inspiruj.cz

armin píše:...reakcemi na projevy duchovně nesvéprávných lidí....

Ano, když to tak zkoumám, tak opravdu absolutní svoboda v ultimátní rovině, ve které je existence blahem, se může z konvenční roviny jevit jako duchovní nesvéprávnost (moc pěkná formulace). Proto jsou také takové zábrany osvobodit se od připoutanosti k mysli. Je rozumné si zachovávat nad tím vším kontrolu. Nebýt moc šťastný, moc se neradovat, moc si ten život neužívat, mít pokud možno důstojnou tvář, aby se náhodou to dobré nezvrhlo ve zlé.

" Máte úplnou pravdu, na tomhle světě mohou jen blázni být šťastní a plní radosti. Já jsem si zvolil bláznivost s její radostí, blažeností a tancem; vy jste si zase vybrali rozumnost a její bídu, trýzeň a peklo - naše volby jsou různé. Buďte si tedy rozumní a ponechte si své utrpení; mně ale ponechte mou pošetilost. Nebuďte tím dotčeni; ani já se necítím být uražený - na světě je tolik rozumných lidí, ale mě to neuráží."
Osho

Hodně štěstí a lásky, Miroslave, Tobě i všem ostatním.

Trini píše:

adiuv píše:I když se to co říká Balsekar plně pochopí, přesto většinou není snadné to bez problémů praktikovat znovu a znovu.

V mém programu běží se s něčím takovým netrápit. Prostě přijmout i ten vlastní program, i když nemusí připadat jako perfektní.

Vzpomněla jsem si, že Balsekar míval před veřejným vystoupením trému. Tedy nic perfektního. Pokud vím, tak k tomu řekl: je tady tréma - a nijak se tím netrápil.

Trini píše:

Trini píše:

adiuv píše:I když se to co říká Balsekar plně pochopí, přesto většinou není snadné to bez problémů praktikovat znovu a znovu.

V mém programu běží se s něčím takovým netrápit. Prostě přijmout i ten vlastní program, i když nemusí připadat jako perfektní.

Vzpomněla jsem si, že Balsekar míval před veřejným vystoupením trému. Tedy nic perfektního. Pokud vím, tak k tomu řekl: je tady tréma - a nijak se tím netrápil.

No, mě zajímá především to, co funguje, pochopit, proč to funguje, a podle toho s tím jednat. Nejspíš to mám v programu
Trápit se něčím a hodnotit to co se objevuje nebo důsledky toho buď jako perfektní nebo jako nedokonalé k tomu určitě nepatří.

Všímavost je pak docela pohoda, je úplně jedno, co se právě objevilo - prostě se to pozoruje.

Zaplaťpámbu.

Nic píše:

armin píše:...reakcemi na projevy duchovně nesvéprávných lidí....

Ano, když to tak zkoumám, tak opravdu absolutní svoboda v ultimátní rovině, ve které je existence blahem,

Proč chceš pořád předvádět, že ty to tak máš? Sarana jasně řekl, že mnichové/mnišky nesmí říkat, že dosáhli ultimátní rovinu - i kdyby ji opravdu dosáhli. Že velký problém byl a je, že si mnichové/mnišky o sobě myslí, že jsou osvícení, i když nejsou.
Ty se neustále stavíš do pozice probuzené, ale nikdo ti to nechce odkoupit. Probuzenému na něčem takovém totiž vůbec nezáleží. Vůbec nemá potřebu se prezentovat. Před kým taky - když jen To Jedno - je.

Před mnoha lety jeden satguru kdesi napsal, že Mistra pozná pouze Mistr...a jaká se kolem toho vytvořila bujná internetová debata...

Že kdosi není osvícený, to nikdo ze čtenářů poradny nepozná, protože tam přece žádný žijící osvícený není .

adiuv píše:No, mě zajímá především to, co funguje, pochopit, proč to funguje, a podle toho s tím jednat. Nejspíš to mám v programu
Trápit se něčím a hodnotit to co se objevuje nebo důsledky toho buď jako perfektní nebo jako nedokonalé k tomu určitě nepatří.

Všímavost je pak docela pohoda, je úplně jedno, co se právě objevilo - prostě se to pozoruje.

Zaplaťpámbu.

PS. Je to pozorování čehokoliv, co se právě v mysli objevilo. Je přitom úplně fuk, co to je.

To pozorování neporovnává, nehodnotí, která neužívá výraz „mělo by se“. „Mělo by se“ nebo „nemělo by se“ nepadá v úvahu. Pozorování pouze vnímá. Vyvstane hněv, hněv se pozoruje, není tu ale žádné „já“ nebo mysl-intelekt, aby řekl „neměl bych se hněvat.“ Jinými slovy není tu žádné spojení nebo sebeztotožnění s nezávislým, spontánním hnutím zvaným „hněv.“ A tak každá myšlenka nebo emoce či touha vyvstane, je pozorována bez porovnávání, bez hodnocení, a odpojí se.

http://www.advaita.cz/wcd/e-knihy/ostat ... _mluvi.pdf

adiuv píše:No, mě zajímá především to, co funguje, pochopit, proč to funguje, a podle toho s tím jednat. Nejspíš to mám v programu
Trápit se něčím a hodnotit to co se objevuje nebo důsledky toho buď jako perfektní nebo jako nedokonalé k tomu určitě nepatří.

Všímavost je pak docela pohoda, je úplně jedno, co se právě objevilo - prostě se to pozoruje.

Zaplaťpámbu.

Já to tedy mám tak, že se ztotožňuji úplně se vším, s celým programem, jako bych jím sám byl a všechno se objevilo kvůli mně. Je pak pro mě i přirozenější zajímat se o to jak funguji.

adiuv píše:PS. Je to pozorování čehokoliv, co se právě v mysli objevilo. Je přitom úplně fuk, co to je.

Není to fuk, protože za to můžu já.

adiuv píše:To pozorování neporovnává, nehodnotí, která neužívá výraz „mělo by se“. „Mělo by se“ nebo „nemělo by se“ nepadá v úvahu. Pozorování pouze vnímá. Vyvstane hněv, hněv se pozoruje, není tu ale žádné „já“ nebo mysl-intelekt, aby řekl „neměl bych se hněvat.“

Řeknu si, že ten hněv jsem já a pak se sám sebe zeptám, jestli chci být dál hněv.

adiuv píše:
No, mě zajímá především to, co funguje, pochopit, proč to funguje, a podle toho s tím jednat. Nejspíš to mám v programu
Trápit se něčím a hodnotit to co se objevuje nebo důsledky toho buď jako perfektní nebo jako nedokonalé k tomu určitě nepatří.

To já zase klidně posoudím, že je příjemnější být před vystoupením bez trémy než s trémou. To je zase můj program.

Proto se mi líbilo u Nisargadatty, když řekl, že ani pro probuzeného není revmatismus nic příjemného.

Kdysi jsem tíhla k perfekcionismu, ale to mě už dávno pustilo. Ted' je na pořadu příjemná uvolněnost.

armin píše:projevy duchovně nesvéprávných lidí

Taky hezké zlo. Duchovně nesvéprávní lidé jsou pro mě ti, kteří odmítají zodpovědnost za své činy s odkazem na nějakou vyšší skutečnost nebo program, který je řídí. Většinou mají jako Bohem ustanoveného za opatrovníka nějakého gurua, kterého na slovo poslouchají.

Nic píše:Proto jsou také takové zábrany osvobodit se od připoutanosti k mysli.

Být přímo samotnou myslí a každou myšlenkou mi jako mysli nepřijde zas tak omezující.

Alaja píše:Před mnoha lety jeden satguru kdesi napsal, že Mistra pozná pouze Mistr...a jaká se kolem toho vytvořila bujná internetová debata...

Že kdosi není osvícený, to nikdo ze čtenářů poradny nepozná, protože tam přece žádný žijící osvícený není .

Podle mne je to spíš - obdobně jako to viděl E. Tomáš - že většina dnešních duchovních učitelů/mistrů jsou pokročilí žáci. Ale to je jedno, protože prý je podstatné, jakou úctu k nim hledající/žák cítí. Proto by si měl každý hledající najít takového učitele, ke kterému může cítit/cítí úctu, kterého považuje za probuzeného.

Mám vlastní" měřítko" na probuzenost, podle kterého většinu oficiálních "probuzených" za probuzené nepovažuji. Zřejmě jsem hodně náročná.

honzam píše:

adiuv píše:No, mě zajímá především to, co funguje, pochopit, proč to funguje, a podle toho s tím jednat. Nejspíš to mám v programu
Trápit se něčím a hodnotit to co se objevuje nebo důsledky toho buď jako perfektní nebo jako nedokonalé k tomu určitě nepatří.

Všímavost je pak docela pohoda, je úplně jedno, co se právě objevilo - prostě se to pozoruje.

Zaplaťpámbu.

Já to tedy mám tak, že se ztotožňuji úplně se vším, s celým programem, jako bych jím sám byl a všechno se objevilo kvůli mně. Je pak pro mě i přirozenější zajímat se o to jak funguji.

Ty máš všechno speciálni, Honzame.

Trini píše:Ted' je na pořadu příjemná uvolněnost.

Tak to máme podobné

Bylo pro mě kdysi opravdu překvapující, že příjemná uvolněnost nastane pokaždé, kdykoliv je tu pozorování, které

..."neporovnává, nehodnotí, která neužívá výraz „mělo by se“. „Mělo by se“ nebo „nemělo by se“ nepadá v úvahu. Pozorování pouze vnímá. Vyvstane hněv, hněv se pozoruje, není tu ale žádné „já“ nebo mysl-intelekt, aby řekl „neměl bych se hněvat.“ Jinými slovy není tu žádné spojení nebo sebeztotožnění s nezávislým, spontánním hnutím zvaným „hněv.“ A tak každá myšlenka nebo emoce či touha vyvstane, je pozorována bez porovnávání, bez hodnocení, a odpojí se."

To se pak rychle to pozorování (bůhvíjak ) samo rozšíří na úplně cokoliv, i na to, co se dřív chápalo jako nežádoucí...

Trini píše:Mám vlastní" měřítko" na probuzenost, podle kterého většinu oficiálních "probuzených" za probuzené nepovažuji. Zřejmě jsem hodně náročná.

Vůbec. Jsi uvážlivá. Jen ten Nisargadatta je pořád alfa samec.

Trini píše:Ty máš všechno speciálni, Honzame.

Tady jsme na speciálním vlákně, tak snad můžu sdílet i opačný stav než je osvícenost.

honzam píše:

adiuv píše:To pozorování neporovnává, nehodnotí, která neužívá výraz „mělo by se“. „Mělo by se“ nebo „nemělo by se“ nepadá v úvahu. Pozorování pouze vnímá. Vyvstane hněv, hněv se pozoruje, není tu ale žádné „já“ nebo mysl-intelekt, aby řekl „neměl bych se hněvat.“

Řeknu si, že ten hněv jsem já a pak se sám sebe zeptám, jestli chci být dál hněv.

To se mi líbí. To je asi ta druhá cesta - nafouknot ego na všechno, opak té první - zmenšovat ego až na nic.

adiuv píše:
To se pak rychle to pozorování (bůhvíjak ) samo rozšíří na úplně cokoliv, i na to, co se dřív chápalo jako nežádoucí...

Jak vysvětluješ slovo "nežádoucí"?

Jistě dávám přednost, aby mě zub nebolel než bolel. Na druhé straně je mi jasné, že když je to v programu, aby bolel, tak tomu nijak nezabráním, a proto nemá cenu se kvůli tomu trápit. Samozřejmě se o zuby starám, aby pokud možno, nebolely. (Ale v reálu o tom takto neuvažuji. To jsem se jen zamyslela, že to tak u mě asi funguje. )
Prostě uvolněný přístup. Mně to tak vyhovuje.

adiuv píše:

Trini píše:Ted' je na pořadu příjemná uvolněnost.

Tak to máme podobné

Bylo pro mě kdysi opravdu překvapující, že příjemná uvolněnost nastane pokaždé, kdykoliv je tu pozorování, které

..."neporovnává, nehodnotí, která neužívá výraz „mělo by se“. „Mělo by se“ nebo „nemělo by se“ nepadá v úvahu. Pozorování pouze vnímá. Vyvstane hněv, hněv se pozoruje, není tu ale žádné „já“ nebo mysl-intelekt, aby řekl „neměl bych se hněvat.“ Jinými slovy není tu žádné spojení nebo sebeztotožnění s nezávislým, spontánním hnutím zvaným „hněv.“ A tak každá myšlenka nebo emoce či touha vyvstane, je pozorována bez porovnávání, bez hodnocení, a odpojí se."

To se pak rychle to pozorování (bůhvíjak ) samo rozšíří na úplně cokoliv, i na to, co se dřív chápalo jako nežádoucí...

Fakt ale je, že mi hodně pomohl i Nisargadatta, touhle zkušeností, o kterou se podělil:

Pokud budete zůstávat stranou jako nezúčastněný pozorovatel, nebudete trpět. Budete vidět svět jako divadlo, jako to nejzábavnější divadlo.

viewtopic.php?f=88&t=1908#p13220