Jednota s Ďáblem - na vlastní nebezpečí!

[honzam]

Sayaka je rozpolcená. Jednou říká to, potom zase pravý opak a nakonec je jí všechno jedno.

Tady zase o zákonu zachování štěstí a utrpení mluví i Kyoko.


https://animemotivation.com/sayaka-miki-quotes/

Sayaka.jpg (39.27 KiB) Zobrazeno 8580 krát

"Za všechno štěstí, které někomu přeješ, je někdo jiný prokletý stejně velkým utrpením."


https://weheartit.com/entry/213717457

Kyoko.jpg (23.49 KiB) Zobrazeno 8580 krát

"Zázraky nejsou zadarmo. Když si přeješ naději, vytvoří to rovnocennou beznaděj."

[Trini]

To si nejsem jistý, že to Sayaka neví. Určitě se projevuje tak, že je jí jedno, jestli bude mít černý Soul Gem.

Neví a je jí to jedno.

Kyubey chce zachránit vesmír pro všechny, aby se neproměnil v chaos.

Pro všechny ne. Lidstvo chce obětovat. Kdyby se Madoka stala čarodějnicí - jak si Kyubey přeje - tak by zničila celou planetu.

[armin]

Pro sichr si raději už skoro nic nepřeji. Co kdyby se to nevinné přání nedejbože splnilo ....do slova a do písmenka

Ano, to je zralost duše.
Nechci ani nikoho napravovat nebo měnit (podle svých představ).
Pokud jsem si něco přál, třeba když jsem ochutnal první ovoce sezony - jediné přání vždy bylo jediné - poznat Pravdu, ať je jakákoliv, i kdyby mně to mělo stát třeba život. A potažmo druhé - třeba při orgasmu, toto blaho nepatří mně, ať toto blaho - energie se ozve v ostatních bytostech se kterými jsme v hloubi jedno a probudí to v nich touhu po Pravdě...

[Trini]

Sayaka je rozpolcená. Jednou říká to, potom zase pravý opak a nakonec je jí všechno jedno.

Tady zase o zákonu zachování štěstí a utrpení mluví i Kyoko.

To ale neznamená, že takový zákon opravdu existuje, i když to tak někomu může připadat. Moje vlastní zkušenosti to nepotvrzují. Vnímám to jinak.

[Eva Nada]

Pro sichr si raději už skoro nic nepřeji. Co kdyby se to nevinné přání nedejbože splnilo ....do slova a do písmenka

Ano, to je zralost duše.
Nechci ani nikoho napravovat nebo měnit (podle svých představ).
Pokud jsem si něco přál, třeba když jsem ochutnal první ovoce sezony - jediné přání vždy bylo jediné - poznat Pravdu, ať je jakákoliv, i kdyby mně to mělo stát třeba život. A potažmo druhé - třeba při orgasmu, toto blaho nepatří mně, ať toto blaho - energie se ozve v ostatních bytostech se kterými jsme v hloubi jedno a probudí to v nich touhu po Pravdě...

Vim, ze to tak mas. Pravda, poznat Pravdu. Nic, nez Pravda. Co to pro tebe znamena, o cem to je v souvislosti s Zivotem? Pravda...

[Eva Nada]

Mozna by si to tema zaslouzilo nove vlakno. Zivot. Pravda. Pravda. Zivot. Ja a zivot. To a ono. Aby vsichni poznali Pravdu. Bez blizsiho priblizeni a hlavne PROCITENI, je to jen snuska intelektualnich blabolu. Kazdy ma pod tim neco jineho, jak je videt I na nasich diskuzich.

[honzam]

To ale neznamená, že takový zákon opravdu existuje, i když to tak někomu může připadat. Moje vlastní zkušenosti to nepotvrzují. Vnímám to jinak.

Minimálně v seriálu asi takový zákon existuje. Kyubey zachraňuje vesmír tím, že udržuje velké proměny štěstí a zármutku v chodu. Kdyby například Madoka proměněná v čarodějnici zničila Zemi a lidstvo, přinesla by jiným bytostem na jiných planetách mnoho štěstí a posunula vesmír k nižší entropii. Pokud úplně zaniklo štěstí a utrpení, zanikl by tím i vesmír. Aktivita Kyubeye ukazuje, že míra entropie klesá s nárůstem štěstí a utrpení a naopak.

[honzam]

Mozna by si to tema zaslouzilo nove vlakno. Zivot. Pravda. Pravda. Zivot. Ja a zivot. To a ono. Aby vsichni poznali Pravdu. Bez blizsiho priblizeni a hlavne PROCITENI, je to jen snuska intelektualnich blabolu. Kazdy ma pod tim neco jineho, jak je videt I na nasich diskuzich.

Život je nízká míra entropie a právě ta Kyubeyem podporovaná existence střídavých pocitů štěstí a utrpení. Kyubey tak vlastně zachraňuje život.

[Eva Nada]

Mozna by si to tema zaslouzilo nove vlakno. Zivot. Pravda. Pravda. Zivot. Ja a zivot. To a ono. Aby vsichni poznali Pravdu. Bez blizsiho priblizeni a hlavne PROCITENI, je to jen snuska intelektualnich blabolu. Kazdy ma pod tim neco jineho, jak je videt I na nasich diskuzich.

Život je nízká míra entropie a právě ta Kyubeyem podporovaná existence střídavých pocitů štěstí a utrpení. Kyubey tak vlastně zachraňuje život.

No, já ti jakosi nerozumím

Tady tomu jo:

http://www.jitrnizeme.cz/view.php?cislo ... 2009100027

[Eva Nada]

Myslela jsem, že k tomu něco napíše armin, ale on to "nemá", aby "to" dokázal přenést....

[honzam]

Život je věčná proměna štěstí a utrpení a věčná smrt ustání téhle proměny. Věčný život ve smyslu věčné blaženosti osvobozené od utrpení neexistuje. Všechny životy v blaženosti jsou vykoupené utrpením jiných životů. Blaženost a utrpení nejde oddělit od sebe sama a svého života a v závěru příběhu popsaná Jeníčkova myšlenka je vlastně chvilková smrt sebe sama, kdy se na okamžik vymanil z té proměny štěstí a utrpení, kdy zapomněl na své blaho a na chviličku se ho vzdal. Nirvána je v principu trvání tohoto okamžiku bez sebe sama, bez směřování k blaženosti, bez návratu k ní a bez její existence.

[armin]

Nirvána je v principu trvání tohoto okamžiku bez sebe sama, bez směřování k blaženosti, bez návratu k ní a bez její existence.

To je tvoje spekulace o "Nirváně", podobně jako mnozí spekulují o probuzených, o stavu probuzených.
To je slepá cesta. Hovění si ve zdánlivé vědomosti.
Až budeš v Nirváně, pak budou tvá slova cenná, velice cenná, budou-li vůbec nějaká.
Takhle je to jen žvanění na dané téma. Nebo snad ne?

[Alaja]

Nirvána je když....

https://www.youtube.com/watch?v=waCHfy6muyE

[honzam]

Nirvána je v principu trvání tohoto okamžiku bez sebe sama, bez směřování k blaženosti, bez návratu k ní a bez její existence.

To je tvoje spekulace o "Nirváně", podobně jako mnozí spekulují o probuzených, o stavu probuzených.
To je slepá cesta. Hovění si ve zdánlivé vědomosti.
Až budeš v Nirváně, pak budou tvá slova cenná, velice cenná, budou-li vůbec nějaká.
Takhle je to jen žvanění na dané téma. Nebo snad ne?

Samozřejmě, že to není žvanění. Je to hledání společného porozumění s Evou. Jestli se chceš přidat, tak tomu okamžiku, co měl v závěru příběhu Jeníček, se říká satori. Chci tím zdůraznit, že není důležité nebe, nějaké obchodovaní se spásou nebo požitky v podobě sladkostí. Důležitý je ten okamžik na závěr, protože ten samotný je už chvilkovým vysvobozením z otroctví blaženosti a utrpení a ne jen nějakým bohulibým činem přinášejícím sladkou nebeskou odměnu.

[armin]

Nirvána je v principu trvání tohoto okamžiku bez sebe sama, bez směřování k blaženosti, bez návratu k ní a bez její existence.

To je tvoje spekulace o "Nirváně", podobně jako mnozí spekulují o probuzených, o stavu probuzených.
To je slepá cesta. Hovění si ve zdánlivé vědomosti.
Až budeš v Nirváně, pak budou tvá slova cenná, velice cenná, budou-li vůbec nějaká.
Takhle je to jen žvanění na dané téma. Nebo snad ne?

Samozřejmě, že to není žvanění. Je to hledání společného porozumění s Evou. Jestli se chceš přidat, tak tomu okamžiku, co měl v závěru příběhu Jeníček, se říká satori. Chci tím zdůraznit, že není důležité nebe, nějaké obchodovaní se spásou nebo požitky v podobě sladkostí. Důležitý je ten okamžik na závěr, protože ten samotný je už chvilkovým vysvobozením z otroctví blaženosti a utrpení a ne jen nějakým bohulibým činem přinášejícím sladkou nebeskou odměnu.

Já rád přeháním. Takže to není úplně žvanění, ale mohlo by se jím snadno stát. Kterou Evu zmiňuješ? Trini je Eva? Nebo kdo?

[honzam]

Já rád přeháním. Takže to není úplně žvanění, ale mohlo by se jím snadno stát. Kterou Evu zmiňuješ? Trini je Eva? Nebo kdo?

Eva Nada. Dala sem v reakci odkaz na příběh, kterému rozumí, tak jsem jí začal psát, jak mu rozumím já. To Ty jsi začal žvanit a udělal jsi to vědomě a schválně, abys ji chránil, protože je Ti cenná. Zapomněl jsi, že tady je to na vlastní nebezpečí.

Příběh chce ukázat Boha v jakémsi kýčovitém podobenství jako cukrářku prodávající sladkosti a píše o nějakém tajemství, jak se k těm sladkostem dostat. Jako šedá matka samozřejmě nemůžu s takovými nesmysly vydávanými za moudrý příběh souhlasit, ale nemá smysl to hned označit za blábol, je lepší tam pro Evu najít nějaký průnik.

http://www.jitrnizeme.cz/view.php?cisloclanku=2009100027

Ze všech úst najednou se ozývalo: „Medový koláč! Šneky! Vídeňský koláč! Cukrové špalíčky! Bismarckovy bonbony!“
„To všechno jste si rozmyslely během toho okamžiku, než sem přišla,“ řekl Rasmus. „Vidíte, tady to máte! Nemyslely jste na Dortu, nýbrž jen na to, co měla v koši a co vy samy byste chtěly. Dnes nebude z obchodu nic, Dorto.“
Dorta odcházela a děti se za ní zahanbeně dívaly. „To je ale škoda,“ vyslovil Jeníček společnou myšlenku.

Kdyby byl Rasmus buddhista, řekl by dětem, že z touhy vzniká zklamání a utrpení. Podle mne je to tajemství o tom, že se radosti rodí zármutek a ze štěstí utrpení.

[Alaja]

S tím Bohem je to asi stejné, jako s povídačkami pro děti o tom, jak se narodili....samé, že je to nepopsatelné, jedinečné, uchvacující, což pochopitelně znamená, že si každý z těch hledajících vytvoří ve své mysli jinou "metu", co touží, aby jednou nalezl....


Ale třeba se jim to jednou splní, že se jim jejich sen zhmotní.
A kvůli vysněnému obrazu Boha velmi snadno minou skutečnou boží podobu (jako něco fuj, něco umělohmotného, něco nepatřičného, něco ďábelského....)

[honzam]

http://www.jitrnizeme.cz/view.php?cisloclanku=2009100027

„To ale jistě není pravda, že by lidé nemohli věnovat Bohu ani jediný okamžik,“ přemítal Mads.
„Myslíte snad, že byste to uměly?“ otázal se Rasmus.
„Umíme!“ volaly jeden přes druhého. „To přece znamená na okamžik zapomenout na sebe sama!“

To v důsledku znamená i zapomenout na svou jednotu s Bohem ...

JÁ -> blaženost -> touha po blaženosti -> touha po smyslových požitcích -> utrpení

Podstata považovaná v advaitovém pojetí za Boha je takto příčinou utrpení bytostí. K odstranění utrpení je potřeba vykořenit advaitový zdroj blaha existence sebe sama. Když se tak stane, mysl se stane svobodnou od štěstí a utrpení. Když mysl nazvu Bohem, tak Buddha dosáhl toho, že odstraněním sebe sama osvobodil Boha zotročeného jím samotným.

[honzam]

Tak, děti, teď víte, že věčný život je tady dole. Vznáší se kolem dokola ve vzduchu. Každý z vás ho může dosáhnout. A kdo ho prožije, nemá již žádné pochybnosti. Ví, že je to dech, který vdechuje.
Myslíte, že něčemu z tohoto příběhu rozumíte?“

[Eva Nada]

Hlídáme celý týden vnoučata, tak nemám na plkání čas

Ale..., jak vnímám já to "tajemství"...., nebo jak jsem ten příběh procítila se svým vnímáním, vyciťováním je, že tím tajemstvím je Život sám.... krásně je to zobrazeno právě ve slovech, které jsi honzame vypíchl - je tady na zemi ( ne někde na obláčku), v přítomnosti, tam, kde jsi ty (já...) plně přítomni (to znamená i "země" není opakem nebo protipólem nebe (máš to hodně rozdělené právě na protipóly - štěstí - utrpení....), ale je to místo, kde jsi plně přítomen.... je to Dech Boží... dech, který vdechuješ...., bez "dýchání" a to i doslova, jsi mrtev.... Dech Boží je život věčný.... první esencí tohoto Dechu je Láska, no, já bych řekla že Vděčnost v radosti.... ale opět, ne jako extáze, hlasitá, okázalá, ale tichá, ne zaměřená směrem ven, potřebující publikum, odezvu, ale tichá, spočívající sama v sobě.... to je to, že již nemáš žádné pochybnosti..., žádné...



Ahoj armine, tak já jsem ti cenná, ju? No, kdysi měl tendenci i jáčko mě chránit..., ale souhlasím s honzamem, každý jsme zde (nejen na inspiruj) na vlastní nebezpečí...a hlavně zodpovědnost...

Tož tak, jdu si nalít trocha toho čistého vína....