Potvrzeno: Hloupí mají více sebevědomí. Tolik o sobě nepřemýšlejí "Problém se světem je ten, že hloupí lidé jsou tak sebejistí, zatímco chytří jsou plní pochyb," napsal filosof a držitel Nobelovy ceny za literaturu Bertrand Russell. Věda nyní toto jeho prohlášení potvrdila. Hloupí tedy mohou úspěšnější než ti, kteří o sobě moc přemýšlí.
Když napíšete dopis citronovou šťávou, nikdo si ho nepřečte, dokud ho nepodrží nad plamenem. Teprve žár odhalí jeho stopy. Na lidi to ale nefunguje, jak se přesvědčil Američan McArthur Wheeler, který v roce 1995 vykradl dvě banky v Pittsburghu. Věřil, že rozumí chemickým vlastnostem citrónu a polil si tvář citronovou šťávou. Myslel si, že se tak stane neviditelným pro bezpečnostní kamery.
Nejdřív si to ověřil se svým polaroidem – a na snímku se skutečně neobjevil, ať už kvůli závadě přístroje, nebo problému s filmem. Díky záznamu z kamer byl brzy identifikován. Když ho policie dopadla, byl v šoku. "Ale já na sobě měl citronovou šťávu," opakoval neschopen pochopit, jak ho mohli najít. Právě tento incident inspiroval psychologa David Dunninga k dalšímu výzkumu.
Jsme neschopní?
V roce 1999 psycholog David Dunning a jeho asistent Justin Kruger testovali skupinu studentů v několika kategoriích: v logickém myšlení, gramatice a ve schopnosti rozeznat vtipy. Navíc studenty poprosili, aby zhodnotili své schopnosti v těchto kategoriích. Díky tomu postřehli něco zajímavého. Lidé, kteří měli horší výsledky, si nebyli svých nedostatků vědomi. O co méně kompetentní byli, o to výše svoji kompetenci hodnotili.
"Ti nejhorší studenti nejvíce nafukovali svůj talent. V testu logického uvažování odhadovali studenti s nejhoršími výsledky, že jsou jejich schopnosti lepší než u 60 % jejich kolegů, i když porazili jenom 12 % z nich. Abyste měli představu o velikosti tak chybného úsudku, je to jako kdyby odhadli, že píseň trvající 5 vteřin zněla 30 vteřin," říká Dunning. Tento fenomén se nazývá "iluze nadřazenosti".
Lidé tradičně hodnotí své schopnosti nadprůměrně. Tento efekt se projevuje ve všech zkoumaných oblastech – od umění se střelnou zbraní přes vysokoškolské debaty po názory studentů medicíny na jejich vlastní schopnosti. Podle všeho nezáleží na tom, o jaké dovednosti mluvíme, všude se projevuje jednoduché pravidlo: O co méně lidé vědí o určité oblasti, o to víc přeceňují své znalosti.
Oproti tomu skutečně kompetentní lidé své schopnosti spíše podceňují. Proč? Nejspíše proto, že si jsou mnohem lépe vědomi, kolik toho ještě neví. Navíc mají lepší povědomí o dění v daném oboru a mají s čím srovnávat.
Jak přemýšlíte
Problém je v tom, že se obvykle nehodnotíme podle svého výkonu, ale hodnotíme svůj výkon podle toho, co si o sobě myslíme. Má to co dělat se schopností metakognice, tedy vědomí o svém myšlenkovém procesu a jeho porozumění. Jinými slovy, je to schopnost přemýšlet nad tím, jak myslíte.
Lidé obvykle začnou tím, že předběžně zhodnotí, v čem schopní jsou: například skvělí řidiči, kuchaři, spisovatelé. Svoji jízdu, dort nebo povídku pak hodnotí skrze filtry, které si nastavili už dříve.
Jak napsal Charles Darwin: "Neznalost vzbuzuje sebevědomí častěji než vědění." Chybný úsudek ale není vázán na "hloupost", protože ta je jenom těžko měřitelná a IQ testy nevypovídají o všem. I vysoce inteligentní lidé mohou být v určitých oblastech nekompetentní, a přesto se považovat za mnohem schopnější, než ve skutečnosti jsou.
foto: Shutterstock, zdroj: WildeFireToday
Zdroj:
https://www.flowee.cz/esprit/osobni-rus ... drazenosti 
Napsal: čtv 02. úno 2017 18:20:10
