Made in china
Napsal: pát 13. úno 2015 22:24:17
"Pokud onemocní vnitřní orgány, je to jakoby v těle byl trn, kus špíny, uzel nebo blok. Ačkoliv trn může být v těle dlouho, může být odstraněn. Ačkoliv špína může být dlouhotrvající, může být vyčištěna. Ačkoliv uzel mohl být pevně utažen, může být rozvázán. Ačkoliv blok může trvat dlouho, může být odstraněn. Ti , co tvrdí, že chronické nemoci nelze léčit se mýlí. Jen je třeba hledat příčinu. Trn lze odstranit, špínu vymést, uzel rozvázat a blok odstranit. I když nemoc trvá již dlouho, lze ji zastavit. Ti co tvrdí, že to nelze, si ještě neuvědomili svoje možnosti."
Huang Di Nei Jing, Ling Shu, Kapitola 1, cca 400 př. n. l.
Teorie Yin-Yang (Jin-Jang)
Filozofické zdroje čínské medicíny vyrostly z principů taoismu. Většina myšlenek taoismu je založena na pozorování přírodního světa a způsobu jeho fungování, takže nepřekvapuje, že systém čínské medicíny do značné míry čerpá z přírodních metafor. V čínské medicíně je metaforický pohled na lidské tělo založený na pozorování přírody plně vyjádřen v teorii "jin-jangu" a systému "pěti prvků".
Jin a jang v čínštině přímo znamená jasnou a tmavou stranu předmětu. Čínská filozofie pak pomocí termínů jin a jang znázorňuje širší rozsah protikladných vlastností ve vesmíru: chladné a horké, pomalé a rychlé, klid a pohyb, mužské a ženské, dolní a horní atd. Obecně vše, co se pohybuje, stoupá, je jasné, progresivní, hyperaktivní, včetně funkčních poruch těla, náleží principu jang. Charakteristiky klidu, poklesu, tmy, degenerace, snížené aktivity včetně nemocí orgánů náležejí principu jin.
Funkce jin a jangu se řídí zákonem jednoty protikladů. Jinými slovy, jin a jang si odporují, ale zároveň na sobě navzájem závisí. Povaha jin a jangu je relativní, žádný z nich není schopen existovat sám o sobě. Bez „chladného“ nemůže být „horké“; bez „pohybu“ by nebyl „klid“; bez „tmy“ by neexistovalo „světlo“. Nejnázornějším příkladem vzájemné závislosti jin a jangu je vztah mezi substancí a funkcí. Lidské tělo může fungovat zdravým způsobem pouze s dostatkem substance; a pouze jsou-li funkční procesy v dobrém stavu, může být esenciální substance náležitě obnovována.
Protiklady ve všech objektech a jevech jsou v neustálém pohybu a ustavičně se mění: Zisk, růst a postup jednoho znamená ztrátu, rozklad a ústup druhého. Například den je jang a noc je jin, ale dopoledne je chápáno jako jang v jangu, odpoledne je jin v jangu, večer do půlnoci je jin v jin a doba po půlnoci je jang v jin. Ze semena (jin) vyroste rostlina (jang), která se po zániku vrátí do země (jin). Totéž probíhá v koloběhu ročních období. Zima (jin) se mění přes jaro do léta (jang), které naopak přechází přes podzim opět do zimy. Protože přírodní jevy jsou vyvážené v konstantním toku střídajících se jin a jangu, změna a transformace jin a jangu je pokládána za univerzální zákon.
Tradiční čínská medicína pojímá lidský život jako fyziologický proces v neustálém pohybu a změně. Přibývání a ubývání jin a jangu je za normálních podmínek udržováno v určitých hranicích, což odráží dynamickou rovnováhu fyziologických procesů. Když je tato rovnováha porušena, vypukne nemoc. Typické případy nerovnováhy spojené s nemocí jsou
nadbytek jin,
nadbytek jangu,
prázdnota jin
a prázdnota jangu.
Klinická diagnóza a léčba v tradiční čínské medicíně jsou založeny zejména na teorii jin-jangu (yin-yang) a teorii pěti prvků, které na studium fyziologických aktivit a patologických změn lidského těla a jejich vzájemné vztahy aplikují přírodní jevy a zákony. Mezi typické terapie tradiční čínské medicíny patří :
akupunktura,
bylinná léčba
a cvičení čchi-kung (qigong).
U akupunktury léčba probíhá stimulací určitých oblastí vnějšího těla.
Bylinná léčba působí vnitřně na orgány zang-fu,
zatímco čchi-kung se pokouší obnovit řádný tok informací uvnitř sítě prostřednictvím regulace čchi.
Tyto terapie se ve svém přístupu zdánlivě velmi liší, přesto všechny sdílejí stejný základní soubor předpokladů a náhledů na povahu lidského těla a jeho místo ve vesmíru.
Někteří vědci popisují léčbu nemocí prostřednictvím bylinné léčby, akupunktury a cvičení čchi-kung jako „informační terapii“.