Jednota s Ďáblem - na vlastní nebezpečí!

[Trini]

Jo, takhle ti to přijde.

Ano, tvoje představy, jak to podle tebe mám, jsou jen bla, bla, bla...

Já reaguji na to co píšeš.

To je snad jasné. Také reaguji na to, co píšeš.

A ty své soudy o mne považuješ za představy nebo za skutečnost?

[Trini]

Před časem tu někde armin napsal, že se nejdřív jeho první manželka vykašlala na něho a našla si jiného. A teprve pak si on našel tu další lásku.....

Aha, tak armin byl chudinka zrazenej a opuštěnej.
Víš, že tomu nevěřím?

[Trini]

A vůbec, co vlastně víte o tom, kdo má brzo umřít po smrti svého partnera a kdo ne, kdo měl koho rád a kdo ne atd.
Jestliže ten, kdo přežil, se cítí opuštěný, tak hlavně kvůli tomu, že nejspíš neměl žádné opravdové přátele (co by ho podrželi), o dětech ani nemluvě....

No, já si myslím, že když dlouholetý, milovaný partner zemře, tak po něm musí zůstat - tam, kde dřív byl - prázdnota. Ta speciální, jedinečná blízkost s ním - ve srovnání s ostatními lidmi - musí přece chybět. Téhle zkušenosti jsem se vždycky chtěla vyhnout. Proto chápu M. Tomášovou, která prosila svého manžela, když byl těžce nemocen, aby ji tady nenechával samotnou.

[vostalpetr]

Jak vypadá slon.

Tak to vím naprosto přesně,

vypadá realisticky, impresionisticky, pointilistickdy, fauvisticky,kubisticky, futuristicky, naivně, dadaisticky a absraktně....

Nejspíš jsem na něco zapomněl, takže určitě vypadá ještě jinak...

U slona se ovšem neví, kde má předek a kde konec, páč má na každém konci vocas,
a nelze se spolehnout ani na to, kterým směrem jde, páč může stejně tak dobře couvat jako jít dopředu...

Pro mě není až tak důležité jak vypadá slon,
záhadou se mně jeví existence slona, podle mě by slon vůbec neměl existovat,
podobně jako bych vůbec neměl existovat ani já,
takže to že oba existujeme se mě jeví sice poněkud podivné, leč zajímavé....

Také je zajímavé, že sloni nejraději šlapou v porcelánu, zatímco veverky naopak nejraději sedí na větvi,
myslím, že by to mělo být naopak či případně i ještě jinak...

[vostalpetr]

Svým způsobem má pravdu jak armin, tak Trini, vostál, atd....

Každý podle toho, co má postaveno (jako hodnotu, špatné slovo, ale budiž) nejvýše, v měřítku hodnot....

U workoholika to bude práce, u alkoholika (aj se to rýmuje) to bude alkohol, u křesťana to bude Bůh (někde na obláčku), u buddhisty vyvanutí, u bódhisattvy soucit, atd.

U Triny.... (dosaď si sám)...

U armina..... (dasaď si sám)....

U...... atd. atd.....

Vidět, je známkou moudrého....

Existuje takový příběh o tom, že několik žáků bylo postaveno s papírem a tužkou před slona, každý stál u jiné části jeho těla, někdo zepředu, někdo zezadu, někdo z boku.... a měli na papír namalovat slona....

Jak vypadá slon.

No samozřejmě, proto já mám dost často u prdele to že někdo našel nákou spřízněnou duši,

nebo se jeho dušička nesmrtelně a věčně inkarnuje,

mě zas až tak moc takováhle detaily nezajímají,

mě zajímá celek a princip,

proto vždy píšu směrem od detailu k celku,

a nepíšu o indivindi zkušenostech,

ale o způsobech pozorování (tvoření)

tedy koncentraci a meditaci...

[vostalpetr]

Vidět, je známkou moudrého....

Vidí každej,

ale v případě vidění bych to viděl tak, že je důležitý počet očí kterýma se díváme,

sudý počet očí způsobuje značné problémy levé a pravé hemisféře mozkové páč každý voko vidí něco jiného,

proto je na vidění idealní lichý počet očí, tedy budto jedno nebo tři...

[armin]

Před časem tu někde armin napsal, že se nejdřív jeho první manželka vykašlala na něho a našla si jiného. A teprve pak si on našel tu další lásku.....

Aha, tak armin byl chudinka zrazenej a opuštěnej.
Víš, že tomu nevěřím?

To děláš dobře. Bylo to obráceně. Přesto je teď šťastná, sama. Šťastnější než poslední léta se mnou. Dala se na křesťanství a s křesťany teď cestuje po světe a zcela ji to naplňuje.
Zkrátka v těch hlubších sférách jsme táhli každý jinam, tak se to nakonec přetrhlo.

[vostalpetr]

To je divný, vždyt ty jsi taky katolík,

Ježíš je váš pán, jenže von taky říkal každýmu asi něco jinýho....

Hele,

a už jsi potkal toho Ježíše ???

Když tak ho vode mne pozdravuj a přeptej se, kdy že už se sakra vrátí...

[vostalpetr]

PS.

Zkrátka v těch hlubších sférách jsme táhli každý jinam, tak se to nakonec přetrhlo.

Ještě mě napadlo, že za to možná mohly ty potrefený husy,
proto ty o tom tolik víš...

[vostalpetr]

Bylo to obráceně.

Ty tvoje vopičárny, vždyt si včera tvrdil že už jsi to procvičil a už to zase votáčíš...

[armin]

Před časem tu někde armin napsal, že se nejdřív jeho první manželka vykašlala na něho a našla si jiného. A teprve pak si on našel tu další lásku.....

Mám dojem, že takhle to bylo u Tomášů - někde jsem to tu četl (jinak to nevím)

[armin]

Svým způsobem má pravdu jak armin, tak Trini, vostál, atd....

Každý podle toho, co má postaveno (jako hodnotu, špatné slovo, ale budiž) nejvýše, v měřítku hodnot....

Každá liška chválí svůj ocas a která ho nemá, říká, že je lepší bez něj.

[vostalpetr]

Vidíš to ?

Už to zase svádí na Tomášovi !!!

Jen co se ho na něco zeptáš, už v tom lítaj Tomášovi, podobně jako u Jany v tom lítá zas ta láska nebeská...

[vostalpetr]

Každá liška chválí svůj ocas a která ho nemá, říká, že je lepší bez něj.

Lišky podšitý to tvrděj,

ale my medvědi vocas máme pouze tak krátký, že ho vlastně nemáme,

ale i s malým vocáskem dokážeme hrát velký divadlo...

[armin]

Ale duše musí volat aby to ta druhá duše uslyšela a osud vás dá dohromady.

Ještě něco k tomu "volání"
(z Valpuržiny noci od Meyringa)
Pan císařský osobní lékař ihned věděl, že to byl Lucifer, nedivil se však ani v nejmenším, neboť mu bylo současně jasné, že v hloubi duše podobný zjev už dávno očekával.
„Ty jsi muž, jenž může splnit všechna přání?“, zeptal se a bezděčně se uklonil, „můžeš také - - ?“
„Ano, já jsem bůh, do jehož rukou vkládají lidé svá přání“,skočil mu přízrak do řeči a ukázal na kožešinu kolem beder, „já jsem jediný opásaný mezi bohy, všichni ostatní jsou bezpohlavní. Jen já mohu rozumět přáním. Kdo je opravdu bezpohlavní, ten navždy zapomněl, že existují. Nepoznatelný, nejhlubší kořen každého přání spočívá vždycky v pohlaví, i když květ - - vědomé přání - - zdánlivě nemá s erotikou nic společného“.
„Jediný milosrdný mezi bohy jsem já - - Neexistuje přání, které bych okamžitě neslyšel a nesplnil.“
„Avšak slyším jen přání duše a ta přináším ke světlu. Proto se jmenuji: luci – fero.“
„Pro přání, jež vycházejí z úst chodících mrtvol, jsou moje uši hluché - - Proto se mě tito „mrtví“ tak děsí“.
„Bez slitování rozsápu těla lidí, když si to přeje jejich duše - - jako chirurg plný soucitu, avšak nelítostný ze svého hlubšího vědění, rozezná snětivé údy a odstraní je. Takový jsem i já.“
„Ústa mnoha lidí volají po smrti, zatímco jejich duše křičí po životě - - těm vnutím život. Mnozí prahnou po bohatství, kdyžto jejich duše touží po chudobě, aby - - mohla projít uchem jehly - - - - Z těch udělám zde na zemi žebráky.“
„Tvoje duše a duše tvých otců toužily po spánku během pozemského žití; proto jsem z vás udělal lékaře – vsadil vaše těla do kamenného města a obklopil vás lidmi z kamene.“

[vostalpetr]

Už se v tý tvý duchovní zologický začímám pomalu ztrácet,

ale jako medvěd ti mohu říct s určitostí jenom jedno :

"Kohouti jsou malí páni - Jitřenka řídí svítání"


Doufám, že jsem ti tím prokázal medvědí službu,

pokud by tě zajímaly detily tak pak hledej zde :
viewtopic.php?f=22&t=4089&p=40190#p40190

[vostalpetr]

Ještě něco k tomu "volání"
(z Valpuržiny noci od Meyringa)
Pan císařský osobní lékař ihned věděl, že to byl Lucifer, nedivil se však ani v nejmenším, neboť mu bylo současně jasné, že v hloubi duše podobný zjev už dávno očekával.

No todle učí Abraham,

že mysl musí být sjednocená v přání,

jinak se to přání nevyplní, či i případně se to vyplní nějak jinak než jak si to představujeme...

To je ten důvod, proč odkazuji k indivindi karmě a ne k tomu co blábolí nějací mistři...



Ale i sjednocení vědomé mysli je pro mindráky velkou blažeností, voproti předchozímu stavu kdy jim mysl vyváděla různá alotria a utrpení pomoci protikladných přání které ještě mnohdy byla v rozporu s tím nevědomím,
proto říkám že by člověk měl chtít to, co opravdu chce a ne to co si myslí že chce...

[vostalpetr]

Jak vidno, všechno máš jak se říká v paži nebo u pr....

Ale ne, já říkám "A co?"


https://www.youtube.com/watch?v=B0-A4zJSqts

[Eva Nada]

Dost se mě ta situace teď s tím coronavirem dotýká, hlavně emočně..., i když se snažím moc nečíst všechny ty články, co vycházejí a poslouchat zprávy, přece se jim ne zcela ubráním....
Nerozumím tomu, nechápu, jak taková situace mohla vůbec nastat a to po celém světě a že všichni skočili na lep, nařizují, zavírají, omezují atd.
Existenci viru nezpochybňuji, ale to, co se kolem toho dělá, je zvěrstvo... no a večer mě to zase vykolejilo, když jsem si přečetla pár převážně negativních zpráv a uvnitř nastal stav, že než takto, tak to už tady nechci být.... nebyla to myšlenka v hlavě, ale v hloubi duše, to řekla duše, že než takto, tak to už tady nechci být... prožila jsem si ten stav se vším všudy, kdo ho zná, ví.... je to rozhodnutí duše...
No a potom se k tomu přidalo ještě jedno poznání, že vlastně už ani nemám pro co bych tady byla, není proč....

To je to, o čem psal nebo citoval armin... pokud to "říká" duše, nu.....

Je skutečně rozdíl, jaký je záměr duše a jaké je jednání napovrch...

[vostalpetr]

nebyla to myšlenka v hlavě, ale v hloubi duše, to řekla duše, že než takto, tak to už tady nechci být...

No jo duše,

většinou ta duše jsou vlastně jen naše pocity,

obzvláště ty podzimně depresivní,

člověk se s tím krásně ztotožní, nechá se tím prostoupit do naprosté prázdnoty,

je důležitý si to pěkně užít a hlavně z toho nezblbnout, nýbrž objevit tu krásu té variace....