Methylalkohol

Methylalkohol

Příspěvekod flpbb » sob 15. zář 2012 4:55:10

20 mrtvých, 35 v nemocnicích umírajících nebo osleplých.
Obrázek
Přitom nejen bezdomovci nebo socky, normální lidi. Hodně žen. Různý věk. Co z toho plyne?
Každý třetí dospělý člověk má problémy s alkoholem, bohužel tentokrát narazili na metanol. Má-li toto forum 500 lidí a dalších 1.000 lidí ho čte, pak právě té tisícovky z nás se to dotýká...
A o to mi jde - proč lidé pijí?
Ze žalu, ze strachu, z toho, aby přežili následující den, z depresí, z marnosti, z bezvýchodnosti svého života, z bolesti, ze ztráty,z ... - toho by se dalo vymyslet, co?
Obrázek
Jak jim pomoct? Otázka by měla být postavena jinak: Jak pomoct někomu,kdo o to nestojí?
PS: na nic si nehraju, taky dost piju, ač "jen" pivo...
Uživatelský avatar
flpbb
 
Příspěvky: 394
Registrován: sob 20. srp 2011 20:28:31
Poděkoval: 3
Poděkováno: 40-krát v 30 příspěvcích

Re: Methylalkohol

Příspěvekod jamajsky.drap » sob 15. zář 2012 22:10:03

Taky by mne zajímalo, co byste poradili. Setkávám se s tím v poslední době častěji a častěji. Lidé se snaží být šťastní a ono jim to v tomto materiálním světě prostě nějak nejde. Je tu hodně hraček na hraní - alkohol, jiné drogy, sex, peníze, kariéra. Ale všechno je to jenom na chvíli. A pak to bývá většinou ještě horší. Alkohol je oblíbený proto,že je velmi snadno dostupný, není třeba se moc namáhat a útěk od reality je tu :)

Jak tedy pomoci? Jak k okolí promluvit v jejich jazyce, protože většina lidí zná pouze materiální svět. Nějaké duchovní učení pro ně budou bláboly. Jak dostat svoje bližní z té agónie. Nicmoc mě nenapadá. Většinou se snažím být, co nejvíc přítomný a poslouchat, občas přihodím něco na odlehčení, ale přijde mi, že většinou je to málo...
Uživatelský avatar
jamajsky.drap
 
Příspěvky: 198
Registrován: pon 16. lis 2009 14:16:35
Poděkoval: 149
Poděkováno: 114-krát v 68 příspěvcích

Re: Methylalkohol

Příspěvekod flpbb » sob 15. zář 2012 23:28:48

Mně je líto žen, protože my chlapi si vždy nějak poradíme. V nejhorším případě můžeme jít zemřít někam do války, je jich dost...

Taková rozvedená čtyřicítka přes váhu, opuštěná a nešťastná, děti puberťáci, v práci šikana a denně existenční obavy, sex nemá, kdo by ji chtěl?
Tak to je profil ženy alkoholičky. Pokud se tomu dnešní dvacítky nebo třicítky smějete, počkáme si na vás...

Já ale vím, že to jsou hodný ženský, že prostě do toho padly. A tak pijí. A kořalku, protože pivo je pánská záležitost a o samotě se víno moc pít nedá. Vlastně by jim ten metylalkohol vůbec nevadil, protože by zemřít chtěly.

Znám je, poznám je podle těch jejich smutných očí.
Uživatelský avatar
flpbb
 
Příspěvky: 394
Registrován: sob 20. srp 2011 20:28:31
Poděkoval: 3
Poděkováno: 40-krát v 30 příspěvcích

Re: Methylalkohol

Příspěvekod flpbb » ned 16. zář 2012 0:55:23

Dva příběhy z AA

Co se to stalo…
Jsem chirurg, což zní moc vznešeně, ale ve skutečnosti jsem naprosto zlomená žena bez budoucnosti.
Operuju úterý, středa a čtvrtek, v pátek dělám záznamy, v pondělí vše plánuju. Od čtvrtečního večera tedy piju. Začalo to vše, když mě opustil manžel, který odešel za mladší, ale to by bylo laciný to na něj všechno svést. Dcera odešla do prahy a já byla doma sama, spala jsem s otevřenýma očima a chirurgický skalpel měla denně na zápěstí, přesto jsem neměla odvahu to udělat. Probrečený povlaky a rozbitý zrcadla, abych se na sebe vůbec nemusela koukat. A exmanžel se mi denně prochází s nějakou štíhlou dvacítkou před ordinací.
Začala jsem pít a piju dál, pít i budu, jen využívám tuto anonymitu. Svoji profesi zvládám, nastříkám si mentolem roušku a tým nic neví. Snad?
Jinak ..40 žena, nikdy jsem nebyla pohledná, nic již od života nečekám, drží mě jen to, že můžu pomáhat lidem. Nepište mi, abych šla z chirurgie na obvodní, budu pak pít celý týden, takto tři dny abstinuju. Nikam mě neposílejte, moje spolužačka je psycholog a poplakaly jsme si spolu, protože se jí stalo to samý! Dokud budu moct operovat, nějak to udržím, pak si napíchám morfium do stehen a sbohem.

Zdravím anonymní alkoholiky!
Je mi 3x let, jsem právnička a propila jsem se úplně na dno. Neotěhotněla jsem a partner mě po dvou letech nechal. V naší kanceláři byl bar a s holkama jsme si dávaly panáky, já zapomínala a začala si kupovat svoje pití. Dnes piju půl litru 40% kořalky.
Vážím 82 kilo a obhajuju jen kriminálníky, co jsou po vazbách, k ničemu alkoholičku nepustí. Brzy mě vyhodí.
A co bych chtěla, když jsem tlustá, neschopná, hnusná, neplodná a !!! nenávidím se!!!
Uživatelský avatar
flpbb
 
Příspěvky: 394
Registrován: sob 20. srp 2011 20:28:31
Poděkoval: 3
Poděkováno: 40-krát v 30 příspěvcích

Re: Methylalkohol

Příspěvekod Motýlek » ned 16. zář 2012 8:01:06

nechci nic zlehčovat, na to je situace s alkoholiky opravdu vážná - a myslím, že každý se když už ne ve vlastním příbuzenstvu, tak ve svém okolí s takovým člověkem potkal, zná ho...
co na to říct? že pití alkoholu je až důsledkem dlouhodobě negativního vývoje a ne jeho příčinou? ve většině případů to, myslím, tak je. jenže co s takovým zjištěním? je přece úplně jedno, jestli bylo první vejce nebo slepice. co vím, je to, že tito lidé si tuto cestu z velké části teď nevybrali, dost možná jen splácejí karmy způsobené jimi samotnými v jiných tělech, jiných situacích. ale zase: není to úplně jedno? oni tu pořád jsou a vytasit na ně poučky o tvorbě reality a stylu "be happy now!" je zaručenou poukázkou na cestu do prdele, kam nás okamžitě pošlou.
takže co s tím? a hlavně: proč takové lidi potkáváme? není jednodušší odfiltrovat tyto JEJICH NEGACE od NAŠÍ POZITIVITY? není. protože oni jsou my. doslova. a učí nás soucitu. a hledání cest, jak jim můžeme pomoct. jakkoli. třeba už jen tím, že mají možnost být s námi, necítit se izolovaní úplně, protože to je stáhne ještě níž, odkud už asi opravdu není návratu.
přijímám sebe sama
Uživatelský avatar
Motýlek
 
Příspěvky: 309
Registrován: ned 19. zář 2010 17:19:06
Poděkoval: 121
Poděkováno: 93-krát v 63 příspěvcích

Re: Methylalkohol

Příspěvekod flpbb » ned 16. zář 2012 11:19:42

Zde vidíme na vlastní oči, že ta nenaplněnost se nevyhýbá nikomu. Vzdělání, kariéra, peníze - vše je irelevantní...
Pokoušel jsem se vžít do té doktorky, když viděla svého manžela, jak je zamilovaný do oné 20L zdravotní sestry, a fakt mi bylo moc špatně. Jsou věci, které žena prostě neunese. Všimněte si ale toho, že ony o pomoc nežádají, jak správně konstatoval Motýl. Smířily se s tím a jen čekají na smrt...
Uživatelský avatar
flpbb
 
Příspěvky: 394
Registrován: sob 20. srp 2011 20:28:31
Poděkoval: 3
Poděkováno: 40-krát v 30 příspěvcích

Re: Methylalkohol

Příspěvekod Motýlek » ned 16. zář 2012 11:52:09

trochu si dovolím nesouhlasit s poslední větou - smířit se není o čekání na smrt, ale o vyrovnání bolesti a možnosti začít znova a jinak. cesta smrti nic nevyřeší, akorát odloží řešení problému na později. smíření, pochopení a odpuštění se nevyhne nikdo. ani ta doktorka, ani její manžel a ani jeho milenka: každý v příběhu hraje svou roli a každý musí přiznat a splatit svůj podíl.
přijímám sebe sama
Uživatelský avatar
Motýlek
 
Příspěvky: 309
Registrován: ned 19. zář 2010 17:19:06
Poděkoval: 121
Poděkováno: 93-krát v 63 příspěvcích

Re: Methylalkohol

Příspěvekod flpbb » ned 16. zář 2012 12:18:01

Rovněž si dovolím nesouhlasit.
Nikdo si svůj život nevybral, byl mu přes rodiče Vesmírem /Bohem/ dán. A tak jej tak nějak žijeme a prožíváme... Kdo se s tím nesmíří /jako např. ta výše uvedená doktorka s manželem a milenkou/, trpí. Pak utíká. Podle Balsekara je vše dáno, tedy ani ona se nemůže tím morfiem zabít /pokud tedy již není mrtvá, protože jsem to zkopíroval někdy z r 2010/.
Řekněte mi naprosto upřímně, co by jste jí řekli, kdyby jste jí měli naproti sobě v obýváku?
Uživatelský avatar
flpbb
 
Příspěvky: 394
Registrován: sob 20. srp 2011 20:28:31
Poděkoval: 3
Poděkováno: 40-krát v 30 příspěvcích

Re: Methylalkohol

Příspěvekod Motýlek » ned 16. zář 2012 12:28:41

karty nám sice rozdal někdo jiný - ale hrajeme s nimi jen my sami. a jak, je jen na nás. nevěřím, že by tam někde nahoře seděl sadista, který by se bavil tím, že nás sem vysypal dolů s tím, že nemáme žádné volby, akorát jedinou: žít to, co nám určil. myslím, že Bůh sadista není. ba co, já to vím - z osobní zkušenosti. život je tu proto, aby se žil, ne aby končil a umíral.
přijímám sebe sama
Uživatelský avatar
Motýlek
 
Příspěvky: 309
Registrován: ned 19. zář 2010 17:19:06
Poděkoval: 121
Poděkováno: 93-krát v 63 příspěvcích

Re: Methylalkohol

Příspěvekod flpbb » ned 16. zář 2012 12:44:20

Určitý záležitosti zřejmě ovlivnit můžeme, proto se mluví o tzv. křižovatkách. Pokud ses ale vydal cestou plnou kamení, co dál? A ještě horší variantou je, když ti taková cesta vyhovuje, když rád trpíš a procházíš si jí jako JK si táhl svůj kříž na Golgotu...
Je to strašný, co zde píšu, já to vím, ale na tomto foru nejsou idioti a snad to chápou.
Uživatelský avatar
flpbb
 
Příspěvky: 394
Registrován: sob 20. srp 2011 20:28:31
Poděkoval: 3
Poděkováno: 40-krát v 30 příspěvcích

Re: Methylalkohol

Příspěvekod Motýlek » ned 16. zář 2012 13:55:30

vždy je šance na změnu. a vždy máme možnost volby, ikdyby byla jen tisícina procenta šance. znáš třeba příklad milana calábka...
skutečná proměna bez bolesti možná není.

a ježíš kristus? myslíš, že trpěl rád a cesta s křížem mu vyhovala? přijal úděl. to ano. ale věřím, že miloval život - a právě proto podstoupil to, co podstoupil. to, o čem tu píšeš, že lidé masochisticky trpí rádi, dělají lidé bez naděje a bez lásky k životu. vypadá to sice jako láska, ale je to zvrácená láska, protože je plná sebelítosti, sebestřednosti a oddělenosti od života.
přijímám sebe sama
Uživatelský avatar
Motýlek
 
Příspěvky: 309
Registrován: ned 19. zář 2010 17:19:06
Poděkoval: 121
Poděkováno: 93-krát v 63 příspěvcích

Re: Methylalkohol

Příspěvekod flpbb » ned 16. zář 2012 22:07:39

Taky jsem si myslel, že trpící lidé to dělají ze sebelásky a vyčítají světu, jak jsou na tom špatně, čímž mají důvod, proč to vlastně dělat. Je na to jednoduchá diagnostika, kterou používají psychologové, co zkoumají zločince. Grázl, který lituje sám sebe a člověk, co šlápnul vedle a svého činu + obětí upřímně lituje...
Řeknu to ale jinak. Pokud by do mě někdo bodnul nůž a já tady na ulici umíral, udělal bych dvě věci:
1/ chtěl bych, aby mě někdo držel a objímal, nejhorší je umírání o samotě...
2/ uvolnil bych se, vše by ze mě spadlo a přijal bych tu smrt.
Uživatelský avatar
flpbb
 
Příspěvky: 394
Registrován: sob 20. srp 2011 20:28:31
Poděkoval: 3
Poděkováno: 40-krát v 30 příspěvcích

Re: Methylalkohol

Příspěvekod jamajsky.drap » pon 17. zář 2012 8:40:11

Základní předpoklad je, aby se člověk sám chtěl změnit. Pokud tam není snaha a dotyčný si vlastně libuje ve svém patosu, tak nemá cenu s ním plýtvat energií. Pokud je tam upřímná snaha se změnit a člověk má tu trošku zdravého rozumu, aby nepodlehl nějakému duchovnímu šílenci nebo sektě, tak to musí dopadnout dobře. Je třeba říct, že se to nestane lusknutím prstu, i když asi je to možné, ale takových případů bude tak 1 promile. Je třeba na sobě pracovat a výsledek se musí dostavit.

Pro začátek bych každému asi doporučil knížku Moc přítomného okamžiku. Je to myslím stravitelné pro úplně každého a takovou nenásilnou a nenápadnou formou to přiměje k zamyšlení, že neexistuje pouze materiální svět (ta kniha by měla být povinná četba na základních školách). No a pak už je to víceméně individuální. Ale nečekat, že přijde nějaký Deux ex machina a něco za vás vyřeší. Každý se s tím musí poprat sám. A věci jako sebevražda nebo jiný útěk od problémů (alkohol, odchod do války,aj.) nic neřeší, stejně vás to dostihne, i když třeba v dalším životě. Nepočítejte s tím, že s fyzickou smrtí se něco změní a všechno bude najednou happy, to by bylo moc snadný. Budete to pořád vy, v jiném prostředí, ale pořád vy, podstata bude stejná :)
Uživatelský avatar
jamajsky.drap
 
Příspěvky: 198
Registrován: pon 16. lis 2009 14:16:35
Poděkoval: 149
Poděkováno: 114-krát v 68 příspěvcích

Re: Methylalkohol

Příspěvekod Monika » pon 17. zář 2012 9:55:43

flpbb píše:Řekněte mi naprosto upřímně, co by jste jí řekli, kdyby jste jí měli naproti sobě v obýváku?


pomáhá toho člověka s naprostým pochopením a bez jakýkoliv komentářů vyslechnout, ne začít řešit jeho situaci, ale nechat ho vyslovit to co potřebuje a jak potřebuje a to v tiché účasti, to je neobyčejně léčivé samo o sobě - píše o tom Tolle:

"Nasloucháte-li někomu opravdu, vzniká prostor ticha, jenž se stane základní součástí vašeho vztahu. Opravdové naslouchání je velice vzácná dovednost. Větší část své pozornosti obvykle věnujeme myšlení. V nejlepším případě hodnotíme partnerova slova a připravujeme si odpověď. Častěji jsme však ponořeni v myšlenkách a druhého vůbec neposloucháme.

Opravdové naslouchání je mnohem víc než sluchové vnímání. Je to bdělá pozornost, vědomá přítomnost, v níž přijímáme slova. Slova se stávají druhořadými. Mohou mít smysl, ale také žádný mít nemusejí. Akt naslouchání či prostor vědomé přítomnosti je mnohem důležitější než to, čemu nasloucháte. Je zároveň sjednocujícím polem vědomí, v němž se setkáváte s druhým člověkem, neboť pojmové myšlení mezi vámi už nevytváří bariéry. A druhý člověk už není „druhým". V tomto prostoru jste spojeni v jediném vědomí."

v takové naprosté účasti, když s člověkem jsme, pak přijdou právě z toho ticha impulsy, které mohou účinně napomoci tomu dotyčnému uvolnit se od traumat co nese jeho centrální nervový systém

co takovým ženám nejvíce chybí je právě ta tichá účast soubytí, pohlazení a pevné objetí (ne sex) - prostě láska bez podmínek, bez hodnocením, totální přijetí jí pro ní samotnou :) aby mohla nahlédnout svou vlastní hodnotu ***

Pokud není po ruce nějaký vhodný kamarád nebo kamarádka, lze vyzkoušet nějakou vhodnou formu psychoterapie (mně se nejvíce osvědčují systematické konstelace), zajít si na masáže, chodit plavat - voda dokonale objímá, nechat se hladit slunečními paprsky, obejmout strom, hladit zvířata atd.
Co se hodně osvědčilo pro citlivě zraněné ženy je práce v ženské skupině, břišní tanec a dneska hodně oblíbené mohendžodáro ...
Dotyky plné lásky si, ale každý může dopřát i sám sobě, například formou jemné automasáže zpříjemněné přírodními léčivými éterickými oleji. Je prokázáno, že cca po 10ti minutách dochází ke zlepšení nálady a nabírá se více chuti do života. Prociťovat vlastní tělo a vnímat dech je neuvěřitelným způsobem naplňující záležitostí samo o sobě.

jak tvrdí odborníci - "Hmat patří k základním lidským smyslům, proto dotyk má sílu uklidňovat, podpořit proces uzdravování a navodit stav celkové fyzické pohody. Může také napomoci k uvědomování sebe samých, tzn. posílí sebevědomí a uvolní emociální bloky,obnoví sílu."

destruktivní způsoby jednání vždycky pramení z bolesti a vnitřních zranění a jsou za tím projevy ne - lásky

tedy nedostatek lásky a sebe-lásky ...

no není to zrovna procházka růžovou zahradou, pokud jsou hodně silná zranění, tak bolest je tak velká, že většinou není v možnostech té ženy sebrat se a začít se sebou něco dělat, potřebuje nějak nakopnout a k tomu může vést zrovna takový rozhovor s kamarádkou nebo kamarádem v obýváku (ten probíhající v tichosti naslouchajícího)
Naposledy upravil Monika dne pon 17. zář 2012 13:25:08, celkově upraveno 3
Uživatelský avatar
Monika
 
Příspěvky: 1132
Registrován: čtv 05. lis 2009 22:14:16
Poděkoval: 553
Poděkováno: 368-krát v 288 příspěvcích

Re: Methylalkohol

Příspěvekod Monika » pon 17. zář 2012 9:57:27

flpbb píše:
Pokud by do mě někdo bodnul nůž a já tady na ulici umíral, udělal bych dvě věci:

1/ chtěl bych, aby mě někdo držel a objímal, nejhorší je umírání o samotě...
2/ uvolnil bych se, vše by ze mě spadlo a přijal bych tu smrt.


k tomu se teda připojuji :)
Uživatelský avatar
Monika
 
Příspěvky: 1132
Registrován: čtv 05. lis 2009 22:14:16
Poděkoval: 553
Poděkováno: 368-krát v 288 příspěvcích

Re: Methylalkohol

Příspěvekod Monika » pon 17. zář 2012 10:27:49

Motýlek píše:
skutečná proměna bez bolesti možná není.

...


je to skutečně cesta skrze bolest, ale stojí to zato :thumb:
Uživatelský avatar
Monika
 
Příspěvky: 1132
Registrován: čtv 05. lis 2009 22:14:16
Poděkoval: 553
Poděkováno: 368-krát v 288 příspěvcích

Re: Methylalkohol

Příspěvekod vostalpetr » pon 17. zář 2012 11:06:18

My alkoholici máme svou vlastní duchovní cestu,
a stejně jako na tý vaší,
sem tam někdo zvítězí, sem tam někdo nezvítězí...
Uživatelský avatar
vostalpetr
 
Příspěvky: 5259
Registrován: úte 20. led 2009 13:57:12
Poděkoval: 98
Poděkováno: 666-krát v 510 příspěvcích

Re: Methylalkohol

Příspěvekod Monika » pon 17. zář 2012 11:12:11

vostalpetr píše:My alkoholici máme svou vlastní duchovní cestu,
a stejně jako na tý vaší,
sem tam někdo zvítězí, sem tam někdo nezvítězí...


co to je vůbec zvítězit? sám na sebou nebo nad někým jiným nebo něčím jiným?

na to ti se... bílý tesák Peťo

my alkoholici se držíme Golasova

"Jsem líný muž. Lenost mi nedovoluje uvěřit, že osvícení vyžaduje úsilí, kázeň, přísnou dietu, abstinenci a ostatní ctnosti. To je pravděpodobně ten nejhorší kacířský názor, jaký lze vyslovit, ale musím být upřímný, dříve než si dovolím být zbožný. Ráj je právě zde v tobě a kolem tebe a ty nemusíš udělat vůbec nic, aby ses tam dostal. Všechny představitelné prožitky a zkušenosti jsou v tobě již přítomny. Můžeš se jim otevřít kdykoli …"

viewtopic.php?f=88&t=1888
Uživatelský avatar
Monika
 
Příspěvky: 1132
Registrován: čtv 05. lis 2009 22:14:16
Poděkoval: 553
Poděkováno: 368-krát v 288 příspěvcích

Re: Methylalkohol

Příspěvekod Monika » pon 17. zář 2012 11:23:12

stejně je zajímavý jak funguje psychika ... jak něco není k mání, tak to znervózňuje a vyvstává potřeba, která tu dřív nebyla

teda tak to zafungovalo u mne

jak se v pátek vyhlásila prohibice na tvrdý alkohol, tak, ač jsem ho téměř nepila, najednou mám chuť dát si panáka nejlépe metaxy nebo whisky nebo ginu :roll:

vůbec si nedovedu představit, jak to prožívají ti co jsou na tvrdém závislí a teď se k němu nemůžou dostat, kolegyně přišla z lékárny a říkala, že tam několik lidí kupovalo ve velkým ALPU :koukam:
Uživatelský avatar
Monika
 
Příspěvky: 1132
Registrován: čtv 05. lis 2009 22:14:16
Poděkoval: 553
Poděkováno: 368-krát v 288 příspěvcích

Re: Methylalkohol

Příspěvekod vostalpetr » pon 17. zář 2012 12:16:38

"Jsem líný muž. Lenost mi nedovoluje uvěřit, že osvícení vyžaduje úsilí, kázeň, přísnou dietu, abstinenci a ostatní ctnosti. To je pravděpodobně ten nejhorší kacířský názor, jaký lze vyslovit, ale musím být upřímný, dříve než si dovolím být zbožný. Ráj je právě zde v tobě a kolem tebe a ty nemusíš udělat vůbec nic, aby ses tam dostal. Všechny představitelné prožitky a zkušenosti jsou v tobě již přítomny. Můžeš se jim otevřít kdykoli …"


A v tom je právě ten velký problém "udělat nic"

Jak říká Maharadž, někdy to vyžaduje obrovské úsilí, dostat se mimo úsilí (vůli), tedy udělat nic

Jen trénink dělá šampiony,
a my jsme poctivě trénovali celý život, ale jen "dělat něco"
takže udělat nic vyžaduje určitou "zručnost"
tedy trénink,

nebot nic (jak jej můžeme my šampionini na "něco" chápat) nemusí ještě zcela nutně znamenat to správné nic

Mou oblíbenou činností je nedělat nic,
ale asi bych nějak netvrdil, že tohle moje nic, je to správný nic...
Uživatelský avatar
vostalpetr
 
Příspěvky: 5259
Registrován: úte 20. led 2009 13:57:12
Poděkoval: 98
Poděkováno: 666-krát v 510 příspěvcích

Další

Zpět na Úvahy a zamyšlení

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 11 návštevníků

cron