inspiruj.cz

Nic píše:skrz připoutanost k mysli.

K téhle formulce je Janina mysl už silně připoutaná. Těžce na ní ulpěla.

Nic píše:Dalo by se říct že jedním břehem jsou myšlenky, představy, že jsme formou, která není prázdnotou, že jsme tělem, že jsme tím, kdo má zásluhy a viny, role, závazky, kterým musí vyhovět, jsme tím, kdo může být zranitelný, kdo může zraňovat. Druhým břehem je to, co nemáme rádi, nechceme, odmítáme, nemilujeme. A náš život plyne v tomhle masakru.

Kolik vás tam v Janě už je a co s tím vzájemným masakrováním budete dělat? Baví vás to hodně?

honzam píše:

Nic píše:Dalo by se říct že jedním břehem jsou myšlenky, představy, že jsme formou, která není prázdnotou, že jsme tělem, že jsme tím, kdo má zásluhy a viny, role, závazky, kterým musí vyhovět, jsme tím, kdo může být zranitelný, kdo může zraňovat. Druhým břehem je to, co nemáme rádi, nechceme, odmítáme, nemilujeme. A náš život plyne v tomhle masakru.

Kolik vás tam v Janě už je a co s tím vzájemným masakrováním budete dělat? Baví vás to hodně?

Co můžeš dělat s tím, když věříš, že jsme těla, která se rodí a která umírají? Hledat to, po čem bytost touží může být třeba i zábavné, ale nalézt to, je osvobozující.

Nic píše:

honzam píše:

Nic píše:Dalo by se říct že jedním břehem jsou myšlenky, představy, že jsme formou, která není prázdnotou, že jsme tělem, že jsme tím, kdo má zásluhy a viny, role, závazky, kterým musí vyhovět, jsme tím, kdo může být zranitelný, kdo může zraňovat. Druhým břehem je to, co nemáme rádi, nechceme, odmítáme, nemilujeme. A náš život plyne v tomhle masakru.

Kolik vás tam v Janě už je a co s tím vzájemným masakrováním budete dělat? Baví vás to hodně?

Co můžeš dělat s tím, když věříš, že jsme těla, která se rodí a která umírají? Hledat to, po čem bytost touží může být třeba i zábavné, ale nalézt to, je osvobozující.

Jste v jednom těle, v Janě. Masakrujete se skrze Janu. Co vás na tom tedy baví?

Trini píše:

Nic píše:skrz připoutanost k mysli.

K téhle formulce je Janina mysl už silně připoutaná. Těžce na ní ulpěla.

To není to nejhorší. Horší je, že kromě narcistické poruchy má zřejmě i sklony k sadismu a obojí její mysl považuje za projev probuzenosti.
Objektivně by zdravě uvažující člověk nebyl schopný napsat něco takového a takovým stylem.

Nic píše:Dalo by se říct že jedním břehem jsou myšlenky, představy, že jsme formou, která není prázdnotou, že jsme tělem, že jsme tím, kdo má zásluhy a viny, role, závazky, kterým musí vyhovět, jsme tím, kdo může být zranitelný, kdo může zraňovat. Druhým břehem je to, co nemáme rádi, nechceme, odmítáme, nemilujeme. A náš život plyne v tomhle masakru.

honzam píše:

Nic píše:Dalo by se říct že jedním břehem jsou myšlenky, představy, že jsme formou, která není prázdnotou, že jsme tělem, že jsme tím, kdo má zásluhy a viny, role, závazky, kterým musí vyhovět, jsme tím, kdo může být zranitelný, kdo může zraňovat. Druhým břehem je to, co nemáme rádi, nechceme, odmítáme, nemilujeme. A náš život plyne v tomhle masakru.

Kolik vás tam v Janě už je a co s tím vzájemným masakrováním budete dělat? Baví vás to hodně?

honzam píše:Objektivně by zdravě uvažující člověk nebyl schopný napsat něco takového a takovým stylem.

Nic píše:Dalo by se říct že jedním břehem jsou myšlenky, představy, že jsme formou, která není prázdnotou, že jsme tělem, že jsme tím, kdo má zásluhy a viny, role, závazky, kterým musí vyhovět, jsme tím, kdo může být zranitelný, kdo může zraňovat. Druhým břehem je to, co nemáme rádi, nechceme, odmítáme, nemilujeme. A náš život plyne v tomhle masakru.

Jo, její mysl je už děsně zmasakrovaná. A v tom plyne její život. Chudák.

Trini píše:

honzam píše:Objektivně by zdravě uvažující člověk nebyl schopný napsat něco takového a takovým stylem.

Nic píše:Dalo by se říct že jedním břehem jsou myšlenky, představy, že jsme formou, která není prázdnotou, že jsme tělem, že jsme tím, kdo má zásluhy a viny, role, závazky, kterým musí vyhovět, jsme tím, kdo může být zranitelný, kdo může zraňovat. Druhým břehem je to, co nemáme rádi, nechceme, odmítáme, nemilujeme. A náš život plyne v tomhle masakru.

Jo, její mysl je už děsně zmasakrovaná. A v tom plyne její život. Chudák.

Tragikomické na tom je, že ona sama vlastně dost přesně ví, v čem je problém a dobře to popisuje, jen neví, že je ten problém její. Žije tady sen o svém probuzení a v něm se ztotožňuje s tím, jak je probuzená.

Nic píše:Život žitý skrz sny mysli je zahalen nevědomostí, nepoznáváme se, ztotožňujeme se s tím, čím nejsme, chybí tady moudrost a láska.

Honzame, může tu být sen, že jsi rohatým tělem, které rodí hady

a život v tomhle snu plyne mezi utrpením a smrtí.

A může tady být probuzení z toho snu a není co řešit,

protože:

"Moudrost mi říká, že nejsem ničím.
Láska mi říká, že jsem vším.
A mezi těmito dvěma plyne můj život."
- Nisargadatta Maharadž

Nic píše:Honzame, může tu být sen, že jsi rohatým tělem, které rodí hady

a život v tomhle snu plyne mezi utrpením a smrtí.

A může tady být probuzení z toho snu a není co řešit,

protože:

Moudrost mi říká, že nejsem ničím.
Láska mi říká, že jsem vším.
A mezi těmito dvěma plyne můj život.
- Nisargadatta Maharadž

Co pořád řešíš, když není co řešit? Narcismus Ti říká, že máš vést Svatou Boží válku proti rohům? Nech Ďábla a tohle vlákno plynout.

honzam píše:

Nic píše:Honzame, může tu být sen, že jsi rohatým tělem, které rodí hady

a život v tomhle snu plyne mezi utrpením a smrtí.

A může tady být probuzení z toho snu a není co řešit,

protože:

Moudrost mi říká, že nejsem ničím.
Láska mi říká, že jsem vším.
A mezi těmito dvěma plyne můj život.
- Nisargadatta Maharadž

Co pořád řešíš, když není co řešit? Narcismus Ti říká, že máš vést Svatou Boží válku proti rohům? Nech Ďábla a tohle vlákno plynout.

Máš pocit, že něco řeším?

Spíš mě to zajímá, že sám sebe vidíš jako ztělesnění zla, rohatého ďábla, a když si uvědomuji, kdo skutečně jsi, tak ten Boží Narcismus mi nedovoluje vidět na Tobě vůbec nic špatného.

Nic píše:Máš pocit, že něco řeším?

Spíš mě to zajímá, že sám sebe vidíš jako ztělesnění zla, rohatého ďábla, a když si uvědomuji, kdo skutečně jsi, tak ten Boží Narcismus mi nedovoluje vidět na Tobě vůbec nic špatného.

Tak proč tu řešíš ty masakry?

Sen se nedá řešit, leda se dá z něj probudit.

Nic píše:Sen se nedá řešit, leda se dá z něj probudit.

Stejná otázka: Proč tu tedy řešíš nějaké masakry, když sen se nedá řešit?

Jano, budíček!

Nic píše:Dalo by se říct že jedním břehem jsou myšlenky, představy, že jsme formou, která není prázdnotou, že jsme tělem, že jsme tím, kdo má zásluhy a viny, role, závazky, kterým musí vyhovět, jsme tím, kdo může být zranitelný, kdo může zraňovat. Druhým břehem je to, co nemáme rádi, nechceme, odmítáme, nemilujeme. A náš život plyne v tomhle masakru.

Takhle napsané to o pisateli vypovídá, že trpí sadistickou poruchou osobnosti, protože, kdyby ho takové věci nebavilo psát, nenapsal by to sem.

T.Pratchett v jedné své knize popisoval jistou kmotřičku sudičku, co v sobě měla schovaný šuplík plný ošklivosti.. (Svobodný národ)..

honzam píše:Nic píše:
Dalo by se říct že jedním břehem jsou myšlenky, představy, že jsme formou, která není prázdnotou, že jsme tělem, že jsme tím, kdo má zásluhy a viny, role, závazky, kterým musí vyhovět, jsme tím, kdo může být zranitelný, kdo může zraňovat. Druhým břehem je to, co nemáme rádi, nechceme, odmítáme, nemilujeme. A náš život plyne v tomhle masakru.

Takhle napsané to o pisateli vypovídá, že trpí sadistickou poruchou osobnosti, protože, kdyby ho takové věci nebavilo psát, nenapsal by to sem.

Je vidět, že to nečteš pozorně, píšu o tom, že tohle, že se rodíme, umíráme, jsme tím, co je zranitelné, co může trpět, všechen tenhle masakr, je iluze, sen. Stejně tak jako povrchní posouzení, že jsi rohatý ďábel, který vzal na sebe vinu všech ostatních a proto za všechny trpíš, aby na druhé zbylo štěstí.

Jednak ani Ty něco takového nemyslíš vážně, protože tomu, kdo by podle Tebe díky Tobě žil stále šťastný život, bys přišil vinu za neštěstí druhých a tím bys ho nutil, aby cítil vinu a trpěl taky. Tedy tu roli ďábla vedoucího ostatní k utrpení hraješ naprosto skvěle. A jednak při hlubším pohledu ani v Tobě, který se prezentuješ jako sjednocení s Ďáblem, najít nic jiného, než nevinnost a krásu.

"Láska mi říká, že jsem vším."
A tady není nic jiného, než krása.

"Moudrost mi říká, že nejsem ničím."
Není tady nic jiného, než nevinnost.

S tímhle pohledem na Tebe je tady radost z poznání, že není co řešit.

A pro mě je tady navíc ještě asi i jakási fascinace tím, jaký může být rozdíl mezi tím, jak se něco jeví a jaké to doopravdy je.

Ale chápu, že se tím trochu kazí tahle hra na ďábla a peklo, kazí se tohle vlákno o sjednocování s ďáblem, který je zdrojem toho pekelného utrpení, masakru, připoutanosti k tělu, narození, smrti, připoutanosti k rolím a k vinám.

Dalo by se doufat, že se polepším a už se Ti tu neobjevím.

Ale jakožto Nic s tím asi nic nenadělám.

Možná tahle konfrontace tady je součástí té hry:

"Nebe peklo ráje,
kam tě duše dáme?
Do nebíčka do peklíčka,
šup ať už jsi tam."

A dost možná Ti sem píšu i pro to, že pod každým příspěvkem máš můj citát.

Možná ho tam máš právě proto, že ses z lásky obětoval,

abys mohl lidem názorně předvést,

co je zdrojem jejich pekla a utrpení.

Možná Ti sem píšu právě proto, aby Ti tu nebylo smutno.

I když není co řešit.

honzam píše:

Nic píše:Sen se nedá řešit, leda se dá z něj probudit.

Stejná otázka: Proč tu tedy řešíš nějaké masakry, když sen se nedá řešit?

Pořád něco řeší, i když to nikoho nezajímá. Měla by se z toho probudit.

Alaja píše:T.Pratchett v jedné své knize popisoval jistou kmotřičku sudičku, co v sobě měla schovaný šuplík plný ošklivosti.. (Svobodný národ)..

Temnotu, nevědomost, peklo, masakry, utrpení? Že jí to baví mít takového svinstva plnou mysl. Měla by si z nás vzít příklad a probudit se z toho. Pořád se jí snažíme pomoc a ona stále dál lpí na těch ošklivostech.

P.S. A zřejmě si vůbec neuvědomuje, že když ty ošklivosti neustále projikuje do ostatních, tak je tím opravdu nechutně pomlouvá - jako d'ábel žalobce.