Jednota s Ďáblem - na vlastní nebezpečí!

[vostalpetr]

Vidím, že se od vostalpetra už učí wuwei, je teprve na začátku a nemá to zdaleka tu energii, protože to nejde přímo od srdce a pořád v tom figuruje mysl. Je to ještě takové nemastné neslané:

To víš,

když někdo mine svůj talent,

a začne fungovat na negativních emocích, tudíž začne nahánět štěstí, nebo něco jiného pozitivního,

je s tím wu wei problém,

páč je v tom emočně zainteresován a chycen,

takže to nedokáže pustit a furt tlačí na pilu...

[vostalpetr]

Tvá mysl, Alajo, je velmi hloupá. Není jako mysl malého dítěte - nevinná a čistá.

Mysl dítě není nevinná a čistá,

je ovládána pudy a později karmický individuálním nasměrováním...

Stav štěstí je pro ni sice přirozeným stavem, jenže vo nějakým štěstí vůbec nic neví,

tudíž v něm nevidí nějaký zisk (jak tomu je u dospělých)

Z tohoto stavu volně přechází díky pudům snadno k pocitům neštěstí, dítě pláče jelikož má hlad, prdíky a jiné nepříjemné věci,

ve vteřině přejde ze stavu štěstí do stavu neštěstí a naopak...

Tedy za stavu meditativního přejde spontánně do stavu zaměření pozornosti koncentrace a opět stejně rychle zpět do stavu meditativního...

Což značí pouze to, že se dokáže rychle uvolnit ze stavu ztotožnění do stavu uvolnění, nemá ještě vybudovaná pevná ztotožnění jelikož

zde ještě není vytvořen pevný základ ke kterému by se ona ztotožnění mohla vztahovat, nevzniknul zde ještě individuální pocit "já"

který vzniká na podkladě ztotožnění s tělem




Nevinná a čistá by mohla být tak jedině mysl toho, kdo rozpustil všechny připoutanosti,

tedy jak karmické individuální nasměrování, tak i tu pudovou univerzální složku,

v případě dospělého pak především sexuální pud...



To že ty jsi blbka která je "ničím" ani v nejmenším neznamená že jsi rozpustila připoutanost k tělu,

ničím je člověk i ve spánku a je mu to hovno platný, nic tím nerozpustí, pouze spočívá ve stavu nevědomosti,

a když vystoupí z tohoto stavu opět začnou fungovat pudy a karma...


Být ničím je pouze stav meditace, stav osvícení naopak znamená že jsem Vědomí které je vědomé (bez uvědomování)

[armin]

Mysl dítěte není nevinná a čistá,

je ovládána pudy a později karmický individuálním nasměrováním...

Stav štěstí je pro ni sice přirozeným stavem, jenže vo nějakým štěstí vůbec nic neví,

tudíž v něm nevidí nějaký zisk (jak tomu je u dospělých)

Z tohoto stavu volně přechází díky pudům snadno k pocitům neštěstí, dítě pláče jelikož má hlad, prdíky a jiné nepříjemné věci,

ve vteřině přejde ze stavu štěstí do stavu neštěstí a naopak...

Tedy za stavu meditativního přejde spontánně do stavu zaměření pozornosti koncentrace a opět stejně rychle zpět do stavu meditativního...

Což značí pouze to, že se dokáže rychle uvolnit ze stavu ztotožnění do stavu uvolnění, nemá ještě vybudovaná pevná ztotožnění jelikož

zde ještě není vytvořen pevný základ ke kterému by se ona ztotožnění mohla vztahovat, nevzniknul zde ještě individuální pocit "já"

který vzniká na podkladě ztotožnění s tělem


Nevinná a čistá by mohla být tak jedině mysl toho, kdo rozpustil všechny připoutanosti,

tedy jak karmické individuální nasměrování, tak i tu pudovou univerzální složku,

v případě dospělého pak především sexuální pud...

Tohle je pěkně řečeno, vidím to podobně

[vostalpetr]

Ježíšova chyba je ovšem především v tom, že si myslel že ke štěstí (či osvícení) lze dojít na podkladě našich činů a záměrů,

a není jedinej kdo to takto viděl,

a představoval si jak se ego tou láskou rozpustí...

Ostatně, tenhle názor zde již roky prezentuje dobroserka Jana,

a jediné co lze vidět že se ego nerozpustilo ale naopak zblblo...


No zblblý ego je nakonec vcelku štastný ego, jen se musí držet pevně své víry, naděje a lásky,

což samozřejmě vyžaduje opakování "modlitby" aby se ego nevrátilo tam odkud vyšlo,

protože kdyby se vrátilo zpět, mohlo by začít blbnout ovšem na protikladnou stranu,

před čímž Ježíš varoval, nejspíš dobře věděl že od lásky k nenávisti není až tak daleká cesta...

[honzam]

https://www.vira.cz/texty/otazky-a-odpovedi/vecny-zivot-me-vubec-nelaka

Dobrý den.
zajímalo by mne, zda učení říkající, že víra v Boha otevírá člověku život věčný (kupř. Jan 3,16), je jaksi nutná podmínka křesťanské víry?
Nemohu se prozatím odpoutat od pocitu, že pokud člověk věří, že po tomto životě bude život věčný, vede ho to (nebo alespoň vést může) k určité ztrátě zodpovědnosti za "život časný", a za druhé ke ztrátě významu toho, že opravdu možná žijeme jen pro tento čas. Mám tím na mysli, ačkoli snad mohu říci, že věřím v Boha, že je mi vlastně nesmrtelnost lhostejná v tom smyslu, že skutečně cenný je pro mne tento život a rozhodování v té které aktuální chvíli tak, jak právě v tom okamžiku a situaci považuji za správné.
Je mé chápání životě věčného mylné? Co potom tedy opravdu znamená?

...
Problém začíná, když se ptáme, co to znamená pro nás jako lidi - jaké to tam bude a co z toho vyplývá pro náš pozemský život. Mám za to, že Tobě jde především o tuto rovinu.

Řada lidí si pod pojmem věčný život představí jakési nevábné záhrobí nebo aspoň věčnou nudu. Ježíš a jeho následovníci nás však v Novém zákoně ujišťují, že úděl lidí věrných Bohu bude tak nádherný, že si to zatím ani za mák nedokážeme představit.

Podstatou tohoto věčného života bude být s Bohem, naplno a definitivně. Kdo již zde na zemi usiluje o opravdový život v Boží blízkosti a podle jeho vůle, již v lecčems onu budoucnost předchutnává a lze si jen těžko představit, že by po takovém dovršení své pozemské pouti netoužil.
...
Je pravda, že pro dnešního člověka jsou některé články víry dost vzdálené a těžké na pochopení. Nicméně Tě chci ujistit, že pokud budeš pokračovat ve svém tázání a hledání s otevřenou hlavou i srdcem, s přibývající lidskou i křesťanskou zralostí si pod vlivem Boží milosti jistě osvojíš vše, co patří k autentické křesťanské víře včetně pravdy o věčném životě.

[Alaja]

dětská mysl je v ledasčem velmi vynalézavá (hlavně v tom, jak si co nejlépe ublížit....)

A proto potřebuje mít kolem sebe neustálý dozor někoho staršího, dospělého, rozumnějšího.... neboli hloupějšího

Ta nevinná děcka, když jsou bez dozoru, tak jsou fakt velmi vynalézavá...
Třeba: kdysi dávno, ještě za totáče, jsme často jezdili ven, autem. A jednou , někde v Bělé pod Bezdězem, nebo tam někde poblíž, jsme viděli děcka základkou povinná, jak si hrají u silnice podivnou hru . Partička mladistvých stála u silnice a čekala, až pojede auto. A když už bylo tak 15 - 20 metrů od nich, tak najednou někdo z nich přeběhl přes cestu. A zbytek měl prču z toho, jak kvílely brzdy u toho auta.....Tuhle hru by Jana těm neviňátkům jistě schválila....
Nebo..na sídlišti v Praze se jeden týden pořád ozývala poplašná zařízení u parkujících aut.....tak jsem se holt stala na chvíli pavlačovou drbnou a jala jsem se sledovat, o co jde. No - zjistila jsem, že to mají na svědomí opět děti ze základky...když si myslely, že nikdo nekouká, tak rozhýbaly některé auto k tomu houkání a zdrhly za roh paneláku....prostě děcka roztomilost sama, hlavně když spíš po noční....

O opařených batolatech ani nemluvím....pochybuji, že by ten hrnec na ně vylévaly rodiče. Jedni známí měli syna (já je potkala, až když ten syn byl dospělý)....v mládí na sebe takový hrnec s vařící vodou strhnul, když byly rodiče zaměstnáni něčím jiným v kuchyni...a následky si odnesl do té své dospělosti.....
Kdysi ještě dávněji, když jsem byla malá...byli jsme se koupat v rybníce, v Úštěku....hned kousek od kraje byl ve vodě schod.....stála jsem si tam na tom schodě, vodu jsem měla víc než po pás.....dál jsem nešla, ještě jsem neuměla plavat. Ale najednou se u nás objevilo nějaké menší dítě a sunulo s kolem nás dál do vody. Než jsem řekla dál nechoď, je tam hloubka, tak už to dítě tam bylo a začalo se topit....tak jsem sáhla a vytáhla ho na mělčinu...a jeho rodiče nikde poblíž nebyly....
Atd....

Ostatně Jana si dobře uvědomuje, kolik dětí leží v té nemocnici " z vlastní nevinnosti"......když vyloučíme ty, které mají nějakou nemoc, nebo jim někdo záměrně ublížil....

[honzam]

https://www.pastorace.cz/tematicke-texty/modlitba-za-deti

Modlitba za děti

Otče náš,
jsou venku a já je nemůžu chránit.
Čím jsou větší, tím méně můžu být s nimi.
Jdou si svými vlastními cestami
a mně nezůstává než je svěřit Tobě a snažit se jim rozumět a radit.
Dej jim dobré kamarády a přátele a také dobré dospělé kolem nich,
kterým by na nich záleželo.
Chraň je, aby se jim nestalo nic zlého, a samy aby nezavinily neštěstí.
Ochraňuj je, aby nedělaly nic nesprávného, když jsou samy mezi sebou.
Především dej jedno: aby se rády vracely domů,
aby se těšily na domov rodičů a aby ho milovaly.
Dej, aby se mi dařilo vytvořit tento domov
a náš rodinný krb milým a takový ho zachovat co nejdéle.
Jim dej, aby nemyslely na své rodiče se strachem ani tehdy,
když udělaly něco špatného.
Zachovej jim důvěru, že tento dům je pro ně stále otevřený
i přes všechny hlouposti, které udělaly.
Dej nám všem, aby jim náš domov ukazoval, co znamená být doma,
být u Tebe tam, kde Ty jsi doma, u stolu v tvém věčném království.
Amen.

[vostalpetr]

Podstatou tohoto věčného života bude být s Bohem, naplno a definitivně. Kdo již zde na zemi usiluje o opravdový život v Boží blízkosti a podle jeho vůle, již v lecčems onu budoucnost předchutnává a lze si jen těžko představit, že by po takovém dovršení své pozemské pouti netoužil.

Ach jo,

ten pud sebezáchovy nás fakt pěkně vovládá,
co jen představ si lidé vytvořili jen aby se zachránili,

a co jen představ bylo tak pěkně použito k ovládání ovcí a nahánění je pěkně do ovládnutelného stáda...

Podle mého názoru, představa muslimskýho ráje je vomoc lepší než ta křestanská, možná tam časem povolej i ten alkohol...

[honzam]

https://www.pastorace.cz/tematicke-texty/zdravas-kralovno-salve-regina

Zdrávas Královno - Salve Regina

Zdrávas Královno, matko milosrdenství,
živote, sladkosti a naděje naše, buď zdráva!

K tobě voláme, vyhnaní synové Evy,
k tobě vzdycháme, lkajíce a plačíce
v tomto slzavém údolí.
A proto, orodovnice naše,
obrať k nám své milosrdné oči
a Ježíše, požehnaný plod života svého,
nám po tomto putování ukaž,
ó milostivá,
ó přívětivá,
ó přesladká, Panno Maria!

[armin]

https://www.pastorace.cz/tematicke-texty/modlitba-za-deti

Modlitba za děti

Otče náš,
jsou venku a já je nemůžu chránit.
Čím jsou větší, tím méně můžu být s nimi.
Jdou si svými vlastními cestami
a mně nezůstává než je svěřit Tobě a snažit se jim rozumět a radit.
Dej jim dobré kamarády a přátele a také dobré dospělé kolem nich,
kterým by na nich záleželo.
Chraň je, aby se jim nestalo nic zlého, a samy aby nezavinily neštěstí.
Ochraňuj je, aby nedělaly nic nesprávného, když jsou samy mezi sebou.
Především dej jedno: aby se rády vracely domů,
aby se těšily na domov rodičů a aby ho milovaly.
Dej, aby se mi dařilo vytvořit tento domov
a náš rodinný krb milým a takový ho zachovat co nejdéle.
Jim dej, aby nemyslely na své rodiče se strachem ani tehdy,
když udělaly něco špatného.
Zachovej jim důvěru, že tento dům je pro ně stále otevřený
i přes všechny hlouposti, které udělaly.
Dej nám všem, aby jim náš domov ukazoval, co znamená být doma,
být u Tebe tam, kde Ty jsi doma, u stolu v tvém věčném království.
Amen.

Jo, děti, to je potenciální horor...
Závislejm matkám tedy nezbývá, než se modlit, aby to dobře dopadlo. Víra, láska a naděje...

Švagr například sázel a zřejmě stále sází a ze svých rodičů důchodců nejrůznějšími smyšlenkami - jako že mu jde o život, zdraví, nebo že přijde o práci, nebo o přítelkyni atd. atd. když on nezaplatí - tahá peníze. A podobným citovým vydíráním je dokonce, když už nemají, nutí (matku hlavně) aby se pro něj i zadlužili.
Je to zkrátka někdy radost, ty děti...

Hlavně je nerozmazlovat a nenechat se zotročit je moje rada
Kdyby na mne některé moje dítě s tímhle přišlo, hnal bych ho sviňským krokem. A to by bylo to nejlepší (pro ně), co v takové situaci dělat.
Moje děti to moc dobře vědí a vyciťují a tak se díky tomu snadno postavily na vlastní nohy a jsou teď v životě vztahově i finančně velmi úspěšné, šťastné a vděčné.

[honzam]

jsou teď v životě vztahově i finančně velmi úspěšné, šťastné a vděčné.

[vostalpetr]

Hlavně je nerozmazlovat a nenechat se zotročit je moje rada

No hlavně jim dopřát svobodu jednat samostatně a odpovídat si za svůj život,

tedy nečinit je závislými na sobě, to asi dělá dost lidem problémy,

nejdřív děti zotročí a pak se diví že děti když pak povyrostou pak si zotročí je...

[Nic]

Tvá mysl, Alajo, je velmi hloupá. Není jako mysl malého dítěte - nevinná a čistá.

Mysl dítě není nevinná a čistá,

je ovládána pudy a později karmický individuálním nasměrováním...

Stav štěstí je pro ni sice přirozeným stavem, jenže vo nějakým štěstí vůbec nic neví,

tudíž v něm nevidí nějaký zisk (jak tomu je u dospělých)

Z tohoto stavu volně přechází díky pudům snadno k pocitům neštěstí, dítě pláče jelikož má hlad, prdíky a jiné nepříjemné věci,

ve vteřině přejde ze stavu štěstí do stavu neštěstí a naopak...

Tedy za stavu meditativního přejde spontánně do stavu zaměření pozornosti koncentrace a opět stejně rychle zpět do stavu meditativního...

Což značí pouze to, že se dokáže rychle uvolnit ze stavu ztotožnění do stavu uvolnění, nemá ještě vybudovaná pevná ztotožnění jelikož

zde ještě není vytvořen pevný základ ke kterému by se ona ztotožnění mohla vztahovat, nevzniknul zde ještě individuální pocit "já"

který vzniká na podkladě ztotožnění s tělem




Nevinná a čistá by mohla být tak jedině mysl toho, kdo rozpustil všechny připoutanosti,

tedy jak karmické individuální nasměrování, tak i tu pudovou univerzální složku,

v případě dospělého pak především sexuální pud...



To že ty jsi blbka která je "ničím" ani v nejmenším neznamená že jsi rozpustila připoutanost k tělu,

ničím je člověk i ve spánku a je mu to hovno platný, nic tím nerozpustí, pouze spočívá ve stavu nevědomosti,

a když vystoupí z tohoto stavu opět začnou fungovat pudy a karma...


Být ničím je pouze stav meditace, stav osvícení naopak znamená že jsem Vědomí které je vědomé (bez uvědomování)

Záleží na úhlu pohledu, jak se říká: "Čistému vše čisté". Z absolutní úrovně poznání je mysl vždycky čistá, protože je prázdná, protože myšlenka sama o sobě je prázdná, není ničím skutečným, co by zobrazovalo Pravdu. Myšlenka se objeví a beze stopy zmizí jako sen. Proto v nejvyšší úrovni poznávání Pravdy není žádná připoutanost k mysli. Není k čemu.

Z té relativní úrovně poznání mysl malého dítěte je také čistá. Není tady žádná připoutanost k mysli. Dítě si o nikom nic nemyslí, nezajímá ho Tvá minulost, nedělá si starost s Tvou a dokonce ani se svou budoucností. Nezajímá ho politika, nemá problém s předsudky, nemá problém s Tvou barvou pleti, je mu jedno, jaké máš politické nebo náboženské vyznání, společenské nebo sociální postavení. Je mu jedno, jestli sám sebe řadíš mezi anarchisty nebo jakoukoliv jinou skupinu vyznavačů. Nemá problémy se svou přirozeností a se svými tělesnými projevy. Nepovažuje je za špatné a společensky nevhodné. Nemá problém s tím, co duchovňáci nazývají pudy a karma.
Je dokonale naladěno na spojení a v přítomnosti vědomě milující bytosti, která je aktuálně vědomě šťastná jen ze samotné existence dítěte, je to dítě také vědomě šťastné jen ze samotné existence. A nepochybně vědomě milující bytost, pokud je alespoň trochu rozumná, nenechá malé dítě o samotě s hřebíky a nechráněnou elektrickou zásuvkou.

[Alaja]

https://zena-in.cz/clanek/poltergeist-j ... ou-povinny

[Alaja]

https://www.dama.cz/clanek/petra-44-pre ... polepsovna

[Alaja]

https://cs.wikipedia.org/wiki/Diagnosti ... %C3%BAstav

[Alaja]

https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/27 ... chopatolog

[Alaja]

https://www.novinky.cz/domaci/clanek/v- ... laci-15433

[Alaja]

https://www.ctidoma.cz/historie/smutny- ... nedokazaly

[Alaja]

Nikdo mi dosud nevysvětlil, proč si děti na pískovištích s oblibou kradou hračky....a případně se i mlátí lopatičkami po hlavičkách, navzájem....podotýkám, že jsem to mockrát v Praze viděla (a jedno takové pískoviště jsem tam měla i pod okny a často se z něho ozývalo brečení dětí, co ještě moc mluvit neuměly a přesto měly s dalšími takovými malými dětmi konflikty) .....