protože vylepšování existuje - tak je správně.
Pokud se namítne, že zhoršovat de - tak je to správně - ano někdy lépe krok spět (se poučit) a pak zase přidat, (záměrné zhoršování vlastní situace většina nemáme v povaze)
Bez chyb není poučení, ale s poučením už nemusí ty chyby být.
Spolupráce i tady tvrdíme, že děláme na sobě, čímž děláme na všech a pokud se někdo raději zaměřuje na ostatní, pak dělá i na sobě - učí se učit. - jen mít co a tu je co.
vždyď se to tu "už" i jmenuje : Inspiruj - to není jen učit se, nýbrž i jít příkladem . cz
Pokud "víme", že víme, proč neporadíme (ostatním - sami sobě) aby nam bylo líp.
Proč se furt staráme o horní hranici poznání, když už víme že jsme i těmi nejslabšími.
My se nemůžeme mam ten dojem posunovat dál, pokud se nebudeme starat i o své základy,
Dokud sme "i" lidi - buďme "i" lidi.
Dokud se osvou planetku ať iluzi či realitu nebudeme starat, dotud se ona přestane starat o nás.
Dokud jsme ve dvojnosti - využívejme - používejme dvojnosti.
Dokud tu sme, dotud odstraňujme extrémy - ty bolí - dokud tu sme, tak i nás.
Sme tu protože sme si to přáli a už chceme pryč?
Proč? - to sme tak chamtiví, že furt mosíme mět víc = bez rozumu v důsledku míň.
Lidi nejdem blbě?
Neotáčí se nám teť cesta zpět ke kořenům k základu?
Jak můžeme něco vystavět, pokud máme chabý základ?
Bez kroku zpět se už dál nedostaneme - je třeba vystužovat základ lešení pro stavbu duchovnosti.
Víc hlav víc ví, Zvyšujme výkon vzdělávání rozumem, ne jen kvantitou.
Přestaňme chvíli táhnout a pojďme i tlačit.
Přece vše co děláme - z toho máme radost - je někde problém - pomáhat tak, aby se o nás ani nevědělo a přitom to dělalo radost? - ideál panovníka - i ... - a co náš?
Po vládě chceme něco - co je pro nás mnohem snažší - neplýtváme místo spolupráce?
A to vlastními silami?
Kdo přichází později - má snažší poznání - tomu pomáhejme, tím že pomůžeme těm co mu pomáhají - obyčejná leč nenahraditelná dělba práce - využití (neplýtvání) energijí a ta je i naše.
Nejde o to že by někdo věděl celkově víc, ale o to že co ví jeden neví druhý a něco z toho co ví druhý neví jeden.
Nemožu říct že vim víc než kdokoli vždy-tedy ve všem.
kdokoli ví vždy víc než já v něčem.
u všeho včetně politiky - mám ideje - ale nevim jestli je něco z toho použitelné to může usoudit politik, kterého zase nenapadne taková myšlenka - pokud je dobrá - vyděláme na tom všichni,
pokud je chybná - vydělam na tom já i politik v tom, že už víme že tudy cesta nevede a kdo má zájem může vznést další návrh k projednání - k tomu je potřeba alespoň dvou,
Teť ještě najít v tom davu někoho s alespoň jednou vhodnou myšlenkou - to chce systém - radili by sme všichni - většinou balast (jenže někde v balastu je vždy něco co nám do skládačky chybí)
