Stránka 1 z 1

SVOBODA UČENÍ

PříspěvekNapsal: pát 15. pro 2017 21:12:07
od vostalpetr

Re: SVOBODA UČENÍ

PříspěvekNapsal: pát 15. pro 2017 22:21:14
od vostalpetr
Peter Gray

Peter Gray je výzkumným profesorem psychologie na Bostonské univerzitě. Provedl a publikoval výzkum komparativní, evoluční, vývojové a vzdělávací psychologie; publikoval články o inovativních vzdělávacích metodách a alternativních přístupech k vzdělávání; a je autorem Psychologie (Worth Publishers), vysokoškolské učebnice k úvodu do psychologie, která je nyní již v 6. vydání. Vystudoval Columbia University a získal doktorát v biologických vědách na Rockefellerově univerzitě. Jeho současný výzkum a psaní se primárně zaměřuje na přirozené způsoby dětského vzdělávání a na celoživotní význam hry. Jeho vlastní hry zahrnují ne jen výzkum a psaní, ale také cyklistiku, jízdu na kajaku, lyžování a pěstování zeleniny.






:lodka:

Re: SVOBODA UČENÍ

PříspěvekNapsal: pát 15. pro 2017 22:22:45
od vostalpetr
Nevyžádané rady: Já je nenávidím, vy je nenávidíte a vaše děti taky

Proč nemáme rádi nevyžádané rady od našich blízkých?

„Dobře se bav!“ říká matka svojí dospívající dceři. A její reakce: „Mami, prosím, mohla už bys mi přestat rozkazovat, co mám dělat?“ Dokážu se vcítit do obou protagonistek tohoto starého vtipu. Někdy jsme tak zahlceni nevyžádanými radami, že i to nejnevinější přání hezkého dne je pro nás neakceptovatelná rada navíc.

Máme se ženou šťastné manželství. Jedním z důvodů našeho štěstí je, že jsme se oba naučili nedávat nevyžádané rady. Pamatuji si konflikt z doby, než jsme se to naučili. Vraceli jsme se večer autem z kina, moje žena řídila. Všiml jsem si, že má zařazenou dvojku a motor si už dlouhou dobu říkal o trojku, možná dokonce čtyřku. Tehdy jsem jí na to upozornil. Neodpověděla, ale způsob, jakým přeřadila a vyčítavé ticho, které se na několik minut rozhostilo v našem autě, mluvilo samo za sebe. Znělo by to asi takhle: „Koukni, kámo, řídím už několik let, nepotřebuju, abys mi radil, jak to mám dělat. Musel jsi nutně přerušit příjemné povídání o tom filmu jen proto, abys mě učil řídit?“ A to vše v reakci na moje laskavé: „Miláčku, myslím, že bys měla zařadit vyšší stupeň, snížíš tím spotřebu a ulehčíš motoru.“ Když jsem o tom později přemýšlel, v její situaci bych se choval úplně stejně jako ona.

Já a moje žena jistě nejsme jediní lidé na světě, kdo nesnáší nevyžádané rady. V rámci přípravy na tento článek jsem zadal do Googlu heslo „nevyžádaná rada“ a narazil jsme na online hlasování s otázkou Máte rádi nevyžádané rady? a možnými odpověďmi Ano, Ne, Jen od určité osoby. Když jsem naposledy kontroloval výsledky, odpovědělo 847 respondentů, z toho 6 % zvolilo Ano (podle mého názoru všichni pocházejí z jiné planety); 56 % odpovědělo striktně Ne, a 38 % odpovědělo Jen od určité osoby. Osobně se domnívám, že na osobě, která radu dává, zas až tak nezáleží. Rady od kamarádů, partnerů, příbuzných, šéfů, podřízených, expertů, nováčků i naprostých cizinců mohou být všechny stejně nepříjemné, podle toho, v jaké situaci a jakým způsobem jsou udíleny.

Někdy jsou nevyžádané rady dokonce vítány. Když si jdu zaplavat do oceánu a někdo absolutně cizí za mnou přijde, aby mě upozornil, že tam před chvilkou viděl žraloky, jsem mu vděčný za tuto nevyžádanou informaci. Vlastně to není rada, spíš užitečná, životně důležitá informace, kterou jsem předtím neměl. Budu ještě vděčnější, když Dobrý Samaritán úplně vynechá rady ( „neplavte tam“) a sdělí mi pouze tu informaci ( „viděl jsem tam žraloky“). I když pak zůstanu na břehu, mám pocit, že jsem se pro to dobrovolně rozhodl na základě vlastní úvahy, aniž by mě k tomu někdo nutil. Necítím ani nejmenší pokušení dokazovat, že „si můžu dělat, co sám uznám za vhodné, děkuji pěkně.“

Proč na nevyžádané rady reagujeme tímto způsobem? Proč ji neumíme přijmout tak, jak byla míněna – jako vážný zájem a snaha pomoci? Ostatní lidé, kteří se tímto jevem zabývali přede mnou, navrhují řadu rozumných odpovědí. Nevyžádanou radu vnímáme jako povyšování rádce, nebo jako uplatnění dominance, nebo kritiku nebo nedůvěru, nebo nepochopení našich vlastních jedinečných cílů a priorit. Se vším bych souhlasil, ale přidám ještě ten hlavní důvod – útok na naši svobodu. Plánuji zakomponovat tento a příští příspěvek o udílení rad do série článků o psychologii svobody.

Jak se dozvíte v příštím příspěvku, lidská rasa z dobrých evolučních důvodů přirozeně prahne po svobodě. Bráníme se kontrole ze strany ostatních a to nezávisle na věku a na vztahu k osobě, která nás chce kontrolovat. Oddaní se brání kontrole ze strany partnera, staří lidé se brání kontrole ze strany svých potomků, děti v jakémkoliv věku se vyhýbají kontrole ze strany svých rodičů. Také studenti se odolávají kontrole ze strany učitelů, což je důvod, proč naše školy mají všeobecně tak nízkou úroveň.

Nevyžádané rady od našich blízkých nás staví do ožehavé situace, neboť máme snahu je vždy potěšit. Těžko můžeme takovou radu ignorovat, protože se bojíme, že to bude vnímáno jako nedostatek úcty a lásky. Nechceme ji ale ani následovat, protože si chceme zachovat svojí autonomii. Máme pocit, že s každou takovou situací se vzdalujeme z původního rovnocenného vztahu směrem k podřízenosti. Když poslechneme radu, signalizujeme svému protějšku, že i v budoucnu budeme ochotni se mu podřizovat. „Ano, miláčku, jsi mnohem chytřejší než já, proto vždycky udělám, co mi řekneš.“ Pokaždé se imaginární smyčka kolem našeho krku utahuje. Rozhodování zda se řídit danou radou ( a ukázat lásku), nebo se jí protivit (a uhájit svoji svobodu) vede k frustraci a frustrace vyústí ve zlost. Proto jsme více podrážděni, když nám milovaná osoba radí, jak řídit auto – nebo zlepšit zdraví, nebo cokoliv jiného – než kdyby nám stejnou radu dával cizí člověk.

Většina lidí lépe chápe podstatu tohoto jevu na příkladu manželky a manžela, ale ve vztahu mezi rodiči a dětmi je to totéž, přestože v některých aspektech si rodiče s dětmi nejsou rovni. Rodič je větší, silnější a zkušenější a má přístup k většímu množství zdrojů. Ale v jiném ohledu jsou si rodiče s dětmi rovni. Jako osobnosti jsou stejně důležití. Mají stejné právo sledovat své cíle, potřeby a pocity. Navíc děti, přestože nemají takový rozhled jako dospělí, jsou mnohem chytřejší, než si mnozí dospělí myslí. Děti jsou si vědomy své závislosti na dospělých, ale současně cítí nutkání prosadit svoji nezávislost. Z evolučního hlediska není toto nutkání náhodné, děti musejí podstoupit mnohá rizika než dospějí, prošlapat si vlastní cesty, vzít svůj život do vlastních rukou.

A tak moje novoroční nevyžádaná rada zní – buďte opatrní, když radíte svým dětem, stejně jako když radíte svému partnerovi. Čím víc se vyvarujete dávání nevyžádaných rad, tím spíš si vaše děti pro radu přijdou, když ji budou potřebovat, a tím spíš se jí budou řídit. V příštím příspěvku vám uvedu několik příkladů.

https://www.svobodauceni.cz/clanek/nevyzadane-rady/






:pc2:

Re: SVOBODA UČENÍ

PříspěvekNapsal: sob 16. pro 2017 11:12:38
od Tino
Čím víc se vyvarujete dávání nevyžádaných rad, tím spíš si vaše děti pro radu přijdou, když ji budou potřebovat

Že by to platilo obecně? Všude kde se radí druhým v tom nejlepším úmyslu? :church: :starik:

Například v diskusích? ;) :D

:lol:

Re: SVOBODA UČENÍ

PříspěvekNapsal: sob 16. pro 2017 11:52:12
od vostalpetr
Diskuze je přece jen trošku jiná situace, protože zde se vyměnují zkušenosti a názory,
přesto je zde možné udržet vodstup od řečeného,
a nebo taky ne...

Tady je v pořádku cokoliv, ale kdo tlačí může očekávat, že se mu to vrátí,
i když třeba jemu se to jeví tak, že von netlačí jen nezaujatě teoreticky hovoří,
já jsem vochotnej tlačit i netlačit...

Takže kdybychom se drželi zde popsaného návodu a nevstupovali do cizí svobody dělat blbosti,
tak vlastně nemůžeme diskutovat dokonce ani o té své blbosti
a vlastně bychom měli spíše podporovat ty cizí blbosti, nežli je rozmlouvat (i teoreticky)

Ale to pak není diskuze a naše pak nevyžádaná rada zní : dělej to tak jak chceš a jak se ti to jeví nejlepší...

Re: SVOBODA UČENÍ

PříspěvekNapsal: sob 16. pro 2017 12:10:03
od vostalpetr
Tedy, já osobně bych nechtěl vod diskuze něco na způsob fan klubu kde jdou všichni stejným směrem,
a pak ti co jsou proti jsou považováni za negatistiy apd. a vzniká zde potřeba je nějako umlčet,
páč jakoby dávají nevyžádané rady,
diskuze je situace, kdy se nám dostává nevyžádaných rad a názorů,
v opačném případě je to pak spíše ten fan klub se skrytou agresí...

A já mám radši tu agresi votevřenou

Re: SVOBODA UČENÍ

PříspěvekNapsal: sob 16. pro 2017 12:34:40
od vostalpetr
Navíc,
my Petrové jsme chytrý kluci,
takže když děláme vopak toho, co doporučujeme,
tak to občas i víme :

A tak moje novoroční nevyžádaná rada zní – buďte opatrní, když radíte svým dětem, stejně jako když radíte svému partnerovi. Čím víc se vyvarujete dávání nevyžádaných rad, tím spíš si vaše děti pro radu přijdou, když ji budou potřebovat, a tím spíš se jí budou řídit. V příštím příspěvku vám uvedu několik příkladů.

Re: SVOBODA UČENÍ

PříspěvekNapsal: pon 18. pro 2017 8:08:37
od vostalpetr
Peter Gray - Biologie vzdělávání: Jak se děti učí pomocí volné hry a zkoumání


https://www.youtube.com/watch?list=PLkd ... 0NM-xGEwDs

Re: SVOBODA UČENÍ

PříspěvekNapsal: pon 18. pro 2017 14:17:40
od vostalpetr
Přicházíme tedy k tomuto bodu: Bylo by možné, aby se naše mysl rozevřela , a to beze vší disciplíny, bez přemítání, bez nátlaku, bez vlivu nějaké knihy, učitele anebo vůdce; bylo by možné, aby se rozzářila v lásce, jako se před vámi rozžali západ slunce?

Zdá se mi, že je k tomu absolutně nutné jedno: vášeň bez příčiny - vášeň, kterou nerodí oddanost ani lpění, vášeň, která není pouhý chtíč. Člověk, který neví, co je vášeň, nikdy nepozná lásku, protože láska do něho vstoupí, jen když se vytratí „já".


Tak si nastavte na videu čas 1:11:00, tam je něco vo tý vášni...

Re: SVOBODA UČENÍ

PříspěvekNapsal: úte 19. pro 2017 18:31:13
od Saruman
vostalpetr píše:
Peter Gray je výzkumným profesorem psychologie na Bostonské univerzitě. Provedl a publikoval výzkum komparativní, evoluční, vývojové a vzdělávací psychologie; publikoval články o inovativních vzdělávacích metodách a alternativních přístupech k vzdělávání; a je autorem Psychologie (Worth Publishers), vysokoškolské učebnice k úvodu do psychologie, která je nyní již v 6. vydání. Vystudoval Columbia University a získal doktorát v biologických vědách na Rockefellerově univerzitě. Jeho současný výzkum a psaní se primárně zaměřuje na přirozené způsoby dětského vzdělávání a na celoživotní význam hry. Jeho vlastní hry zahrnují ne jen výzkum a psaní, ale také cyklistiku, jízdu na kajaku, lyžování a pěstování zeleniny.

Jeden z tých šmejdov, ktorí chcú deťom vymývať mozog. :D

Re: SVOBODA UČENÍ

PříspěvekNapsal: úte 19. pro 2017 19:41:20
od honzam
Saruman píše:
vostalpetr píše:
Peter Gray je výzkumným profesorem psychologie na Bostonské univerzitě. Provedl a publikoval výzkum komparativní, evoluční, vývojové a vzdělávací psychologie; publikoval články o inovativních vzdělávacích metodách a alternativních přístupech k vzdělávání; a je autorem Psychologie (Worth Publishers), vysokoškolské učebnice k úvodu do psychologie, která je nyní již v 6. vydání. Vystudoval Columbia University a získal doktorát v biologických vědách na Rockefellerově univerzitě. Jeho současný výzkum a psaní se primárně zaměřuje na přirozené způsoby dětského vzdělávání a na celoživotní význam hry. Jeho vlastní hry zahrnují ne jen výzkum a psaní, ale také cyklistiku, jízdu na kajaku, lyžování a pěstování zeleniny.

Jeden z tých šmejdov, ktorí chcú deťom vymývať mozog. :D


To říká ten pravý, Sarumane služebníku Sauronův ...


Re: SVOBODA UČENÍ

PříspěvekNapsal: úte 19. pro 2017 19:47:22
od honzam
https://cs.wikipedia.org/wiki/Saruman

Jeho hlavním zájmem byla magie a „hluboká umění“, zvlášť v kombinaci s mocí. Proto se také zajímal o Prsteny moci a dalekozraké palantíry. Rovněž byl hluboce vzdělán v historii Středozemě, vědě o královstvích jako Númenor, Gondor či Khazad-Dûm. Jeho hlas a projev byly neobyčejně přesvědčivě, mnohem více než pouhá rétorika. Když tuto moc použil, mohl ovládat srdce kohokoliv, a zasévat lži, jak mu bylo libo. V závislosti na vůli posluchače tato moc mohla trvat dokud mluvil, nebo vyklíčit v srdci posluchače a trvat navěky.

Re: SVOBODA UČENÍ

PříspěvekNapsal: úte 19. pro 2017 20:24:35
od Saruman
Fíha, to som nevedel. :D

Re: SVOBODA UČENÍ

PříspěvekNapsal: úte 19. pro 2017 20:55:50
od vostalpetr
Saruman píše:
vostalpetr píše:
Peter Gray je výzkumným profesorem psychologie na Bostonské univerzitě. Provedl a publikoval výzkum komparativní, evoluční, vývojové a vzdělávací psychologie; publikoval články o inovativních vzdělávacích metodách a alternativních přístupech k vzdělávání; a je autorem Psychologie (Worth Publishers), vysokoškolské učebnice k úvodu do psychologie, která je nyní již v 6. vydání. Vystudoval Columbia University a získal doktorát v biologických vědách na Rockefellerově univerzitě. Jeho současný výzkum a psaní se primárně zaměřuje na přirozené způsoby dětského vzdělávání a na celoživotní význam hry. Jeho vlastní hry zahrnují ne jen výzkum a psaní, ale také cyklistiku, jízdu na kajaku, lyžování a pěstování zeleniny.

Jeden z tých šmejdov, ktorí chcú deťom vymývať mozog. :D


Nu podle tohoto životopisu to tak je,
ale von je takovej Pavel, jenž se dříve jmenoval Šavel,
tedy je to profesor co votočil o 180 stupnů a píše právě proti tomu vymývání mozků,
ostatně je to tam taky napsáno :

Jeho současný výzkum a psaní se primárně zaměřuje na přirozené způsoby dětského vzdělávání a na celoživotní význam hry.

Re: SVOBODA UČENÍ

PříspěvekNapsal: úte 19. pro 2017 21:06:06
od Saruman
Je to celé založené na Darwinovej teórii, takže je jasné, že u detí chce posilovať materializmus,
a potláčať vzťah k duchovným hodnotám. :Studuji:

Re: SVOBODA UČENÍ

PříspěvekNapsal: úte 19. pro 2017 22:00:17
od vostalpetr
No to je jen dobře,
vony ty duchovní hodnoty jsou taky pěkná hromada kokotáren,
kterou si vymyslel kdejakej magor...

Je to celé postavené na přírodním pudu sebezáchovy jenž v sobě nese schopnost se učit,
a zároven jde o rozvíjení vlastního přírodního či karmického naprogramování - talentu,
to je dostačující duchovno,

kteřé ovšem všichni ti duchovní kokoti cílevědomně vždy potlačují ve jménu svého svatého hovna...

Je to o tom, že ego je schopné vývoje a tudíž jej není třeba potláčet,
což je program taoismu jenž je náboženstvím pozitivním,
zatímco všechna ostatní náboženství chtějí ego nějako korigovat, tedy náboženství negativní...

Re: SVOBODA UČENÍ

PříspěvekNapsal: úte 19. pro 2017 22:05:22
od vostalpetr
Saruman píše:Je to celé založené na Darwinovej teórii, takže je jasné, že u detí chce posilovať materializmus,
a potláčať vzťah k duchovným hodnotám. :Studuji:


To je ale fakt pecka,

zatímco Darvinova teorie je teorie,
tak nějaký duchovní hodnoty jsou dogma z kterýho bych si měl asi nasrat do trenek...
Vono je to spíše tak, že pro tu teorii je nejspíše více důkazů, nežli pro ty svatý dogmata z prstu vycucaných...