Jednota s Ďáblem - na vlastní nebezpečí!

Re: Jednota s Ďáblem - na vlastní nebezpečí!

Příspěvekod Alaja » ned 01. zář 2019 15:15:14

Jen jestli to stihneš.... :donknow:
Proti záři neomezeného prostoru jsou i ty nejkrásnější zážitky neúplné...
Uživatelský avatar
Alaja
 
Příspěvky: 5678
Registrován: stř 09. zář 2015 10:07:22
Poděkoval: 289
Poděkováno: 404-krát v 388 příspěvcích

Re: Jednota s Ďáblem - na vlastní nebezpečí!

Příspěvekod honzam » ned 01. zář 2019 15:41:34

Alaja píše:Jen jestli to stihneš.... :donknow:

Nemám důvod něco ničit.
E PLURIBUS UNUM
Uživatelský avatar
honzam
 
Příspěvky: 2923
Registrován: pon 13. zář 2010 16:09:02
Poděkoval: 63
Poděkováno: 127-krát v 120 příspěvcích

Re: Jednota s Ďáblem - na vlastní nebezpečí!

Příspěvekod armin » ned 01. zář 2019 17:01:03

Co se toho Ďábla týká, zase jeden inspirativní příběh:
Nastávalo nové jaro, pestré a vonící, hýřící vodami tajícího sněhu a ledu, bohaté horskými kvítky a jejich líbeznou vůní, opájející čirým, průzračným vzduchem.

Umírající však o tom sotva věděl. S námahou ve své kamenné sluji rozpoznával jen změnu dne a noci. Slabostí nevydržel sedět ani v ásaně. Lehl si proto na zbytky suché trávy a zavřel oči.

Tu měl náhle silný dojem, že není v jeskyni sám. Rozhlédl se. Neviděl nikoho. Zavřel opět unavená víčka a v tom znovu pocítil mocný psychický náraz něčeho strašlivého. S nesmírným úsilím vytřeštil zraky do tmy a náhle ho spatřil. V dálce uvnitř samotné hory jakoby v nejzazších tajemných hlubinách skalního masivu ohnivě zasvitly dva zelené body.

Otřásl se hrůzou. Přichází. Věděl, kdo přichází, ale nechtěl to vědět, vzpíral se tomu, ale přece to věděl a věděl také, že i on o něm ví, že o něm vždycky věděl, že na něj ani na vteřinu nezapomněl. Přichází právě teď, v pravou chvíli pro velmi snadnou kořist. Dvě oči bez víček se zeleně zablýskly z bezedné kamenné tmy. Nyní již byly blíže než prve, ohnivé, a přece vražedně chladné a strašné na pohled jak pozorovaly umírajícího jógina. Dvě tvrdé zornice krvelačné šelmy, nemilosrdně se ve tmě lesknoucí svou zlobou.

Tělem projela znovu nesmírná hrůza jako náhlý blesk a zmateně se usadila kdesi v okolí srdce. Chtěl se začít modlit, aby ji zahnal, chtěl volat Mistra na pomoc, ale nešlo to. Jako zhypnotizován musel hledět do těch dvou neúprosných zraků, příšerných a zlobných, o nichž věděl jen tolik, že nepatří žádnému z lidských ani zvířecích tvorů, ale samotnému ďáblu, králi všech ďáblů, Velikému Zelenému Zlu.

"Zadong Murnag, Zadong Murnag," pomyslel si Töpaga, šílený strachem.

Ale sotvaže v duchu vyslovil tu myšlenku, zlé oči prorazily náhle skalní stěnu a ocitly se v jeskyni v těsné blízkosti jeho hlavy a s nimi celý ten pekelný tvor.

"Volal jsi mne? Zde jsem!" řekl hlas, znějící jako praskání skal. "Konečně...! Však to také trvalo..." dodal jízlivě.
Töpaga se odsunul až ke skalní stěně, dál už nemohl. Nemohl však také odtrhnout oči z té příšery a věděl, že nyní nebude moci myslet na nic jiného, než na co myslí ona. Snažil se proto opět zavřít oči, ale přesto ji stále viděl.

"Nevolal jsem tě. Proč bych tě volal?" podařilo se mu konečně vyrazit z vyschlého hrdla.

"Ovšemže, proč bys mě volal? Jsem přece stále zde. To jen pro ta tvoje odporná duchovní cvičení, pro ty tvoje šílené koncentrace jsem ti byl dočasně neviditelný. Ale teď už to bude lepší. Teď budeme stále spolu, tak jako kdysi... pamatuješ?"

Ta krutá slova jakoby vrátila umírajícímu poslední zbytek odvahy a sil.

"Nebudeme spolu!" odvážil se odporovat příšeře do očí.

A tu poznal, že tímto odporem nad ní nečekaně a definitivně zvítězil.

"Nebudeme už nikdy spolu!" opakoval.

Křičel to ze všech zbylých sil. "Nikdy! Nikdy! Slyšíš? Už nikdy, neboť jsem se tě už navždy zřekl. Rozumíš? Navždy! Navždy!" volal a řval jí to nyní přímo do očí.

Příšera couvla.

"Ale, ale, proč bys to dělal, bláhový? Ty se svou odvahou? Ty se svými nádhernými přírodními silami? Se svou vůlí? Staneš se vládcem mezi námi všemi, mistrem zvrácených existencí, králem a pánem nade vším, co si jen budeš přát..."

"Dost," řekl Töpaga. "Namáháš se marně, naprosto zbytečně..."

"Nikdy se nenamáhám zbytečně," řekl přízrak. "Však ještě uvidíme. Ale to není to, co jsem ti přišel říci..."

"Co tedy ještě chceš!?"

"Že není žádné Absolutno," řekla příšera suše a opět to znělo jako drcení skal. "A Pravda že je jenom prázdný žvást. Soucit a láska, hlouposti pro děti. Nic takového ve skutečnosti není, Töpago. To tvoje slepá víra tě kdysi zklamala a tvůj Mistr se mýlil. Co má nějakou cenu, je jedině síla. Síla je pohyb. Klid, to je nesmysl. Pohyb je boj a hrůza a strach. Jen smrt pohltí všechno, cožpak to necítíš? Až v tobě vyschne tenhle tupý mozek, pak přece bude všemu konec. Všemu! Že má Absolutno věčný život? Jakýpak život, kde není nic a nikdo, jen směšná agonie bez konce. Je-li kdo pánem přírody, pak je to smrt a já jsem SMRT, jak víš, jak nejlíp víš ty sám, jenž jsi tolikrát s mou pomocí vraždil..."

"Dost, už dost! Co vlastně ode mne chceš?" sípal Töpaga, který zase ztrácel svou jistotu.

"Sejdi tam dolů, dokud máš ještě možnost! U Maun Survur, u jezera Manasrovaru, jak víš, jsou pěkné gönpy a sýpky plné jídla a dobrého pití dost a dost, pod nimi dole čisté vesnice s hojností dobré campy a vonícího másla a masa, nacpi si jimi břicho, až ti bude praskat, nacpi si je, nebo v tom zuboženém těle život pohasne. A hlavně... zažeň od sebe ty bludné mátohy, ty nesmyslné prý duchovní cviky, až zalezou jak vypráskaný pes. Stačí ti, co už víš, co máš, co dovedeš. To samo ti přinese schopnost užívat, využít mocných sil, budeš-li ovšem živ. Pak bys je mohl použít tam dole, ty hloupý, pro sebe! Za zlato je budeš prodávat, za zlato je vyměníš tam dole, bohatě vyměníš. Žij za ně, užívej! Zlato je přece vskutku dobrá věc, cožpak to nechápeš? Copak je jóga uměním pro hlupáky? Jaké to máš už nyní nádherné, přenádherné síly k páchání zla! Zlo, ano zlo - jenom se tolik nediv, dnes ti to můžu říci už naplno - má ve světě ještě nějakou cenu. Či snad znáš někoho, kdo platí víc než ten, kdo je dost zlý, aby ovládal druhé?"

Ale Töpaga se už zase ovládl a nabyl nové odvahy a síly a rozvahy. Teď věděl, na čem je, a věděl, s mým má tu čest.

"Jdi, jen jdi," řekl klidně a skoro přátelsky. "Jdi už konečně pryč, Zelený. To je jen blábolení, výplod chorého, neduživého mozku."

Ale přízrak nezmizel.

"Jsi silný, Töpago", zasípal s obdivem. "Pojď, budeme spojenci. Obdivuji tvou sílu, úžasnou sílu, úžasnou sílu vůle a mládí... Pojď, budeš věčně mlád, budeš-li chtít... budeš jako já," šeptal tajemně. "Nejvyšším bohem zvrácených rozkoší... a ty bys chtěl, bloude, klid? Ubohý, bídný klid?"

Töpaga mlčel a jen ho pozoroval.

"Tvojí bohové mlčí? Anebo přijímáš? Prodloužím tvůj život o sto, o dvě stě let, to už přece něco je, Töpago, souhlasíš? Nu, podej mi svou ruku. Kvůli malé kapce krve, jediné kapičce té rudé tekutiny."

"A pak?"

Zlé oči se zploštily v proužky zelenavého světla.

"Pak? Pak budeme stále spolu, vždy znovu a znovu a v nových proměnách... tak jako s miliony ostatních..."

"S oprátkou na krku a veden bosý po žhavých železech..." řekl klidně Töpaga. "Prohlédl jsem tě, Zelený, už s tebou nepůjdu. Přišel jsem sem pro Světlo Svobody a Nejvyšší Inteligence už můj postoj přijala. Utvrdila mne v tom, že je to ONA, kdo bude vykonávat všechnu práci za mne, kdo bude skrze mne jednat, hovořit a pracovat, a proto tě už nepotřebuji. Ona mne osvobodila od posledních zbytků touhy, pýchy a hněvu a naplnila mne poznáním Jednoty. Tak ve mně nalezla své svaté ohnisko, chápeš to, ty malý, prohnaný ubožáku, který si myslíš, že jsi silný...? Chápeš to, Zelený?"

"A nechala tě chcípnout a žrát jen kamení... che, che!"

"Ne, ještě ne, ještě jsem nezemřel. Nejvyšší Inteligence má dost možností uživit své dítě i mezi kamením, když bude chtít, aby ještě žilo... A nebude-li chtít, bude to zas jen její, jen její svatá vůle..."

Zelený přízrak začal ztrácet půdu pod nohama. Bylo to, jako by se rozplýval ve vzduchu.

"Ty, Zelený, nyní ale pro všechny časy zmiz!" řekl rozhodně Töpaga. "A nikdy víc už se mi neobjevuj. Poroučím ti to, rozumíš, ty červe. Neboť je věru třeba k dokončení všech věcí už jenom to, abys ty, právě ty ještě zmizel. Ty, právě ty, Zelený Bazilišek, Zadong Murnag, jenž nejsi nikdo jiný než vlastní, staré, nízké a prohlédnuté "já", ty, bytost klamná, bytost zbloudilá a přízrak pradávných a mrtvých nadějí..."

A jógin zavřel oči a víc se o svoji vidinu nestaral. Otevřel je opět, až když jasný paprsek bílého dne východem slunce zazářil do jeskyně. Byl opět sám.


Úryvek z knihy Milarepa, Eduard Tomáš
Uživatelský avatar
armin
 
Příspěvky: 2023
Registrován: pát 11. zář 2015 10:58:43
Poděkoval: 33
Poděkováno: 70-krát v 66 příspěvcích

Následující uživatelé by rádi poděkovali uživateli armin za tento příspěvek:
honzam

Re: Jednota s Ďáblem - na vlastní nebezpečí!

Příspěvekod Alaja » ned 01. zář 2019 18:03:35

Proč vlastně jsou popisy těch ďáblů v duchovní literatuře v barvě zelené? Například...Gustav Meyrink...


A když se při meditaci (v savikalpě) vidí oči, které nejsou zelené, ale černobílé, průsvitné...tak ty patří komu? Také ďáblu? :donknow:
Proti záři neomezeného prostoru jsou i ty nejkrásnější zážitky neúplné...
Uživatelský avatar
Alaja
 
Příspěvky: 5678
Registrován: stř 09. zář 2015 10:07:22
Poděkoval: 289
Poděkováno: 404-krát v 388 příspěvcích

Re: Jednota s Ďáblem - na vlastní nebezpečí!

Příspěvekod honzam » ned 01. zář 2019 18:21:44

Díky za příběh. Mám zelené oči. :)
E PLURIBUS UNUM
Uživatelský avatar
honzam
 
Příspěvky: 2923
Registrován: pon 13. zář 2010 16:09:02
Poděkoval: 63
Poděkováno: 127-krát v 120 příspěvcích

Re: Jednota s Ďáblem - na vlastní nebezpečí!

Příspěvekod Nic » ned 01. zář 2019 19:28:05

honzam píše:Mám zelené oči. :)


Bez rohů je máš hnědé.
Nic
 
Příspěvky: 1724
Registrován: úte 07. čer 2016 15:14:14
Poděkoval: 74
Poděkováno: 17-krát v 17 příspěvcích

Re: Jednota s Ďáblem - na vlastní nebezpečí!

Příspěvekod Nic » pon 02. zář 2019 6:41:27

honzam píše:
Nic píše:A když by se už měla sčítat existence s neexistencí, tak

Existence (1) + neexistence (0) = sat-čit-ánanda (1)

Jenže Buddha učil střední cestu, takže bys to měla průměrovat. :) (1+0) / 2 = 0,5
Advaitová cesta je cesta za extrémem (k Bohu), takže výsledkem pravděpodobně může být extrém v podobě nějakého dokonalého Bytí. Střední cesta konverguje do průměru, takže její výsledek bude jiný.


Zkoumala jsem to a nejde to zprůměrovat. Nulu, když rozdělíš na polovinu, tak máš pořád nulu a stejně tak nekonečno, když rozdělíš na polovinu, tak máš pořád nekonečno.
Sat-čit-ánada je stejně nekonečnou záležitostí, jako bezpodmínečná láska. Milující matka možná mezi dvě děti rozdělí svůj čas, svou péči, pozornost, ale její láska se k jejímu dítěti narozením dalšího potomka nezmenšuje. Vždycky je ve vědomí lásky existence bezpodmínečně milovaného štěstím, blahem, krásou, dokonalostí.

Prázdnota je klidem, který nerozdělíš na polovinu, půl klidu už není klid. Nicméně Bytí si s ne-bytím nijak nepřekáží. Ten klid prázdnoty sat-čit-ánandu neopouští.

Jen uvnitřnění pozornosti hlouběji v prázdnotě je možná víc tím klidem s příchutí blaha, než blaho s příchutí klidu.

:D
Nic
 
Příspěvky: 1724
Registrován: úte 07. čer 2016 15:14:14
Poděkoval: 74
Poděkováno: 17-krát v 17 příspěvcích

Re: Jednota s Ďáblem - na vlastní nebezpečí!

Příspěvekod Trini » pon 02. zář 2019 8:05:48

Alaja píše:Proč vlastně jsou popisy těch ďáblů v duchovní literatuře v barvě zelené? Například...Gustav Meyrink...




No, hlavně že není zelenkavá.

To je zelená barva?! To je zelenkavá! :lol:



I když - pokud si dobře vzpomínám :donknow: - tak v knize Krvavá lázen od Mika Waltariho měla jedna žena, kterou upálili jako čarodějnici, zelenkavé oči.
Uživatelský avatar
Trini
 
Příspěvky: 5107
Registrován: úte 25. říj 2011 16:26:14
Poděkoval: 330
Poděkováno: 111-krát v 100 příspěvcích

Re: Jednota s Ďáblem - na vlastní nebezpečí!

Příspěvekod Alaja » pon 02. zář 2019 14:17:35

Nic píše:Prázdnota je klidem, který nerozdělíš na polovinu, půl klidu už není klid. Nicméně Bytí si s ne-bytím nijak nepřekáží. Ten klid prázdnoty sat-čit-ánandu neopouští.


Není Prázdnota jako Prázdnota...:-) Ta "duchovňácká" Prázdnota je zcela přecpaná, víc se do ní nevejde.....jen to holt není běžným zrakem vidět (ani v savikalpě).....

Není Nekonečno jako Nekonečno....:-) Jsi-li ponořený v Nekonečnu, jeho hranice tak nějak nevidíš...jsou pro tebe neviditelné...kdesi daleko v nekonečnu...

Zářivé Nekonečno, známé z meditací, má kupodivu kdesi v nekonečnu své hranice...:-D Hranici zářivého Nekonečna spatříš pouze z oblastí na jeho hranici.....

A to nezářivé černo-černé Nekonečno, v kterém si právě plave kraula ono naše zářivé Nekonečno, je nekonečně větší, obsáhlejší, než ten osamělý zářivý nekonečný plavec....o tom černém Nekonečnu by se dalo teprve psát, že je to pravé Nekonečno. I když....kdo ví, třeba i ono má někde v nekonečnu své hranice.... :P
Proti záři neomezeného prostoru jsou i ty nejkrásnější zážitky neúplné...
Uživatelský avatar
Alaja
 
Příspěvky: 5678
Registrován: stř 09. zář 2015 10:07:22
Poděkoval: 289
Poděkováno: 404-krát v 388 příspěvcích

Re: Jednota s Ďáblem - na vlastní nebezpečí!

Příspěvekod Nic » pon 02. zář 2019 15:46:03

Alaja píše:
Nic píše:Prázdnota je klidem, který nerozdělíš na polovinu, půl klidu už není klid. Nicméně Bytí si s ne-bytím nijak nepřekáží. Ten klid prázdnoty sat-čit-ánandu neopouští.


Není Prázdnota jako Prázdnota...:-) Ta "duchovňácká" Prázdnota je zcela přecpaná, víc se do ní nevejde.....jen to holt není běžným zrakem vidět (ani v savikalpě).....

Není Nekonečno jako Nekonečno....:-) Jsi-li ponořený v Nekonečnu, jeho hranice tak nějak nevidíš...jsou pro tebe neviditelné...kdesi daleko v nekonečnu...

Zářivé Nekonečno, známé z meditací, má kupodivu kdesi v nekonečnu své hranice...:-D Hranici zářivého Nekonečna spatříš pouze z oblastí na jeho hranici.....

A to nezářivé černo-černé Nekonečno, v kterém si právě plave kraula ono naše zářivé Nekonečno, je nekonečně větší, obsáhlejší, než ten osamělý zářivý nekonečný plavec....o tom černém Nekonečnu by se dalo teprve psát, že je to pravé Nekonečno. I když....kdo ví, třeba i ono má někde v nekonečnu své hranice.... :P


Skrz filtr mysli je možné nalézat rozmanitost, rozdílnost,

v čistém poznání bez filtru mysli je vše Jedním.
Nic
 
Příspěvky: 1724
Registrován: úte 07. čer 2016 15:14:14
Poděkoval: 74
Poděkováno: 17-krát v 17 příspěvcích

Re: Jednota s Ďáblem - na vlastní nebezpečí!

Příspěvekod Alaja » pon 02. zář 2019 15:53:57

Nic píše:
Alaja píše:
Nic píše:Prázdnota je klidem, který nerozdělíš na polovinu, půl klidu už není klid. Nicméně Bytí si s ne-bytím nijak nepřekáží. Ten klid prázdnoty sat-čit-ánandu neopouští.


Není Prázdnota jako Prázdnota...:-) Ta "duchovňácká" Prázdnota je zcela přecpaná, víc se do ní nevejde.....jen to holt není běžným zrakem vidět (ani v savikalpě).....

Není Nekonečno jako Nekonečno....:-) Jsi-li ponořený v Nekonečnu, jeho hranice tak nějak nevidíš...jsou pro tebe neviditelné...kdesi daleko v nekonečnu...

Zářivé Nekonečno, známé z meditací, má kupodivu kdesi v nekonečnu své hranice...:-D Hranici zářivého Nekonečna spatříš pouze z oblastí na jeho hranici.....

A to nezářivé černo-černé Nekonečno, v kterém si právě plave kraula ono naše zářivé Nekonečno, je nekonečně větší, obsáhlejší, než ten osamělý zářivý nekonečný plavec....o tom černém Nekonečnu by se dalo teprve psát, že je to pravé Nekonečno. I když....kdo ví, třeba i ono má někde v nekonečnu své hranice.... :P


Skrz filtr mysli je možné nalézat rozmanitost, rozdílnost,

v čistém poznání bez filtru mysli je vše Jedním.


:D
V čistém Poznání se ti nakonec objeví to, co jsem psala výše. To, co píšeš ty, je jen to, co je filtrováno tvou myslí... :D
Ale hlavní je, že jsi spokojená.

:jingjang:
Proti záři neomezeného prostoru jsou i ty nejkrásnější zážitky neúplné...
Uživatelský avatar
Alaja
 
Příspěvky: 5678
Registrován: stř 09. zář 2015 10:07:22
Poděkoval: 289
Poděkováno: 404-krát v 388 příspěvcích

Re: Jednota s Ďáblem - na vlastní nebezpečí!

Příspěvekod Trini » pon 02. zář 2019 17:28:03

Od Vostalpetra:

Vostalpetr píše:

................................................................................................................................................................................................
"Ty, Zelený, nyní ale pro všechny časy zmiz!" řekl rozhodně Töpaga. "A nikdy víc už se mi neobjevuj. Poroučím ti to, rozumíš, ty červe. Neboť je věru třeba k dokončení všech věcí už jenom to, abys ty, právě ty ještě zmizel. Ty, právě ty, Zelený Bazilišek, Zadong Murnag, jenž nejsi nikdo jiný než vlastní, staré, nízké a prohlédnuté "já", ty, bytost klamná, bytost zbloudilá a přízrak pradávných a mrtvých nadějí..."
.............................................................................................................................................................................................................

No jo, já už tedy mizím,

ale ještě předtím jsem se tě chtěl zeptat, kde že si byl v posledních deseti letech ???

Vypadá to, že jsi spal hlubokým spánkem Šípkový Růženky,

Nebo snad že bys mě chtěl tím příběhem poštouchnout, jak je tvým voblíbeným zvykem ???


.................................................................................................................................................................................................
Proč vlastně jsou popisy těch ďáblů v duchovní literatuře v barvě zelené? Například...Gustav Meyrink...
.................................................................................................................................................................................................
Nejspíš proto,

(protože autoři opisují jeden vod druhýho)

protože jsou zabarveni barvou čakry, v které "sídlí"

Jedinej poučnej film o superzeleným je Pátý element,

kde nakonec hlavní hrdina zjistí, že toho strachy podělanýho suprzelenýho podělánka

kterýho poslal do háje (zelenýho),

secsakra potřebuje, páč bez něj se pátej element jaksi nekoná....

Nejspíše to bude tím, že vše co ze zdroje vyšlo se do něj také jaksi musí vrátit,

páč i démon je (vydělené) Já...

Takže kam by asi tak měl ten démon zmizet ???




PS.
Tak a mizím zelenáči....

Neseď doma, nechoď do lesa, ale rozpoznávej mysl kdekoli jsi. Pokud někdo spočívá v kompletním osvícení, kde je pak samsara, kde je nirvana? - Milarepa





:)
Uživatelský avatar
Trini
 
Příspěvky: 5107
Registrován: úte 25. říj 2011 16:26:14
Poděkoval: 330
Poděkováno: 111-krát v 100 příspěvcích

Re: Jednota s Ďáblem - na vlastní nebezpečí!

Příspěvekod honzam » pon 02. zář 2019 20:23:43

Nic píše:
honzam píše:Mám zelené oči. :)


Bez rohů je máš hnědé.

Budu si muset sehnat jinou fotku, na které nemám oči jako Shakira. :)
E PLURIBUS UNUM
Uživatelský avatar
honzam
 
Příspěvky: 2923
Registrován: pon 13. zář 2010 16:09:02
Poděkoval: 63
Poděkováno: 127-krát v 120 příspěvcích

Re: Jednota s Ďáblem - na vlastní nebezpečí!

Příspěvekod honzam » pon 02. zář 2019 20:40:07

Nic píše:Zkoumala jsem to a nejde to zprůměrovat. Nulu, když rozdělíš na polovinu, tak máš pořád nulu a stejně tak nekonečno, když rozdělíš na polovinu, tak máš pořád nekonečno.

Tak si znovu přečti ten citát od Maharadže, co tak ráda kopíruješ:

Moudrost mi říká, že nejsem ničím.
Láska mi říká, že jsem vším.
A mezi těmito dvěma plyne můj život.
- Nisargadatta Maharadž


Říká: Je to MEZI těmito dvěma extrémy a ne v jednom z nich nebo v obou zároveň nebo v žádném z nich.
E PLURIBUS UNUM
Uživatelský avatar
honzam
 
Příspěvky: 2923
Registrován: pon 13. zář 2010 16:09:02
Poděkoval: 63
Poděkováno: 127-krát v 120 příspěvcích

Re: Jednota s Ďáblem - na vlastní nebezpečí!

Příspěvekod honzam » pon 02. zář 2019 20:59:24

Výjimečně zde o Božím Království:

Když se ho farizeové otázali, kdy přijde Boží království, odpověděl jim: „Království Boží nepřichází tak, abyste to mohli vypozorovat;
ani se nedá říci: ‚Hle, je tu‘ nebo ‚je tam‘! Vždyť království Boží je mezi vámi!“
- Lukáš 17:20,21


Ježíš říká: Je to MEZI vámi a ne ve vás, jak neustále otravuješ ostatní.
E PLURIBUS UNUM
Uživatelský avatar
honzam
 
Příspěvky: 2923
Registrován: pon 13. zář 2010 16:09:02
Poděkoval: 63
Poděkováno: 127-krát v 120 příspěvcích

Re: Jednota s Ďáblem - na vlastní nebezpečí!

Příspěvekod Nic » úte 03. zář 2019 5:47:44

honzam píše:Výjimečně zde o Božím Království:

Když se ho farizeové otázali, kdy přijde Boží království, odpověděl jim: „Království Boží nepřichází tak, abyste to mohli vypozorovat;
ani se nedá říci: ‚Hle, je tu‘ nebo ‚je tam‘! Vždyť království Boží je mezi vámi!“
- Lukáš 17:20,21


Ježíš říká: Je to MEZI vámi a ne ve vás, jak neustále otravuješ ostatní.


"Když vám ti, kteří vás vedou, říkají: "Hle, království je v nebi", pak vás předejdou ptáci. Kdyby vám říkali: "Je v moři", předejdou vás tam ryby. Ale království je ve vás a mimo vás. Když poznáte sebe, budete poznáni a uvědomíte si, že jste dětmi živého Boha. Když však sami sebe nepoznáte, ocitnete se v chudobě a sami budete ochuzeni."
EVANGELIUM SV. TOMÁŠE
Nic
 
Příspěvky: 1724
Registrován: úte 07. čer 2016 15:14:14
Poděkoval: 74
Poděkováno: 17-krát v 17 příspěvcích

Re: Jednota s Ďáblem - na vlastní nebezpečí!

Příspěvekod Nic » úte 03. zář 2019 6:07:41

honzam píše:
Nic píše:Zkoumala jsem to a nejde to zprůměrovat. Nulu, když rozdělíš na polovinu, tak máš pořád nulu a stejně tak nekonečno, když rozdělíš na polovinu, tak máš pořád nekonečno.

Tak si znovu přečti ten citát od Maharadže, co tak ráda kopíruješ:

Moudrost mi říká, že nejsem ničím.
Láska mi říká, že jsem vším.
A mezi těmito dvěma plyne můj život.
- Nisargadatta Maharadž


Říká: Je to MEZI těmito dvěma extrémy a ne v jednom z nich nebo v obou zároveň nebo v žádném z nich.


Honzame, díky za tenhle citát. Život v Pravdě se stále dotýká Pravdy.

Život žitý skrz sny mysli je zahalen nevědomostí, nepoznáváme se, ztotožňujeme se s tím, čím nejsme, chybí tady moudrost a láska.

Dalo by se říct že jedním břehem jsou myšlenky, představy, že jsme formou, která není prázdnotou, že jsme tělem, že jsme tím, kdo má zásluhy a viny, role, závazky, kterým musí vyhovět, jsme tím, kdo může být zranitelný, kdo může zraňovat. Druhým břehem je to, co nemáme rádi, nechceme, odmítáme, nemilujeme. A náš život plyne v tomhle masakru.

A s probuzením přichází moudrost, kdy je jasné, že nejsme nic, nejsme tělem, forma je prázdnota a prázdnota je veškerou formou.
Nejsme tím, co by mohlo být zranitelné, mohlo zraňovat... dalo by se to osvobození od jakéhokoliv ztotožňování nazvat bezbřehou svobodou.
A druhým břehem je láska, která je vším. Všechno, co existuje, je radostí, blahem, krásou, kterou ta láska je.
A tímhle rájem plyne Tvůj Probuzený život.

Není to tak, že by kvůli tomu, aby ses Ty probudil, musel někdo druhý usnout. Není to tak, že kvůli tomu, aby Tvůj život byl svobodný a šťastný, musel život někoho druhého být utrpením a připoutaností.

A není to tak, že by se při Probuzení moudrost a láska nějak dělila na půl. Obojí je stále celé.
Nic
 
Příspěvky: 1724
Registrován: úte 07. čer 2016 15:14:14
Poděkoval: 74
Poděkováno: 17-krát v 17 příspěvcích

Re: Jednota s Ďáblem - na vlastní nebezpečí!

Příspěvekod Trini » úte 03. zář 2019 9:03:44

honzam píše:Výjimečně zde o Božím Království:

Když se ho farizeové otázali, kdy přijde Boží království, odpověděl jim: „Království Boží nepřichází tak, abyste to mohli vypozorovat;
ani se nedá říci: ‚Hle, je tu‘ nebo ‚je tam‘! Vždyť království Boží je mezi vámi!“
- Lukáš 17:20,21


Ježíš říká: Je to MEZI vámi a ne ve vás, jak neustále otravuješ ostatní.


Třeba to Jana jednou pochopí, až se v ní objeví trošinku moudrosti a lásky. Zatím musí sama sebe pořád jen dokola utěšovat na té své úrovni. Hlavně že ji to dělá spokojenou. :lol:
Že tím otravuje druhé, je jí úplně jedno. ;) Má to zatím holt s tou nevědomostí, kterou neustále projikuje do těch ostatních (zrcadlo). :roll:

:)
Uživatelský avatar
Trini
 
Příspěvky: 5107
Registrován: úte 25. říj 2011 16:26:14
Poděkoval: 330
Poděkováno: 111-krát v 100 příspěvcích

Re: Jednota s Ďáblem - na vlastní nebezpečí!

Příspěvekod Trini » úte 03. zář 2019 9:12:51

Od Vostalpetra:

Vostalpetr píše:
.............................................................................................................................................................................
Moudrost mi říká, že nejsem ničím.
Láska mi říká, že jsem vším.
A mezi těmito dvěma plyne můj život.
- Nisargadatta Maharadž
................................................................................................................................................................................
Pro Honzama :

Dokud je zde v projevu tělo,

je zde i karma

a dokud je zde karma, tak je to vždy "mezi"

proto mahasamadhi je vždy až po odložení těla (tedy budto smrti nebo promění těla ve světlo)

Proto taky Maharadž nemohl blábolit jako Jana, že je celý nic a celá láska,

pouze jeho duchovní zkušenost a poznání mu říká že je nic a že je všechno

páč v indii by se s ním pak nikdo nebavil a považovali by jej za šílence...

Janě je to ovšem jedno, ta se potřebuje voblbovat vizualizacema a nemá potřebu rozumět duchovnu,

takže je schopná psát hámotiny jednu za druhou, co se jí nelíbí to popře a vytlačí a co se jí líbí to si upraví k obrazu svému...

PS.
Duchovní koncepty a vizualizace samozřejmě fungují dokonale,

takže je možno se dokonale voblbnout,

nebot mysl je vědomí v pohybu a proto má sílu vědomí takže dokáže vytvářet "vesmíry"

ale jsou to vesmíry osobní a pak i ta pravda je osobní,

což je důvod proč je duchovno roztříštěno do mnoha různých směrů a škol,

a tvrdí-li někdo že má zkušenost takovou či makovou,

je to většinou nepodstatné, nebot jeho zkušenost je ovlivněna výchozím duchovním konceptem,

jenž funguje podobně jako vizualizace...


:)
Uživatelský avatar
Trini
 
Příspěvky: 5107
Registrován: úte 25. říj 2011 16:26:14
Poděkoval: 330
Poděkováno: 111-krát v 100 příspěvcích

Re: Jednota s Ďáblem - na vlastní nebezpečí!

Příspěvekod Trini » úte 03. zář 2019 9:14:33

Vostalpetr píše:

Janě je to ovšem jedno, ta se potřebuje voblbovat vizualizacema a nemá potřebu rozumět duchovnu,

takže je schopná psát hámotiny jednu za druhou, co se jí nelíbí to popře a vytlačí a co se jí líbí to si upraví k obrazu svému...



:)
Uživatelský avatar
Trini
 
Příspěvky: 5107
Registrován: úte 25. říj 2011 16:26:14
Poděkoval: 330
Poděkováno: 111-krát v 100 příspěvcích

PředchozíDalší

Zpět na Úvahy a zamyšlení

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 10 návštevníků