Nejkrásnější příběh

Nejkrásnější příběh

Příspěvekod jamajsky.drap » čtv 21. srp 2014 0:37:10

O marnotratném synu

"Jeden člověk měl dva syny. Ten mladší řekl otci: `Otče, dej mi díl majetku, který na mne připadá.´ On jim rozdělil své jmění. Po nemnoha dnech mladší syn všechno zpeněžil, odešel do daleké země a tam rozmařilým životem svůj majetek rozházel. A když už všechno utratil, nastal v té zemi veliký hlad a on začal mít nouzi. Šel a uchytil se u jednoho občana té země; ten ho poslal na pole pást vepře. A byl by si chtěl naplnit žaludek slupkami, které žrali vepři, ale ani ty nedostával. Tu šel do sebe a řekl: `Jak mnoho nádeníků u mého otce má chleba nazbyt, a já tu hynu hladem! Vstanu, půjdu ke svému otci a řeknu mu: Otče, zhřešil jsem proti nebi i vůči tobě. Nejsem už hoden nazývat se tvým synem; přijmi mne jako jednoho ze svých nádeníků.´ I vstal a šel ke svému otci. Když byl ještě daleko, otec ho spatřil a hnut lítostí běžel k němu, objal ho a políbil. Syn mu řekl: `Otče, zhřešil jsem proti nebi i vůči tobě. Nejsem už hoden nazývat se tvým synem.´ Ale otec rozkázal svým služebníkům: `Přineste ihned nejlepší oděv a oblečte ho; dejte mu na ruku prsten a obuv na nohy. Přiveďte vykrmené tele, zabijte je, hodujme a buďme veselí, protože tento můj syn byl mrtev, a zase žije, ztratil se, a je nalezen.´ A začali se veselit. Starší syn byl právě na poli. Když se vracel a byl už blízko domu, uslyšel hudbu a tanec. Zavolal si jednoho ze služebníků a ptal se ho, co to má znamenat. On mu odpověděl: `Vrátil se tvůj bratr, a tvůj otec dal zabít vykrmené tele, že ho zase má doma živého a zdravého.´ I rozhněval se a nechtěl jít dovnitř. Otec vyšel a domlouval mu. Ale on odpověděl: `Tolik let už ti sloužím a nikdy jsem neporušil žádný tvůj příkaz; a mě jsi nikdy nedal ani kůzle, abych se poveselil se svými přáteli. Ale když přišel tenhle tvůj syn, který s děvkami prohýřil tvé jmění, dal jsi pro něho zabít vykrmené tele.´ On mu řekl: `Synu, ty jsi stále se mnou a všecko, co mám, je tvé. Ale máme proč se veselit a radovat, poněvadž tento tvůj bratr byl mrtev, a zase žije, ztratil se, a je nalezen.´

Komentář: Toto podobenství je krásné nejen v tom, že vyvolá snad v každém láskyplnou reakci. Ale také tím, jak symbolicky znázorňuje život člověka a nalezení jeho smyslu. A tento jednoduchý nadhled je potřebný právě dnes, kdy nitro člověka je velmi složité, těkavé a mělké.
Odchod syna od otce můžeme zjednodušeně přirovnat k narození se do tohoto světa. Tento syn pak prohýřil vše, co měl od otce. Tady už je třeba se pozastavit. Syn neměl nic ze sebe, vše patřilo otci. A přesto syn s takto nabytým majetkem hospodařil výhradně pro sebe a nikoliv pro blaho otce nebo blaho svých bližních. Vidíme zde prvky egoistického chování. Majetek od otce je dobré chápat v širším slova smyslu jako kompletní výbava člověka do života – inteligence, schopnosti, tělesná výbava,…Když syn promrhá vše co mu bylo dáno, tedy vyčerpá všechny možnosti lidského života, zjišťuje, že nic z toho, co nabízí lidská společnost, pro něj nemá význam („v té zemi nastal veliký hlad“). Zde je zaseknuto přes 90% lidí (rád bych se mýlil). A to pro roztříštěnost a nekonečnou spoustu možností dnešního světa. Opakovaně se pouští do činností, od kterých si slibují nějaký osobní prospěch, neshledávajíce tuto činnost mělkou a zbytečnou. A nemusí to být jen hromadění hmotného majetku, ale i vědomostí, a jako nejzrádnější považuji shromažďování schopností mystického charakteru výhradně pro sebe. Nicméně pokud syn prohlédne tento trik ega, zatouží po návratu k otci, kde mu nic nechybělo. Za největší chybu tradice křesťanství považuji učení, že tento návrat je možný až po fyzické smrti člověka, což je hrubé nepochopení učení JK. Syn se tedy pokorně vrací k otci a otec jej láskyplně přijímá. V tradičním pojetí se otcem myslí Bůh, ale ať si každý dosadí, co je mu bližší (Zdroj, Vyšší vědomí, Absolutno). Otec má velikou radost z návratu syna, lze říci též celý vesmír se raduje a oslavuje tuto událost. Pak je zde ještě prvek staršího bratra. Napadá mne přirovnání z krásné české pohádky Hrátky s čertem, kde anděl Teofil vytýká otci Školastykovi: „ďábelská pýcha z tebe mluví, nelidskou zpupností si oděl svoji duši“. :) Bral bych účast staršího bratra v příběhu jako upozornění, že ego může mít různé podoby. Pouze otec je všemilující a trpělivý.
Uživatelský avatar
jamajsky.drap
 
Příspěvky: 198
Registrován: pon 16. lis 2009 14:16:35
Poděkoval: 149
Poděkováno: 114-krát v 68 příspěvcích

Zpět na Úvahy a zamyšlení

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 33 návštevníků