Jeden moudrý člověk se z lásky k nim narodí jako jeden z nich, aby jim dal příklad, jak postupovat.
To bych ale musel VĚŘIT, že tomu takto je,
že se vskutku narodil člověk mezi opice, s úmyslem opice pozvednout...
Podobných opic, co si o sobě mysleli že jsou člověkem běhalo přece po světě již víc než dost,
a všichni jejich následovníci co v ně věřili,
vždy vylepšovali na podkladě své víry jejich opičí profil,
nejlépe pomocí nadpřirozených schopností...
A pomocí víry lze vytvořit cokoliv,
naše touha a víra nám vykouzlí neexistující věci, podobně jako malíř namaluje obraz, jenž byl v jeho hlavě
Opičí představivost nemá mezí,
a je postavená na pevném základě víry, naděje a lásky,
což jsou nezcizitelné hodnoty každé opice,
a které svým způsobem postihují ZÁKON PŘITAŽLIVOSTI
To je ale zákon patřící pouze do projevu, do stvořeného světa,
který nakonec používá každý člověk,
nebot každý člověk má nějakou touhu, ba množství tužeb
Tak nějaká opice zatouží uniknout ze světa opic (projevu)
a použije tento zákon přitažlivosti,
a pokud se pouze neoblne vírou,
tak se jí to povede,
ale povede se jí to teprve tehdy,
když nevědomě přestane používat zákon přitažllivosti (víru, naději lásku)
tedy když se v nestřeženém okamžiku uvolní
Když se pak vrátí zpět do světa opic,
začne jiným opicím kázat, že když budou mít víru, naději, lásku,
tak se dostanou ven ze světa opic,
protože si tahle osvícená opice vůbec nevšimla toho,
že to nebyl zákon přitažlivost,
ale naopak uvolnění ze zákona přitažlivosti,
co způsobilo že přestala být opicí
A tak se historie nestále opakuje,
nebot opice mají skvělou schopnost opičení,
navíc málokterá osvícená opice si uvědomí,
že to nebyla její touha co ji dovedla k osvícení,
ale právě uvolnění z oné touhy
a zákona přitažlivosti
Touha (víra, naděje, láska) slouží pouze k jedné věci,
k zharmonizování opice na jednu jedinou touhu,
kterou pak může opice lépe pustit,
ale v podstatě je tahle touha směska různě potlačených tužeb,
které byly ve jménu nejvyšší touhy zatlačeny do podvědomí opice
