Když chceme být tam kde nejsme a nechceme být tam kde jsme

Re: Když chceme být tam kde nejsme a nechceme být tam kde jsme

Příspěvekod Petr » úte 20. zář 2011 23:45:39

Teo,
asi jsi myslel, ze bys nedoporucil tu svou konkretni cestu ke stesti, tak jak jsi ji sel ty. Kazda cesta je jina a nevidim vubec nic spatneho na tom tuto oblast prozkoumat a udelat si v techto vecech jasno.
I kdyby sel nekdo jiny tou stejnou cestou jako ty, tak ji bude mit stejne uplne jinou. I naopak, kdyz se tobe nejaka cesta osvedci, tak to neznamena, ze nekdo na te stejne ceste nebude mit mensi ci vetsi problemy. Dal bych na intuici a nechal to na Vesmiru, at kazdemu tu spravnou cestu privede do jeho cesty :).
Jakmile se bere Abraham nebo LOA jako cesta k necemu jinemu krome stesti, tak to z tech samych principu zakonite nefunguje.
Uživatelský avatar
Petr
Administrátor
 
Příspěvky: 2832
Registrován: čtv 08. kvě 2008 21:17:44
Bydliště: Brno / Praha
Poděkoval: 589
Poděkováno: 1282-krát v 716 příspěvcích

Následující uživatelé by rádi poděkovali uživateli Petr za tento příspěvek:
rosada

Re: Když chceme být tam kde nejsme a nechceme být tam kde jsme

Příspěvekod teo » stř 21. zář 2011 10:20:32

Petr píše:Teo,
asi jsi myslel, ze bys nedoporucil tu svou konkretni cestu ke stesti, tak jak jsi ji sel ty. Kazda cesta je jina a nevidim vubec nic spatneho na tom tuto oblast prozkoumat a udelat si v techto vecech jasno.
I kdyby sel nekdo jiny tou stejnou cestou jako ty, tak ji bude mit stejne uplne jinou. I naopak, kdyz se tobe nejaka cesta osvedci, tak to neznamena, ze nekdo na te stejne ceste nebude mit mensi ci vetsi problemy. Dal bych na intuici a nechal to na Vesmiru, at kazdemu tu spravnou cestu privede do jeho cesty :).
Jakmile se bere Abraham nebo LOA jako cesta k necemu jinemu krome stesti, tak to z tech samych principu zakonite nefunguje.

LOA beru jako báječný nástroj, který bezesporu používám. Ovšem LOA mi nepřisene vnitřní mír. To je těď to hlavní co hledám. Chci vyléčit svou mysl ať už to znamená cokoliv. Má mysl je negativní, defenzivní, egoická, dysfunkční. Ale pod tou myslí kde je mé nejniternější já, je ten klid a vhřelá jezera plná lásky. Hledám cestu domů.
Inner-peace
Uživatelský avatar
teo
 
Příspěvky: 152
Registrován: pon 26. dub 2010 21:59:04
Poděkoval: 114
Poděkováno: 43-krát v 29 příspěvcích

Re: Když chceme být tam kde nejsme a nechceme být tam kde jsme

Příspěvekod teo » stř 21. zář 2011 16:22:30

V páté (nebo šesté) kapitole v knize Moc přítomného okamžiku, je psáno že:

Když jste v přírodě (třeba uprostřed lesa) můžete zažít stav bezmyšlenkovitosti - satori.

Má otázka zní - jelikož si přesně nedokáži vybavit přesně ten pocit, jestli je to pocit takového toho "zaseknití" mysli?
Někdy se vám to už určitě stalo, že vás něco "ohromilo" - a na chvíli se mysl opravdu zasekla, a jenom pak hledíte kolem sebe.
Nejste schopni slova.

Je tohle SATORI?
Uživatelský avatar
teo
 
Příspěvky: 152
Registrován: pon 26. dub 2010 21:59:04
Poděkoval: 114
Poděkováno: 43-krát v 29 příspěvcích

Re: Když chceme být tam kde nejsme a nechceme být tam kde jsme

Příspěvekod Motýlek » stř 21. zář 2011 17:39:35

Já nevím, jestli je to satori. A i kdyby byla, je mi to jedno, je to jen slovo, obecný popis. Jen Ty sám tomu můžeš dát svůj vlastní, originální popis - protože je úplně fuk, co kdo říká, podstatné je, jaký ty sám dáváš poznanému smysl, popis, význam. Jedna jediná univerzální všeplatná definice neexistuje - tajemství spočívá v tom, vědět to a žít podle toho: tzn. že každý z nás má právo a taky to tak (jedno, zda vědomě nebo nevědomě) uplatňuje. Každý máme své pravdy, své unikátní pohledy, své názory a stanoviska.
A vo tom to je...


Btw. já se čím dál víc přistihuju, že mám satori dokonce i v situaci, kdy na mě lidi normálně mluví - svoje myšlenky, názory a kdovíco ještě - a já jen stojím (nebo sedím...) a nevím, co jim říct, protože jim nemám co říct, jsem mimo ně, nehraju s nimi jejich hru, ikdyž jsem s nimi v kontaktu (nebo alespoň oni mi to věří, jinak by se mnou nemluvili, žejo...). Je to někdy docela sranda, hlavně potom, když se ze satori proberu a zjistím, že ti lidi odchází s uspokojením, že jsem jim sdělil, s čím se můžou ztotožnit. A já přitom měl úplné prázdno, žádný vjem, nic. Oni se ztotožnili se sebou samými! Beze mně :)
Měl bych se léčit? Protože SATORI, jak píšu v tomto případě, je, pohledem odborníka, zcela jednoznačně, NEMOC!!!
Nemohl by mi nějaký místní psychiatr, nejspíš Gorodeckyj( :starik: ), poradit?
přijímám sebe sama
Uživatelský avatar
Motýlek
 
Příspěvky: 309
Registrován: ned 19. zář 2010 17:19:06
Poděkoval: 121
Poděkováno: 93-krát v 63 příspěvcích

Re: Když chceme být tam kde nejsme a nechceme být tam kde jsme

Příspěvekod PánBů » stř 21. zář 2011 18:55:29

Motýlek píše:Já nevím, jestli je to satori. A i kdyby byla, je mi to jedno, je to jen slovo, obecný popis. Jen Ty sám tomu můžeš dát svůj vlastní, originální popis - protože je úplně fuk, co kdo říká, podstatné je, jaký ty sám dáváš poznanému smysl, popis, význam. Jedna jediná univerzální všeplatná definice neexistuje - tajemství spočívá v tom, vědět to a žít podle toho: tzn. že každý z nás má právo a taky to tak (jedno, zda vědomě nebo nevědomě) uplatňuje. Každý máme své pravdy, své unikátní pohledy, své názory a stanoviska.
A vo tom to je...


Btw. já se čím dál víc přistihuju, že mám satori dokonce i v situaci, kdy na mě lidi normálně mluví - svoje myšlenky, názory a kdovíco ještě - a já jen stojím (nebo sedím...) a nevím, co jim říct, protože jim nemám co říct, jsem mimo ně, nehraju s nimi jejich hru, ikdyž jsem s nimi v kontaktu (nebo alespoň oni mi to věří, jinak by se mnou nemluvili, žejo...). Je to někdy docela sranda, hlavně potom, když se ze satori proberu a zjistím, že ti lidi odchází s uspokojením, že jsem jim sdělil, s čím se můžou ztotožnit. A já přitom měl úplné prázdno, žádný vjem, nic. Oni se ztotožnili se sebou samými! Beze mně :)
Měl bych se léčit? Protože SATORI, jak píšu v tomto případě, je, pohledem odborníka, zcela jednoznačně, NEMOC!!!
Nemohl by mi nějaký místní psychiatr, nejspíš Gorodeckyj( :starik: ), poradit?



Tak takovýhle stavy mám taky. :D Je to vlastně skvělej pocit když někdo ode mě odchází s pocitem že si skvěle pokecal či jsem mu dokonce pomohl při řešení problému a já vůbec nevim o čem jsme mluvili. :D :D :D Podle mě to tak je správně. Spokojenost je vzájemná takže zákon přitažlivosti funguje. :happy:
Uživatelský avatar
PánBů
 
Příspěvky: 179
Registrován: pát 22. říj 2010 14:11:16
Poděkoval: 84
Poděkováno: 51-krát v 37 příspěvcích

Re: Když chceme být tam kde nejsme a nechceme být tam kde jsme

Příspěvekod rosada » čtv 22. zář 2011 8:04:38

PánBů píše: :D Je to vlastně skvělej pocit když někdo ode mě odchází s pocitem že si skvěle pokecal či jsem mu dokonce pomohl při řešení problému a já vůbec nevim o čem jsme mluvili. :D :D :D Podle mě to tak je správně. Spokojenost je vzájemná takže zákon přitažlivosti funguje. :happy:


Já to mám teď takhle:
já vnímám úplně všechno. Např: před pár dny jsem se dohadovala o zvýšení úvazku v práci. můj přímý šéf a jeho šéf na to mají různý názor. Tak jsem to nadnesla u oběda, když tam byli oba. A pak jsem jen pozorovala, jak se ti dva přou a jak já hájím svou užitečnost pro firmu a ve skutečnosti mi bylo úplně jedno, jak to dopadne, bylo to legrační. Vlastně je teď všechno, tak nějak legrační, když to všechno vidím :happyroll:, hlavně, když se začnou rojit myšlenky, to je k popukání.
Příklad mého vnitřního hovoru:
- Není tohle taky SATORI? :netusim:
- Ne, to rozhodně není. To pravé SATORI jsi zažila jen jednou. Je se ještě snaž. :nono: :starik:
- Ale já už se nechci snažit :pls:
- jsi lenoch :starik:
- ne ne, vše už je jak má být :meditace:
- tak proč nezažíváš SATORI, prázdno... :nono:
- já nemusím já už všechno vidím (hláskem z kofola reklamy)... :svatozar:
- ty máš ten blázinec jistej :starik:
- tak se radši na SATORI vykašlem,ju :pc2:
- SATORI je důležité :speaker:
- není :)
- je :!:
- to je děs, tolik myšlenek, doufám, že to někdy přestane :pls:
- nepřestane, nemáš šanci :nono:

:roll: :jingjang:
Vše se mění na podkladě Neměnného :)
Uživatelský avatar
rosada
 
Příspěvky: 177
Registrován: čtv 14. dub 2011 17:59:16
Poděkoval: 58
Poděkováno: 52-krát v 37 příspěvcích

Následující uživatelé by rádi poděkovali uživateli rosada za tento příspěvek:
destiny, Motýlek, PánBů

Re: Když chceme být tam kde nejsme a nechceme být tam kde jsme

Příspěvekod teo » čtv 22. zář 2011 13:03:12

hehe chjo pořád vám nějak nerozumím. Odpověď je více méně vyhnutím se odpovědi... na druhou stranu si říkám jestli to jde popsat. Ufff netuším. Zkusím něco jiného, něco mnohem jednoduššího:

Praktický příklad přijetí:
Jak mám příjmout toto:
Kolem kanceláře vede hlavní cesta a projíždějící auta mne ruší. Jsem tím otrávený a o to víc se těším když můžu vypadnout z města.


Napiště mi prosím jak to příjmout, ale fakt odpověď. :lol: Děkuji
Uživatelský avatar
teo
 
Příspěvky: 152
Registrován: pon 26. dub 2010 21:59:04
Poděkoval: 114
Poděkováno: 43-krát v 29 příspěvcích

Následující uživatelé by rádi poděkovali uživateli teo za tento příspěvek:
destiny

Re: Když chceme být tam kde nejsme a nechceme být tam kde jsme

Příspěvekod malpan » čtv 22. zář 2011 16:18:13

máš v sobě nastavený program, že ten hluk z ulice je špatný a proto tě ruší. Dovol těm autům, aby hlučely... Není jednoduché tu výhybku přehodit, ale k přijetí patří i pochopení, že není v tvých silách auta (tady a teď) odhlučnit, pokud nezměníš místo...
Uživatelský avatar
malpan
 
Příspěvky: 61
Registrován: ned 11. zář 2011 17:05:12
Poděkoval: 18
Poděkováno: 30-krát v 18 příspěvcích

Následující uživatelé by rádi poděkovali uživateli malpan za tento příspěvek:
destiny, teo

Re: Když chceme být tam kde nejsme a nechceme být tam kde jsme

Příspěvekod rosada » pát 23. zář 2011 9:28:47

Souhlasím s tím, co píše malpan.
navíc:
Pokud se vydáš tou cestou, že budeš chtít vědět "kdo jsem", můžeš každou takovou situaci využít. V momentě, kdy si uvědomíš, že ti vadí hluk aut. Položíš otázku: Komu to vadí, hned v ten moment a pak jen pozoruj, co se stane.
Základem k obojímu je udržovat pozornost, uvědomit si ten moment, teď vnímám hluk a teď mi vadí. Pak si můžeš zvolit cestu dál: svolení/ přijetí:"Můžou jezdit a hlučet" nebo introspekce:"komu to vadí?", co ti právě bude bližší. Základem je, ale ta pozornost na přítomný okamžik. Pokud si to uvědomíš až večer: "To byl zase den, ty auta jsou tak hlučná", pracuje se s tím hůř (ne že by to nešlo).
Hlavně si nemysli, že je to špatně, že ti vadí hluk aut. Auta jsou hlučná, mě to vadí, tak to teď je, je to jak to je, ...
Vše se mění na podkladě Neměnného :)
Uživatelský avatar
rosada
 
Příspěvky: 177
Registrován: čtv 14. dub 2011 17:59:16
Poděkoval: 58
Poděkováno: 52-krát v 37 příspěvcích

Re: Když chceme být tam kde nejsme a nechceme být tam kde jsme

Příspěvekod teo » pát 23. zář 2011 9:55:33

rosada píše: V momentě, kdy si uvědomíš, že ti vadí hluk aut. Položíš otázku: Komu to vadí, hned v ten moment a pak jen pozoruj, co se stane.

"Komu to vadí?"
Tak tuhle otázku jsem na fóru viděl už mnohokrát, ale faktem je že netuším odpověď.
Snad něco takového je i v Moc přítomného okamžiku.

Ale FAKTEM JE, ŽE NECHÁPU O CO TADY JDE.
Jaká je odpověď na otázku "Komu to vadí?" komu to má vidit? Egu, osobnosti/identitě?

nerozumím tomu :netusim:
Základem k obojímu je udržovat pozornost, uvědomit si ten moment, teď vnímám hluk a teď mi vadí.

OKay tuhle část chápu...
Pak si můžeš zvolit cestu dál: svolení/ přijetí:"Můžou jezdit a hlučet" nebo introspekce:"komu to vadí?", co ti právě bude bližší.

Nerozumím - Můžu jezdit a hučet? Nerozumím - vždyť já nejezdím a nehučím (já osobně řízení miluji!!!) tady jde o ty auta tam venku, ty jezdí a ty hučí. hehe
A ten postup k introspekci, to je začátek tohoto příspěvku - nerozumím...
Základem je, ale ta pozornost na přítomný okamžik. Pokud si to uvědomíš až večer: "To byl zase den, ty auta jsou tak hlučná", pracuje se s tím hůř (ne že by to nešlo).

No tak je to dobře nebo špatně?
Hlavně si nemysli, že je to špatně, že ti vadí hluk aut. Auta jsou hlučná, mě to vadí, tak to teď je, je to jak to je, ...

Hm? Teď nevím jak to myslíš, jako obecný fakt, který ale nemusím vnímat negativně?
Uživatelský avatar
teo
 
Příspěvky: 152
Registrován: pon 26. dub 2010 21:59:04
Poděkoval: 114
Poděkováno: 43-krát v 29 příspěvcích

Následující uživatelé by rádi poděkovali uživateli teo za tento příspěvek:
destiny

Re: Když chceme být tam kde nejsme a nechceme být tam kde jsme

Příspěvekod Lída » pát 23. zář 2011 10:47:18

Tady se pěkně píše, co s tím

:) :ahoj:
Uživatelský avatar
Lída
 
Příspěvky: 715
Registrován: ned 26. říj 2008 10:23:26
Poděkoval: 166
Poděkováno: 478-krát v 285 příspěvcích

Re: Když chceme být tam kde nejsme a nechceme být tam kde jsme

Příspěvekod Motýlek » pát 23. zář 2011 20:45:08

teo píše:hehe chjo pořád vám nějak nerozumím. Odpověď je více méně vyhnutím se odpovědi... na druhou stranu si říkám jestli to jde popsat. Ufff netuším. Zkusím něco jiného, něco mnohem jednoduššího:

Praktický příklad přijetí:
Jak mám příjmout toto:
Kolem kanceláře vede hlavní cesta a projíždějící auta mne ruší. Jsem tím otrávený a o to víc se těším když můžu vypadnout z města.


Napiště mi prosím jak to příjmout, ale fakt odpověď. :lol: Děkuji


Přesně takovou zkušenost mám pár dní zpět! Bydlím v domě s okny do rušné ulice, která je jediným příjezdem a přístupem do průmyslové zóny - denně tu procházejí stovky lidí, od rána kolem páté, prakticky až do večera, ale často i po desátě, po odchodu z noční, k tomu davy lidí z vlaku směrem do města, mezitím kamiony, auta místních lidí nebo těch, co jedou do řadových garáží u průmyslové zóny. A to se nebavím o vlaku od 100 metrů vzdálené vlakové zastávky (jezdí co půlhodinu) nebo o letadle nějakého akrobata, který lítá nahoru a dolů nad polem od pět kilometrů vzdáleného letiště a tůruje éro neskutečným způsobem, na sousedově sekačce na trávu, někdy o cirkulárce druhého souseda, o opilcích ve dvě ráno, co jsou z nedaleké hospody nebo o děckách, co jedou se vrací v nad ránem ze zábavy... Zkrátka je toho opravdu hodně. A nasranost někdy z toho opravdu veliká. Jak to řídit, říkal jsem si mockrát? Naposledy před pár dny. Ale tak, že jsem chtěl najít řešení. Ono se už hledalo dřív, prakticky léta - ale nikdy nikoho nic kloudného nenapadlo. Až mě. Přesně potom, kdy jsem chtěl problém vyřešit, ne s ním bojovat! Děláme (pracuji na radnici) na novém územním plánu - a mě napadlo, jak udělat naprosto skvělé dopravní propojení pro tuto a sousední průmyslovou zónu, vč. napojení na cyklostezku! Fakt jednoduché, ale velmi invenční a přitom i relativně levné řešení! No já z toho lítal v nebesích dobré dva dny: po rozboru s architektem, prověření všech vazeb jsme došli k závěru, že toto je dost možná ta nejpřínosnější změna, která s novým územním plánem proti tomu starému přichází! Naprostá pecka!!!
Do fyzického projevení v podobě nové silnice to možná ještě nějakou dobu potrvá (jak rychle, to je zase o dalším záměru...), ale klíč - to, kudy a jak trasy vést, už víme!
Pro mě to je jasná ukázka toho, že problém má řešení, pokud ho opravdu hledáme. Jaké řešení najdeš Ty, nevím, neznám Tvou situaci. Můžu ale poradit: zaměř se na řešení problému. A chtěj ho. A ono přijde. :)
přijímám sebe sama
Uživatelský avatar
Motýlek
 
Příspěvky: 309
Registrován: ned 19. zář 2010 17:19:06
Poděkoval: 121
Poděkováno: 93-krát v 63 příspěvcích

Následující uživatelé by rádi poděkovali uživateli Motýlek za tento příspěvek:
teo

Re: Když chceme být tam kde nejsme a nechceme být tam kde jsme

Příspěvekod rosada » pon 26. zář 2011 12:49:06

Otázky se množí...
teo píše:
rosada píše: V momentě, kdy si uvědomíš, že ti vadí hluk aut. Položíš otázku: Komu to vadí, hned v ten moment a pak jen pozoruj, co se stane.

"Komu to vadí?"
Tak tuhle otázku jsem na fóru viděl už mnohokrát, ale faktem je že netuším odpověď.
Snad něco takového je i v Moc přítomného okamžiku.

Ale FAKTEM JE, ŽE NECHÁPU O CO TADY JDE.
Jaká je odpověď na otázku "Komu to vadí?" komu to má vidit? Egu, osobnosti/identitě?

nerozumím tomu :netusim:

Já ti nemůžu říct odpověď, nevadí, že netušíš, jen si na tu otázku vždycky vzpomeň, samo tě to povede.
Pokud ale vidíš (a není to jen rozumová odpověď), že to vadí egu /osobnosti/ identitě (komu jinému myslíš, že je něco, co by bezpodmínečné lásce vadilo), tak může přijít 2. zásadnější otázka, kdo to vidí. Polož si tu otázku a nepřemýšlej, nehledej rozumovou odpověď, jen pozoruj, kam tě to zavede. Je to ta základní otázka "kdo jsem?" (dá se v klidu cvičit v meditační pozici nebo i na rušné silnici). Není na ni odpověď, kterou by pobrala mysl.
teo píše:
Pak si můžeš zvolit cestu dál: svolení/ přijetí:"Můžou jezdit a hlučet" nebo introspekce:"komu to vadí?", co ti právě bude bližší.

Nerozumím - Můžu jezdit a hučet? Nerozumím - vždyť já nejezdím a nehučím (já osobně řízení miluji!!!) tady jde o ty auta tam venku, ty jezdí a ty hučí. hehe
A ten postup k introspekci, to je začátek tohoto příspěvku - nerozumím...

..můžou... jako ...mohou..
teo píše:
Základem je, ale ta pozornost na přítomný okamžik. Pokud si to uvědomíš až večer: "To byl zase den, ty auta jsou tak hlučná", pracuje se s tím hůř (ne že by to nešlo).

No tak je to dobře nebo špatně?

Nevím na co se ptáš. Vždycky je lepší vědět, co se děje teď.
teo píše:
Hlavně si nemysli, že je to špatně, že ti vadí hluk aut. Auta jsou hlučná, mě to vadí, tak to teď je, je to jak to je, ...

Hm? Teď nevím jak to myslíš, jako obecný fakt, který ale nemusím vnímat negativně?

Nemusíš to vnímat negativně. To neznamená, že to nemusíš měnit. Tak to je a zítra to bude jinak.
Samotná emoce rozčilení není špatná, pokud přijde a odejde. V podstatě je to otázka chvilky, přijde - odejde... pokud se jí mysl nechytí.
Vše se mění na podkladě Neměnného :)
Uživatelský avatar
rosada
 
Příspěvky: 177
Registrován: čtv 14. dub 2011 17:59:16
Poděkoval: 58
Poděkováno: 52-krát v 37 příspěvcích

Re: Když chceme být tam kde nejsme a nechceme být tam kde jsme

Příspěvekod rosada » pon 26. zář 2011 12:51:09

Už jsi zkoušel odhlučňovací závěsy, špunty do uší, sluchátka s hudbou, s tichem?
Vše se mění na podkladě Neměnného :)
Uživatelský avatar
rosada
 
Příspěvky: 177
Registrován: čtv 14. dub 2011 17:59:16
Poděkoval: 58
Poděkováno: 52-krát v 37 příspěvcích

Předchozí

Zpět na Úvahy a zamyšlení

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Google Adsense [Bot] a 29 návštevníků

cron