flpbb píše:...bych se chtěl zeptat v souvislosti s karmou, zda-li jsem mohl být v minulém životě zvířetem. Pokud ano, i rostlinou?
Nisargadatta Maharadž se k otázce reinkarnace a karmy vyjadřuje takto:
„
Maharadž: …
ve skutečnosti je tu pouze zdroj,
sám o sobě temný, který umožňuje, aby vše zářilo. Je nevnímatelný, ale umožňuje vnímání. Je nepocítitelný, ale způsobuje cítění. Je nemyslitelný, ale způsobuje myšlení. Je nejsoucí, ale dává zrod bytí. Je to nehybné pozadí všeho pohybu. Jakmile se tam dostanete, budete doma kdekoli.Tazatel: Jestliže tím jsem, co způsobilo, že jsem se narodil?
Maharadž:
Vzpomínky na minulé nenaplněné touhy si polapí energii, která se projeví jako jedinec. Když se baterie vybije, jedinec umře.
Nenaplněné touhy jsou přeneseny do dalšího zrození. Sebeztotožnění s tělem vytváří stále nové touhy, které neskončí, dokud člověk tento mechanismus zotročení jasně nepochopí. Jasné pochopení je osvobozující, protože nemůžete opustit touhy, dokud jasně nepochopíte jejich příčiny a následky.
Neříkám, že se rodí tentýž jedinec. Jedinec zemře a zemře navěky. Ale jeho vzpomínky a v nich obsažené touhy a strachy přetrvávají. Poskytují energii pro nového jedince. Skutečnost se toho nijak nezúčastňuje, ale umožňuje to díky tomu, že dává světlo. „
Tazatel: Hinduistická tradice říká, že utrpení přináší osud a osud je zasloužený. Podívejte se na ty strašlivé kalamity, ať už přírodní, nebo způsobené člověkem, záplavy a zemětřesení, války a revoluce. Můžeme být tak troufalí a myslet si, že každý trpí kvůli svým vlastním hříchům, o kterých nemá ani tušení? Ty miliony trpících – jsou to snad samí zločinci, kteří jsou po zásluze potrestáni?
Maharadž:
Musí člověk trpět jenom za své vlastní hříchy? Copak jsme opravdu od sebe odděleni? V tomto obrovském oceánu života trpíme za hříchy druhých a kvůli našim hříchům trpí i oni. Je jasné, že zákon rovnováhy vždy zvítězí a nakonec budou všechny účty vyrovnány. Ale v průběhu našeho života jeden na druhého hluboce působíme.Tazatel: Ano, jak říká jeden básník: "Žádný člověk není ostrov."
Maharadž: V pozadí každého zážitku je Já a jeho zaujetí zážitkem. Říkejte tomu touha nebo láska – na slovech nezáleží.
Tazatel: Copak mohu toužit po utrpení? Mohu snad úmyslně chtít bolest? Nejsem snad jako člověk, který si vyrobil měkkou postel, aby se mu dobře spalo, ale potom na něj přišla noční můra a on sebou hází a křičí ze spaní? To, co vytváří noční můry, jistě nemůže být láska.
Maharadž: Veškeré utrpení je vyvoláno sobeckou odděleností, izolovaností a nenasytností. Jakmile je příčina utrpení odhalena a odstraněna, utrpení zmizí.“
) co je pro homosexuály 
