Všímavost - vědomá pozornost - a mysl
Napsal: čtv 29. lis 2018 22:32:51
Mistr Balsekar:
Mysl funguje dvojím způsobem: jako operující mysl a jako přemítající mysl.
To jediné, co po probuzení zůstane, je operující mysl.
Je plně soustředěná na probíhající činnost, je to mysl bez účasti ega.
Poznání, pozorování a operující mysl jsou ve skutečnosti jedno a totéž. Když je operující mysl činná, žádné pozorování není nutné, protože operující mysl je sama plně zkoncentrovaná na to, co dělá, a to je naprosto srovnatelné se stavem plné meditace. Protože tu není "já", není tu vědomí plynoucího času. Je tu jen činnost.
Mysl (= vnímání a reagování prostřednictvím myšlenek a pocitů) je pouhý nástroj.
U probuzeného člověka funguje operující mysl dál – prostřednictvím myšlenek. Bez myšlenky na určitou činnost by u něj žádná činnost nemohla nastat. Dokonce i cesta na záchod začne u něj uvědoměním si určitých pocitů v břiše a myšlenkou "chce se mi..." – stejně jako u kohokoliv jiného.
Popírat mysl a myšlenky je popíráním nástrojů, kterými je lidský organismus vybavený, podobně jako je vybavený kostmi, klouby a svaly. S egem nemají nic společného. Když se ego nakonec rozplyne, fungují dál.
Bez mysli se nevnímá nic, není vnímající ani nic vnímaného. Projevený svět se dá vnímat jen prostřednictvím mysli.
Když je operující mysl plně zaujatá, je tu opravdu pocit bezčasosti, protože operující mysl může fungovat jen v současném okamžiku.
Operující mysl vyjde z existujících informací a před započetím práce zváží možnost nejrůznějších alternativ včetně toho, co z nich vyplývá. Pokud neprobíhá žádné jednání vyplývající z rozhodnutí v daném okamžiku, plnost uvědomování spolu s úplným uvolněním vytvářejí mír a harmonii, nepřítomnost stresu a napětí, protože cokoliv, co se v daném okamžiku děje, je pozorováno neosobně, tj. bez porovnávání a posuzování.
Když tu není přemítající mysl, je tu tichá mysl. Je tichá. Ale operující mysl tu musí být i po probuzení, jinak by psychofyzický mechanismus nemohl vykonávat svou činnost. To, co vyvolává problémy, je přemítající mysl.
Jinými slovy plná všímavost a úplné uvolnění v daném okamžiku vede ke spontaneitě a výkonnosti v jednání a k míru a harmonii. Může k tomu dojít jen tehdy, není-li přítomné jednající "já" – ego.
Jak probíhá duchovní vývoj, přemítající mysl ubývá a stále více pozornosti se věnuje operující mysli.