O co jde? Asi tak půl roku hledám otázku, co je to lidská duše. Pokud existuje ego, někde musí být i duše jako protiklad. Nebo doplněk. Nebo naopak jako axiom? Došel jsem k jistým závěrům, ale jsem moc exaktní, racionální a neotupil mě ani buddhismus, taoismus mi naopak dal do hlavy další otázky, zkrátka se přiznám, že nevím.
Duše ale existuje, vím to!!! Byly situace, kdy na mě sedla jako dobrá víla a řekla mi, abych nedělal to, co jsem byl pevně rozhodnut udělat. Kdy mi řekla prostřednictvím intuice, odkud mám odejít a čeho se vzdát, kdy mi vehnala slzy do očí, když moje ego říkalo: "Nedojímej se, debile!!!", ano to vše vím. A taky vím, že mi dává inspiraci, že kdykoliv řeším nějaký problém, podívá se na to jaksi z nadhledu a pošeptá mi řešení, zatímco ego se svým analytickým rozborem zuří! Moc jí miluju tu svoji duši, je od boha, spojuje mě to s ním, jen bych chtěl vědět, co ONA vlastně je zač? Je to totiž moje láska...
Co je ego, to nejlépe popsal asi Tole, když zestručnil buddhismus, mimochodem taky JUDr. Eduard Tomáš, což byl český zakladatel jogy a moc si ho vážím, málokdo ví, že Dalaljáma jel po revoluci za ním... Jenže tihle jogíni /hinduisti, bidhisti, taoisti atd./ na tuto otázku neodpovídají. Freud, Jung a všichni, kdo je napodobují /esquadra moderních psyhcologických směrů/ jsou jinde - je 35 teorií na složení osobnosti. Hledajílidskou podstatu v podvědomí a jeho hlubinách, ale duše je na povrchu, zúčastnuje se každodeně ašich životů, není nikde ukrytá ve sklepeních našich bídných životů. Miluje jazz, nebe, mawelovy rovnice a když jsem v pasti, říká mi: "Věř mi prosím, dostaneme se z toho." A dostaneme... Když si vyberu "špatnou" ženskou, okamžitě mi poví: "Já ji nemám ráda, to není nic pro nás..." Když se nervuju nad problémy, co by zabily stádo bůvolů, navrhne mi: "Dala bych si pivo, pustila jazz a nechala tyhle sračky na vesmíru, ono se to nějak samo vyřeší..." S údivem pak koukám, jak má pravdu... Lze tuhe vílu nemilovat?
Je-li zde někdo, kdo by mi mohl napsat, co nebo kdo ta duše je, budu mu moc vděčný.
PS - ad absurdum: možná toto psala moje duše, která už nesnese tu negativitu a napětí dnešní společnosti.
PS II - já bych ani o tomto nepsal, kdybych se na jiném forum nedozvěděl o tom, že mezi námi chodí lidé s prázdnotou v srdci, nikomu se nesvěřují, jen svůj život přežívají a reálně přemýšlejí o sebevraždě. Myslím si totiž, že jejich duše je opustila... A je mi jich moc moc líto...
Omlouvám se, pokud jsem někoho šokoval.
