Tohle je docela dobré

Re: Tohle je docela dobré

Příspěvekod Trini » čtv 01. dub 2021 9:38:25

https://www.novinky.cz/komentare/clanek ... k-40355751

KOMENTÁŘ: Muslimové nemohou mít zvláštní výsady - Alex Švamberk

Muslimové rádi opakují, jak je islám mírumilovný. Obvykle to zdůrazňují po nějakém atentátu, protože mají strach, aby se nestali terčem odvety. A působí to i docela uvěřitelně, protože některými útoky jsou sami šokováni. Jakmile však jde o jejich víru, vlídný nátěr mizí, jak ukazují kauzy okolo učitelů ve Francii a v Británii, kteří studentům v rámci výuky o svobodě projevu ukazovali karikatury proroka Mohameda.

Francouz Samuel Paty na svou snahu učit k toleranci a přijímání jiných názorů zaplatil cenu nejvyšší. Nejmenovaný britský učitel z oblasti Kirklees v hrabství West Yorkshire, který letos v březnu také ukázal studentům gymnázia obrázky kresby z časopisu Charlie Hebdo, se musel „jenom“ přestěhovat a je pod ochranou policie.

Nejen rodiče místních studentů, ale i muslimové ze vzdálenějších měst přijeli demonstrovat před školou a požadovali vyhazov učitele. Imám z Bradfordu Adil Shahzad dokonce naznačil, jak by měly úřady postupovat: „Doufáme, že škola udělá správnou věc a nastaví tak dobrý precedens, protože toto je první případ v zemi.“ A vyhrožoval, že pokud úřady rázně nezasáhnou proti takové urážce víry, můžou někteří pobouření muslimové sami rázně zareagovat. Nad tím si ovšem myje ruce jako Pilát Pontský: „Pak nejsme odpovědní za činy některých jednotlivců.“

Co by se mohlo stát, ukazuje osud Patyho. Loni 16. října ho podřezal 16letý syn čečenských uprchlíků. Učitele mu za jidášský groš ukázali čtyři jeho žáci. U Paříže. Ne v Afghánistánu nebo Pákistánu. Tam by učiteli hrozilo za rouhání vězení.

Útoky na učitele ukazují, že mnozí muslimové žijící v evropských zemích se považují především za vyznavače Alláha a až pak za Brity nebo Francouze. Řídí se islámskými hodnotami, které nadřazují těm celospolečenským, které v dané zemi platí. To se může ukázat jako větší problém než teroristé vyslaní Islámským státem nebo Al-Káidou, byť ti mají na svědomí stovky nevinných životů. Teroristé sice dokáží společnost zasáhnout, ale nezmění ji. Neintegrovaní muslimové, kteří jsou ochotni se řídit jen svou vírou a právem šaría, však oslabují společnost zevnitř. A nejen výhružkami a útoky na učitele, kterým se ne vždy podaří zabránit, ale hlavně tlakem na proměnu společnosti, aby vyhovovala jejich představám.

Ale ustoupit jim nelze. Člověk se sice obejde bez karikatur Mohameda s bombou v turbanu, ale jde o princip a podstatu západní společnosti, která je sekulární a stojí na svobodě projevu a vyznání, a k tomu patří i podobné karikatury na hraně.

Muslimům nikdo nemůže upírat právo věřit v Alláha, ale oni naopak nemohou požadovat, aby celá společnost přijala jejich hodnoty a přizpůsobila se jim. Musejí akceptovat, že si jiní na Vánoce zdobí stromeček a další se baví nad vtipy, zesměšňujícími nejen všechny církve, ale i volnomyšlenkáře. Máme totiž právo se rouhat, jak řekl francouzský prezident Emmanuel Macron, když se zastal lesbické středoškolačky, která na urážku od muslima na internetu reagovala slovy, že korán je náboženstvím nenávisti.

Vzdát boj, který vedl za cenu života Paty a vede jej i onen nejmenovaný britský učitel, nelze. Nejedná se totiž o imigranty, ale o jejich potomky, mnohdy z druhé či třetí generace, kteří mají od narození francouzské či britské občanství. A je potřeba, aby ctili pravidla země, kde se narodili a žijí, a nebránili se tomu, když se o těchto pravidlech učí jejich děti. Musejí pochopit, že nežijí v zemi řídící se právem šaría. Možná je jim tato země hodnotově cizí, ale většinou se v ní navzdory pocitu, že jsou druhořadí, mají lépe než v zemích, z nichž pocházejí jejich předkové. Navíc mají volební právo a mohou prosazovat své požadavky přes kandidáty, kterým dali svůj hlas.

V parlamentní demokracii rozhodně nemohou imámové a mullové vzkazovat vládě, jak má postupovat, a hrozit, že jinak mohou vyznavači Alláha vzít šaríu do svých rukou. Mají je naopak uklidňovat. Správná je snaha francouzského prezidenta Emmanuela Macrona zakázat politický islám a podřídit imámy republice, takže zahraniční kazatelé budou muset odejít a ti místní souhlasit s etickým kodexem a mít na kázání akreditaci. Otázkou zůstává, jestli jeho iniciativa nepřišla příliš pozdě.

Uživatelský avatar
Trini
 
Příspěvky: 4871
Registrován: úte 25. říj 2011 16:26:14
Poděkoval: 329
Poděkováno: 111-krát v 100 příspěvcích

Re: Tohle je docela dobré

Příspěvekod Trini » čtv 01. dub 2021 10:20:09

https://www.parlamentnilisty.cz/arena/m ... ida-659194
„Ukažte nám, kde budeme po volbách sedět.” Piráti naběhli na úřad a začali poroučet. Úředník vypovídá

Piráti si brousí zuby na ovládnutí země. Zjištění ParlamentníchListů.cz ukazují, že mladí politici nenechávají nic náhodě a přípravu berou opravdu z gruntu. Před loňskými volbami totiž zavítali na krajský úřad a chtěli vidět, kde zasedne jejich hejtman, náměstci či kde budou mít stranický sekretariát. Krajští úředníci z nich byli hned třikrát v šoku a dodneška na to nezapomněli. Piráti prý dokonce začali úkolovat vedoucí odborů, aby jim zpracovali témata do voleb.

Průzkumy voličských preferencí v posledních týdnech ukázaly propad dosavadního hegemona české politické scény, hnutí ANO premiéra Andreje Babiše. Již několikátý průzkum v řadě se slušným náskokem favorizuje koalici Pirátů a STAN.

Hospodářské noviny v úterý přinesly rozhovor se šéfy obou stran, Ivanem Bartošem a Vítem Rakušanem, uvedený titulkem: Do měsíce představíme kandidáty na ministry. Lídři aktuálně favorizované politické formace tak myslí hodně dopředu a reálně se chystají na převzetí moci.

Pátrání naší redakce ukazuje, že samotní Piráti jsou mnohem dál a v přípravě na vládnutí České republice jim nechybí sebedůvěra. Podle zjištění ParlamentníchListů.cz se totiž zástupci Pirátské strany osobně vydali na několik míst zjišťovat, kam si po volbách půjdou sednout a odkud budou řídit stát či kraj.

Skutečnost, že tento postup použili už před loňskými krajskými volbami ukazuje, že nejde o nic nového. Ilustrovat si to budeme na příkladu jednoho z českých krajských úřadů. Informaci nám poskytl jeden z vrcholných úředníků daného kraje a kvůli ochraně jeho identity tedy nebudeme udávat ani to, o jaký kraj se jednalo. Pojďme se tedy podívat, jak to probíhalo.

„Stalo se to několik měsíců před volbami do krajských zastupitelstev. Ohlásila se skupina asi sedmi lidí, že chtějí přijít na exkurzi. Původně jsme za tím neviděli nic divného, protože prohlídky krajského úřadu nabízíme pro školy, spolky a různé skupiny. Sice to prakticky nikdo nevyužívá, ale divné se nám to zpočátku nezdálo. Prostě jsme počítali s tím, že dorazí skupina lidí, ukážeme jim barák, sál, kde zasedá zastupitelstvo, vyložíme, jak to na kraji funguje atd.,“ popisuje náš zdroj z nejmenovaného krajského úřadu počátek celého příběhu.

Byl domluven termín a příslušní úředníci čekali, až skupinka na exkurzi dorazí. „Pak nastal šok, ze kterého jsme se vzpamatovávali hodně dlouho. Byli to zástupci zdejších Pirátů, pravděpodobně první pětka na kandidátce do krajských voleb. Měli naprosto šílené požadavky, řekli nám, že chtějí vidět, kde budou sedět. Chtěli vidět kanceláře hejtmanské i náměstků. Tam jsažte nám, kde budeme sedět,“ sděluje stále ve zjevném stavu překvapení náš zdroj.

„Když nemohli vidět prostory, kde sedí nejvyšší vedení kraje, tak přednesli další požadavek. Chtěli vidět prostory, kde bude jejich stranický sekretariát a kanceláře. Tam přišlo zklamání číslo dvě, protože zjistili, že jim kraj opravdu nemůže po potenciálně úspěšných volbách poskytnout administrativní zázemí pro jejich stranu, aby ušetřili, a nemuseli to platit ze stranické kasy,“ pokračuje úředník.me je pochopitelně z bezpečnostních důvodů vzít nemohli, takže u nich nastalo první zklamání. Abyste ale pochopil, oni neříkali, že se chtějí podívat tam, kde třeba budou, když uspějí ve volbách. Narovinu řekli: Ukažte nám, kde budeme sedět,“ sděluje stále ve zjevném stavu překvapení náš zdroj.

„Když nemohli vidět prostory, kde sedí nejvyšší vedení kraje, tak přednesli další požadavek. Chtěli vidět prostory, kde bude jejich stranický sekretariát a kanceláře. Tam přišlo zklamání číslo dvě, protože zjistili, že jim kraj opravdu nemůže po potenciálně úspěšných volbách poskytnout administrativní zázemí pro jejich stranu, aby ušetřili, a nemuseli to platit ze stranické kasy,“ pokračuje úředník.

To nejhorší však mělo teprve přijít. „Třetí zklamání pirátské delegace nastalo vzápětí. A to jsme si už připadali, že zde musí jít o skrytou kameru a nechápali, jak to mohou myslet vážně. Na férovku řekli, že aby jim, Pirátům, vedoucí jednotlivých odborů zpracovaly materiály na volby. Tedy, co všechno je potřeba v kraji řešit, jaké jsou problémy, čím by se po volbách měli zabývat. Prostě lidi, kteří neměli s krajem nic společného, začali úkolovat naše odbory. Říkali, že jim do voleb schází nosná témata, tak jim je máme připravit my. Chápete to?! To je jako by Ivan Bartoš napochodoval na Úřad vlády a ministerstva, obcházel kanceláře a úkoloval jednotlivé ministry, ať mu připraví, co bude po volbách jako premiér dělat. Totální šílenost. Na naši poznámku, že takhle to opravdu nefunguje a že krajská samospráva tu není jako servis pro politické buňky, nechápavě zírali a nevěděli, proč by to nešlo. Ta pirátská skupinka nedokázala pochopit, že úředníci opravdu nebudou pracovat pro jejich předvolební kampaň.“

„Celé to podle mě svědčí o nulovém povědomí Pirátů, co se týče řízení státu a samospráv. Oni vůbec netuší, jak to funguje, na co mají a nemají nárok, tohle je totální amatérismus a drzost, v životě se to nestalo. Na tuhle ‚exkurzi‘ jsme na krajském úřadu dodnes nezapomněli a hodně dlouho si o tom povídal celý barák. Jestli jsou Piráti ta nová politická síla, která tady konečně udělá pořádek, jak se prezentují, tak se toho upřímně děsím. Oni vůbec neznají zákony, neznají předpisy, mechanismy, jak co funguje. Neznají nic. Berou to tak, že požadavky a podmínky diktují oni a v jejich svaté válce je nikdo nesmí brzdit. Zákon nezákon,“ uzavírá náš zdroj z nejmenovaného krajského úřadu.

Uživatelský avatar
Trini
 
Příspěvky: 4871
Registrován: úte 25. říj 2011 16:26:14
Poděkoval: 329
Poděkováno: 111-krát v 100 příspěvcích

Re: Tohle je docela dobré

Příspěvekod Trini » stř 07. dub 2021 11:09:35

https://www.parlamentnilisty.cz/arena/r ... zum-659679
Ivan Hoffman: Zapšklá mládež. A už z toho nevyroste. Piráti? Cesta k penězům

CIVILIZACE A MY Nová generace, která se s argumenty o mládí, reputačním reparátu a liberální demokracii dere k moci reprezentována Piráty, je generací zbytečnou. Spisovatel, textař a básník Ivan Hoffman, jeden z hrdinů listopadu 1989 a pamětníků velkých generačních rebelií 20. i 21. století, je k jejich snům a vizím značně skeptický. „Piráti nikdy neriskovali šibenici kvůli charitě. Dostanou-li se k moci, udělají se pro sebe,“ obává se pravidelný glosátor Českého rozhlasu a slovenského deníku Pravda.

Zdá se, že covidová nákaza pomalu slábne a s očkováním bychom se mohli epidemie zbavit. Co nám po ní ale zůstane za jizvy a rozdělení v české společnosti?

Obecně platí, že když provizorium trvá příliš dlouho, lidé se na přechodnost adaptují. Touha vrátit se k tomu, co bylo, časem slábne. V jedné chvíli už provizorium nechceme ukončit návratem k minulému, ale vzhlížíme k jinému budoucímu. Teď ale bude naše minulost na dlouho nahrazena současným provizoriem, neboť jeho konec na obzoru není. Nepatříme totiž k zemím, které se rozhodly covid vymítit, nýbrž k zemím, kde padlo politické rozhodnutí s covidem žít.

Žít s covidem je eufemismus, ve skutečnosti to znamená na tuto nemoc umírat. Proto u nás po epidemii nezůstanou jizvy, ale mezery po lidech, kteří byli vládou a Parlamentem obětováni ve jménu osobní svobody, demokracie, lidských práv. Ptáte-li se na rozdělení společnosti, volba života s mutujícím covidem nás rozděluje na mrtvé, postižené a dosud přeživší.

Do toho nás v říjnu čekají volby. Vít Rakušan hovoří o tom, že podzimní volby budou soubojem generace „starého“ Česka s tím „novým“. A je pravdou, že voličská struktura dvou hlavních favoritů – ANO a Pirátů – je výrazně generačně definovaná. Budou podle vás letošní volby o „střetu generací“?

Když se řekne, že dojde na souboj „starého“ a „nového“ Česka, zní to vzletně, pateticky. Ve skutečnosti ale není zřejmé, co chtějí ti noví vybojovat. Starým Českem lze označit většinu voličů, kteří se při posledních parlamentních volbách otočili zády k ideově vyprázdněným tradičním stranám a dali své hlasy Babišovi, Okamurovi a Pirátům. Novým Českem se nyní rozumí Česko bez Babiše, přičemž vlastně nevíme, co generační antibabišismus nabízí kromě vášnivé negace.


Téma generačního střetu Vít Rakušan ještě vygradoval, když hovořil o „reputačním reparátu“, který má spočívat v tom, že nastupující generace (zastoupená Piráty a STAN) zde vybuduje „svobodnou, liberální zemi“. Jak se díváte na tuto snahu mladé generace interpretovat generační výměnu (která je sama o sobě pochopitelná a přirozená) jako „reputační reparát“?

Předně upozorňuji, že hovořit o generaci, znamená dopustit se generalizace, která právem naštve toho, kdo si připadá jiný, lepší, než jsou jeho generační souputníci. Těmto se předem omlouvám. Nastupující generace, deroucí se k moci, už není mladá, a hlavně to není generace, která přichází s novým, vlastním programem. Politicky jsou to lidé, kteří by rádi zopakovali polistopadový příběh predátorů, které jako děti viděli „svobodně“ bohatnout z ničeho.

Chtějí vybudovat to, co už zde je, tedy globálně metastázující liberální demokracii. Do stejné řeky, jak známo, nelze vstoupit podruhé. Není už co privatizovat, lze jenom tunelovat skromné daňové příjmy demontovaného státu, respektive unijní dotace, které jsou jakýmsi bolestným za odtékající zisky nadnárodních korporací. Jednou z mála možností, jak se dnešní Piráti mohou dostat k penězům, je inventura mandatorních výdajů státního rozpočtu. Oškubat chudé, staré, přidusit státní zaměstnance, střední třídu. Obrat bohaté totiž nedává smysl, když chci patřit do jejich klubu. Obávám se, že to, co se nabízí jako „reputační reparát“, je myslitelné pouze jako prodloužení slepé cesty.

Změna může přijít až s generací, která se vůči liberálně mafiánskému globálnímu kapitalismu ostře vymezí. Aniž bych se těch „mladých“ čtyřicátníků či pětatřicátníků chtěl osobně dotknout, z historického pohledu je to generace zbytečná: Občané v potížích z nich nemohou mít užitek. Dovolíte-li mi bonmot, Piráti nikdy neriskovali šibenici kvůli charitě. Dostanou-li se k moci, udělají se pro sebe.


Ptám se i proto, že téma generačního střetu je teď dost aktuální nejen u nás, ale i celosvětově. O slovo se stále hlasitěji hlásí mladá generace „mileniálů“, kteří již vyrůstali ve světě internetu a jejich pohled na svět se dost liší od pohledu jejich rodičů. Projevilo se to již před pandemií ve „školských stávkách za klima“, v loňském roce přibyla témata rasismu a přehodnocování vztahu západní civilizace ke své historii (ničení soch „kolonizátorů“ v Anglii i USA). V historii už jsme zažili (i u nás) příklady, kdy mladá generace šla odhodlaně budovat nový svět a rozbíjet ten starý. Dá se to podle vás srovnávat s dnešní situací?

Začnu u toho internetu. Vůbec není jasné, zda závislost na internetu představuje komparativní výhodu, anebo handicap. Zda se o síť lze opřít, anebo se v ní pouze zamotat. Řekl bych, že kdo měl v životě i zkušenost „předinternetovou“, tomu sítě slouží. Kdo zná pouze svět podle sítí, je internetem limitován, ovládán, nezřídka je jeho obětí, mouchou, která je snadnou potravou nějakého pavouka, co tu síť zištně splétá a provozuje. Je příznačné, že se aktivisté na sítích svolávají spíše k revizi či destrukci stávajícího světa než k jeho záchraně. Možná je to důsledek vytržení ze světa přirozeného, co je činí generací neschopnou vidět historii v souvislostech a v kontinuitě. Za to, co minulé generace chránily, udržovaly, rozvíjely, se mileniálové stydí. Zajímavě o tom píše Petr Hampl v Cestě z nevolnictví. Jde o tradiční rodinu, příslušnost k národu, ke svému náboženství, anebo o lokální patriotismus. Co před covidem rezonovalo mezi mileniály, respektive progresivisty, třeba klimatický alarmismus, často bizarní identifikace s extremisty všeho druhu, obdiv pro různé deviace provázený kulturním a civilizačním nihilismem, to vše jsou témata, která poněkud ztratila dech, když teď společnost místo vymyšlených problémů čelí problémům reálným. Každá akce navíc vyvolává reakci, takže z celé té mileniální vlny ještě může vzejít všeobecná, silná alergie na mileniály.

Já bych si dovolil nabídnout dvě historické analogie, a zajímalo by mě, která je podle vás současnému nadšení mileniální mládeže bližší. Blíží se to spíše budovatelskému nadšení 50. let v Československu, které odhodlaně likvidovalo starý svět a snažilo se vybudovat nový, anebo připomíná spíše 60. léta na Západě, kdy mladá generace také vedla ostrou revoltu proti generaci rodičů, ale nemělo to tak „revoluční“ důsledky?

To, co předvádějí dnešní mileniálové, se neinspiruje ani poválečnou generaci toužící po spravedlivějším, beztřídním světě, ani květinovou generací šedesátých let, která hlásala „make love, not war“. V obou případech šlo o idealisty, kteří posléze dospěli, vyrostli z revolučních iluzí o lepším světě, zbudovaném na troskách toho minulého, a až na výjimky splynuli s hlavním proudem. Dnes máme většinou co do činění se zapšklými aktivisty vedenými nenávistí vůči světu, který je nepotřebuje. Je to generace, která se hlásí o slovo, aniž by měla co říct. Pitomé je, že jsou už příliš staří, aby z toho vyrostli.

Vy jste k tomu měl i velmi zajímavý komentář v Českém rozhlase, kde jste v souvislosti s kontroverzním televizním seriálem mluvil o tom, že každá generace si musí dějiny „převyprávět“ po svém. Nehrozí potom ale, že ztratíme všechnu kontinuitu a tradice naší civilizace, které naopak stojí na tom, že se předávají z generace na generaci?

Neodolal jsem pokušení přičinit komentář k fenoménu seriálu Bridgertonovi, ve kterém afroamerická producentka obsadila černochy do rolí londýnské smetánky z přelomu 18. a 19. století s tím, že se nejedná o dokument, ale o podívanou pro moderního diváka. Teze, že jedná-li se o sentimentální kýč, není třeba se omezovat pravdou, je teze zrádná a nerozumná. Vlastně je to absurdní pokus bojovníků proti rasismu naštvat „rasisty“ zpochybněním existence rasismu. Přepisování historie je oblíbený způsob, jak se s minulostí vyrovnat jejím gumováním. Jde o karikaturu původně dobře myšlené politické korektnosti, kdy se za korektnost vydává historická lež.

Pandemie celkem nepochybně změní svět. O těchto proměnách jsme spolu hovořili už na začátku pandemie v loňském roce. Stalo se za ten rok ve společnosti (ať už na české, nebo celosvětové úrovni) něco, co vás překvapilo, co jste vloni na jaře nečekal?

Přečetl jsem si, o čem jsme spolu před rokem hovořili a překvapuje mne, jak jsem byl v závěru optimistický. Kdyby mi tehdy někdo řekl, že za rok bude celková bilance pandemie v Číně 64 případů na milion obyvatel, zatímco v České republice 145 119 případů na milion obyvatel, nejvíce na světě, měl bych ho za hloupě žertujícího recesistu. Nyní je to díky kooperaci populistické vlády s cynickou opozicí holá realita, které veřejnost uvykla, a pokud reptá, pak paradoxně hlavně na vládní opatření, bránící tomu, aby mrtvých bylo ještě podstatně víc než oněch obludných 27 tisíc. Napadlo mne ovšem, že co považuji za reakci veřejnosti, může být pouze zkreslenou mediální interpretací situace. Média v honbě za sledovaností i v pandemii dramatizují bagatelní a bagatelizují důležité, takže jsou křivým zrcadlem skutečnosti. Nechce se mi zkrátka uvěřit tomu, že jsme v reakci na covid tak neuvěřitelně pitomí, jak to vypadá.

Jak myslíte, že roční uzávěra promění světovou ekonomiku? Bude v ní větší tlak na sociální a ekologické otázky? Připomeňme, že už i na letošním fóru v Davosu se hovořilo o „nutných“ proměnách kapitalismu. Měl by být zodpovědnější, ekologičtější, prostě měl by projít jakýmsi restartem. Je to podle vás cesta pro budoucnost?

Nejsem ekonom, ale všímám si, že ani ekonomové si nevědí rady se situací, kdy se utrácejí nekryté peníze, které tím pádem nechybí a už se ani nepředstírá, že se jednou budou vracet. Nebohatneme, když se ekonomice daří a nestrádáme, když ekonomika kolabuje. Když ekonomika roste, rostou i dluhy. Když se ekonomika zastavuje, rostou úspory… Z toho, jak funguje globální finanční kasino, jednoduše nelze predikovat, jaký nás čeká kapitalismus. Řekl bych ale, že nás čeká chaos, a ten paradoxně může být ekologičtější, než když globální byznys funguje jako dobře promazaný stroj na peníze a válcuje všechno, co mu stojí v cestě. Ale jak říkám, nejsem ekonom.

Když před několika dny zahynul miliardář Petr Kellner, připomínala se jeho slova z nedávné doby: „V Evropě mizí úcta k tradicím, pracovitosti, podnikavosti i ke svobodě jako takové“. O těchto slovech se po jeho smrti také rozpoutala vášnivá debata. Jedni to považují za odkaz hodný tesání do kamene, jiní to zpochybňují jako sentimentální vzdechy odcházejícího světa. Máte vy pocit (i jako člověk, který pamatuje nadšení devadesátých let), že úcta k vyjmenovaným hodnotám ubývá?

První, co bych na vaši otázku rád řekl, je, že tyto proklamace z výroční zprávy Kellnerova PPF chápu jako chabý pokus vylepšit si nevalnou pověst finančního predátora, který se svým podnikáním zpronevěřil všemu, čeho se v citovaném textu dovolává. Pokud úcta ke zmíněným hodnotám mizí, je to proto, že na nich nestojí prosperita jednotlivce ani společnosti. Z veřejného prostoru se vytratila férová soutěž, řemeslo dávno nemá zlaté dno, s poctivostí se nezajde nejdál, svobodou se myslí svévole. To vše je ovšem důsledkem oligarchizace společnosti, nikoli příčinou. Kellnerova slova by šlo tesat do kamene, kdyby se byl za to, co konstatoval, jedním dechem omluvil.

Když to ještě více zobecníme: Můžeme říci, že pandemie, odchod Petra Kellnera coby symbolu generace 90. let, generačně vymezené parlamentní volby, ale třeba i přirozená generační výměna definitivně uzavírají jednu éru české společnosti, politiky a ekonomiky? A pokud ano, pokuste se, prosím, shrnout jaká éra to byla...

Těžká otázka! Přiznávám, že nemám pocit, že se nyní uzavírá éra, jak tomu bylo, když jsme před třiceti lety rezignovali na socialismus. Nevidím něco, na co bychom se těšili, jako tehdy na svobodu. Neeviduji něco nového, k čemu bychom upínali své naděje. To dobré v nás nemá oporu v režimu, řekl bych spíše, že jsme-li slušní, solidární, poctiví, svobodomyslní, je to jako vždy režimu navzdory. A protože osudem člověka je jeho povaha, jsem přesvědčen, že kdo si v uplynulých letech podržel otevřenou mysl, dokázal se těšit z toho hezkého, co život nabízí, ten určitě nevidí ve zpětném zrcátku spálenou zemi. Byť by takovou objektivně byla.

Uživatelský avatar
Trini
 
Příspěvky: 4871
Registrován: úte 25. říj 2011 16:26:14
Poděkoval: 329
Poděkováno: 111-krát v 100 příspěvcích

Re: Tohle je docela dobré

Příspěvekod Trini » čtv 08. dub 2021 22:22:44

https://www.novinky.cz/zahranicni/ameri ... a-40356429

Bidenova migrační politika zkolabovala

Více než 18 tisíc dětských migrantů bylo v březnu umístěno do zadržovacích táborů na hranici Mexika se Spojenými státy. To je nový rekord. Detenční centra jsou přeplněná a americká média označují podmínky v nich jako „otřesné” až „vězeňské”. Prezident Joe Biden navíc hranici dosud nenavštívil, za což je kritizován nejen opozicí, ale i svými spolustraníky.

Březen byl pro pohraniční stráž na mexicko-americké hranici nejrušnějším obdobím za dlouhou dobu. Tento týden úřady zveřejnily nová data, ze kterých vyplývá, že bylo na hranici zadrženo přes 172 tisíc migrantů. Z toho bylo 18 890 dětí, které do Spojených států dorazily bez doprovodu rodičů.

Tamní ubytovací kapacity takové množství nezvládly, což vytvořilo krizi, kterou si současná federální administrativa pod Bidenovým vedením zřejmě stále nechce přiznat.

Ještě před pár týdny ujišťoval šéf Bílého domu, že je rostoucí počet migrantů v souladu se sezónním trendem. Jenže takto velký počet lidí zadržela stráž naposledy v březnu 2001.

Nárůst migrantů byl za tento březen dokonce tak značný, že se hodnoty ani nevešly na graf, který Americká celní správa (CBP) publikuje na svých stránkách.

„Pokračujeme v prohlubování díry, kterou nám tady zanechala předchozí vláda,” cituje deník Washington Post nejmenovaného člena administrativy.

Republikáni: Neměli jste rušit Trumpova opatření
Velkou část ilegálních migrantů, zpravidla dospělých, vláda rychle vyhostí. Jen minulý měsíc bylo takových lidí asi 103 tisíc. Oproti svému předchůdci Donaldu Trumpovi ale současný prezident Biden změnil přístup vůči dětem, kterým je nyní poskytnuta humanitární ochrana.

Republikáni viní Bidena z toho, že krizi způsobil sám, když zastavil několik Trumpových migračních zákonů, včetně toho, že zadržení migranti byli vráceni do Mexika, kde museli požádat o azyl. Jenže tato politika logicky zase způsobovala přehlcení a chaos na mexické straně.

Další věcí, kterou Biden krátce po uvedení do úřadu zrušil, bylo financování dostavby velké pohraniční zdi, kterou si Trump vysnil při své první kandidatuře. Ve čtvrtek přinesl deník Washington Times informaci, že federální vláda stavbu zdi zřejmě obnoví.

Problematické poměry v táborech
V posledních týdnech se na veřejnost dostalo několik šokujících videí a fotografií, které zachycují poměry v zadržovacích táborech. Obrázky ukazují děti spící na karimatkách v přeplněných a nedostatečně vybavených místnostech.

Demokratický poslanec z Texasu Henry Cuellar, který fotografie poskytl médiím, označil stav za „znepokojující”. Po 72 hodinách by měly děti být převezeny ke zdravotníkům, což se údajně ne vždy děje.

Cuellar zároveň vyzval Washington, aby se zaměřil na prevenci migrace a spolupracoval se státy Střední Ameriky, včetně Mexika. Bidenova administrativa již vyslala speciální mise do Guatemaly a Hondurasu, které se potýkají s akutními dopady bouří a dalších přírodních katastrof.

Trnem v oku části politiků je také fakt, že prezident Biden ani po více než dvou měsících od inaugurace jižní hranici stále nenavštívil. To samé platí pro viceprezidentku Kamalu Harrisovou, která je přitom zmírněním krize oficiálně pověřená.

Ve čtvrtek podnikne na místo už třetí návštěvu ministr vnitřní bezpečnosti Alejandro Mayorkas. Zakázal ale přítomnost médií, což část politické scény utvrdilo v tom, že podmínky v uprchlických zařízeních opravdu nejsou příliš k chlubení.

Uživatelský avatar
Trini
 
Příspěvky: 4871
Registrován: úte 25. říj 2011 16:26:14
Poděkoval: 329
Poděkováno: 111-krát v 100 příspěvcích

Re: Tohle je docela dobré

Příspěvekod Trini » úte 13. dub 2021 10:29:51

Na Ukrajině to nevypadá dobře a zřejmě bude hůře.
https://www.novinky.cz/zahranicni/evrop ... i-40356828

Budeme bránit své zájmy. Rusko varuje USA před válečným konfliktem v Černém moři

Rusko považuje vyslání amerických torpédoborců do oblasti Černého moře v době rostoucího napětí poblíž rusko-ukrajinské hranice za provokaci, která zvyšuje riziko válečného konfliktu. V úterý před tím varoval náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov. Američanům vzkázal, ať se od ruského pobřeží a od Krymu raději drží dál.

„Jakékoli hrozby posilují přesvědčení Moskvy, že se ubírá správnou cestou. Že jsou USA našim protivníkem a dělají vše, aby podlomily ruské pozice na mezinárodní scéně," uvedl Rjabkov.

O vyslání dvou válečných plavidel do Černého moře informovaly Spojené státy minulý týden Turecko. Dorazit mají v následujících dnech.

„Před patnácti dny nám byla poslána diplomatickými kanály nóta, že dvě americké lodě by měly proplout do Černého moře na základě konvence z Montreaux. Lodě zůstanou v Černém moři do 4. května,“ uvedlo turecké ministerstvo zahraničí podle agentury Reuters. Konvence z Montreaux z roku 1936 umožňuje Turecku kontrolovat Dardanely a Bospor a omezuje přístup zahraničních válečných lodí. Rozhodnutí o proplutí se musí vydávat do dvou týdnů.

Turecké oznámení přišlo krátce poté, co zástupce amerického ministerstva obrany sdělil stanici CNN, že Spojené státy zvažují v příštích týdnech vyslat své válečné lodě do Černého moře, aby daly najevo podporu Ukrajině během napětí na její východní hranici, kam Rusko přesunulo početné síly. Kyjev se obává, že by Rusko mohlo chtít oblast obsadit.

Představitel amerického ministerstva obrany současně sdělil CNN, že americké námořnictvo dále vysílá svá průzkumná letadla nad Černé moře, aby monitorovala ruské námořní aktivity a pohyb ruských vojáků na Krymu.

Napětí na hranicích
Napětí v Donbasu v posledních týdnech stoupá. Kyjev v minulých dnech bil na poplach kvůli soustřeďování ruských vojsk u hranic s Ukrajinou a varoval před rizikem ruské "ozbrojené agrese" pod záminkou ochrany ruskojazyčných obyvatel Donbasu, Rusko naopak obviňuje Kyjev z provokací.

Rjabkov v úterý v této souvislosti ujistil, že Moskva hodlá nadále bránit ruskojazyčné obyvatele části východoukrajinského Donbasu, ovládané proruskými separatisty od jara 2014. Rusko tak chce postupovat navzdory americkému varování, že zaplatí "vysokou cenu" za počínání na východě Ukrajiny. "Prostě bráníme své zájmy, zájmy našich občanů, ruskojazyčného obyvatelstva. Nadále je budeme bránit," prohlásil náměstek podle agentury TASS.

Ukrajina od ruské anexe Krymu a propuknutí ozbrojeného konfliktu v Donbasu na jaře 2014 obviňuje Rusko z agrese a okupace ukrajinských území, i když Moskva přímé zapojení do konfliktu popírá. Boje si dosud vyžádaly více než 13 tisíc mrtvých.

Uživatelský avatar
Trini
 
Příspěvky: 4871
Registrován: úte 25. říj 2011 16:26:14
Poděkoval: 329
Poděkováno: 111-krát v 100 příspěvcích

Předchozí

Zpět na Úvahy a zamyšlení

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Google [Bot] a 3 návštevníků

cron