Proč je něco spíše než nic?

Proč je něco spíše než nic?

Příspěvekod armin » čtv 17. pro 2015 12:40:31

Čtu zajímavou knihu Jima Holta: Proč existuje svět?


Opomíjet tuto otázku je symptomem duševní deficience
– tak to alespoň tvrdil filozof Arthur Schopenhauer:
„Čím stojí člověk po intelektuální stránce níže, tím je pro
něj existence méně záhadná.“


Anotace knihy
Titul a podtitul knihy zcela přesně charakterizuje ústřední téma této monografické práce. Nejde o práci odbornou, filozofickou či kosmologickou, nýbrž psanou z živé osobní potřeby a určenou všem, kdo si někdy položili otázky typu „Proč je svět?“, „Proč jsem já?“, „Existuje Bůh?“.

Autor soustředěně a takřka umanutě zkoumá záhadu existence, kterou formuluje do základní otázky: „Proč je něco spíše než nic?“ Nejprve provede základní obhlédnutí obzoru, tj. načrtává, jak k záhadě existence přistupovala v dějinách filozofie a teologie. Situace na tomto poli se výrazněji proměnila a vyostřila poté, co byla všeobecně akceptována teorie velkého třesku. Posléze se pouští do podrobnějšího pátrání a zkoumá různé aspekty, stanoviska a možná řešení, včetně podotázek typu, co je nicota, v čem spočívá popírání Boha a v čem tzv. ontologický důkaz Boží existence, co je nekonečnost, věčnost, co je osobní existence a nakonec i smrt.

Ačkoliv Holtova kniha čtenáře uvádí do tajů kosmologie, matematiky, filozofie a teologie, je skutečně napsána jako napínavá detektivka. Autor provádí pátrání nejen obrazně, zkoumáním daných otázek, ale také doslovně – vyhledává a zpovídá ty, kteří mají k tématu co říci. A tak nedílnou součástí knihy jsou autorovy návštěvy předních myslitelů a zajímavých osobností současnosti, a zejména jiskřivé rozhovory s nimi – například s filozofem vědy Adolfem Grünbaumem, biologem Richardem Dawkinsem, fyzikem Stevenem Weinbergem, filozofem náboženství Richardem Swinburnem či spisovatelem Johnem Updikem. K mimořádným pozitivům práce patří také Holtův smysl pro humor, osobní ladění celého textu a jeho velké literární nadání.


První dvě kapitoly lze nahlédnout zde:
https://www.palmknihy.cz/downloadable/d ... _id/23915/

Je pozoruhodné, jak většina významných lidí minulosti i současnosti na tuto otázku nedovedou nahlédnout jaksi objektivně - například bez kategorií dobro a zlo (existence je dobro, neexistence je zlo), nedovedou si představit svět a jeho smysl bez nich a podobně.
Řekl bych, že způsob odpovědi na tuto otázku ukazuje přístup každého dotyčného k duchovní oblasti. Co v této oblasti vlastně hledá (pokud se jí zabývá). Do jaké míry je myšlení dotyčného omezeno vlastními základními psychologickými potřebami, které formují jeho představy o tom, co a jak je a brání tak neosobnímu objektivnímu náhledu na realitu - tedy i na sama sebe.
Typické je otázka dobra - které mnozí absolutizují - např. "existence je dobro". "Bůh je dobrý" a podobně. Přitom dobro a zlo je relativní a čistě lidské měřítko, měřítko toho, jak posuzuje, to co se děje nebo může dít, nikoliv něco samo o sobě existující.

Neosobní pohled (nadhled) nabízí např. Albert Einstein:
V roce 1921 se jeden newyorský
rabín obrátil na Einsteina s otázkou, zda věří v Boha. „Vě-
řím ve Spinozova Boha,“ odpověděl Einstein, „který se
odhaluje v zákonitém souladu všeho jsoucího, ale nikoli
v Boha, který by se zabýval osudem lidstva a lidský-
mi skutky.“
Uživatelský avatar
armin
 
Příspěvky: 2011
Registrován: pát 11. zář 2015 10:58:43
Poděkoval: 33
Poděkováno: 70-krát v 66 příspěvcích

Zpět na Úvahy a zamyšlení

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 30 návštevníků

cron