inspiruj.cz

Návštěvník píše:

Jana píše:Bůh, který je vším, ovšem není zlem. Světlo Boží Milosti není zlem.

Zlo je jen opojení nevědomostí.

Zlo je sen temnoty mysli, ze kterého probouzí její osvícení.

Jíš právě ze stromu poznání dobrého a zlého.

U. G. Krishnamurti

http://nicnavzdy.blogspot.com/2013/11/u ... ast-1.html

Tajemství Osvícení:

Iracionální názory muže zvaného U.G. - část 1.
Tohle je nejspíše ta nejupřímnější kniha prosta všech nesmyslů, která kdy byla napsána o pravdě, po které tolik "duchovních hledajících" pátrá - většina guruů ji nazývá "osvícení", U.G. Krishnamurti jí říká "přirozený stav". U.G. v tomto výběru sepsaných konverzací trvá na tom, že takzvané osvícení je čistě biologickým úkazem, že pouze tehdy, když jsme naprosto oproštění od kultury, nepřirozených návyků, úvah o bohu a od intelektu, teprve tehdy může tělo svojí vlastní "mimořádnou inteligencí" osvobodit lidskou bytost, aby mohla být v přirozeném stavu. U.G. tímto způsobem žil od chvíle, kdy se mu přihodilo to, co nazýval "kalamitou" na jeho 49. narozeniny ve Švýcarsku. Od té doby se stal široce známým v Evropě i v Indii jako jeden z lidí s přehledem hovořících o tomto tématu. Rozhovory s U.G. jsou neformální a probíhaly kdekoli, kde se zrovna nacházel. Nemá žádný příbuzenský vztah s Jiddu Krishnamurtim, slavným duchovním vůdcem, jehož učení kdysi obdivoval, ale nyní je považuje za "zastaralé kecy". Je pravděpodobně tím nejkontroverznějším ze všech odborníků na toto téma, ať už mezi guruy či nikoli. Bývá nazýván "pobuřujícím", "nesnesitelným" i "prorokem anti-moudrosti".


Tajemství Osvícení je novým, unikátním, neocenitelným společníkem na cestě pro všechny, kteří ji kráčejí nebo přemýšlejí, že by se na ni vydali. Vypráví příběh muže, který zná "posvátný byznys" jako vlastní boty a odkrývá upřímným a transparentním způsobem, jak se stal svobodným nikoli díky, ale i přes to, že duchovními praktikami strávil celý život.
- Alice Furlaud

Na mé učení, chcete-li to tak nazývat, se nevztahuje žádné autorské právo. Můžete ho kopírovat, šířit, tlumočit, překrucovat, komolit a dělat cokoli dalšího chcete, dokonce ho můžete vydávat za své vlastní, bez nutnosti mého souhlasu nebo svolení od kohokoli jiného.
- U.G.

Tajemství Osvícení: Iracionální názory muže zvaného U.G.

Část první

(Sestaveno z rozhovorů v Indii a Švýcarsku mezi lety 1973 - 1976)

Lidé mě nazývají "osvíceným člověkem" - výrazem, který se mi protiví - protože aby popsali způsob, jakým funguji, nemohou najít žádná vhodná slova. Zároveň neustále zdůrazňuji, že nic takového, jako je osvícení, vlastně neexistuje. Říkám to z toho důvodu, že jsem se celý život toužil stát osvíceným člověkem, abych nakonec zjistil, že nic takového jako osvícení vlastně ani neexistuje, takže už se otázka, zda je nějaký člověk osvícený nebo nikoli, ani neobjevuje. Buddha půl století před naším letopočtem je mi stejně ukradený, jako jeho údajní současníci mezi námi. Je to banda vykořisťovatelů zneužívajících důvěřivosti lidí. Žádná vyšší moc mimo člověka neexistuje. Člověk stvořil Boha ze strachu. Problémem je tedy strach, nikoli Bůh.

Sám za sebe a pro sebe jsem objevil, že neexistuje žádné já, které lze objevit - to je uvědomění, o kterém mluvím. Přichází jako zničující rána. Zasáhne vás jako úder blesku. Všechno jste vsadili na jediného koně - seberealizaci - a nakonec si zčistajasna uvědomíte, že neexistuje žádné já, které byste si mohli uvědomit, žádné já, které lze objevit - a řeknete si: "Co jsem to ksakru celý život dělal?!" Zamává to s vámi.
_______________

Děly se mi všemožné věci - prošel jsem si tím, chápejte. Fyzická bolest byla nesnesitelná - proto vám říkám, že po tom ve skutečnosti netoužíte. Přál bych si, abych vám mohl poskytnout náhled, malou ochutnávku - potom byste od toho dali ruce pryč. Čeho se snažíte dosáhnout neexistuje; je to výmysl. S tímhle byste ale nechtěli mít vůbec nic společného.
_______________

UG: Víte, stále zdůrazňuji - nevím, jak tomu říkáte; nemám rád výrazy "osvícení", "svoboda", "moksha" ani "osvobození"; všechna tato slova jsou zatížena významy, implikacemi jim vlastními - zdůrazňuji, že toho nelze dosáhnout skrze žádné úsilí; prostě se to stane. Proč k tomu dojde u jednoho člověka a u druhého nikoli nemám nejmenší tušení.

Otázka: Takže vám se to přihodilo?

UG: Mně se to přihodilo.


O: Kdy se vám to přihodilo, pane?

UG: Když mi bylo 49 let.

Jenže jakékoli úsilí vynaložíte směrem k cíli, po kterém toužíte - snaha dobrat se nebo zjistit pravdu nebo povahu skutečnosti - vás vzdaluje od vašeho přirozeného stavu, ve kterém vždycky jste. Nejedná se o nic, co byste mohl získat, čeho můžete dosáhnout ani o nic, co můžete uskutečnit následkem vašeho úsilí - proto používám výrazu "akauzální". Nemá to žádnou příčinu, ale nějakým způsobem zkrátka dojde k ukončení hledání.


O: Vy si myslíte, pane, že to není důsledkem hledání? Ptám se, protože jsem zaslechl, že jste studoval psychologii a že jste se přátelil se zbožnými lidmi…

UG: Hledání totiž odvrací pozornost od vás samého, chápejte - je to opačný směr - nemá to vůbec žádnou spojitost.


O: Došlo k tomu i navzdory, nikoli díky hledání?

UG: Navzdory - ano, to je to slovo. Všechno, co děláte, znemožňuje tomu, co již existuje, aby se projevilo. Proto tomu říkám "váš přirozený stav." Vždycky v něm jste. Co překáží tomu, co je již přítomné, aby se projevilo svým vlastním způsobem, je hledání. Hledání je vždycky zaměřené špatným směrem, takže všechno, co považujete za velice významné, vše, co považujete za posvátné, je zamořením v tomto vědomí. Možná se vám (smích) slovo "zamoření" nebude líbit, ale vše, co považujete za posvátné, božské a hlubokomyslné je nákazou.

Takže tu není nic, co můžete udělat. Není to ve vašich rukách. Nerad používám slovo "milost", protože když použijete slovo "milost", kdo vám ji udělí? Nejste speciálně vybraným jedincem; zasloužíte si to, ale nevím proč.

Kdybych toho byl schopen, mohl bych někomu pomoci. Je to něco, co vám nemůžu dát, protože to již máte. Proč bych vám to měl dávat? Je směšné chtít po mně něco, co už máte.


O: Já to ale necítím, vy ano.

UG: Nejde o to cítit to, nejde o to vědět to; nikdy to nebudete vědět. Není absolutně žádný způsob, jak byste si toho vy sami mohli být vědomi; začne se to projevovat samo. Neexistuje žádné vědomé… nevím, jak to podat. Myšlenka, že bych se od kohokoli lišil, se v mém vědomí neobjevuje.


O: Bylo to tak vždycky, od chvíle, kdy jste si začal být vědom sám sebe?

UG: Ne, takto to nemohu říct. Něco jsem hledal - jako každý, kdo vyrůstá v náboženském prostředí - hledal jsem něco, usiloval o něco. Odpovědět na tuto otázku není snadné, protože budu muset probrat všechny okolnosti mého života. Možná to přijde, nemám tušení. (smích)

_______________

O: Jen pro zajímavost, stejně jako Nachiketu, i mě velmi zajímá, jak se tyto věci přihodily vám osobně, tedy do té míry, jež jste si jich vědom.

UG: Pochopte, že je to dlouhá historie; není to tak snadné.


O: I tak bychom to rádi slyšeli.

UG: Chápejte, že bych vám musel vyprávět o mém celém životě - to bude na dlouho. Můj životní příběh pokračuje do určitého bodu a poté končí - potom již životopis nepokračuje.

Dva životopisci, kteří mají zájem o sepsání mého životního příběhu mají dva rozdílné pohledy. Jeden říká, že sadhána (duchovní cvičení), kterou jsem praktikoval, vzdělání a celé to prostředí, v němž jsem vyrůstal - že to je příčinou, že k tomu došlo. Já tvrdím, že to bylo navzdory tomu (smích). Toho druhého životopisce žádné mé "navzdory" nezajímá, protože v tom není dostatek materiálu, aby mohl napsat dostatečně obsáhlou knihu (smích). Mají o tyhle věci zájem. Vydavatelé také. To je velice přirozené, protože působíte na poli, kde vždycky funguje vztah příčiny a následku - proto se snažíte zjistit, jaká byla příčina, jak k tomu došlo. Takže jsme tam, kde jsme začali, na startovní čáře: stále nás zajímá "jak".

Okolnosti mého života jsou bezcenné: nikomu nemohou posloužit jako vzor, protože vaše okolnosti jsou jedinečné. Každá událost vašeho života je svým způsobem něco unikátního. Vaše výchova, prostředí, v němž jste vyrůstali - to všechno je jiné. Každá událost vašeho života je odlišná.


O: Nesnažím se nalézt vzor, který by všichni ostatní mohli následovat - neptám se kvůli tomu. Vidíme hvězdy, Slunce, Měsíc - je to podobné; ne že bych se vás snažil napodobit. Můžu v tom třeba najít nějakou souvislost, kdo ví? Proto jsem řekl, že jsem jako Nachiketa: nechci odejít, aniž bych se od vás dozvěděl pravdu.

UG: Na zodpovězení vaší otázky potřebujete Yamu Dharmaraju.

O: Pokud vám to nevadí, vy buďte mým Yamou Dharmarajou.

UG: Nevadí mi to. Vy pomožte mně. Jak vidíte, jsem bezmocný, nemám tušení, kde začít. Kde skončit vím dobře (smích). Myslím, že budu muset vyprávět celý životní příběh.

O: Rádi si to poslechneme.

UG: Nepřichází to.


O: Musí přijít inspirace.

UG: Nejsem inspirován a jsem tím posledním, kdo by mohl inspirovat ostatní. Abych ukojil vaši zvědavost, budu vám o věcech muset vyprávět z druhé strany - budu vám muset vyprávět o špinavé stránce mého života.

KONEC 1. části

Trini píše:

Můžeš napsat, co tady říká? Mluvenému slovu skoro vůbec nerozumím, jen trochu psanému.

Z toho co rozumím, tak o J. Krishnamurtim přímo mluví jen na začátku. Zmiňuje tam, že v domě 2. sv. války pobýval v USA a vytvářel asi nějaký svůj ideální jazyk. Od toho se dostávají k tomu, že na jazyku nezáleží a dále, že neexistuje žádný mluvčí, který mluví. Říká, že interpretace nebo překlad řeči ničí, co bylo sděleno a že nechce, by ho někdo interpretoval. Je tam i řeč o tom negování, ale kontext mi uniká. Nepřijde mi to cíleno na J. Krishnamurtiho. 4:20 mluví o tom, že když pozitivní cíle jako realizace nevyjdou, následuje negování. V polovině videa pan vysvětluje nedvojnost na příkladu stolu. Tvrdí, že aby stůl mohl existovat jako stůl, člověk se od skutečnosti musí oddělit a to samotné pojmenování stolu je "oko" (oddělený pozorovatel). Fungování a existence toho (stolu) není závislá na jeho pojmenování a slovu stůl. Také říká, že ta projevená pojmenovaná skutečnost doopravdy neexistuje, a že je to je vysvětlení odmítáno, protože je to tak jednoduché a tím nepřijatelné a intelekt k tomu není potřeba. Postřehl jsem tam i vtipnou manipulaci, kdy říká druhému, že ten druhý nepřijal to, co on říká, protože ho (jako mluvčího) ještě nepustil (stále, že žije s představou, že za těmi slovy a odpověďmi někdo skutečný je.)

Celkově mi to přijde jako takové pokojné filozofické klábosení v přátelské atmosféře.

honzam píše:

Trini píše:

Můžeš napsat, co tady říká? Mluvenému slovu skoro vůbec nerozumím, jen trochu psanému.

Z toho co rozumím, tak o J. Krishnamurtim přímo mluví jen na začátku. Zmiňuje tam, že v domě 2. sv. války pobýval v USA a vytvářel asi nějaký svůj ideální jazyk. Od toho se dostávají k tomu, že na jazyku nezáleží a dále, že neexistuje žádný mluvčí, který mluví. Říká, že interpretace nebo překlad řeči ničí, co bylo sděleno a že nechce, by ho někdo interpretoval. Je tam i řeč o tom negování, ale kontext mi uniká. Nepřijde mi to cíleno na J. Krishnamurtiho. 4:20 mluví o tom, že když pozitivní cíle jako realizace nevyjdou, následuje negování. V polovině videa pan vysvětluje nedvojnost na příkladu stolu. Tvrdí, že aby stůl mohl existovat jako stůl, člověk se od skutečnosti musí oddělit a to samotné pojmenování stolu je "oko" (oddělený pozorovatel). Fungování a existence toho (stolu) není závislá na jeho pojmenování a slovu stůl. Také říká, že ta projevená pojmenovaná skutečnost doopravdy neexistuje, a že je to je vysvětlení odmítáno, protože je to tak jednoduché a tím nepřijatelné a intelekt k tomu není potřeba. Postřehl jsem tam i vtipnou manipulaci, kdy říká druhému, že ten druhý nepřijal to, co on říká, protože ho (jako mluvčího) ještě nepustil (stále, že žije s představou, že za těmi slovy a odpověďmi někdo skutečný je.)

Celkově mi to přijde jako takové pokojné filozofické klábosení v přátelské atmosféře.

Díky, Honzame.

„Don't follow me, I'm lost.“ — U. G. Krishnamurti

https://beruhmte-zitate.de/autoren/u-g-krishnamurti/

vostal petr píše:

Jana píše:Řekla bych, že život se ve skutečnosti nedá dělit na nějaké duchovno a bezduchovno, i když se někdy jako bezduchý může jevit.

Jistě, život je vždy duchovní,

ale duchovno jsou převzaté znalosti,

zatímco bez - duchovno jsou tvé životní zkušenosti,

duchovno je tedy znalost,

bez- duchovno je zkušenost nevycházející z duchovní znalosti...

Láska je vždy začátek

ale zatímco člověk s rozpolcenou vůlí se o ni musí snažit,

člověk se sjednocenou vůlí ji má naprosto automaticky,

zatímco ten prvý o ní mluví a staví ji na obdiv, ten druhý o ní nemluví, nebot je to přirozená součást jeho života,

mluvit o ní je stejné jako mluvit o tom, že mám dvě ruce a jednu hlavu, vo tom přece nikdo nemluví...

vostal petr píše:

poučený

No dobře, já tedy rozhodně nejsem žádný poučený žák,

ale poučený tedy rozhodně jsem,

tak vím, že rozhodně není dobrý bejt poučeným žákem a lpět na pravidlech poučenosti...

Do proudu vstoupit, to jistě,

ale ne skrze náký poučování ...

vostal petr píše:....Mimochodem, karmický tělo se rozpouští docela jednoduchým způsobem,

na to je ovšem veškerá psychologie a i činnost ega krátká,

tady funguje pouze klid (respektivě světlo jak kdysi již před lety psala Polina)

Vona totiž existuje dvojí duchovnost,

jedna kdy si člověk skrze duchovno léčí svý komplexy, viz. Budhovo utrpení,

a druhá jenž je přirozeným vývojem ega a jeho zkušenostmi...

mnich Sarana píše:

vostal petr píše:Až mě budeš milovat jako Budhu

Co to znamená?

vostal petr píše:

Proč ses stvořil? Vypadá to, že proto, aby ses už nestvořoval. :what:
Trochu postavené na hlavu.
Na to bych nikdy věřit nedokázala.

To není na hlavu,

nejdřív se stvořil, ted se chce zase odtvořit,

ale páč zapomněl jak se stvořil, tak mu to odvořování moc nejde,

protože i když se chce odtvořit, tak co stvořil se naopak stále chce tvořit...

Takže chce to, co vlastně nechce...

Trini píše:Ale hlavně nebude úplně psychicky v pořádku.

Aby nevznikla mylná představa, že každý mnich musí být mimoň a exot odtržený od reality žijící povzneseně nad ostatní lidi. Tady je něco pro srovnání

vostal petr píše:Není věci, jež by nebyla Oním, tak jako není věci, jež by nebyla Tímto. Jako Ono se nevidí, uvědomuje se jen jako Toto. Proto tvrdím, že Ono vychází z Tohoto a Toto je závislé na Onom, což znamená, že Ono a Toto se rodí zároveň.
Tak je i zrození doprovázeno smrtí a smrt je doprovázena zrozením, nemožnost doprovází možnost a možnost nemožnost, jakmile se něco tvrdí, něco se popírá, neboli jak něco popíráme, už tím něco tvrdíme. Osvícený člověk proto nepůjde tou cestou a bude nazírat všechno z hlediska nebe. I on má Toto, ale Toto je zároveň Ono a každé Ono je mu současně Toto. Každé Ono u něho zahrnuje jednotu tvrzení i popírání, a tak je otázka, zda má ještě vůbec Ono a Toto, nebo je už nemá? Ten stav, v němž Ono a Toto už nestojí proti sobě, nazýváme osu Taa, ta osa zaujímá místo vprostřed kruhu, odkud odpovídá všemu a navěky, neboť každé její tvrzení je jedinou nekonečností, každé její popírání je jedinou nekonečností.
A proto jsem už prve řekl, že není nad to, užívat jasného rozumu

Docela užitečné je u citací uvádět zdroj.

Není věci, jež by nebyla Oním, tak jako není věci, jež by nebyla Tímto. Jako Ono se nevidí, uvědomuje se jen jako Toto. Proto tvrdím, že Ono vychází z Tohoto a Toto je závislé na Onom, což znamená, že Ono a Toto se rodí zároveň.
Tak je i zrození doprovázeno smrtí a smrt je doprovázena zrozením, nemožnost doprovází možnost a možnost nemožnost, jakmile se něco tvrdí, něco se popírá, neboli jak něco popíráme, už tím něco tvrdíme. Osvícený člověk proto nepůjde tou cestou a bude nazírat všechno z hlediska nebe. I on má Toto, ale Toto je zároveň Ono a každé Ono je mu současně Toto. Každé Ono u něho zahrnuje jednotu tvrzení i popírání, a tak je otázka, zda má ještě vůbec Ono a Toto, neboje už nemá? Ten stav, v němž Ono a Toto už nestojí proti sobě, nazýváme osou Taa, ta osa zaujímá místo vprostřed kruhu, odtud odpovídá všemu a navěky, neboť každé její tvrzení je jedinou nekonečností, každé její popírání je jedinou nekonečností. A proto jsem už prve řekl, že není nad to, užívat jasného rozumu!
(Čuang-c')
http://home.tiscali.cz/cz007332/cuang/cuang2.htm

Jana píše:Od chvíle, kdy je jasné, že Tvé pravé Já má hotovo a mé osobní já neexistuje, mám také hotovo.



http://www.poradnazdarma.cz/viewtopic.php?f=333&t=8573

Kdo má hotovo a předtím, když mu to ještě nebylo jasné, hotovo neměl ?

Trini píše:Malé já si může přečíst, jak realizovaní popisují realizaci a myslet si, že bude úplně stačit, když si ty popisy vezme za své a prohlásí, že si je uvědomilo a tím má hotovo. No, když myslí...

adiuv píše:

Jana píše:Od chvíle, kdy je jasné, že Tvé pravé Já má hotovo a mé osobní já neexistuje, mám také hotovo.



http://www.poradnazdarma.cz/viewtopic.php?f=333&t=8573

Kdo má hotovo a předtím, když mu to ještě nebylo jasné, hotovo neměl ?

Hotovo má pravé Já.

A dokud sami sebe považujeme za to, čím ve skutečnosti nejsme, tak tady může být přesvědčení, že tady existuje někdo skutečný, kdo hotovo nemá.

Nic píše:

adiuv píše:

Jana píše:Od chvíle, kdy je jasné, že Tvé pravé Já má hotovo a mé osobní já neexistuje, mám také hotovo.



http://www.poradnazdarma.cz/viewtopic.php?f=333&t=8573

Kdo má hotovo a předtím, když mu to ještě nebylo jasné, hotovo neměl ?

Hotovo má pravé Já.

A dokud sami sebe považujeme za to, čím ve skutečnosti nejsme, tak tady může být přesvědčení, že tady existuje někdo skutečný, kdo hotovo nemá.