inspiruj.cz

Jana píše:

honzam píše:Všechnovíce žádná stejnost není různým - nepodmíněnou láskou.

Ty tomu rozumíš, co jsi tady napsal?

Já tomu rozumím tak, že stejnost (jednota) je podmínkou ve Tvém pohledu na lásku.

honzam píše:

Jana píše:

honzam píše:Všechnovíce žádná stejnost není různým - nepodmíněnou láskou.

Ty tomu rozumíš, co jsi tady napsal?

Já tomu rozumím tak, že stejnost (jednota) je podmínkou ve Tvém pohledu na lásku.

Ne, naopak, jednota je důsledkem bezpodmínečné bezpohlavní lásky, všechno v ní zestejní.

Ale neznamená to, že tu není rozlišování.

Je mi jasné, že chceš ode mě, abych v Tobě viděla něco extra, něco jiného, než v ostatních bytostech.
Pro mě v tu chvíli, kdy si uvědomuji, že jsi, jsi něco extra. Jsi v tu chvíli pro mě vším. Mysl tenhle vjem nerozmělňuje na nějaké další subjekty. Proto ta dokonalost, proto ta krása.

Chceš ode mě, abych v Tobě viděla svou matku. To není problém, můžu si Tě uvědomovat jako Zdroj všeho. Ono to tak je, láska, kterou v mém srdci jsi, je opravdu zdrojem všeho. A uvědomovat si, že jsem ve Tvém srdci láskou, je krásné.

Ve skutečnosti jsem tím nenarozeným dítětem v Srdci velké Matky, která je zdrojem všeho. Jestli jsi opravdu mou velkou Matkou, můžeš poznat podle toho, že si mě uvědomíš ve svém srdci jako blaho, lásku, naplnění.

Stačí Ti to takhle, nebo chceš ode mě ještě něco jiného?

z internetu....

Jana píše:

honzam píše:Já tomu rozumím tak, že stejnost (jednota) je podmínkou ve Tvém pohledu na lásku.

Ne, naopak, jednota je důsledkem bezpodmínečné bezpohlavní lásky, všechno v ní zestejní.

Ale neznamená to, že tu není rozlišování.

Je mi jasné, že chceš ode mě, abych v Tobě viděla něco extra, něco jiného, než v ostatních bytostech.
Pro mě v tu chvíli, kdy si uvědomuji, že jsi, jsi něco extra. Jsi v tu chvíli pro mě vším. Mysl tenhle vjem nerozmělňuje na nějaké další subjekty. Proto ta dokonalost, proto ta krása.

Chceš ode mě, abych v Tobě viděla svou matku. To není problém, můžu si Tě uvědomovat jako Zdroj všeho. Ono to tak je, láska, kterou v mém srdci jsi, je opravdu zdrojem všeho. A uvědomovat si, že jsem ve Tvém srdci láskou, je krásné.

Ve skutečnosti jsem tím nenarozeným dítětem v Srdci velké Matky, která je zdrojem všeho. Jestli jsi opravdu mou velkou Matkou, můžeš poznat podle toho, že si mě uvědomíš ve svém srdci jako blaho, lásku, naplnění.

Stačí Ti to takhle, nebo chceš ode mě ještě něco jiného?

Já od Tebe přece nechci, abys měnila svůj pohled na mě nebo na jiné věci. Jen říkám, že se na lásku dívám jinak. Je to sdílení různých pohledů. Problém vidím v tom, že ten můj pohled je pro Tebe nějaké nedůležité cosi, co už je jedno, místo aby to byla taky dokonalost a krása. Je v tom rozpor. Ten můj pohled ke mně také patří, proto si myslím, že si místo mě uvědomuješ jen nějaký libý pocit v sobě, který se mnou nemá mnoho společného.

honzam píše:Já od Tebe přece nechci, abys měnila svůj pohled na mě nebo na jiné věci. Jen říkám, že se na lásku dívám jinak.

Zkus mi, prosím, vysvětlit svůj pohled na bezpodmínečnou lásku.

Jak jinak se na ni díváš?

Je dívání se totéž, co uvědomování si?

Je ze Tvého pohledu vědomí (uvědomění si) bezpodmínečné lásky něčím jiným, než blahem?

Co se domníváš, že v Tobě přehlížím ?

Jana píše:

honzam píše:Já od Tebe přece nechci, abys měnila svůj pohled na mě nebo na jiné věci. Jen říkám, že se na lásku dívám jinak.

Zkus mi, prosím, vysvětlit svůj pohled na bezpodmínečnou lásku.

Jak jinak se na ni díváš?

Je dívání se totéž, co uvědomování si?

Je ze Tvého pohledu vědomí (uvědomění si) bezpodmínečné lásky něčím jiným, než blahem?

Co se domníváš, že v Tobě přehlížím ?

Bezpodmínečná láska je láska, která si nedává podmínky. Dokonalá bezpodmínečná láska je nedosažitelný ideál. Nikdo není dokonalý.

Dívání se je smyslový vjem. Pohledem chápu názor. Uvědomování si různých věcí ty názory vytváří.

Láskou je, když to blaho chceš dopřávat někomu druhému. To pak může mít různé podmínky.

Často přehlížíš všechno odlišné od Tvé zkušenosti nebo tomu dáváš nálepku iluze.

honzam píše:Láskou je, když to blaho chceš dopřávat někomu druhému.

Je možné pro Tebe něco udělat?

Jana píše:

honzam píše:Láskou je, když to blaho chceš dopřávat někomu druhému.

Je možné pro Tebe něco udělat?

Určitě je možná spousta věcí. Máš na mysli něco konkrétního?

honzam píše:

Jana píše:

honzam píše:Láskou je, když to blaho chceš dopřávat někomu druhému.

Je možné pro Tebe něco udělat?

Určitě je možná spousta věcí. Máš na mysli něco konkrétního.

Měla jsem za to, že přijmout Tě jako svou Matku, jak si stále přeješ, být Tvým nenarozeným dítětem, které se Ti už nikdy nenarodí, je pro Tebe tím nejvíc, co je možné.

Jinak mě už nic jiného konkrétního nenapadá.

Tebe ano?

Jana píše:

honzam píše:

Jana píše:
Je možné pro Tebe něco udělat?

Určitě je možná spousta věcí. Máš na mysli něco konkrétního.

Měla jsem za to, že přijmout Tě jako svou Matku, jak si stále přeješ, být Tvým nenarozeným dítětem, které se Ti už nikdy nenarodí, je pro Tebe tím nejvíc, co je možné.

Jinak mě už nic jiného konkrétního nenapadá.

Tebe ano?

Tohle podle mě možné není. Jsi pro mě narozené dítě, jinak bychom si tu spolu nemohli povídat o lásce, kdybys nebyla.

honzam píše:Tohle podle mě možné není. Jsi pro mě narozené dítě, jinak bychom si tu spolu nemohli povídat o lásce, kdybys nebyla.

Tvé narozené dítě?

Mé tělo se narodilo z těla.

Můj duch není potomkem těla, je nenarozeným dítětem lásky.

Jana píše:

honzam píše:Tohle podle mě možné není. Jsi pro mě narozené dítě, jinak bychom si tu spolu nemohli povídat o lásce, kdybys nebyla.

Tvé narozené dítě?

Mé tělo se narodilo z těla.

Můj duch není potomkem těla, je nenarozeným dítětem lásky.

Jana píše:Měla jsem za to, že přijmout Tě jako svou Matku, jak si stále přeješ, být Tvým nenarozeným dítětem, které se Ti už nikdy nenarodí, je pro Tebe tím nejvíc, co je možné.

A teď se skrz Tebe bavím s tím Tvým duchem, který se už nikdy nenarodí a je pro mne tím nejvíc, co je možné?

Bavíš se se mnou díky tomu, že je tady projev těla a mysli.

Jana píše:Bavíš se se mnou díky tomu, že je tady projev těla a mysli.

Takže se teď nebavím s tím Tvým duchem, který je nenarozené dítě?

honzam píše:

Jana píše:Bavíš se se mnou díky tomu, že je tady projev těla a mysli.

Takže se teď nebavím s tím Tvým duchem, který je nenarozené dítě?

Bavíš se se mnou. Duch je jemnohmotným tělem, díky kterému je možné rozpoznat Matku a její nenarozené dítě.

honzam píše:Láskou je, když to blaho chceš dopřávat někomu druhému.

Matka je blahem dítěte a dítě je blahem matky.

Jestli už nechceš víc, tak je to dokonalé.

Jestli chceš, tak můžeš být i sám pro sebe nedokonalý, ale pro bezpodmínečnou lásku je dokonalé všechno, všechno je pro ni láskou, která je díky té bezpodmínečnosti dokonalá.

Tolle: "Když mluvím, tak nemyslím. Rovnou slyším, co říkám."

Takhle to mají malé děti, které často zpočátku dovedou myslet jen nahlas.

Též dospělí někdy nedovedou souvisle myslet bez toho aby myšlenky verbalizovali a tak je "viděli" - slyšeli.

Mluvení je myšlení nahlas, a zrovna tak bychom mohli říci, že myšlení je mluvení potichu.

Jana píše:

honzam píše:

Jana píše:Bavíš se se mnou díky tomu, že je tady projev těla a mysli.

Takže se teď nebavím s tím Tvým duchem, který je nenarozené dítě?

Bavíš se se mnou. Duch je jemnohmotným tělem, díky kterému je možné rozpoznat Matku a její nenarozené dítě.

Jana píše:Měla jsem za to, že přijmout Tě jako svou Matku, jak si stále přeješ, být Tvým nenarozeným dítětem, které se Ti už nikdy nenarodí, je pro Tebe tím nejvíc, co je možné.

Jana píše:Mé tělo se narodilo z těla.

Můj duch není potomkem těla, je nenarozeným dítětem lásky.

Tak jsem měl pravdu, že nejsi ten Tvůj duch, který je to nenarozené dítě, protože se s Tebou můžu bavit. Jen mi není jasné, jak ten duch může být tělo a nebýt potomkem těla. Je nebo není ten duch Tvé tělo?

honzam píše:
Tak jsem měl pravdu, že nejsi ten Tvůj duch, který je to nenarozené dítě, protože se s Tebou můžu bavit. Jen mi není jasné, jak ten duch může být tělo a nebýt potomkem těla. Je nebo není ten duch Tvé tělo?

Uvědomuješ si jako své dítě moje tělo?
Narodilo se Tvému tělu?
Jsem Tvoje dítě?

Z pohledu mysli je matka a její nenarozené dítě dvojím.

Z pohledu vědomí jsou jedním.

Matky blaho je blahem dítěte a blaho dítěte je blahem matky.

Jana píše:

honzam píše:
Tak jsem měl pravdu, že nejsi ten Tvůj duch, který je to nenarozené dítě, protože se s Tebou můžu bavit. Jen mi není jasné, jak ten duch může být tělo a nebýt potomkem těla. Je nebo není ten duch Tvé tělo?

Uvědomuješ si jako své dítě moje tělo?
Narodilo se Tvému tělu?
Jsem Tvoje dítě?

Z pohledu mysli je matka a její nenarozené dítě dvojím.

Z pohledu vědomí jsou jedním.

Matky blaho je blahem dítěte a blaho dítěte je blahem matky.

Z pohledu mě jako matky, jsi moje dítě nejen jako tělo, ale jako celá bytost včetně Tvého způsobu myšlení a názorů, i když jsou odlišné mých.

Nenarodila ses přímo mně, ale je tam ten přenos z plodu ve mně, kdy vnímám jako své děti i další bytosti, které se narodily stejným způsobem. Navíc všechna ta těla jsou z pro mě jednoho neomezeného.

Vnímám Tě jako moje hadí dítě (hadí dvojčata, která rodím), jako bych Tě sama porodila.

honzam píše:... všechna ta těla jsou z pro mě jednoho neomezeného.... jako bych Tě sama porodila.

Ale to, kým skutečně jsem, jsi neporodila, takže jsem Tvým nenarozeným dítětem.