inspiruj.cz

Nic takového ti neříkám,

říkám ti néémlich to samý, co ty mě:

PODÍVEJ SE, KDO MĚ TO ŘÍKÁ, ŽE SE MÁM PODÍVAT NA SEBE ?


(na skřítky, víly a vodníky samozřejmě věřím, ale to není tématem dne...)

Soustred se spíš na svoje já, než na to moje.
......................................................

Dal jsi mi tuhle radu,
a já ti ji posílám zpět,
ne jako odmítnutí,
ale jako radu...


PS.
Jednoduše řečeno, abys to pochopil, zkus použít radu co nám zde dáváš sám na sebe...

vostalpetr píše:Soustred se spíš na svoje já, než na to moje.
......................................................

Dal jsi mi tuhle radu,
a já ti ji posílám zpět,
ne jako odmítnutí,
ale jako radu...


PS.
Jednoduše řečeno, abys to pochopil, zkus použít radu co nám zde dáváš sám na sebe...

To cemu ty rikas ja, vidim jako pouhou iluzi, lez...
Ptas se, kdo pise ty prispevky, kdyz ne ja? Jsou myslenky, hovori o tom, co zde napsat, jak to vyjadrit, poskladat. Je telo, ktere sedi a jsou prsty pisici na mobilu. Takhle bych mohl pokračovat (tělo dýchá atd.).

No myslim, ze nase ja je mensi iluzi, nez nase telo a nase okoli.
Vsechno existuje, vsechno jsou to do jiste miry iluze, vsechny tyto iluze maji svuj smysl, a vsechny nam mohou byt a vlastne vzdy jsou prospesne.
Ja

Petr píše:No myslim, ze nase ja je mensi iluzi, nez nase telo a nase okoli.
Vsechno existuje, vsechno jsou to do jiste miry iluze, vsechny tyto iluze maji svuj smysl, a vsechny nam mohou byt a vlastne vzdy jsou prospesne.
Ja

Ja neni uzitecne naprosto v nicem. Naopak, je to parazit, ktery jen skodi. V cem je ja uzitecne tobe?

Gorodeckyj píše:

Petr píše:No myslim, ze nase ja je mensi iluzi, nez nase telo a nase okoli.
Vsechno existuje, vsechno jsou to do jiste miry iluze, vsechny tyto iluze maji svuj smysl, a vsechny nam mohou byt a vlastne vzdy jsou prospesne.
Ja

Ja neni uzitecne naprosto v nicem. Naopak, je to parazit, ktery jen skodi. V cem je ja uzitecne tobe?

Myslím, že Ego je hlavně z počátku perfektní motor, který tě paradoxně dotlačí k tomu se začít rozvíjet. Hlavně pokud člověk vidí vně někoho, kdo je bez ega, tak se v tom vidí a chce to taky A taky proto, že když řekneš, že pracuješ na svém rozvoji, má to ve společnosti větší kredit, než kdybys prohlásil, že každý večer chodíš chlastat.

Já bych Ego nezatracoval. Ze začátku je fakt přínosné a později ho jednoduše přestaneš brát tak vážně o ono po čase vyhladoví )

Martin108 píše:

Gorodeckyj píše:Ja neni uzitecne naprosto v nicem. Naopak, je to parazit, ktery jen skodi. V cem je ja uzitecne tobe?

Myslím, že Ego je hlavně z počátku perfektní motor, který tě paradoxně dotlačí k tomu se začít rozvíjet. Hlavně pokud člověk vidí vně někoho, kdo je bez ega, tak se v tom vidí a chce to taky A taky proto, že když řekneš, že pracuješ na svém rozvoji, má to ve společnosti větší kredit, než kdybys prohlásil, že každý večer chodíš chlastat.

Já bych Ego nezatracoval. Ze začátku je fakt přínosné a později ho jednoduše přestaneš brát tak vážně o ono po čase vyhladoví )

Ego je motor k cemu? Co rozvijis, kdyz pracujes na SVEM rozvoji?
Ego pozdeji vyhladovi? To bys me rozesmal.

Past duchovního ega

Kdo z nás by ho neznal! Každý ho má. A kdo tvrdí že ne, tak ho má dvojnásob. Ego. Náš všudypřítomný a nezničitelný průvodce našich každodenních kroků.

Kolik rozprav a disputací ve víru vášní jsem slyšel na toto téma! Jedni jsou pro úplně ho zničit, zadupat do země, a druzí zas na něj nedají dopustit a mají ho jako modlu. A kde je pravda? Někde uprostřed? Kdo ví. Kdos bez ega, suď.

Dlouhou dobu se pohybuji mezi „duchovními lidmi". Ten dělá kyvadlo, ta zas karty a automatickou kresbu, tady máme proutkaře, vedle je aura-soma, támhle zase regrese... No a najednou jsem začal pozorovat charaktery jednotlivých aktérů kolem mě. Ze začátku jaksi nevědomě a potom zcela vědomě a úmyslně.

Proč se tak chová? Proč to dělá, když ví, že to tak není správné? Sám o tom přednáší a toto vyvádí v soukromí? Pomalu, ale jistě jsem se začal divit. Ano, není o tom pochyb. Mnoho těchto lidí se lapilo v pasti duchovního ega. Blbost! To není možné, vždyť oni by byli ti první, kteří by to přeci poznali! Vždyť jasně musí vidět, že to, co říká (kolikrát doslova poučuje ve stylu „hele, já to vím, mám napojení nahoru a ty ne!"), a jak se chová, nevychází z lásky srdce, jak říká, ale z jeho ega! Tak a nějak podobně mě vířilo hlavou. A nejen to.

I já jsem okoušel (a nástrahy stále trvají, spíš gradují) pocit duchovní slasti na mém egu. Ono to je VELMI příjemné vědět a znát víc, než ti ostatní. Být ten, který moudře radí a zraky těch „dole" se upínají k tomu „nahoře" - tedy ke mně, co řeknu, jak pomůžu. Protože mám to napojení, je moje slovo zákon a ctí se! Nádherný pocit, být takto ovíván! Celé to je ještě umocněno tím, když přednáším a ostatním říkám - tak to máte dělat. To vám říkám JÁ! A už úplně nejhorší je, když nemáte světské zaměstnání a toto děláte na plný úvazek. Jo, to už není sebekontrola a zpětná vazba z vašeho pracovního okolí a reálného světa vůbec žádná! Jste VY a jenom VY. To se pak těžko poslouchá rady těch „zezdola", že jako blbnete a máte si dát bacha na ego. Na co!? Co si to dovolují, MĚ takto poučovat! A už v tom jedete.

No a další průser je ten, když vám začnou „zezhora" přitakávat v tom, že jedině VY a zase jenom VY tady máte nějaký úkol, který nikdo jiný z těch šesti miliard lidí nemá. Nebo že jste vyvolený pro to a to a že jste tudíž jedinečný a tak. Paráda! Bravo! Jsem větší než ty ostatní! Moje ego - do boje! Teď jim všem ukážeme, KDO jsem! Já + moje poslání = nezničitelné duchovní ego.

No jo, ale když o tom tak přemýšlím, vím já, kdo že to ke mně mluví? Kdo že to je ten, co to o mě tvrdí? Plejáďan? Z Orionu? Vysoký duchovní mistr? Vyspělé bytosti plné lásky a naši pomocníci? Druhá strana? Bratři v černých tričkách? Naši? Moji kluci? Osobně já vím prd, kdo to je. Moje schopnosti jsou příliš omezené, abych to odhalil. Kdokoliv vyspělejší než jsem já, si se mnou může zahrát ošklivou šarádu a já prakticky nemám vůbec šanci zjistit, že tomu tak je.

Nebo snad mám? Proto si dávám velmi bedlivý pozor a vše několikrát zpytuji, prověřuji a několikrát se s okolím radím, je-li skutečně tomu tak, jak se mi to jeví. Pokud ano, pokora, pokora! Vole neblbni, né abys ulít! Dej si bacha na své duchovní ego! Těžké to je, velmi těžké.

Libor Domas, ten, jenž ego má a uvědomuje si to (že ne vždy je pod kontrolou)



pozn(jš): možná si teď říkáte: "To jim to - těm léčitelům - pěkně naservíroval! Ještě, že mě se to netýká...."

...Už se taky s pochopením usmíváte sami nad sebou?

Tak JÁ a nebo EGO? Začíná v tom být pěkný hokej.
Já si ještě tak můžu dohlédnou na EGO: smažit se ho zničit nebo vyhladovět nebo kultivovat a používat
Ale pokud není JÁ, kdo má zjišťovat, že tu není? Já to asi nebudu

Gorodeckyj píše:

Petr píše:No myslim, ze nase ja je mensi iluzi, nez nase telo a nase okoli.
Vsechno existuje, vsechno jsou to do jiste miry iluze, vsechny tyto iluze maji svuj smysl, a vsechny nam mohou byt a vlastne vzdy jsou prospesne.
Ja

Ja neni uzitecne naprosto v nicem. Naopak, je to parazit, ktery jen skodi. V cem je ja uzitecne tobe?

Nase ja nam dava unikatni pohled na svet. Obarvi ho tak, nebo onak. Nase ja je nas filtr o milardach barev tohoto sveta. Diky JA ten svet nejak zazivame, prozivame, uzivame.
Pokud jste meli JA na mysli ego, tak to ja jsem na mysli nemel . To spatne ego, o kterem se vetsinou v nektere ezoterice mluvi, beru jako podskupinu ja, jako skupinu presdvedceni, nazoru, myslenek, preferenci, kteri ti co ho takto negativne oznacuji, povazuji za nezadouci, jako urcitou skupina barvicek v tom filtru, ktera se urcite skupine lidi proste nelibi. A jo, proc ne, to dela zase ja, ktere preferuje jine ja, bez nich. Jina skupina ja, zase preferuje jine ja s jinymi kvalitami.. Nektera JA zase preferuji JA bez preferenci.

A osobne si myslim, ze zivot bez JA, tak jak si ho tedy definuji, zivot bez preferenci, myslenek, presvedceni, systemu viry, neni uplne tak zivot .

Petr píše:Nase ja nam dava unikatni pohled na svet. Obarvi ho tak, nebo onak. Nase ja je nas filtr o milardach barev tohoto sveta. Diky JA ten svet nejak zazivame, prozivame, uzivame.

Svět má možná miliardy barev, ale ty ho filtruješ svým já do úplně jiných poloh. Tvůj "unikátní pohled na svět" je pohled lživý. Tak jak ty vidíš svět skrz JÁ, tak svět doopravdy nevypadá. Svět a život neprožíváš díky JÁ. Svět vnímáš a život si uvědomuješ skrz vědomí.

A osobne si myslim, ze zivot bez JA, tak jak si ho tedy definuji, zivot bez preferenci, myslenek, presvedceni, systemu viry, neni uplne tak zivot .

Život bez JÁ není život bez myšlenek nebo preferencí. Život bez JÁ je čistý život. JÁ je jen filtr skrz který je život vnímán. Bohužel ten filtr nejen zkresluje jak je život vnímán, ale vytváří také mnoho negativního.

Dobrá, začíná nám tu pěkná a pohodová diskuze. To já ale nechci. Chci vám něco ukázat. Chci aby jste se podívali na jedno základní tvrzení a řekli mi, jestli to tak je nebo není. Když říkám každému, kdo toto čte:

Ty neexistuješ. Tvoje já neexistuje. Tvoje osobnost je jen výplod tvojí fantazie, soubor tvých myšlenek. Není to nic reálného.

MÁM PRAVDU? Podívejte se a řekněte mi, jestli to tak je. Nebo mi dokažte, že vaše já existuje.

Je to výzva. Mějte aspoň základní zvědavost a podívejte se, jestli je to pravda nebo ne.

... To já ale nechci...

Kdo to nechce? Když žádné "já" - vlastní ani cizí - neexistuje?

Chci vám něco ukázat... Chci aby jste se podívali...

Co může chtít neexistující "já"? A po kom to chce, když neexistují ani "já" těch kolem?

Ty neexistuješ. Tvoje já neexistuje

Komu to říká? Odkud vyvěrá potřeba "neexistujícího já" přesvědčovat ostatní "já", že neexistují?

Je to Boží Hra na "já", které na chvíli zmizelo a pak se vrátilo obohacené o objev, že vlastně neexistuje; promptně vznikla nová varianta "já", které "už ví, že neexistuje". A aby tohle duchovní "já" mohlo vzkvétat a nabývat na síle, potřebuje ty kolem přesvědčovat o neexistenci "já". Uniká mu, že znovu vyvstalo coby "já", které - na rozdíl od Probuzených, jen reagujících na dotazy hledajících - podléhá nutkání aktivně vyzývat druhé, aby si všimli... a pochopili...

Kdyby došlo k hlubšímu vhledu, k jasnému uvědomění si toho faktu, růst duchovního "já" by se zastavil.

Po návratu ze zkušenosti Bezformového Bytí se tak buď vyvstání "někoho, kdo už ví a potřebuje to vysvětlovat těm kolem" čili duchovního "já" rozpozná... nebo je to začátek duchovního "já", které se má čiperně k světu a proti kterému jsou obyčejná jáčka vcelku bezvýznamnou překážkou... překážkou na cestě k trvalému sjednocení se Zdrojem.

Je čistě na Absolutnu (Zdroji, Bohu - nazvěme to jakkoliv), jestli tohle ve Svém lidském tvaru rozpozná a rozpustí duchovní "já", nebo jestli bude pokračovat ve Své Hře - tentokrát na "vědoucí já", které hlásá "své" pochopení.

docela pěkná hra, narozdíl o jiných (např. her na válku, nebo na politiku, na to co je správné jíst apod.) mě baví

Gorodeckyj píše:

Petr píše:Nase ja nam dava unikatni pohled na svet. Obarvi ho tak, nebo onak. Nase ja je nas filtr o milardach barev tohoto sveta. Diky JA ten svet nejak zazivame, prozivame, uzivame.

Svět má možná miliardy barev, ale ty ho filtruješ svým já do úplně jiných poloh. Tvůj "unikátní pohled na svět" je pohled lživý. Tak jak ty vidíš svět skrz JÁ, tak svět doopravdy nevypadá. Svět a život neprožíváš díky JÁ. Svět vnímáš a život si uvědomuješ skrz vědomí.

Podívejte se na slovo lživý...l-živý...l-ŽIVÝ

Lída píše: Je čistě na Absolutnu (Zdroji, Bohu - nazvěme to jakkoliv), jestli tohle ve Svém lidském tvaru rozpozná a rozpustí duchovní "já", nebo jestli bude pokračovat ve Své Hře - tentokrát na "vědoucí já", které hlásá "své" pochopení.

Tohle pobrat, to je síla to chce opravdu hodně pokory. Díky, že to tu zaznělo i pro mé (zdá se neexistující) já. Díky, poslední dobou se k podobnému názoru prokousávám. a vidět to takhle černé na bílém...

Čítam si tu strašne rád, väčšinou sa však nezapájam, pretože cítim, že pri niektorých diskutujúcich som žiačik, a žiačik má byť ticho a "nasávať". Téma vlákna je pre mňa vysoko zaujímavá, pri odpovediach klasikov ako Jana, adminpeťo, vostálpeťo a teraz hlavne Lída však zažívam ozajstné duchovné orgazmy, tak sa chcem o ne podeliť.
Len mi nejde do hlavy, ako môže neexistujúce Ja zažívať orgazmy, i keď je pravda, že majú prívlastok duchovné....

maros píše:väčšinou sa však nezapájam, pretože cítim, že pri niektorých diskutujúcich som žiačik, a žiačik má byť ticho a "nasávať"

No, jestli ti takový pocit dělá dobře, pak nic proti, ale jinak pryč se zbytečnou pokorou. Každý si to tady plácá po svém a nikdo nijak lépe než ostatní (včetně mě). Neznamená to, že se od ostatních nějak nemusíš nechat inspirovat, hlavně ale nepodléhej iluzi, že je to tu samý mudrc a ty jsi jen žáček, který by měl jen bedlivě poslouchat. Tak to opravdu není

Drahá Lído,

po tvém předchozím příspěvku píši rovnou tobě, protože ostatní od té doby přispívající k tématu nic nového nepřinesli.

Lída píše:

... To já ale nechci...

Kdo to nechce? Když žádné "já" - vlastní ani cizí - neexistuje?
Co může chtít neexistující "já"? A po kom to chce, když neexistují ani "já" těch kolem?

Ačkoli vím, že já neexistuje, nenutí mě to ještě mluvit, aniž bych používal zájmena. To by jak jistě uznáš bylo dost divné a vypadal bych jako idiot. Nech tohle tělo mluvit, jak je zvyklé.

[i][b]Komu to říká? Odkud vyvěrá potřeba "neexistujícího já" přesvědčovat ostatní "já", že neexistují?

Není to potřeba mého já. Myšlenky stále existují, i když je iluze "já" prohlédnuto. Jestli se ptáš, proč to dělám, tak proto, že by to mohlo hodně lidem pomoci. Chápu, že kdyby jsi něčeho takového dosáhla ty, necháš si to pro sebe, ale to je věc jiná.

Je to Boží Hra na "já", které na chvíli zmizelo a pak se vrátilo obohacené o objev, že vlastně neexistuje; promptně vznikla nová varianta "já", které "už ví, že neexistuje". A aby tohle duchovní "já" mohlo vzkvétat a nabývat na síle, potřebuje ty kolem přesvědčovat o neexistenci "já". Uniká mu, že znovu vyvstalo coby "já", které - na rozdíl od Probuzených, jen reagujících na dotazy hledajících - podléhá nutkání aktivně vyzývat druhé, aby si všimli... a pochopili...

Hehe, je zajímavé, jak když někdo začne říkat něco, co by mohla být pro někoho nepříjemná pravda, okamžitě je napadán on, nikoli to co říká. Jak řekl jeden spisovatel, který se toto snažil vysvětlit lidem podobně pasivně agresivním jako je Lída: Já jsem jen prst ukazující na měsíc. Přestaňte se zaměřovat na prst a podívejte se na měsíc. Tohle není, milá zlatá, o mě. Není to ani o tobě (navíc očividně nemáš nejmenší páru o čem tu mluvím). Pokud tedy máš v úmyslu mě pouze napadat, prostě odejdi v míru a hoň si své ego někde jinde. Nebo se podívej na to, co tu říkám a odpověz mi na jednoduchou otázku, kterou jsem napsal výše. Dělám to proto, že by to mohlo ostatním pomoci, ale i kdybych to dělal z jakéhokoli jiného důvodu nebo byl jakkoli špatný, nemění to nic na pravdě, kterou říkám.

Po návratu ze zkušenosti Bezformového Bytí se tak buď vyvstání "někoho, kdo už ví a potřebuje to vysvětlovat těm kolem" čili duchovního "já" rozpozná... nebo je to začátek duchovního "já", které se má čiperně k světu a proti kterému jsou obyčejná jáčka vcelku bezvýznamnou překážkou... překážkou na cestě k trvalému sjednocení se Zdrojem.

Je čistě na Absolutnu (Zdroji, Bohu - nazvěme to jakkoliv), jestli tohle ve Svém lidském tvaru rozpozná a rozpustí duchovní "já", nebo jestli bude pokračovat ve Své Hře - tentokrát na "vědoucí já", které hlásá "své" pochopení.

Tady už s prominutím mluvíš poměrně dost z cesty a mi líto, že ti to musím říci, ale JSI PROSTĚ ÚPLNĚ MIMO. Vím, že v tvém světě, kde ti za kdejaký blábol co napíšeš na fóru pár troubů (co nevidí, jaké jsou to kraviny) zatleská, je tohle tvůj denní chleba, ale tady jde o něco víc. Prosím příště už se drž tématu nebo prostě odejdi. Děkuji.

Stálo za to zkusit ukázat , jak různě může fungovat ego = "já"... Co kdyby svitlo pochopení.
Člověčí "já" si ale zřejmě potřebuje vyzkoušet všechny polohy, než ho přestane bavit jeho iluzorní existence.

Tak hodně štěstí na Tvé přesvědčovací misi