Smysl života

Smysl života

Příspěvekod Petr » stř 26. lis 2008 13:38:42

Dávám k zamyšlení pár vět od Abrahama:

Smyslem našeho života je radost a výsledkem bude expaze. Mnoho lidí to má přesně naopak, za hlavní cíl mají expanzi a vzdávají se radosti ze života.

Svoboda je naším základem, radost je naším posláním a expanze je naším nevyhnutelným důsledkem.

Co myslíte vy?
Uživatelský avatar
Petr
Administrátor
 
Příspěvky: 2832
Registrován: čtv 08. kvě 2008 21:17:44
Bydliště: Brno / Praha
Poděkoval: 589
Poděkováno: 1282-krát v 716 příspěvcích

Re: Smysl života

Příspěvekod vostalpetr » úte 20. led 2009 19:47:50

No zrovna včera jsem na mozaice vložil článek o tomto tématu,
nebudu to upravovat
ale myslím, že to vcelku koresponduje se "Svoboda je naším základem, radost je naším posláním a expanze je naším nevyhnutelným důsledkem."
že to jaksi doplnuje a vysvětluje proč to je tak, jak říká Abraham a taky na jakém principu to funguje...





SAŠA HENDRUK


Saša Hendruk patří k „přátelům“ již zemřelých manželů Tomášových. Myslím, že je vynikajícím „příkladem“ jejich duchovní školy, neboť se v něm spojila jak duchovní lehkost paní Tomášové, tak i ostrost intelektu pana Tomáše.
Toto je přepis dvou kratších částí z přednášky v Městské knihovně v Praze 25.2.2006



Otázka: To o čem mluvíš mi připomíná výrok pana Tomáše, který mluvil o čistý mysli, a že řekl, že čistá mysl je bůh, satori, život s velkým „Ž“, a začne-li se o tom hovořit, ihned upadneme v omyl.
(čtenáři JZ jistě poznají jim známé stanovisko jednoho z pisatelů na JZ)

Odpověd: Nicméně, my to tím omezíme, ale jen tehdy, když to budeme chápat jako omezující.
Když budeme vědět, že to jenom bůh tady bublá a používá přitom slova, a že ten smysl je jenom smluvní, tak můžem tady dělat co chceme, a můžem si mluvit o čemkoliv.
Když budeme vědět, a jsme schopni uznat, že to je ON,……
(((pozn. VŠECHNO ((naše pocity, názory, hlouposti, uvědomění si vlastní existence, omyly, naše myšlenky, spekulace, osobní přesvědčení a osobní pravdy, ale i názory druhých, jenž se nám nelíbí, jejich omyly, zlost , nenávist, hloupost, chytrost, naše radost, hněv, nenávist, proklínání, naše závist, lakota, zločiny i vraždy náš pes i náš záchod, ašrám i králikárna, fašismus, komunismus, demokracie, monarchie, anarchismus, holokast, mučení, cenzura, sexuální úchylky i neúchylky, atd. atd. tedy (ÚPLNĚ CELEJ) ten vnitřní i vnější svět včetně prostoru a času)) JE VE SVÉ PODSTATĚ BŮH)))

Ono se lidem do toho moc nechce (pozn.uznat, že všechno je jen Bůh), protože to lidem nepřináší žádnou výhodu. Zamyslete se nad tím, kolik lidí medituje jen proto, aby z toho vlastně získali INDIVIDUÁLNÍ výhodu, která je nadstavbová, třeba finanční, ekonomická nebo třeba sociální nebo nějaká jiná. Oni si myslí, že meditují kvůli nějakému bohu, ale jsou na tom úplně stejně, jako když nějakej křestan, kterej se bojí boha, že jej potrestá, tak bude říkat všude, že jej miluje, a přitom má akorát z něho strach, a byl by radši, kdyby nebyl…….



……………………………………………………………………………………………………..



Otázka: Pořád se mi vrací otázka, po smyslu toho všeho, pořád se snažíme identifikovat s nějakým počátkem a tím i se smyslem toho všeho, jak se to celé rozvíjí. Jestli jsme tady proto, abychom sami sebe pochopili, nebo jestli to Bůh dělá jen tak z legrace, a je to součást jeho hry, že v určitém bodě bůh vymaže všechny displeje a počítače a začne znova…
Tedy otázka po smyslu života…

Odpověd“: Já jsem se tady s tím vyrovnával tak, že jsem si představil boha jako sám sebe a tak jsem si představil sebe v jeho pantoflích, a říkal jsem si, co bych vlastně mohl, a co bych musel.
Představte si, že v některých náboženstvích nebo směrech se celkem otevřeně hovoří o schopnostech, kterých člověk může nabýt praktikováním, může se vlastně z něho stát bůh všemohoucí a vševědoucí. Může postupně nabývat různých sil, které potom přerůstají a mění jej, až se z něj nakonec stane bůh sám.

Tak připustme, že je bůh a já jsem jím. To znamená, že můžu všechno, že můžu cokoliv, kdykoliv a jak chci a vlastně jedinou věc, kterou nemůžu, je NĚCO NEMOCT. A že vlastně jsem tak plnej toho všeho, že vlastně nevzniká v celé mé části vůbec žádná touha po ničem, protože všechno mám A v tomhle momentě si můžeme všimnout, že jako bůh jsem neomezený, není prostor, v kterém bych se nedokázal uvědomit, není věc, kterou bych nemohl mít, není věc, kterou bych nemohl stvořit, zničit nebo předělat, prostě COKOLIV… Budu já mít potřebu prostě COKOLIV?
A TAK JEDINOU VÝZVOU PRO MĚ BUDE CO, KDYŽ JSEM NEOMEZENEJ?

Otázka: (otázce není ze záznamu rozumět, ale není nijak důležitá)

Odpověd: Postavme se do role páne boha jako takového, když připustíme, že jako bůh můžu všechno a cokoliv a mám naprosto všechno,tak nemůžu mít žádnou potřebu, protože každá potřeba je okamžitě vyplněna, bez procesu vyplnování...


Otázka: (lidi se furt ptají na blbosti a tak jen ruší výklad, navíc otázce není na záznamu rozumět)

Odpověd: Protože zde byl již dříve dotaz na svobodnou vůli, a hovořili jsme také o otázce, kdy je ego a kdy vzniká mysl a kdy vzniká ego atd. Já si myslím, že tady ta představa může velice pomoct, vcítit se do stavu mysli, kdy ona je neomezená, a je vším a nemá nedostatek a nemá jakýchkoliv pohnutek. V tom momentě jako bychom viděli, že nemůže ničeho chtít, že nemůže v ní povstat ani jediná touha, ale našli jsme něco, našli jsme přece omezení, a z toho můžeme vidět, proč a jak celý tady ten svět vzniká. Já myslím, že to je dost velká odpověd. Jedinou výzvou pro vševědoucnost, všemohoucnost a nakonec pro naprostou dokonalost a integraci, je prostě omezení. To je cesta, kudy se dá jít. To je jediná možnost a stojí v úplném paradoxu, z čeho vlastně vychází. Naprosto popře to, z čeho vlastně vychází. Vlastně bůh se musí popřít (poz. BŮH JE DOKONALÝ TEPRVE TEHDY, KDYŽ JE I NEDOKONALÝ).
Tak popře sám sebe a udělá to jednoduše tím, že se omezí. Ale to je popření. A vidíme, že sled událostí pokračuje ve stejném duchu, kdy jedna situace popírá druhou, a přitom se v ní celá odráží. Celej bůh se popře tím, že se omezí, ale z něj neubude ani kousek, on je pořád celej, protože všechno se děje v něm. Nicméně celé se to potom může rozvinout do takových rozměrů jaké známe dnes…..

…..Jak je vidět od začátku, je to vlastně paradox, a v těch paradoxech se prostě pokračuje, akorát že je tady v tenhle daný moment na jednom místě těch paradoxů strašně moc. (pozn. zacyklená mysl) A to je vlastně všechno. Ten příběh je od začátku stále stejný…..

(ZAZVONIL ZVONEC A PŘEDNÁŠKY JE KONEC)

:confusion-confused:
Uživatelský avatar
vostalpetr
 
Příspěvky: 5259
Registrován: úte 20. led 2009 13:57:12
Poděkoval: 98
Poděkováno: 666-krát v 510 příspěvcích


Zpět na Úvahy a zamyšlení

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 37 návštevníků