Projekce: charakter stínu

Projekce: charakter stínu

Příspěvekod adiuv » pon 17. pro 2018 21:28:30

Charakter stínu

Co nám vadí na druhých = náš vlastní problém. Co by se stalo, kdybychom to konečně pochopili?

Při projekci jsme přesvědčeni, že jsme konfrontováni s určitým zjevným faktem či vlastností druhého člověka. Ve skutečnosti se jedná jen o naši iluzi, protože se domníváme, že to, co na druhém pozorujeme a vidíme, není náš subjektivní vjem ani obsah, ale je to něco, co objektivně existuje vně nás samotných. Zkrátka a dobře, cosi tu chybí k tomu, aby si člověk uvědomil, že hledí do subjektivního zrcadla.

Projekce je automatický, spontánní fakt. Jde o nevědomý mechanismus, a proto s uvědoměním končí.

Když je v průběhu sebepoznání projekce zrušena, zjistíme, že to, co jsme dříve vnímali na druhých, patří naší osobní psychice.

Zdrojem projekcí v tomto případě je pořád část nevědomé psychiky, kterou není možné si uvědomit přímým vhledem. Vzdoruje odhalení, a proto je stále uvězněna v nevědomí a zůstává zdrojem projekce - zdrojem iluzí.

Jestliže je zdroj tvořící projekce odmítán, je mu vědomě odmítána platnost, má volné pole působnosti a může uskutečňovat své cíle a záměry bez naší vědomé kontroly. Výsledkem je pak izolace od okolního světa. Člověk je v zajetí iluzorních vztahů. Skutečný vztah k okolnímu světu zůstává skryt pod nánosem sebeklamu.

Při projekci jsme přesvědčeni, že jsme konfrontováni s určitým zjevným faktem či vlastností druhého člověka. Ve skutečnosti se jedná jen o naši iluzi. Člověk o sobě samotném sice vůbec nic neví, ale všechno ostatní ví nejlíp.

http://psychologie.cz/charakter-stinu/


Karel Gustav Jung:

Projekce je bezděčný duševní proces, jehož výsledkem je to, že obsahy našeho vlastního nevědomí nacházíme u druhých.

Máme sklon domnívat se, že svět je takový, jak ho vidíme, a stejně tak naivně předpokládáme, že lidé jsou takoví, jaké si je představujeme ... Všechny obsahy našeho vědomí jsou konstantně projikovány do našeho okolí, a teprve když prohlédneme určité vlastnosti našeho objektu jako projekce, jako imaga, podaří se nám je rozlišit od jeho skutečných vlastností ... Cum grano salis vidí člověk vlastní chyby, které u sebe neuznává, vždy u protivníka. Vynikající příklady najdete ve všech osobních polemikách. Člověk jež nemá neobvyklou míru sebeuvědomění, se nad své projekce nepovznese, ale většinou se jim poddá, neboť existence těchto projekcí je předpokladem přirozeného duchovního stavu. Projekce nevědomých obsahů je něco přirozeného a daného.

Subjekt se zbavuje nepřijatelných, bolestivých obsahů tím, že je projikuje.

Uživatelský avatar
adiuv
 
Příspěvky: 400
Registrován: čtv 01. zář 2011 15:49:54
Poděkoval: 26
Poděkováno: 30-krát v 29 příspěvcích

Re: Projekce: charakter stínu

Příspěvekod adiuv » ned 17. bře 2019 20:49:32

Kdo chceš ke světlu, poznej svůj stín

Českou republiku navštívil Dr. Rüdiger Dahlke, světově proslulý německý celostní lékař a psychoterapeut, a především také úspěšný lektor a autor mnoha publikací a CD věnovaných psychosomatice, půstu, zdravému životnímu stylu, relaxacím a meditacím i spirituálním a filozofickým otázkám bytí. Do Prahy přijel mimo jiné pokřtít nový český překlad své knihy "Princip stínu – Smíření s naší temnou stránkou". Knihu, jak název napovídá, věnoval Dahlke nejpodstatnější skryté souvislosti osobního i společenského života, tak zvanému stínu.

Tímto symbolickým pojmem obohatil kdysi analytickou psychologii Carl Gustav Jung. Stín zahrnuje všechny odvrácené, temné nebo i jen odmítané či nežité stránky, které jedinec (a stejně tak i společnost) sice má, ale z nějakého důvodu se jimi nechce zabývat. Patří sem vše nepřijímané, nežádoucí a netolerované, co je ukryto v nevědomí, i všechno to, čehož blízkost sice tušíme, ale pro nepohodlí či bolestivost konfrontace tomu raději uhýbáme, vytěsňujeme to, lidově řečeno to zametáme pod koberec.

Obvykle jde o uzamčené duševní skladiště všeho, co nám zamlžovali a zamlčovali naši rodiče a nejbližší okolí, následně kultura, v níž jsme vyrůstali, a co jsme nakonec odmítli i my sami. Své místo tu však nalézají i pozitivní kvality, to když se naučíme – nejčastěji na základě předchozí špatné zkušenosti - držet vší silou pod zámkem třeba i svou spontaneitu, zvídavost, odvahu, kreativitu nebo další velmi výraznou stínovou oblast: sexualitu. I proto k tématu stínu přistupujeme často tak ambivalentně. Zavíráme před ním oči a odmítáme ho, a zároveň nás fascinuje a přitahuje.

Tajemství a síla stínu tkví v tom, že i kdybychom se snažili sebevíc, nakonec mu neunikneme. Žije totiž svým životem. Vlastnosti, schopnosti, pocity, potřeby, fantazie i skutky, které z nějakého důvodu nepřijímáme a neuplatňujeme, dříve či později "promluví". Otázkou zůstává: Kdy a jak? Ale také: Kdo z koho – integrujeme my svůj stín, nebo dříve on převálcuje nás? Možností má celou řadu.

http://www.evalabusova.cz/clanky/stin.php

(pokračování)
Uživatelský avatar
adiuv
 
Příspěvky: 400
Registrován: čtv 01. zář 2011 15:49:54
Poděkoval: 26
Poděkováno: 30-krát v 29 příspěvcích

Re: Projekce: charakter stínu

Příspěvekod adiuv » pon 18. bře 2019 10:07:07

Na cestě k osvobození

V přijetí a poznávání stínu spočívá podstata psychosomatického uzdravování stejně jako úspěšného psychoterapeutického procesu. A také většiny známých duchovních cest. Společným jmenovatelem je, že nám pranic nepomůže, budeme-li se při jakémkoliv snažení svého hojení a sebepoznávání zabývat druhými. Nebo budeme-li hledat příčinu svého neklidu, nespokojenosti či neštěstí mimo sebe. Za výtkami vůči okolí stojí náš vlastní stín, a věční naříkači a stěžovatelé dosáhnou pouze toho, že se jim přitíží. Ostatní se jim navíc často začnou vyhýbat, a oni nakonec nesnesou už ani sebe samé.

Prvním krokem k integraci stínu proto bývá přijmout realitu i s její odmítanou tváří. Druhým pak rozpoznání našich obranných projekcí a všech našich zaručených "pravd", které nás uvrhly do soukromého světa vyhovujícího jen našemu nemocnému vědomí a našemu egu (sobectví). Třetím krokem je přijetí odpovědnosti za vlastní konání a prožívání. Čtvrtým přijetí skutečnosti, že to jediné, co můžeme na tomto světě bezprostředně změnit, jsme my sami. Pokusíme-li se o to, naše dosavadní snahy o vnější řešení problémů se začínají přesouvat do našeho nitra. Zahlédneme trám ve vlastním oku, a třísky v očích bližních už nás tolik neruší. Pozvolna přichází úleva. Stín se prosvětluje.

Ruku v ruce s tím jde obvykle vyrovnávání aktivity pravé a levé mozkové hemisféry. Najednou nám nestačí jen běžný strohý analyticky, logicky a hmotně nazíraný rozumový úhel pohledu. Učíme se prodlévat v nových představách a imaginacích. Začínáme číhat na význam vlastních snů. Prožíváme intuici. Objevujeme kouzlo meditace či modlitby. Slábne naše potřeba hodnotit a posuzovat. Slova duše či duch přestávají být neznámými pojmy.

(pokračování)

Uživatelský avatar
adiuv
 
Příspěvky: 400
Registrován: čtv 01. zář 2011 15:49:54
Poděkoval: 26
Poděkováno: 30-krát v 29 příspěvcích

Re: Projekce: charakter stínu

Příspěvekod adiuv » pon 18. bře 2019 17:49:22

Každý má svůj vlastní Hádes

Rozhodneme-li se vkročit do říše svého stínu, máme před sebou právě jen tu svoji neopakovatelnou cestu. Každá taková znamená velké dobrodružství. Nezbývá než vzít na ramena vlastní kříž a přes překážky vyjít vstříc setkání se sebou samým.

Postupně se přitom - vedle zákona polarity - seznamujeme i s dalšími pozapomenutými zákony života, zejména se zákonem přitažlivosti a zákonem rezonance. Stáváme se takříkajíc magnetem pro všechny vnější analogie svých vnitřních nevyřešených problémů. Poznáváme, že smysl našeho pozemského snažení směřuje k narovnání mezery mezi naším osobním světlem a stínem a že tahle cesta k jednotě a úplnosti rozhodně nebude bezbolestná.

Svůj stín potkáváme především v našich odpůrcích či nepřátelích (snad proto je máme milovat?). V drobných i zásadních nepřízních života, v nemocech a úrazech, v životních karambolech a veletočích. Velmi intenzivně jej cítíme také v nejbližších vztazích svého života, v partnerství, rodičovství… Dokud je co napravovat, ocitáme se v situacích, které nám zapomenuté či vytěsňované součásti naší existence zrcadlí. Své osobní vnitřní problémy a výzvy dostáváme na jevišti vnějšího světa naservírované jako na podnose.

Dr. Dahlke to ve své knize Princip stínu popisuje následovně: "Cítím-li se na příklad obklopen arogantními lidmi, musím být sám arogantní, aniž bych si to dostatečně uvědomoval. Kdyby tomu tak nebylo, nemohli by ve mně arogantní lidé nic vyvolávat, ani by se nekoncentrovali v mém okolí. Když mě rozčiluje hloupost a neustále se s ní potkávám, musí mi chybět přístup k té části mé osobnosti, jež zůstala hloupá. Na druhou stranu to však může být i projev polarity, přeháním-li to ve svém životě s intelektuálností. To, zda se nás nějaká tématika týká, neomylně odhalují naše emoční reakce. Když něco hýbe našimi pocity, rozčílí nás či rozruší, prozrazuje to, že nás to emočně zasáhlo. Téměř určitě se pak jedná o naši vlastní problematiku, promítanou navenek. Také dokud máme potřebu dělat opak nějaké věci nebo jsme hrdí na to, že ho děláme, nejsme ještě dané tematiky prosti. Vidíme to třeba na příkladu lidí, kteří zdůrazňují, že v žádném případě nejsou jako jejich rodiče. Naší skutečné nezávislosti na nějakém tématu svědčí, jsme-li schopni se na ně podívat bez emocí a svobodně zvážit jeho různé stránky."

(pokračování)

Uživatelský avatar
adiuv
 
Příspěvky: 400
Registrován: čtv 01. zář 2011 15:49:54
Poděkoval: 26
Poděkováno: 30-krát v 29 příspěvcích

Re: Projekce: charakter stínu

Příspěvekod adiuv » úte 19. bře 2019 8:52:11

Jak poznáme, že svá stínová témata začínáme integrovat?

Největší dramata se nedějí na divadle, ale v našich srdcích. To když se vydáme na cestu za svým stínem. Čím více ho v sobě ukrýváme, tím víc korektivních zkušeností nás čeká. A naopak, jakmile nějaké své stínové téma zpracujeme, z našeho života postupně mizí.

Chceme-li dospět ke skutečné svobodě, nezbývá nám než převzít odpovědnost a přizpůsobit se platným principům bytí. Carl Gustav Jung to ukryl do rovnice: já + stín = Bytostné Já. Aby mohlo dojít k tolik žádoucí individuaci a seberealizaci, nezbývá nám než naši vědomou, světlou stránku s onou naší temnou a nevědomou propojit. A ať už do zmíněného osobního podsvětí vstoupíme dobrovolně (na příklad vyhledáme psychoterapii nebo se vydáme na cestu duchovního poznávání) nebo nedobrovolně (čelíme úderům osudu v podobě různě intenzivních problémů), zůstává naším úkolem zkoušet vnímat odvrácené stránky vlastní duše bez hodnocení (nesuďme, ať nejsme souzeni), a to nejen prostřednictvím rozumu (pravá moudrost zůstává skryta očím).

Podaří-li se nám tohle úsilí naplnit, začínáme chápat, že štěstí a vyrovnanost nepřichází, když dostáváme to, co chceme. Přiblíží se, když začneme akceptovat to, co máme. Tak dojdeme i k poznání, že skutečnost je jen relativní pojem. Tu, ve které žijeme, si totiž především vytváříme sami, způsobem svého myšlení.

Chceme-li se stát moudrou a celistvou bytostí (nebo společností), nakonec nám nezbývá, než se se svým stínem konfrontovat tváří v tvář. Pokud se o to poctivě pokusíme, přestane nás děsit, a naopak se může stát něčím vzácným, co nás nečekaně a nesmírně obohatí.


Uživatelský avatar
adiuv
 
Příspěvky: 400
Registrován: čtv 01. zář 2011 15:49:54
Poděkoval: 26
Poděkováno: 30-krát v 29 příspěvcích

Re: Projekce: charakter stínu

Příspěvekod adiuv » úte 19. bře 2019 15:12:35

Obrázek

https://www.kosmas.cz/knihy/184388/princip-stinu-cd/

Anotace:

Podle učení Carla Gustava Junga je stínem naše podvědomí. Je to ta osobnost, kterou bychom nejraději nebyli, ale kterou se nakonec stát musíme, když chceme být celiství. Náš stín, tedy naší „temnou stránku“, prociťujeme velmi ambivalentně: je nám odporná, ale zároveň nás fascinuje. Práce se stínem slouží tomu, abychom se stali vědomými a je tedy v pravém slova smyslu prací se světlem. Stín je vlastně naším pokladem, obohacuje nás tak, jako málo co jiného. Vycházejíc ze zákonu osudu a pravidel hry života, odpovídá nejdůležitějšímu zákonu: zákonu polarity. Můžeme jej projikovat na druhé – anebo můžeme s jeho pomocí a spolu s ním osobnostně růst.

Ruediger Dahlke nám ukazuje, jak náš stín vypátrat a jak se s ním konfrontovat, abychom ho nakonec mohli přijmout, integrovat do své osobnosti a možná dokonce i začít milovat. Ten, kdo se pustí do práce na svém stínu, jak je představena v knížce „Princip stínu. Smíření s naší temnou stránkou“, se stane otevřenějším, laskavějším a tolerantnějším - vůči sobě i vůči jiným.

Uživatelský avatar
adiuv
 
Příspěvky: 400
Registrován: čtv 01. zář 2011 15:49:54
Poděkoval: 26
Poděkováno: 30-krát v 29 příspěvcích

Re: Projekce: charakter stínu

Příspěvekod adiuv » úte 19. bře 2019 22:27:34

Rozhovor s Rüdigerem Dahlke:

Odměnou za práci se stínem je kvantum nové energie

Eva Labusová:
Na čem záleží, které kvality a obsahy naší osobnosti nebo okolní skutečnosti přijmeme, a které raději vytěsníme do oblasti stínu?

Rüdiger Dahlke:
Má to co dělat s rezonancí. Připouštíme k sobě jenom ty věci, témata nebo lidi, s nimiž máme příslušnou rezonanci. Všechno ostatní, s čím se ještě nekonfrontujeme, s čím ještě neumíme rezonovat, a tedy být na stejné vlně, zatlačujeme do stínu... A ono se to dřív nebo později přihlásí. Buď jako symptom choroby, nebo jako nějaký náš jiný problém.

Jaký rozdíl spatřujete v tom, zda se ukrývání našich stínových obsahů děje vědomě, nebo nevědomě?

Mezi tím je obrovský rozdíl! Když něco vědomě ukrývám, tak o tom alespoň vím a mohu se na to vědomě nastavit aspoň s tím, že jednou se s tím třeba budu konfrontovat. Pokud své stínové téma ale vůbec neznám, jsem bezmocně vystaven tomu, že se ve vážném případě prodere na povrch v "nevyřešené" formě choroby, nehody, katastrofy a podobně.

Jaké možnosti se nám nabízejí, chceme-li svoji temnou stránku odkrýt a začít s ní pracovat?

Těch možností je nespočetně moc, jak je to popsáno i v mé knize Princip stínu. Důležité je připustit si: Všechno, co nám vadí, nám vadí jenom proto, že to nějak zrcadlí náš stín. Naše choroby, ale i běžné problémy, také lidé, kteří nám jdou na nervy - od našich životních partnerů až po naše nadřízené a podřízené, tohle všechno nějak prozrazuje náš stín.

Vypozoroval jste, jaké osobní vlastnosti, případně životní situace, vedou k tomu, že se člověk nakonec začne otázkami stínu zabývat?

Často je to beznadějnost v pravém slova smyslu našeho občansko-vědeckého obrazu světa. Na druhé straně je to odraz neschopnosti najít z bezvýchodných "zašmodrchaných" situací a problémů vlastního života východisko. Ten, kdo staví na "zamotání" místo na "vývoji" (v němčině jde o slovní hříčku: Ver-wicklung statt Ent-wicklung), jak to mimochodem dělá většina současného moderního světa, ten dříve či později skončí v beznaději.

Zastáváte názor, že spolehlivou směrovkou do říše osobního stínu je náš zdravotní stav, resp. naše nemoci jako zcela konkrétní symboly. Nemoc je ale přece už skutečný a možná i poslední alarm. Před nemocí předcházejí menší upozornění na to, že nezájem o stín nám neprospívá a že nebudeme-li se jím zabývat my, bude se on zabývat námi. Která jemnější upozornění podle vaší zkušenosti přicházejí před nemocemi? Existují v tomhle pravidla hry?

Jistě. Předtím, než se choroba projeví, existují vždy jisté příznaky: třeba přibývající hektika, naše zbrklost, neustálé zvyšování rychlosti žití až po burn-out, vyhoření. A také se dostavuje pocit ztráty smyslu života a neschopnost prožívat každý okamžik tedy a teď. Tohle všechno jsou na příklad předchůdci a proroci mnoha infarktů. Nebo ten, kdo se obává smrti, ten, kdo všechno, co se smrtí souvisí, vytlačuje do stínu, končívá nakonec v depresi, která ho obvykle přepadne a náhlými myšlenkami na jeho vlastní sebevraždu mu dá možnost se otázkou vlastní smrti konečně zabývat. Rovněž poruchy spánku, pro depresi tak typické, k tomu poskytují dostatek času. Neschopnost jednání a celkový útlum, které jsou s hlubokou depresí spojeny, naštěstí obvykle brání tomu, aby člověk na sebe skutečně vztáhl ruku. A tak vězí v dokonalé pasti. Proto mívá deprese i velký ozdravný potenciál – člověk dostává mimořádnou příležitost téma svého stínu zpracovat. Což nám vlastně ukazuje, jak geniální choroba to v konečném důsledku je. Podobným způsobem nás všechny symptomy nemocí vracejí k nám samotným, pokud jsme k nim pozorní a zabýváme se jimi.

Proč popírání existence stínu často vede ke ztrátě pocitu odpovědnosti?

Tyto dva jevy jdou obvykle ruku v ruce. Lidé, kteří jsou zbabělí na to, aby převzali odpovědnost za svůj život, obvykle mají sklony nebrat na vědomí svůj stín, negují ho. A naopak. Ten, kdo se nechce postavit čelem k svým temným, neznámým stránkám, nebude chtít ani převzít za ně odpovědnost. Jedno je podmíněno druhým.

Zaobírání se stínem je nepříjemné a bolí. Tak nám připadá přijatelnější vyvíjet všelijaké úhybné manévry. Typickým úhybným manévrem je kromě projekce i agresivita, popírání a odpor. To všechno nás ovšem stojí hodně sil a často nám to ničí život. Jaké vysvětlení máte proto, že tolik lidí raději upřednostní vlastní destrukci před aktivní prací se stínem?

Má to zřejmě co do činění s tím, že většina lidí reaguje na všechno nové se strachem a zbabělostí. Raději přijmou důvěrně známou bídu, než neznámou novou šanci. Pro mě osobně je to taky záhada, a proto se vždycky snažím lidi povzbuzovat k odvážným krokům vůči jim samým. Ještě jsem nezažil, že by někdo litoval toho, že se odvážně konfrontoval se svým stínem. Naopak. Objeví poklady, které v něm jsou skryty.

Máte pravdu, ti, kdo svůj stín zkoušejí brát vážně, vědí, že práce s ním se vyplácí. Stínů, které si zvědomíme, se už nemusíme obávat. Jejich rozpoznání a práce s nimi nám přináší úlevu a osvobození. Souvisí práce se stínem bezprostředně se smyslem života? Je možné překonání polarity, dosažení jednoty?

Ano. Je možné přes polaritu se všemi jejími projekcemi a tématy stínu vyrůst až do jednoty. Prakticky všechny tradice a náboženství bez výjimky tohle vědí a znají příklady lidí, kteří to zvládli a dosáhli plné seberealizace, osvícení.

http://www.evalabusova.cz/clanky/stin.php

Uživatelský avatar
adiuv
 
Příspěvky: 400
Registrován: čtv 01. zář 2011 15:49:54
Poděkoval: 26
Poděkováno: 30-krát v 29 příspěvcích

Re: Projekce: charakter stínu

Příspěvekod Nic » čtv 21. bře 2019 7:53:08

Síla Milosti řekla: "Zajímá-li Tě Bůh, dívej se jen ke Světlu a nevěnuj pozornost stínům."

Ve světle Boží přítomnosti všechny stíny mizí jako sen.

Všechny stíny jsou jen produkty osobní mysli, nepoznávání celé pravdy.
Nic
 
Příspěvky: 1697
Registrován: úte 07. čer 2016 15:14:14
Poděkoval: 74
Poděkováno: 17-krát v 17 příspěvcích

Re: Projekce: charakter stínu

Příspěvekod Trini » čtv 21. bře 2019 8:32:14

Nic píše:Síla Milosti řekla: "Zajímá-li Tě Bůh, dívej se jen ke Světlu a nevěnuj pozornost stínům."

Ve světle Boží přítomnosti všechny stíny mizí jako sen.

Všechny stíny jsou jen produkty osobní mysli, nepoznávání celé pravdy.


Tohle je typické potlačování stínů, které zabranuje tak nutnému a nezbytnému pročištování, a proto k poznání pravdy nevede. Právě Janin stav - jak si již každý mohl všimnout - je pro to zářným příkladem.

:)
Uživatelský avatar
Trini
 
Příspěvky: 5092
Registrován: úte 25. říj 2011 16:26:14
Poděkoval: 330
Poděkováno: 111-krát v 100 příspěvcích

Re: Projekce: charakter stínu

Příspěvekod Trini » čtv 21. bře 2019 8:49:25

:)
Těch 40 dní na poušti bylo Ježíšovo pročištování stinu. Velmi důležité období.
Uživatelský avatar
Trini
 
Příspěvky: 5092
Registrován: úte 25. říj 2011 16:26:14
Poděkoval: 330
Poděkováno: 111-krát v 100 příspěvcích

Re: Projekce: charakter stínu

Příspěvekod Nic » čtv 21. bře 2019 13:03:13

Záleží na tom, jestli je na cestě k Bohu prioritou Bůh, poznání Pravdy, Láska, která je aspektem téhož,

nebo strach a starost o svou osobu, o svou individualitu, o své ego.

To první otevírá bránu ke Světlu, to druhé vede cestou stínů do temnot.
Nic
 
Příspěvky: 1697
Registrován: úte 07. čer 2016 15:14:14
Poděkoval: 74
Poděkováno: 17-krát v 17 příspěvcích

Re: Projekce: charakter stínu

Příspěvekod Alaja » čtv 21. bře 2019 13:19:51

Nic píše:Záleží na tom, jestli je na cestě k Bohu prioritou Bůh, poznání Pravdy, Láska, která je aspektem téhož,

nebo strach a starost o svou osobu, o svou individualitu, o své ego.

To první otevírá bránu ke Světlu, to druhé vede cestou stínů do temnot.

A které ego že to máš na mysli?


Ego dle Freudova pojetí

Sigmund Freud vytvořil teorii, podle které je lidská osobnost rozdělena na tři složky – id, ego a superego. Tyto složky jsou v neustálém rozporu a vzájemně se ovlivňují.

Id (ono)

Id je složka uložená v nevědomí, vychází z pudů a impulzů a snaží se o okamžité uspokojení potřeb.

Superego (nadjá)

Superego zastupuje nároky a autoritu společnosti, kterými je člověk od narození formován. Ztotožněné zásady pak tvoří vnitřní morálku člověka.

Ego (já)

Mezi těmito dvěma póly stojí právě ego. To vyrovnává napětí mezi složkou morální (superego) a pudovou (id). Mezi těmito třemi složkami dochází k neustálým konfliktům, při jejichž zpracování a řešení dochází k růstu osobnosti. Ego se snaží pudové tlaky potlačit nebo úplně vytěsnit do přijatelné meze, dokáže zvážit, jaké je adekvátní jednání a uvědomuje si následky svého chování. V praxi to znamená, že ego usměrňuje naše agresivní a sexuální puzení do přijatelné míry. V případě střetu ega s id se id snaží dosáhnout svého cíle, bez ohledu na to, jestli je to v rozporu s normami. Například když jde muž po ulici a uvidí nějakou atraktivní ženu, ego vyšle signál, že by nebylo přijatelné vrhnout se na místě na ženu a tím usměrní naše chování. Při střetu ega se superegem je naopak omezováno ego. To vyhodnotí situaci jako přípustnou, ale superego se k situaci staví záporně z důvodu přehnaných morálních zábran.
Ego je tedy charakterizováno racionalitou, principem reality (odlišuje fantasii a realitu) a je prostoupeno mnoha obrannými mechanismy (projekce, identifikace). [1]
Ego je uloženo ve vědomí i nevědomí. Je organizováno tzv. sekundárním procesem[2], kdy jsou okamžité reakce odkládány a člověk si může věc promyslet. V psychoanalýze je takové chování popisováno jako jednání naprázdno, v představách. Ego je tedy místem, kde je psychika časově, prostorově a logicky organizována.
Ego ve Freudově pojetí má tedy funkci centrální řídící jednotky psychiky, je zdrojem citů a ovládá motoriku. Člověk s vyvinutým egem je považován za zralou osobnost – je schopen přiměřeně reagovat na danou situaci a odhadnout její následky.




Populární pojetí ega

Populární koncept ega je velmi vzdálený od myšlenek Sigmunda Freuda. Oproti Freudovskému výkladu pojmu Ego vyvstává obecný význam slova Já, které lze definovat jako lidskou individualitu zahrnující rozpoznání a vnímání vlastní identity. V tomto pojetí je Já synonymem pro celek našeho duševního života.
Z tohoto pohledu je ego nepatrnou částí vědomí, která je oddělená od svého zdroje (bytí či esence). Ego se necítí být součástí naší osobnosti, se kterou se identifikujeme, proto se separuje a je izolováno.[3] Z toho vyplývá, že naše osobnost neboli ego není ve skutečnosti naší podstatou.
Někteří autoři zastávají názor, že ego je souborem myšlenek, které nám vymezují vesmír. Tím, jak nás ego ovládá, stáváme se souborem reakčních mechanismů, které jsme si vyvinuli v reakci na životní zkušenosti.[4] Snahou člověka by měla být snaha o přesažení zažitých vzorců chování a myšlení, tedy o přesažení ega.

http://wiki.knihovna.cz/index.php/Ego


Já jsem pro důkladnou kultivaci ega (toho, o kterém píše Freud) a to druhé ego (podle populárního pojetí) mi může být ukradeno...

:lol:
Proti záři neomezeného prostoru jsou i ty nejkrásnější zážitky neúplné...
Uživatelský avatar
Alaja
 
Příspěvky: 5678
Registrován: stř 09. zář 2015 10:07:22
Poděkoval: 289
Poděkováno: 404-krát v 388 příspěvcích

Re: Projekce: charakter stínu

Příspěvekod adiuv » čtv 21. bře 2019 13:38:44

Nic píše:Záleží na tom, jestli je na cestě k Bohu prioritou


Čí prioritou?

Prioritou osobního já.

Osobní já - ego - neustále všechno hodnotí podle svých priorit - tedy podle toho, čemu dává přednost. Proto se může stát, že se v něm objeví potřeba cokoliv negativního popírat, jen aby to nemuselo vnímat. Jenže

čím víc to v sobě ukrýváme, tím víc korektivních zkušeností nás čeká. A naopak, jakmile nějaké své stínové téma zpracujeme, z našeho života postupně mizí.

Stín zahrnuje všechny odvrácené, temné nebo i jen odmítané či nežité stránky, které jedinec (a stejně tak i společnost) sice má, ale z nějakého důvodu se jimi nechce zabývat. Patří sem vše nepřijímané, nežádoucí a netolerované, co je ukryto v nevědomí, i všechno to, čehož blízkost sice tušíme, ale pro nepohodlí či bolestivost konfrontace tomu raději uhýbáme, vytěsňujeme to, lidově řečeno to zametáme pod koberec.

Osobní já si nemůže dovolit zmlknout a jen vnímat to, co Je... bez potřeby vytvářet si priority, bez hodnocení, jestli je to pozitivní nebo negativní. Má k tomu velmi vážný důvod: Kdyby přestalo všechno hodnotit a vybírat si jen to, co je podle něj ´to pravé´ = pozitivní, hrozil by mu zánik.

strach a starost o svou osobu, o svou individualitu, o své ego.....vede cestou stínů do temnot.


...

Trini píše:
Nic píše:Síla Milosti řekla: "Zajímá-li Tě Bůh, dívej se jen ke Světlu a nevěnuj pozornost stínům."

Ve světle Boží přítomnosti všechny stíny mizí jako sen.

Všechny stíny jsou jen produkty osobní mysli, nepoznávání celé pravdy.


Tohle je typické potlačování stínů, které zabranuje tak nutnému a nezbytnému pročištování, a proto k poznání pravdy nevede. Právě Janin stav - jak si již každý mohl všimnout - je pro to zářným příkladem.

:)


Stín je opakem sebepoznání.
Uživatelský avatar
adiuv
 
Příspěvky: 400
Registrován: čtv 01. zář 2011 15:49:54
Poděkoval: 26
Poděkováno: 30-krát v 29 příspěvcích

Re: Projekce: charakter stínu

Příspěvekod adiuv » čtv 21. bře 2019 14:51:29

PS. k
Nic píše:Záleží na tom, jestli je na cestě k Bohu prioritou Bůh...

Jak vnímám rozdíl mezi volbou této priority a mezi ochotou to poznat a pochopit?

Priority si vybralo a rozhodlo se pro ně osobní já. Díky svým prioritám pak přijímá jen to, co mu s nimi ladí, všechno ostatní odmítá.

Ochota pochopit znamená... "nevím". Vede k hlubokému zájmu, jak je to doopravdy, k ochotě se poučit, bez předpojatosti... Objeví se tak možnost postupně si uvědomovat to, co nám předtím nedocházelo.

I když to pokaždé ovlivní něco z dosavadního pohledu a vyžádá si to jeho změnu, neodmítne se to, spíš se to vnímá jako dar

:)
Uživatelský avatar
adiuv
 
Příspěvky: 400
Registrován: čtv 01. zář 2011 15:49:54
Poděkoval: 26
Poděkováno: 30-krát v 29 příspěvcích

Re: Projekce: charakter stínu

Příspěvekod adiuv » čtv 21. bře 2019 20:28:54

Setkání se svým stínem, s nímž jsme se po celý život naivně a nevědomě ztotožňovali, v nás vyvolává pocit, jako by nás někdo škrtil. Všechny ty bláhovosti, pošetilosti a nesmysly, které naplňovaly náš život a byly potravou starého člověka, před námi teď leží jako na dlani.

Zjistit, jakou karikaturu života jsme vším svým snažením vytvářeli – neboť jsme se o to věru velice přičiňovali – je opravdu bolestná smrt.

Wilfrid Stinissen

Uživatelský avatar
adiuv
 
Příspěvky: 400
Registrován: čtv 01. zář 2011 15:49:54
Poděkoval: 26
Poděkováno: 30-krát v 29 příspěvcích

Re: Projekce: charakter stínu

Příspěvekod Nic » pát 22. bře 2019 6:13:43

Alaja píše:
Nic píše:Záleží na tom, jestli je na cestě k Bohu prioritou Bůh, poznání Pravdy, Láska, která je aspektem téhož,

nebo strach a starost o svou osobu, o svou individualitu, o své ego.

To první otevírá bránu ke Světlu, to druhé vede cestou stínů do temnot.

A které ego že to máš na mysli?


Připoutanost k představě, že jsme tím tělem, které které koná. Připoutanost k iluzi oddělenosti.
Nic
 
Příspěvky: 1697
Registrován: úte 07. čer 2016 15:14:14
Poděkoval: 74
Poděkováno: 17-krát v 17 příspěvcích

Re: Projekce: charakter stínu

Příspěvekod Nic » pát 22. bře 2019 6:29:40

adiuv píše:
Nic píše:Záleží na tom, jestli je na cestě k Bohu prioritou


Čí prioritou?


Tohle je výborná otázka, když se na ni najde pravdivá odpověď, tak všechny stíny rázem zmizí.

Zmizí představa ega, zmizí iluze oddělenosti od osvíceného Bytí, zmizí to, co vrhá v mysli stíny, to, co by mohl být nějakým stínem dotčeno.

Zmizí tím pádem i potřeba se stíny jakkoliv zaobírat.
Nic
 
Příspěvky: 1697
Registrován: úte 07. čer 2016 15:14:14
Poděkoval: 74
Poděkováno: 17-krát v 17 příspěvcích

Re: Projekce: charakter stínu

Příspěvekod adiuv » pát 22. bře 2019 8:37:31

Nic píše:Záleží na tom, jestli je na cestě k Bohu prioritou ...
Čí prioritou?

Nic píše:Tohle je výborná otázka, když se na ni najde pravdivá odpověď,


tak může dojít k pochopení, že priority si vybírá osobní já. Odmítá si proto v sobě uvědomovat cokoliv, co považuje za negativní, je přesvědčené, že je zbytečné se stíny jakkoliv zaobírat a věnovat jim pozornost.
Uživatelský avatar
adiuv
 
Příspěvky: 400
Registrován: čtv 01. zář 2011 15:49:54
Poděkoval: 26
Poděkováno: 30-krát v 29 příspěvcích

Re: Projekce: charakter stínu

Příspěvekod Trini » pát 22. bře 2019 8:40:58

Nic píše:
adiuv píše:
Nic píše:Záleží na tom, jestli je na cestě k Bohu prioritou


Čí prioritou?


Tohle je výborná otázka, když se na ni najde pravdivá odpověď, tak všechny stíny rázem zmizí.

Zmizí představa ega, zmizí iluze oddělenosti od osvíceného Bytí, zmizí to, co vrhá v mysli stíny, to, co by mohl být nějakým stínem dotčeno.

Zmizí tím pádem i potřeba se stíny jakkoliv zaobírat.


A zůstává jen vševědoucí osvícené duchovní ego, které je přesvědčené, že pro něj představa ega zmizela :lol: , a se stíny zametenými pod koberec. ;)

Tohle už je snad jasné každému - neexistujícímu. :roll: :lol:

:)
Uživatelský avatar
Trini
 
Příspěvky: 5092
Registrován: úte 25. říj 2011 16:26:14
Poděkoval: 330
Poděkováno: 111-krát v 100 příspěvcích

Re: Projekce: charakter stínu

Příspěvekod adiuv » pát 22. bře 2019 8:49:19

K čemu vede zametání stínů pod koberec?

Čím více to v sobě ukrýváme, tím víc korektivních zkušeností nás čeká. A naopak, jakmile nějaké své stínové téma zpracujeme, z našeho života postupně mizí.

Chceme-li dospět ke skutečné svobodě, nezbývá nám než převzít odpovědnost a přizpůsobit se platným principům bytí.

Carl Gustav Jung: já + stín = Bytostné Já.

Aby mohlo dojít k tolik žádoucí individuaci a seberealizaci, nezbývá nám než naši vědomou, světlou stránku s onou naší temnou a nevědomou propojit.

Uživatelský avatar
adiuv
 
Příspěvky: 400
Registrován: čtv 01. zář 2011 15:49:54
Poděkoval: 26
Poděkováno: 30-krát v 29 příspěvcích

Další

Zpět na Úvahy a zamyšlení

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 27 návštevníků

cron