inspiruj.cz

Jako dobré nebo špatné všechno hodnotí naše osobní já.

Chce pochopitelně prožívat Ráj, jen to dobré (kdo by nechtěl?), proto oceňuje jen to dobré, to chválí, a vůbec si neuvědomuje, že tím automaticky odmítá všechno, co dobré není. Existenci špatného vehementně popírá, odmítá ji vzít na vědomí.

Je to pozoruhodné pozorovat, jak někdo není schopný pochopit základní fakt,

že v dualitě vždycky existují oba dva póly - pozitivní i negativní.

A ulpívá na jednom jejím pólu, na tom pozitivním, což považuje za Poznání Toho,
z čeho oba póly duality a všechny jejich negativní i pozitivní projevy vznikají.

V jednotě existuje jen Jedno - jen Dobro, protože celá existence je láskou.

Maharadž: Přejte sobě jenom to dobré, pracujte na tom, co je pro vás dobré. Zničte všechno, co stojí mezi vámi a štěstím. Buďte vším – milujte všechno – buďte šťasten – čiňte šťastnými. Žádné štěstí není větší.

Ve snu duality se jeví černobílá polarita jako realita,


ale při probuzení ta černá zmizí.

Je to způsobeno přesunem z místa, kde mysl dělí vše na dobré a zlé, do srdce, kde je láska, což je samo sebou dobré.

Nic píše:V jednotě existuje jen Jedno - jen Dobro, protože celá existence je láskou.

Právě jsi úspěšně předvedla preferenci duchovního osobního já.

Jako dobré nebo špatné všechno hodnotí naše osobní já.

Chce pochopitelně prožívat Ráj, jen to dobré (kdo by nechtěl?), proto oceňuje jen to dobré, to chválí, a vůbec si neuvědomuje, že tím automaticky odmítá všechno, co dobré není. Existenci špatného vehementně popírá, odmítá ji vzít na vědomí.

Je to pozoruhodné pozorovat, jak někdo není schopný pochopit základní fakt,

že v dualitě vždycky existují oba dva póly - pozitivní i negativní.

A ulpívá na jednom jejím pólu, na tom pozitivním, což považuje za Poznání Toho,
z čeho oba póly duality a všechny jejich negativní i pozitivní projevy vznikají.

Pak se mylně domnívá, že

Nic píše:V jednotě existuje jen Jedno - jen Dobro

Dualita vzájemně závislých protikladů

Základem projeveného světa je dualita vzájemně závislých protikladů. Svět je založen na vzájemně závislých protikladech, jako jsou dobro a zlo, radost a bolest, krása a ošklivost, ctnost a hřích. Dobro nemůže existovat bez zla, radost bez bolesti atd. I tato dualita je však jen zdánlivá, jelikož samotný projevený svět je pouhým zdáním. Pojmy dobro a zlo, radost a bolest a další jsou pouhé konceptuální obrazy ve vědomí.

Jakmile ego ve své roli pseudo-subjektu začne přemýšlet na základě porovnávání vzájemně závislých protikladů, vzniká proces konceptualizace (tvoření pojmů).

Ego nepřijímá dualitu vzájemně závislých protikladů, neboť nechápe jejich neoddělitelnost. Přeje si dobro, radost, krásu, ctnost a odmítá zlo, bolest, ošklivost a hřích.

http://www.advaita.cz/24926-co-je-advaita

Trini píše:

Nic píše:V jednotě existuje jen Jedno - jen Dobro, protože celá existence je láskou.

Právě jsi úspěšně předvedla preferenci duchovního osobního já.

Jde mi to i pomocí citací.

Subham astu sarvadžagatam. Šťastny ať jsou všechny bytosti. ÓM.

(Eduard Tomáš)



Jenže štěstí pravého Já není žádná osobní preference, nýbrž poznání naší skutečné podstaty.

Nic píše:

Trini píše:

Nic píše:V jednotě existuje jen Jedno - jen Dobro, protože celá existence je láskou.

Právě jsi úspěšně předvedla preferenci duchovního osobního já.

Jde mi to i pomocí citací.

Subham astu sarvadžagatam. Šťastny ať jsou všechny bytosti. ÓM.

(Eduard Tomáš)



Jenže štěstí pravého Já není žádná osobní preference, nýbrž poznání naší skutečné podstaty.

Skutečné poznání slova nepojmou. Potom už nic neznamenají lidské pojmy jako je "štěstí", "láska", "blaženost" atd. Ty se jen používají, aby se to aspon trochu hledajícím přiblížilo - a někteří hledající na těch pojmech ulpí - tak jako např. ty - a dělají z těch pojmů jen nesmyslný guláš.

Všechno, co si myslíme a o čem jsme skálopevně přesvědčeni, má své příčiny, uložené v našem podvědomí.
Dokud člověk není ochotný pochopit, jak to skutečně je, že

Dualita vzájemně závislých protikladů

Základem projeveného světa je dualita vzájemně závislých protikladů. Svět je založen na vzájemně závislých protikladech, jako jsou dobro a zlo, radost a bolest, krása a ošklivost, ctnost a hřích. Dobro nemůže existovat bez zla, radost bez bolesti atd. I tato dualita je však jen zdánlivá, jelikož samotný projevený svět je pouhým zdáním. Pojmy dobro a zlo, radost a bolest a další jsou pouhé konceptuální obrazy ve vědomí.

Jakmile ego ve své roli pseudo-subjektu začne přemýšlet na základě porovnávání vzájemně závislých protikladů, vzniká proces konceptualizace (tvoření pojmů).

Ego nepřijímá dualitu vzájemně závislých protikladů, neboť nechápe jejich neoddělitelnost. Přeje si dobro, radost, krásu, ctnost a odmítá zlo, bolest, ošklivost a hřích.

http://www.advaita.cz/24926-co-je-advaita

neústupně trvá na svém mylném přesvědčení, že

Nic píše: štěstí pravého Já není žádná osobní preference, nýbrž poznání naší skutečné podstaty

Nic píše:V jednotě existuje jen Jedno - jen Dobro

A bude v tom pokračovat tak dlouho, dokud nenastanou podmínky, které ho nakonec přimějí prohlédnout svou slepotu i příčiny, proč tak dlouho ulpíval na jednom z obou dvou pólů duality a považoval to za poznání.

No, může tady být poznání, že tady není nikdo, kdo by co mohl preferovat, chtít, prožívat, pociťovat, myslet si dělat...

Může se objevit prázdnota mysli bez chuti a bez zápachu.

To, co učil na Poradně vhledem Goro.

Pak je tady ještě druhá půlka, že jsme vším a to je láska, blaho, štěstí, naplnění.

Což pro toho, kdo zatím poznal prázdnotu bez štěstí, blaha a lásky může být skvělá zpráva,

i když tu nikdo takový, kdo by se mohl radovat, není.

Nic píše: jsme vším a to je láska, blaho, štěstí, naplnění.

Mistři upozorňují, že stav sjednocení s všetvořícím Bytím je stav, ve kterém zmizelo, t.j. neexistuje už žádné osobní já, které by mohlo mít pocit, že je vším a bylo tím nadšené.

Tazatel: Po zkušenosti a poznání jednoty všeho existujícího někteří lidé vypadají, jako kdyby byli v jakémsi stavu blaženosti nebo intoxikace Bohem. Někteří mistři působí dojmem, že v takovém stavu jsou. Existuje nějaký takový stav? Můžete nám o tom něco říci?

R.B. Ano. Přesně o tom jsem právě mluvil. Když dojde k neosobní zkušenosti osvícení, tak výsledky, které ta událost bude mít, co bude po té události psycho-fyzický organismus dělat nebo k čemu bude skrze něj docházet, mohou být velmi různé a mohou se případ od případu zcela lišit. A tak je možné, že ti, kdo přednášeli a psali, s tím úplně přestanou. Ti, co to nikdy nedělali, s tím mohou začít. A někteří nebudou dělat vůbec nic. Někteří mohou skutečně zanechat všeho, co dělali, a stáhnout se do ústraní.

Tazatel: Mluvil jsem o tom, že to vypadá, jako by byli v nějakém vytržení.

R.B.: Může tam být pocit vytržení, ten ale není trvalý, uklidní se. Stav vytržení, který se později zklidní, dokáže vyvolat i droga. Upřímně řečeno blaženost je slovo, které nemám příliš rád, protože navozuje mylnou představu. Mír, utišení – to jsou slova, která preferuji. Osvícení je ve skutečnosti stav, kdy člověk nemá žádnou potřebu cítit blaženost ani nic dalšího. Je to totální přijetí. To je ten stav.

Raméš Blasekar
http://www.advaita.cz/wcd/e-knihy/ostat ... _mluvi.pdf

Podle čeho se Probuzený také pozná?

Odpovídá na to, na co se ho zájemci ptají. Případně odpovědi na jejich stále se opakující tytéž otázky dalších a dalších zájemců podrobněji vysvětluje v knihách nebo na videích.

Každý se může přesvědčit, že při aktuálních rozhovorech s ostatními zájemci o Poznání se u Probuzených neprojevuje sebemenší potřeba urputně hájit a prosazovat - natož opakovaně - svoje přesvědčení.

Takovou potřebu má osobní vědoucí já.

adiuv píše:Takovou potřebu má osobní vědoucí já.

Takové já dokáže přetlumočit kdejaké duchovní učení k obrazu svému, je mu jedno o jaké učení se jedná.
Nejspíš by dokázalo přetlumočit i satanismus do láskyplných slov...

adiuv píše:Podle čeho se Probuzený také pozná?

Odpovídá na to, na co se ho zájemci ptají. Případně odpovědi na jejich stále se opakující tytéž otázky dalších a dalších zájemců podrobněji vysvětluje v knihách nebo na videích.

Každý se může přesvědčit, že při aktuálních rozhovorech s ostatními zájemci o Poznání se u Probuzených neprojevuje sebemenší potřeba urputně hájit a prosazovat - natož opakovaně - svoje přesvědčení.

Takovou potřebu má osobní vědoucí já.

Alaja píše:

adiuv píše:Takovou potřebu má osobní vědoucí já.

Takové já dokáže přetlumočit kdejaké duchovní učení k obrazu svému, je mu jedno o jaké učení se jedná.
Nejspíš by dokázalo přetlumočit i satanismus do láskyplných slov...

Na tom je opravdu pozoruhodné, že takový člověk buď není vůbec schopný uvědomit si, pochopit a díky tomu i přijmout Probuzenými konstatovaná fakta (co je Nedualita a co je dualita, tj. jejich základní charakteristiky) + souvislosti, které z toho vyplývají, anebo - a to je pravděpodobnější - naprosto je ignoruje, jinak by se celé jeho přesvědčení postavené jen na pocitech jeho osobního já zhroutilo.

Nic píše:Probuzený se možná pozná podle toho, že nemá potřebu řešit, jak se pozná probuzený.

Že by to, že je probuzený, práskl veřejnosti na sebe sám?
Nebo trpělivě čeká, až se to neprobuzení sami dovtípí z jeho mnoha a mnoha slov o probuzení?



Neosvícení přece sami nemohou poznat, kdo osvícený je a kdo osvícený není.
Někdo jim to musí sdělit.....buď sám osvícený nebo jeho přátelé.....diplom o osvícení se přece ještě nikde nedává, aby se to dalo překontrolovat....

Víte, čeho bych se ještě chtěla jednou dožít?
Celosvětového sjezdu, na který by měli přístup pouze osvícení.......

Z FB:

Nepromlouvají jen slova, promlouvá i energie, která je za slovy...
Ta mnohdy sdělí víc než tisíce slov...
Ocitáme se stále více v situacích, kdy podle svého cítění a vnímání dokážeme rozlišovat LÍBIVÉ od PRAVÉHO - POZLÁTKO od ZLATA.
Nenechme se víc manipulovat k tomu, co si máme myslet prostřednictvím prázdných slov...
-Xanté

Nic píše:No, může tady být poznání, že tady není nikdo, kdo by co mohl preferovat, chtít, prožívat, pociťovat, myslet si dělat...

Může se objevit prázdnota mysli bez chuti a bez zápachu.

To, co učil na Poradně vhledem Goro.

Pak je tady ještě druhá půlka, že jsme vším a to je láska, blaho, štěstí, naplnění.

Což pro toho, kdo zatím poznal prázdnotu bez štěstí, blaha a lásky může být skvělá zpráva,

i když tu nikdo takový, kdo by se mohl radovat, není.

Jo Goro, to byla kapitola sama pro sebe, nejspíš se mu podařilo přeskočit tu nižší dimenzi, kde prázdnota dosud produkuje nějaké ty čichové závany a chuťové prožitky...ale nevzpomínám si, že by popisoval nějaké to duchovní světlo....

Člověk není schopný uvědomit si, pochopit a díky tomu i přijmout Probuzenými konstatovaná fakta (co je Nedualita a co je dualita, tj. jejich základní charakteristiky) + souvislosti, které z toho vyplývají, a naprosto je ignoruje tak dlouho, dokud nedokáže pochopit, že

Kdyby bylo možné si vybrat, na co se zaměří pozornost, pak by nemohlo nikdy docházet k tomu, že pozornost se zaměří pokaždé především na to, co se egu právě hodí a co proto preferuje. Vybere si pokaždé některou z možností, jak prosadit to, o čem je přesvědčené - celé je to řízené z toho, co se odborně nazývá podvědomí/nevědomí. Obsahuje všechny vytěsněné emočně bolestivé vzpomínky i přání a ovlivňuje naše reakce i jednání, ačkoliv si toho nejsme vůbec vědomi. https://cs.wikipedia.org/wiki/Podv%C4%9Bdom%C3%AD

Je už poměrně dlouho známý a mnohaletým výzkumem i praxí ověřený fakt, že zkušenosti uložené v našem podvědomí/nevědomí pokaždé rozhodnou, jak v jednotlivých situacích zareagujeme. Podle poznatků odborníků rozhodnou pokaždé o naší reakci až z 85 až 95%. Z toho poznatku vycházejí i různé psychoterapeutické postupy i léčba.

Emoční mozek zafunguje pokaždé rychleji než vývojově mladší mozková kůra, jeho sebeobranná emoční energie rozhodne, jaká myšlenka se objeví. Všechno to proběhne ve zlomku vteřiny a pokud tohle nevíme, pak to, co nás právě napadlo, automaticky bereme jako správné a jedině možné. To je důvod, proč tak často zareagujeme podle tohoto podvědomého spouštěče, o kterém nemáme sebemenší tušení a který tak z největší části rozhoduje o našem jednání - se všemi důsledky

Tyhle poznatky je snadnější přijmout i díky zjištění, že jejich uplatňování v praxi umožňuje už poměrně dlouho úspěšně léčit i některé dost závažné psychické poruchy. Jakmile člověk pochopí, že tohle jsou nezpochybnitelná fakta a začne brát v úvahu zákonitosti, podle kterých funguje lidská psychika, může se začít zajímat i o nejrůznější příčiny, proč sám pořád znovu reaguje na druhé a jejich sdělení svým oblíbeným navyklým způsobem.

Pak, díky poctivé a dlouhodobé sebereflexi se postupně mohou začít dít - zdánlivě bezdůvodně - docela zajímavé změny; například se samy od sebe začnou harmonizovat reakce okolí na nás při naší komunikaci s ostatními - především s těmi, kteří nás předtím nemohli vystát.

Podle čeho se Probuzený také pozná?

Odpovídá na to, na co se ho zájemci ptají. Případně odpovědi na jejich stále se opakující tytéž otázky dalších a dalších zájemců podrobněji vysvětluje v knihách nebo na videích.

Každý se může přesvědčit, že při aktuálních rozhovorech s ostatními zájemci o Poznání se u Probuzených neprojevuje sebemenší potřeba urputně hájit a prosazovat - natož opakovaně - svoje přesvědčení.

Takovou potřebu má osobní vědoucí já.

Mou dosavadní zkušeností je, že dokud v tom osobní já potřebuje pokračovat, tak jakékoliv informace, které si přečte, si vyloží jako příležitost k obhajování toho, o čem je přesvědčené.

Přesto asi není náhoda, že přichází s takovými informacemi do kontaktu. Nic není náhoda. A tak i když oponuje, dochází v něm k určitému vnitřnímu posunu a nakonec i tyhle informace mohou být jednou ze součástí toho, co vyvolá změnu jeho původního přesvědčení a větší šanci pochopit, proč reaguje, jak reaguje.

A tak i když netušíme, co v kom naše poznatky vyvolají, je možné je dávat k dispozici - bez potřeby očekávat, že je někdo přijme. Pokud to nezmění názor toho druhého, což je většinou dost nepravděpodobné, protože každé osobní já potřebuje po určitou dobu obhajovat "to svoje", může to být docela užitečné... nám samým.

Líp si to uvědomíme