inspiruj.cz

Trini píše:No, mně tyhle všechny koncepty jako Já, ego, Ego, Superego, Bůh a pod. v podstatě nic neřikáj a k ničemu mi nejsou. Mysl duchovně hledajících je ale zřejmě potřebuje.

Trini píše:To se ti opravdu povedl krásný popis ega, Honzame. Vnímám to jako ty, ale nikdy by se mi nepodařilo to tak přesně a přitom poeticky a láskyplně popsat.

Tak jak?

Nic píše:

Trini píše:No, mně tyhle všechny koncepty jako Já, ego, Ego, Superego, Bůh a pod. v podstatě nic neřikáj a k ničemu mi nejsou. Mysl duchovně hledajících je ale zřejmě potřebuje.

Trini píše:To se ti opravdu povedl krásný popis ega, Honzame. Vnímám to jako ty, ale nikdy by se mi nepodařilo to tak přesně a přitom poeticky a láskyplně popsat.

Tak jak?

honzam píše:Dokud jsem ještě měl pohled zastřený zbytky předsudků, neviděl jsem jaké je Jana krásné ego. Jak hezky syčí, nenechá se a útočí. V tom stavění druhých do pozice nevědomých hlupáku je zřetelný ten nádherný boj o sebe samu, o své místo na výsluní hřejivých paprsků přízně druhých, kteří by se jí mohli obdivovat. Líbí se mi jak bezohledně bojuje za svou věc a nenechá ze rozšlápnout. Je svou a stojí si za svým jako výrazná osobnost, kterou nelze přehlédnout.

Trini píše:

Nic píše:

Trini píše:No, mně tyhle všechny koncepty jako Já, ego, Ego, Superego, Bůh a pod. v podstatě nic neřikáj a k ničemu mi nejsou. Mysl duchovně hledajících je ale zřejmě potřebuje.

Trini píše:To se ti opravdu povedl krásný popis ega, Honzame. Vnímám to jako ty, ale nikdy by se mi nepodařilo to tak přesně a přitom poeticky a láskyplně popsat.

Tak jak?

Nic Ti tyhle koncepty neříkají, ale líbí se Ti krásně popisovat ego někoho druhého, protože Ty už jsi se stala někým, kdo na rozdíl od těch druhých ego už nemá?

Trini píše:

Mě, Trini, zajímá Tvůj názor. Je obecně známo, že to, jak vidíme a popisujeme druhé má s druhými mnohem méně společného, než s tím jakým způsobem jsme schopni sami vnímat a zpracovávat informace.

Pokud Tě budu vnímat jako někoho, kdo má ego, tak má mysl vytváří clonu, která brání poznání, kým skutečně jsi.

Nic píše:
Tak jak?

Nic Ti tyhle koncepty neříkají, ale líbí se Ti krásně popisovat ego někoho druhého, protože Ty už jsi se stala někým, kdo na rozdíl od těch druhých ego už nemá?

Opravdu nevím, co považuješ za ego. Mně ten pojem nic neříká, jen reaguji na to, jak ho používají ostatní. Každopádně je vidět, že se tě velmi dotklo, že Honzam napsal, že jsi krásné ego, a že se mně ten jeho popis ega moc líbil. Přesně a přitom poeticky popsal, jak se dennodenně projevuješ.

Mimochodem je mi zcela jedno, jestli si ty nebo kdokoliv jiný myslí, že mám(?) ego nebo jsem(?) ego či ne. Nemám s tím problém. Nechceš se z toho trochu poučit? Když to nezvládneš, tak bud jen na své Poradně, tam můžeš mazat všechno, co se ti (tvému egu ? ) nelíbí.


P.S. Ale že jsi hned vylítla jak čertík z krabičky.

Nic píše:

Trini píše:

Mě, Trini, zajímá Tvůj názor.

Ten jsem už napsala.

Nic píše:
Je obecně známo,

Opravdu?

S tímhle nesmyslným argumentem běž někam - nejlépe na svou Poradnu.

Trini píše:[

Opravdu nevím, co považuješ za ego. Mně ten pojem nic neříká, jen reaguji na to, jak ho používají ostatní. Každopádně je vidět, že se tě velmi dotklo, že Honzam napsal, že jsi krásné ego, a že se mně ten jeho popis ega moc líbil. Přesně a přitom poeticky popsal, jak se dennodenně projevuješ.

Pokud Ti můžu podat nějakou informaci k tomu, proč to vzbudilo můj zájem, tak to byly ty dvě protichůdné informace, které se vyskytly na téhle stránce. Ovšem Probuzení samo sebou často mluví v paradoxech.

Mimochodem je mi zcela jedno, jestli si ty nebo kdokoliv jiný myslí,...

Ano. Krásný postřeh, díky.

Nic píše:

Trini píše:[

Opravdu nevím, co považuješ za ego. Mně ten pojem nic neříká, jen reaguji na to, jak ho používají ostatní. Každopádně je vidět, že se tě velmi dotklo, že Honzam napsal, že jsi krásné ego, a že se mně ten jeho popis ega moc líbil. Přesně a přitom poeticky popsal, jak se dennodenně projevuješ.

Pokud Ti můžu podat nějakou informaci k tomu, proč to vzbudilo můj zájem, tak to byly ty dvě protichůdné informace, které se vyskytli na téhle stránce. Ovšem Probuzení samo sebou často mluví v paradoxech.

Mimochodem je mi zcela jedno, jestli si ty nebo kdokoliv jiný myslí,...

Ano. Krásný postřeh, díky.

No, vidíš, zvládla jsi to skoro bez ztráty kytičky.

To samo

Líbí se mi, jak čistá ega Jana i Trini jsou. Umějí se tak nádherně lstivě přetvařovat a měnit své projevy, že se musejí snad každému nezaujatému zalíbit.

Trini píše:

honzam píše:Dokud jsem ještě měl pohled zastřený zbytky předsudků, neviděl jsem jaké je Jana krásné ego. Jak hezky syčí, nenechá se a útočí. V tom stavění druhých do pozice nevědomých hlupáku je zřetelný ten nádherný boj o sebe samu, o své místo na výsluní hřejivých paprsků přízně druhých, kteří by se jí mohli obdivovat. Líbí se mi jak bezohledně bojuje za svou věc a nenechá ze rozšlápnout. Je svou a stojí si za svým jako výrazná osobnost, kterou nelze přehlédnout.

To se ti opravdu povedl krásný popis ega, Honzame. Vnímám to jako ty, ale nikdy by se mi nepodařilo to tak přesně a přitom poeticky a láskyplně popsat.

Setkal ses, Honzame, s Janou osobně? Předpokládám, že Trini ne.

Tvé vnímání Jany totiž neodpovídá mé zkušenosti při osobním setkání. Písemný projev Jany - by mohl odpovídat tvůj popis vnímání.

Eva Nada píše:Setkal ses, Honzame, s Janou osobně? Předpokládám, že Trini ne.

Tvé vnímání Jany totiž neodpovídá mé zkušenosti při osobním setkání. Písemný projev Jany - by mohl odpovídat tvůj popis vnímání.

Fyzicky tváří v tvář jsem se s Janou setkal mockrát. Osobně jsem se s ní postupně víc a víc míjel. Myslím si, že je neomylně přesvědčená o své osvícenosti/probuzenosti a z ní vyplývajícím přirozeném poučování ostatních, jak věci doopravdy jsou. Je těžké bavit se s někým, kdo si myslí, že neexistuje a není osoba a zároveň zastupuje jakousi "Skutečnost/Pravdu", které bude pro ostatní pomýlené dobré naslouchat.

Je pravděpodobné, že při osobním setkání přistupuje jinak k ženám a k mužům.

Já se s Janou setkala dvakrát, jednou u ní doma, a jednou v kolektivu dalších z Poradny.
Můj pocit.
Pokaždé je to někdo (ego), které si chce zachovat svou tvář (ego).
Při diskuzi o duchovnu je v činnosti hlavně mysl a právě ona je tím, kdo míjí Pochopení, Mysl, přes kalkulaci, špekulaci, vnímání tohoto - je to velmi těžké, těžkopádní.

Trini píše:

Alaja píše:

honzam píše:Obdivuji, jaké je Trini důmyslné ego, jak obratně dokáže Alaju obtočit: "Podívej, to jsem Já. Pořádně si Mě prohlédni, ať víš, co je to Ego."

Já nezapírám, že mám ego.

A kde ho máš, Poly? Jak vypadá? Vycházíš s ním dobře nebo ti dělá nějaké problémy?

No, vážně: Co je podle tebe ego?

Podle mne ono latinské slovo "ego" znamená to, co říká překlad, tudíž "já"......samostatně myslící živý objekt...
Prostě myslím sama za sebe a netvrdím, že za mne myslí někdo jiný....

Ovšem, v duchovním slangu lidi za ego považují spíš všechny tzv. negativní vlastnosti osoby... a že takových je habaděj.....u každého....a protože ty vlastnosti nechtějí z nějakého důvodu jmenovat, tak raději používají ono latinské slovo "ego", za které skryjí vše, co se jim na druhých nelíbí (i když oni sami mají úplně stejné vlastnosti)... čímž vlastně to slovo ego dostává velmi hanlivý podtext, je to vlastně už nadávka.....

Tady je to pochvala a ocenění, že je každý svůj a jaký právě chce být a ne všichni podle šablony jedním neměnným.

Mysl je nástroj, který umožňuje lidem vzájemně si porozumět. Pokud existují nějaké věci, které jsou pomocí mysli úplně neuchopitelné, nemohou se lidské diskuzi vůbec objevit. Kdo tvrdí opak (sám ví, co poznal nebo s čím měl zkušenost, ale nedá se to vysvětlit nebo popsat někomu druhému), nedostatečně o tom přemýšlel.

Eva Nada píše:Já se s Janou setkala dvakrát, jednou u ní doma, a jednou v kolektivu dalších z Poradny.
Můj pocit.
Pokaždé je to někdo (ego), které si chce zachovat svou tvář (ego).
Při diskuzi o duchovnu je v činnosti hlavně mysl a právě ona je tím, kdo míjí Pochopení, Mysl, přes kalkulaci, špekulaci, vnímání tohoto - je to velmi těžké, těžkopádní.

Při každé diskuzi je v činnosti mysl. Mysl slouží vnímání světa přes vzájemné vztahy, které jsou při myšlení prosté prožitku emocí. Pocity myšlení narušují a člověk pak věci vyhodnotí iracionálně.
Otázky při navazování kontaktu s druhým a pochopení druhého, aby se člověk nenachytal a nebyl manipulován:

Řekl bych tohle ve stejné situaci i já?
Proč bych takhle nereagoval?
Proč takhle jednala ona/on?
Co tím sleduje?
K čemu jí/jemu to pak bude, co tím chce získat?
Jakou roli/jaké místo v tom mám já?
Proč právě já?

Člověk nežije sám někde na stromě nebo v noře zmítán svými pocity právě díky rozvinutému myšlení, kalkulaci a spekulaci. Mysl je v tomhle směru dar. Připouštím, že když se porouchá, stane se z ní často zlý pán.

Co se týče duchovna, mám takovou zkušenost, že v určité fázi to opravdu vypadalo tak, že myšlenky jsou jako mraky zakrývající slunce, ale později jsem myšlenky začal vnímat jako sluncem tvořené. Ne, že by se slunce změnilo v mrak. Každý kousek tvaru mraku byl jako slunce. Duchovní Já vykreslovalo myšlenky jako křída na tabuli. Je to stav úplné kontroly nad myšlením velmi odlišný od normálního prožitku, že se myšlenka se sama objeví a zmizí a já jí nejsem.

Dostala jsem nedávno pár knížek od T.Pratchetta, které jsem ještě nečetla, nebo jsem je neměla v papírové formě doma. Mezi nimi je i kniha "Temná strana slunce. No - taková obyčejná sci-fi. Ale ten název je opravdu zajímavý...co je zač ta temná strana slunce? Až na konci knihy je vyluštění toho rébusu.
Sluncem se tu míní rozum a temná strana je pak nejspíš zvířecí pudová mysl....

Takže ono zdejší duchovňácké zavrhování mysli a rozumu by potom odpovídalo té temné straně, podléhat jen nekontrolovaným pudovým instinktům, emocím a pod. .....

honzam píše:Při každé diskuzi je v činnosti mysl. Mysl slouží vnímání světa přes vzájemné vztahy, které jsou při myšlení prosté prožitku emocí. Pocity myšlení narušují a člověk pak věci vyhodnotí iracionálně.
Otázky při navazování kontaktu s druhým a pochopení druhého, aby se člověk nenachytal a nebyl manipulován:

Řekl bych tohle ve stejné situaci i já?
Proč bych takhle nereagoval?
Proč takhle jednala ona/on?
Co tím sleduje?
K čemu jí/jemu to pak bude, co tím chce získat?
Jakou roli/jaké místo v tom mám já?
Proč právě já?

Člověk nežije sám někde na stromě nebo v noře zmítán svými pocity právě díky rozvinutému myšlení, kalkulaci a spekulaci. Mysl je v tomhle směru dar. Připouštím, že když se porouchá, stane se z ní často zlý pán.

Co se týče duchovna, mám takovou zkušenost, že v určité fázi to opravdu vypadalo tak, že myšlenky jsou jako mraky zakrývající slunce, ale později jsem myšlenky začal vnímat jako sluncem tvořené. Ne, že by se slunce změnilo v mrak. Každý kousek tvaru mraku byl jako slunce. Duchovní Já vykreslovalo myšlenky jako křída na tabuli. Je to stav úplné kontroly nad myšlením velmi odlišný od normálního prožitku, že se myšlenka se sama objeví a zmizí a já jí nejsem.

Tohle je moc pěkně a stručně vystiženo, zformulováno.
Rozum je to, co máme navíc oproti ostatním zvířatům. Je to základ kultury, umění - to spojení rozumu a citu. To zvířata nemají a proto kulturu ani nemohou pochopit.
Mysl může být hrubá - ta funguje nejlépe v praktickém životě. Může být ale i jemná, s jemnou schopností rozlišovat a pozorovat nepatrná hnutí a samu sebe. Může být až geniální - viz třeba Einstein či duchovní Mistři. Taková mysl už hraničí s Nejvyšší Inteligencí, která je autorem tohoto světa.
Problém s myslí je jedině v tom, že se s ní identifikujeme, že je prostředkem našeho sebepotvrzení, proto na myšlenkách a názorech lpíme, tím mysl hrubne, ztrácíme schopnost nezaujatě pozorovat a chápat realitu a vidíme akorát naše iluze, kterým věříme.
A jsme schopni se za naše "názory" i poprat třeba v hospodě nebo ve válce.

"S puškou v ruce, s ohněm v srdci, s vylízanou makovicí."

U žen to zase často bývá:

"Zahla tam, zahla sem
svého srdce za hlasem"