále stejné, které se nemění, které jen JE.

Zato milovat kým bych se chtěl stát to by šlo Ale údajně to tak nefunguje.

No, pokud by Ti šlo milovat Boha, tak by to fungovalo.

Tak to klidně můžeš vzít přes Luisin "Miluj svůj život", protože nejsi ničím jiným než svým vlastním životem. Není jiný Bůh, než život.

"Klíč" také není špatný, vede ke sladkému dospání toho snu, ale Ty, jak Tě znám směřuješ stejně přímo k probuzení.

Takže tuhle knihu vyměníš ještě za jiné, kterým málo kdo rozumí.

A díky Tvé intuici Ti přijde do ruky jistě jen to nejlepší.