Příspěvek pro milovníky dobro-zlého uspořádání světa

[watta]

http://www.rozhlas.cz/leonardo/clovek/_ ... i--1041763

hezké Velikonoce!
w.

[flpbb]

"dobro-zlého uspořádání světa"
Tento svět nelze uspořádat jinak. Kdybys byl Bůh, lépe jak to je, bys to nedovedl. Naštěstí je každý z nás takový malý "bůh"...
Ten svět je ale dobrý - včetně lidí, to vím...
PS: onen film je fikce - stejně tak, jako realita kolem nás...

[Petr]

http://www.rozhlas.cz/leonardo/clovek/_zprava/tragedie-nam-prinaseji-pocit-stesti--1041763

Ahoj a diky. Co ti z toho plyne?

[flpbb]

Normálnímu člověkovi přináší neštěstrí druhých soucit... A pokud je přímo u toho, potřebu pomoct. Bezcharakterní osobě takový falešný uspokojení. Znám lidi, co rádi ukazují na druhé, aby zakryli svoje nedostatky a průsery. To je cesta k tomu, že právě ty vlastní se jim nemají možnost vyřešit - s takovým odporným přístupem.
"On boural, jeho dcera je na drogách, manžel jí zahýbá, on má rokovinu atd. - hahaha." Pak se ohlídnou za sebe a vidí ve svým životě to samý v jiné podobě... Přikryli, zamaskovali své žaly cizím neštěstím, ale neutekli jim.

[Motýlek]

ano, ale je třeba si velmi dobře uvědomovat nebezpečí, že tomuto posuzování druhých můžeme sami podlehnout. je třeba si to hlídat - někdo víc, někdo míň. ve stavu milosti, v níž občas člověk je a ví to o sobě, je posuzování nemožné - pouze vědomí jednoty se všemi a vším, kdy bolesti i radosti sdílíme všichni stejně - akorát každý někdy jindy a jinak. to podstatné ale spočívá v uvědomění, že v tom jedeme spolu. nejsme odděleni, tvoříme jeden celek, jehož jsme pouhou jedinou vědomou částečkou obdařenou milovat a tvořit.

[flpbb]

Ano, spousta autorů přirovnává osobnost ke kapce, kterou v oceánu vítr oddělil od moře… Je na moment jen kapkou, přesto je ale oceánem a vždy jím bude.
Když Tolle psal o nesouzení, myslel jsem si, že je blázen. Jak můžu neposuzovat tenhle svět? Indukce, dedukce a analýza by se staly prázdným pojmem. Jak můžu jít po ulici a nevyhodnocovat to, co se kolem mě děje? Zmizely by i emoce, nebylo by nic, jen abstrakce a začal bych se nevyhnutelně rozpouštět do prostoru. Ticho, klid, mír, odevzdání se…
Dokud ale člověk žije, nepovede se mu to a ty soudy bude vynášet dál. Neznám ženskou, která když se ráno podívá do zrcadla, nezhodnotí nějak svůj vzhled. Přitom je to subjektivní, co ona ví, jak by komu líbila nenamalovaná a utrápená? Co když je někde na ulici chlap, co právě na takovou čeká a když by jí viděl, objal by jí?

[watta]

nic neznámého. že jsou na světě různí lidé a různé věci a různým lidem přinášejí různé věci různé pocity. žádná věc, která existuje, není dobrá ani zlá sama o sobě, a tudíž ani apriori nepřináší buď dobré, nebo špatné pocity, z nichž ten jeden je ten na onom místě se vyskytující správně, zatímco druhý nikoli. (ve skutečnosti můžeme pouze jeden z nich na základě lidské zkušenosti častěji předpokládat, z čehož pak s oblibou vznikají různé domněnky ). to byl takový afterparty příspěvek ke kdysi zde plaměnně probíhající debatě o tom, zda je dobré (či zlé či jaké že vlastně, v té honbě za rozličnými přívlastky) se věnovat (věnovat pozornost) věcem, které zde byly označeny za "negativní". tehdy se mnoha (?) zdejším přispěvovatelům zdálo neuvěřitelné, že na každého nepůsobí události stejně a někteří padali pod tíhou negativních emocí (např. soucitu apod.), byť by si uvedené situace představili jen z velké dálky. lidé si rádi představují, že stejně jako na ně působí události, lidi a věci i na i zbývajících 6 999 999 999 lidí (ostatně viz např. flpbb "normálnímu člověku přináší neštěstí druhých soucit... " a další podobný příspěvek), tak přikládám jenom třísku k diverzitě, největšímu pokladu zase z trochu vzdálenějšího katastru. tak přeji teď už teda ne krásné Velikonoce, ale dobrou noc

[watta]

a taky ahoj

[jamajsky.drap]

Pěkně se nám to tady prolíná s aktuálním vláknem Bashar a tvoření reality. Viz "Stačí pouze umožnit sami sobě rozpoznat, že můžeme měnit definici věcí, ve prospěch toho, co u nás funguje, protože všechny věci mají schopnost vykonávat “dvojí službu”. žádná věc v životě nemá zabudovaný význam. Vím, že to bude znít trochu legračně ve vašem jazyce, ale život je bezvýznamný. Ve smyslu, že předem nemá zabudovaný význam."
Aneb všechno špatné je k něčemu dobré...

[flpbb]

ostatně viz např. flpbb "normálnímu člověku přináší neštěstí druhých soucit..."

Mně to soucit přináší, asi bych se tedy měl omluvit za to, že jsem napsal "normálních lidí". A ten soucit má různý projevy, někdy bych třeba i šel do akce. V podstatě jde o to, že po tobě nikdo nic nechce, nežádá a ty vše konáš něco na svůj účet pro někoho jinýho. Jenže to by pan watt musel třeba vidět, jak někoho přepadli a neodejít, neotočit hlavu, naopak pomoct mu. Nic z toho mít nebude; někdo z agresorů do něj možná bodne nůž. Kašlu ti na smrt, je jen opačnou polaritou života, co jako bych měl řešit?
Analogie: neznám statečnější lidi, jak doktory ve válce. Pod kulometnou, minometnou a dělostřeleckou palbou se vydají zachraňovat zraněné. Proč? Jsou tím nejlepším cílem - zabij doktora a jednotka se demoralizuje. Ztratí jistotu, že kdokoliv z nich přežije hloupý průstřel plic. Protože s tím si poradí jen doktor...
Nějaký Grabb, co píše o kvantový fyzice, byl několikrát v Tibetu a když se tam těch mlčenlivých mnichů ptal, na čem tento svět stojí, neřekli mu, jak jsem se mylně domníval, na lásce. Prý na soucitu a bez něj by tento vesmír neexistoval...

[flpbb]

Ještě dodatek k Watt, nutí mě tam napsat 69...
Nebavilo by mě žít a s tím, co mám za sebou, se smířit s pocitem, že vše je na hovno, že vše je dobro i zlo. Abych se koukal na film o koncentráku a neukápla by mi slza, na to nemám.
Vím, že bojuju proti božskýmu projevu, ale i já jsem jím a to je má role zde.
Ono není moc co řešit. Akorát jen protestuju proti tomu, že jako láska a soucit není! Je, jen každýho ego to chápe jinak. Pokud si watt přečetl několik knížek a naznal, že dobro a zlo se stírá, že hodnocení neexistuje, že smrt je život a opačně, aokay. Je osvícen, huráááááá!!!!!!!!!! Nebude ale ničit nás, co nejsme. My tenhle svět táhneme někam dál. My lámeme ruce agresorům, my chodíme do válek, my bojujeme za pofiderní demokracii. A my si taky obrečíme, když ...

[jamajsky.drap]

Nepovažuju se za někoho osvíceného atp. , ale určitým očistným procesem jsem si prošel a myslím, že by bylo velkou chybou označovat tzv. "osvícené lidi" za jakési bezduché loutky bez emocí, kteří se tak neutrálně pohybují v realitě, která je jim vlastně ukradená. Za sebe můžu říct, že teprve teď to má grády. Teprve teď má život šťávu, teď je tam opravdové vnímání emocí.

Ten odstup je spíše v tom, že běžné problémy života, jako je dostatek peněz, konflikty v práci, úspěchy, neúspěchy atp. bereš spíš jako hru, nenecháváš se tím pohltit. Bavíš se tím. A když někdy vidíš jak se někdo opravdu bolestně trápí (a přitom kvůli nějaké volovině), tak tam právě vzniká ten soucit. A když je to vnímání opravdové, tak lze procítit, že ta emoce toho soucitu jde hlouběji než láska

[Monika]

ostatně viz např. flpbb "normálnímu člověku přináší neštěstí druhých soucit..."

Mně to soucit přináší, asi bych se tedy měl omluvit za to, že jsem napsal "normálních lidí". A ten soucit má různý projevy, někdy bych třeba i šel do akce. V podstatě jde o to, že po tobě nikdo nic nechce, nežádá a ty vše konáš něco na svůj účet pro někoho jinýho. Jenže to by pan watt musel třeba vidět, jak někoho přepadli a neodejít, neotočit hlavu, naopak pomoct mu. Nic z toho mít nebude; někdo z agresorů do něj možná bodne nůž. Kašlu ti na smrt, je jen opačnou polaritou života, co jako bych měl řešit?
Analogie: neznám statečnější lidi, jak doktory ve válce. Pod kulometnou, minometnou a dělostřeleckou palbou se vydají zachraňovat zraněné. Proč? Jsou tím nejlepším cílem - zabij doktora a jednotka se demoralizuje. Ztratí jistotu, že kdokoliv z nich přežije hloupý průstřel plic. Protože s tím si poradí jen doktor...
Nějaký Grabb, co píše o kvantový fyzice, byl několikrát v Tibetu a když se tam těch mlčenlivých mnichů ptal, na čem tento svět stojí, neřekli mu, jak jsem se mylně domníval, na lásce. Prý na soucitu a bez něj by tento vesmír neexistoval...

ano Vesmír je postaven na sou - citu ... ve smyslu uvědomění sou - bytí ... a to je láska

[Monika]

Nebavilo by mě žít a s tím, co mám za sebou, se smířit s pocitem, že vše je na hovno, že vše je dobro i zlo. Abych se koukal na film o koncentráku a neukápla by mi slza, na to nemám.
Vím, že bojuju proti božskýmu projevu, ale i já jsem jím a to je má role zde.
Ono není moc co řešit. Akorát jen protestuju proti tomu, že jako láska a soucit není! Je, jen každýho ego to chápe jinak. Pokud si watt přečetl několik knížek a naznal, že dobro a zlo se stírá, že hodnocení neexistuje, že smrt je život a opačně, aokay. Je osvícen, huráááááá!!!!!!!!!! Nebude ale ničit nás, co nejsme. My tenhle svět táhneme někam dál. My lámeme ruce agresorům, my chodíme do válek, my bojujeme za pofiderní demokracii. A my si taky obrečíme, když ...

to je v pořádku, každý z nás má svrchované právo na to život uchopovat dle svého cítění a vnímání ...

jednota - vnímání že jsme ve vším v míru, v hlubokém prožitku právě to ho soucítění, soubytí ... bezvýhradná láska, láska bez podmínek ... pro všechno radost i bolest, oboje je vzácný projev samého žití