Základy vadžrajány

Re: Základy vadžrajány

Příspěvekod armin » čtv 31. led 2019 22:34:14

Eva Nada píše:Zajímalo by mne, co na to armin


Vášnivější a "drsnější" symbolické zobrazení je pro mne opravdovější - ve smyslu, co říká pan Tomáš:
My však hledáme Pravdu a nikoliv podružné síly kolem ní. Jdeme proto směrem Pravdy, tj.
směrem konečného osvobození duše od vrozených a vštípených klamů a omylů. Nebudeme
dělat záměrné odbočky k silám a zjevům nižších duševních světů, ba ani zastávky. Pro Pravdu
však neváháme nastoupit jakoukoliv cestu, sebe odvážnější a sebe obtížnější, ať přes nebe
nebo přes peklo.

Óm namo sarvah Tathágata.
Ať jsou pozdraveni všichni takto jdoucí!

:poklona:
Vdržrajána je vyjádřením aspektu Matky - Mahakálí, která jediná se v nás nemazlí s naší nevědomostí a závislostmi.
Otevíráme se jí (my odhodlaní) odvážně aby v nás zlomila vše, co se Pravdě příčí, co brání jejímu poznání a to TEĎ ať to bolí nebo nebolí ať boří v nás vše protivící se zániku ega sebevíc!
Jinými slovy aspekt Mahakálí je výrazem absolutního odhodlání. Z pohledu zženštilé zrovna rodící duše se takový postoj pochopitelně může jevit jako násilí a zvrácenostvůči životu (mému a mých potomků). To je pochopitelné.

Vadžrajána není zdaleka pro všechny. Je jen pro ty absolutně odhodlané skončit s nevědomostí, ať to stojí, co to stojí.
A pro právě rodící s potřebou zajištění rozvoje svých potomků to rozhodně není.

" Nůž nad hlavou představuje konec myšlenek, které vzrušují vědomí, krví naplněná lidská lebka je
nejvyšším symbolem odříkání všeho světského, krvácející lidské hlavy jsou symbolem
úplného nenávratného odpoutání od samsara,
čili zevního světa tužeb a přání. Každé přání po
návratu do tohoto světa zdání a strachu musí zhasnout jako život ve sťatém těle"
.

(E, Tomáš z popisu symboliky Vakrajogínky)

Tohle pro zrovna rodícího Honzama to opravdu není na pořadu dne a chápu, že se mu to jeví jako perverzní, zvrácené, násilné atd. Zkrátka v jeho rozpoložení je jeho/její prioritou štěstí a rozvoj toho, co zrovna porodil/a. :)
Pro takové je spíš ta unikátní ženská, životodárná a život udržující duchovnost, o které hovoří Honzam. Jednota s Ďáblem :)
Uživatelský avatar
armin
 
Příspěvky: 2011
Registrován: pát 11. zář 2015 10:58:43
Poděkoval: 33
Poděkováno: 70-krát v 66 příspěvcích

Re: Základy vadžrajány

Příspěvekod Alaja » pát 01. úno 2019 7:10:39

:D

Obrázky tibetských božstev jsou zajímavé....vypadají jako by představovaly šediváky, co unášejí lidí ke genetickým pokusům do UFO.
Přílohy
UK-Declassified-UFO-files-640x350.jpg
UK-Declassified-UFO-files-640x350.jpg (34.94 KiB) Zobrazeno 9344 krát
Naposledy upravil Alaja dne pát 01. úno 2019 7:40:53, celkově upraveno 1
Proti záři neomezeného prostoru jsou i ty nejkrásnější zážitky neúplné...
Uživatelský avatar
Alaja
 
Příspěvky: 5678
Registrován: stř 09. zář 2015 10:07:22
Poděkoval: 289
Poděkováno: 404-krát v 388 příspěvcích

Následující uživatelé by rádi poděkovali uživateli Alaja za tento příspěvek:
Petr

Re: Základy vadžrajány

Příspěvekod Trini » pát 01. úno 2019 7:31:18

armin píše: Z pohledu zženštilé zrovna rodící duše



Zženštilé duše? :roll:
Podle tebe je nebo by měla být duše mužská? Není spíš bezpohlavní, protože v ní je to plus a minus spojené, vyrovnané? ;)

Zřejmě měla pravdu paní Míla a měl jsi pana Tomáše uvést. Tím, co řekl pan Tomáš, se ti jen nafouklo ego a usnul jsi na vavřínech. Na druhé straně v tobě narostla a narůstá nejistota, kterou se snažíš překrýt čím dál větší arogancí.

Víš, někdy mě šokuje, že některé věci vidíme úplně, ale úplně přesně stejně. To se mi jinak stává jen zcela vyjímečně. Šokuje mě to, protože zase v jiných věcech se u tebe projevuje naprostá zabedněnost. Možná by ti fakt pomohlo (nebo pomůže, když to konečně začneš realizovat ;) ), když projdeš tím peklem. Zřejmě je to právě pro tebe a především pro tebe, ta pravá cesta. Mohlo by se tak z té zabedněnosti hodně eliminovat. Nebo dokonce všechno - a potom bys byl uváděn a byl ostatním opravdovým přínosem.
Ale mám tak nějak pocit, že máš strach jít do toho pekla sám. Ale tím musíš projít sám, jinak to nejde...
Uživatelský avatar
Trini
 
Příspěvky: 5092
Registrován: úte 25. říj 2011 16:26:14
Poděkoval: 330
Poděkováno: 111-krát v 100 příspěvcích

Re: Základy vadžrajány

Příspěvekod armin » pát 01. úno 2019 9:45:40

Trini píše:
armin píše: Z pohledu zženštilé zrovna rodící duše



Zženštilé duše? :roll:
Podle tebe je nebo by měla být duše mužská?

Ženská nebo mužská a nebo sjednocená.

Ale zženštilá není ani mužská, ani ženská ani sjednocená. Tím trpí v poslední době bohužel dost mladých mužů i duchovňáků.
Uživatelský avatar
armin
 
Příspěvky: 2011
Registrován: pát 11. zář 2015 10:58:43
Poděkoval: 33
Poděkováno: 70-krát v 66 příspěvcích

Re: Základy vadžrajány

Příspěvekod armin » pát 01. úno 2019 9:54:22

Trini píše: Šokuje mě to, protože zase v jiných věcech se u tebe projevuje naprostá zabedněnost.


To se ti zdá. Občas asi používám k provokování skrytých stránek ega u druhých i tu naprostou zabedněnost. Abychom se lépe poznali. Jak si s tím druhá strana poradí - jak bude reagovat. Ale nedělám to nějak záměrně, metodicky, úmyslně za nějakým účelem. Je to přirozená reakce vycházející ze vztahu k tomu druhému. Je to součást kroků "tance" s tím druhým. A některé tance jsou krásné divoké - třeba tango, jiné zase blízké klidné atd.
:)
Uživatelský avatar
armin
 
Příspěvky: 2011
Registrován: pát 11. zář 2015 10:58:43
Poděkoval: 33
Poděkováno: 70-krát v 66 příspěvcích

Re: Základy vadžrajány

Příspěvekod Trini » pát 01. úno 2019 10:00:56

armin píše:
Trini píše:
armin píše: Z pohledu zženštilé zrovna rodící duše



Zženštilé duše? :roll:
Podle tebe je nebo by měla být duše mužská?

Ženská nebo mužská a nebo sjednocená.

Ale zženštilá není ani mužská, ani ženská ani sjednocená. Tím trpí v poslední době bohužel dost mladých mužů i duchovňáků.


To zřejmě myslíš duší něco jiného než já. Nejspíš psychiku.
Uživatelský avatar
Trini
 
Příspěvky: 5092
Registrován: úte 25. říj 2011 16:26:14
Poděkoval: 330
Poděkováno: 111-krát v 100 příspěvcích

Re: Základy vadžrajány

Příspěvekod Trini » pát 01. úno 2019 10:09:18

armin píše:
Trini píše: Šokuje mě to, protože zase v jiných věcech se u tebe projevuje naprostá zabedněnost.


To se ti zdá. Občas asi používám k provokování skrytých stránek ega u druhých i tu naprostou zabedněnost. Abychom se lépe poznali. Jak si s tím druhá strana poradí - jak bude reagovat. Ale nedělám to nějak záměrně, metodicky, úmyslně za nějakým účelem. Je to přirozená reakce vycházející ze vztahu k tomu druhému. Je to součást kroků "tance" s tím druhým. A některé tance jsou krásné divoké - třeba tango, jiné zase blízké klidné atd.
:)


Už zase jen mlžíš. :roll:

Jsem na to už pořádně alergická, takže co mě se týče, tak bych jen byla nadávala. Ale vypadá to, že mi bylo ve spaní domluveno. Zřejmě znají tvoji zranitelnost, která mi povětšinou uniká.
:)
Uživatelský avatar
Trini
 
Příspěvky: 5092
Registrován: úte 25. říj 2011 16:26:14
Poděkoval: 330
Poděkováno: 111-krát v 100 příspěvcích

Re: Základy vadžrajány

Příspěvekod honzam » pát 01. úno 2019 10:43:05

armin píše:
Eva Nada píše:Zajímalo by mne, co na to armin


Vášnivější a "drsnější" symbolické zobrazení je pro mne opravdovější - ve smyslu, co říká pan Tomáš:
[i]My však hledáme Pravdu a nikoliv podružné síly kolem ní. Jdeme proto směrem Pravdy, tj.
směrem konečného osvobození duše od vrozených a vštípených klamů a omylů. Nebudeme
dělat záměrné odbočky k silám a zjevům nižších duševních světů, ba ani zastávky.

No právě, tohle zobrazení vůbec nereprezentuje to, že soucit (laskavé porozumění) = moudrost (laskavé porozumění). Je to zobrazení sil a zjevů z nižších světů.
E PLURIBUS UNUM
Uživatelský avatar
honzam
 
Příspěvky: 2923
Registrován: pon 13. zář 2010 16:09:02
Poděkoval: 63
Poděkováno: 127-krát v 120 příspěvcích

Re: Základy vadžrajány

Příspěvekod honzam » pát 01. úno 2019 10:48:57

armin píše:Otevíráme se jí (my odhodlaní) odvážně aby v nás zlomila vše, co se Pravdě příčí, co brání jejímu poznání a to TEĎ ať to bolí nebo nebolí ať boří v nás vše protivící se zániku ega sebevíc!

Nepěstovat, nehubit, nelámat, nebořit, ale pustit a nechat být minulé i budoucí ego samo sobě.
E PLURIBUS UNUM
Uživatelský avatar
honzam
 
Příspěvky: 2923
Registrován: pon 13. zář 2010 16:09:02
Poděkoval: 63
Poděkováno: 127-krát v 120 příspěvcích

Re: Základy vadžrajány

Příspěvekod armin » pát 01. úno 2019 11:06:34

honzam píše:
armin píše:Otevíráme se jí (my odhodlaní) odvážně aby v nás zlomila vše, co se Pravdě příčí, co brání jejímu poznání a to TEĎ ať to bolí nebo nebolí ať boří v nás vše protivící se zániku ega sebevíc!

Nepěstovat, nehubit, nelámat, nebořit, ale pustit a nechat být minulé i budoucí ego samo sobě.


To je ta ženská duchovnost? :)
Ono se řekne pustit a nechat být. To si myslí každý, že to dělá. Ale dělá to jen do té míry, do jaké mu to ego dovolí. Obvykle je to jen prožívaná harmonická představa.
Uživatelský avatar
armin
 
Příspěvky: 2011
Registrován: pát 11. zář 2015 10:58:43
Poděkoval: 33
Poděkováno: 70-krát v 66 příspěvcích

Re: Základy vadžrajány

Příspěvekod honzam » pát 01. úno 2019 11:12:10

armin píše:
honzam píše:
armin píše:Otevíráme se jí (my odhodlaní) odvážně aby v nás zlomila vše, co se Pravdě příčí, co brání jejímu poznání a to TEĎ ať to bolí nebo nebolí ať boří v nás vše protivící se zániku ega sebevíc!

Nepěstovat, nehubit, nelámat, nebořit, ale pustit a nechat být minulé i budoucí ego samo sobě.


To je ta ženská duchovnost? :)
Ono se řekne pustit a nechat být. To si myslí každý, že to dělá. Ale dělá to jen do té míry, do jaké mu to ego dovolí. Obvykle je to jen prožívaná harmonická představa.

Souhlasím, protože tohle pustit a nechat být znamená rozpouštět štěstí, blaho a radost do nicoty.
E PLURIBUS UNUM
Uživatelský avatar
honzam
 
Příspěvky: 2923
Registrován: pon 13. zář 2010 16:09:02
Poděkoval: 63
Poděkováno: 127-krát v 120 příspěvcích

Re: Základy vadžrajány

Příspěvekod armin » pát 01. úno 2019 14:46:06

Rozpuštěný a vypuštěný...

Obrázek
Uživatelský avatar
armin
 
Příspěvky: 2011
Registrován: pát 11. zář 2015 10:58:43
Poděkoval: 33
Poděkováno: 70-krát v 66 příspěvcích

Re: Základy vadžrajány

Příspěvekod honzam » pát 01. úno 2019 14:51:24

armin píše:Otevíráme se jí (my odhodlaní) odvážně aby v nás zlomila vše, co se Pravdě příčí, co brání jejímu poznání a to TEĎ ať to bolí nebo nebolí ať boří v nás vše protivící se zániku ega sebevíc!

E PLURIBUS UNUM
Uživatelský avatar
honzam
 
Příspěvky: 2923
Registrován: pon 13. zář 2010 16:09:02
Poděkoval: 63
Poděkováno: 127-krát v 120 příspěvcích

Re: Základy vadžrajány

Příspěvekod Alaja » ned 03. úno 2019 20:50:23

Odněkud z internetu:


Popis Nepopsatelného


Popis Nepopsatelného – vyprávění Šrí Rámakrišny o vzestupu kundaliní sedmi čakrami a o nalezení Boha „Vedle rozličných způsobů, jimiž se duše může dobrati jednoty, musíme si všimnout i různých plání vědomí, jež nutno přejíti. Ať rozjímá kdokoliv — Buddha Osvícený či prostý člověk — každého uctívatele Pravdy provede rozjímání šestero různými údolími neboli pláněmi vědomí, jež jsou branami do údolí sedmého a posledního. Nechť vaše duchovní vnuknutí se bere kupředu skoky žabími či letí letem jestřábím, musí nutně projít sedmero údolími.“

„Jsou zkušenosti z těchto údolí stále stejné, ať se tam duše dostane už tak či onak?“ tázal se jeden z jeho žáků. „Ano,“ odpověděl Mistr. „Tyto prožitky jsou u všech lidí stejné.“ Tentýž žák se ho znovu tázal: „Když jsi začínal, rozjímal jsi po každé stejným způsobem? Nebyl snad tvůj způsob jiný nežli náš?“ Rámakršna: „Rozjímal jsem tak jako vy.

Seděl jsem nehnutě, jak mi přikázal můj duchovní učitel, a snažil jsem se očistit své myšlenky a pocity od všech škvárů odluky. Celou myslí, celým srdcem, celou duší a celým tělem prahl jsem po Jeho přítomnosti. Cítil jsem, že nejsem od Něho odloučen. On dlel ve Mně. I pobízel jsem každou částečku své bytosti, aby mi vyjevila Skrytého: „Vyleť, ó dýko nesmrtelnosti, z tohoto těla, jež je tvou pochvou!“ Tak jsem se modlil den za dnem, týden za týdnem, měsíc za měsícem, až konečně moje duše se několika skoky přenesla přes břehy tohoto světa a vnořila se do vod prvního ze sedmera údolí. Neznámé světlo jakoby z jiného slunce oblévalo vše, nač jsem se podíval. Všechny pozemské věci, na nichž utkvěl můj zrak, se mi jevily jako do krásy zahaleny. Ať jsem pohleděl kamkoliv, krása a duchovnost tryskaly z hmoty, jako tygři vyrážející z temných pelechů. Uvědomil jsem si, že jsem v domově smyslů. Pohled na tolikero divů mne plnil nezřízenou žádostivostí. „Ber, ber,“ dotíraly na mne žádosti ze všech stran. Byl jsem jat nevýslovnou touhou zmocniti se vší té krásy, která mne obestírala. Vtom se ve mně ozval jiný hlas: „Střež se, střež se šalebných svodů tohoto údolí!“„ „A nemeškaje uposlechl jsem tohoto vnitřního hlasu. Zdvojiv své úsilí vnořil jsem se do hlubšího rozjímání a modlil jsem se ještě vroucněji, abych byl vysvobozen z nástrah tohoto údolí. Po několika měsících byly moje modlitby vyslyšeny. Svět smyslů mne již nelákal: brzy jsem pustil ze své mysli svody prvního údolí, jako orel pouští ze svých spárů kostru své kořisti.“ Takto prošel Rámakršna bez úhony prvním údolím.

„Teď jsem vešel do druhého údolí. Zde se nevtírala v mou přízeň hmotná krása toho, co jsem viděl. Světlo, v němž se tento svět stápěl, bylo jemnější, ušlechtilejší a konejšivější. Cítil jsem se tu šťasten. Divukrásné barvy, tvary a zvuky oslazovaly mi svými zlomky pobyt v tomto údolí. Zachtělo se mi povolit v rozjímání a zůstati na tomto místě. Tu dolehlo na mne pokušení zplodit život a já uslyšel „volání pohlaví“. Neboť v luzném světle druhého údolí odívá se pohlaví v roucho krásy a síly. Ale ať je jeho roucho jakkoliv svůdné, duše mu musí odolat. I jal jsem odpoutávat své vědomí od mocného půvabu pohlaví. Přiložil jsem vícero paliva oddanosti na oltář hledání nejvyššího brahmana. Plamen osvícení hořel zprvu velmi slabě. Ale postupně jasnil a jasnil. A po několika dalších dnech plály jeho plameny jak světelné dýky. A v těchto sžíravých plamenech lehlo druhé údolí popelem. Jeho lákadla už na mne nikdy nepůsobila.“

„Takto jsem dospěl k třetímu úseku. Tam jsem zjistil, že se zmnohonásobila moje síla, již jsem pocítil v druhém údolí. Měl jsem pocit, že bych mohl uchopit samo slunce do svých dlaní a rozdrtit je v žhavý prach. Ale pocit síly musí být rovněž zkrocen, neboť je jen zkouškou lidské povahy. Není podlejšího pokušení nad tento vládychtivý pud! Sotvaže jsem si uvědomil toto nebezpečí, tísnící mne se všech stran, jal jsem se rozjímat ještě usilovněji. Moje rozjímání musilo být mocnější nežli síla, které jsem měl vzdorovat. Modlil jsem se — ach! jak jsem se modlil! — abych se vymanil z pout své vládychtivosti. Ale pokušení jako zuby hadí zůstávalo zabořeno v mém nitru. Však moje duše se mu nepoddala. Na křídlech rozjímání vylétl jsem stoupaje stále výš a výš, až výška pozbyla pro mne významu. Tu had otevřel svá ústa a odpadl mi od boku!“

„A teď jako slon, jenž prorazí ohradu, vřítil jsem se do onoho údolí, kde září Boží srdce. Jako by se moje srdce proměnilo v pochodeň zažehlou Jeho plamenem, zalévala moje duše svou září všechny věci. Od oblázků až po hvězdy — vše pělo v tomto lesku chvalozpěv Nevystižitelného. V tomto čtvrtém údolí jsem se cítil takřka oproštěn od všech pokušení. Ale přece jen jsem dával na sebe bedlivý pozor. Ačkoliv jsem byl kalichem světla, zůstával jsem ještě nedůvěřivý k lidským svodům. Tato nedůvěřivost byla mi výstrahou. I rozhodl jsem se, že tu nebudu otálet. A tak přišlo období postu, modliteb a rozjímáním

„Na štěstí nemusil jsem čekat příliš dlouho. Světlo mého srdce se rozestřelo obetkavši se zářným kruhem sluncí. A hle! Vešel jsem do dalšího údolí, do království projevů. Všechny mé myšlenky a pocity, každý tep mého srdce a každá buňka mé bytosti byly výhní světla! Z hrdla a ze rtů mi plynula slova, plná zázračné krásy a požehnání. Velebil jsem Boha neustále. Nemohl jsem mluvit než o Něm. Hovořil-li někdo o hmotných statcích a požitcích, šlehala mne jeho slova jako metla. Přišel-li některý z mých příbuzných za mnou, abych mu poradil v rodinných věcech, tu jsem prchal, abych se ukryl v lesích paňčabatských. Příbuzní nebo přátelé, kteří si činili na mne právo, připadali mi jako studně, strhující mne do své propastné hlubiny. Obával jsem se, že se udusím v její podzemní tmáni. Měl Jsem pocit tonoucího v jejich přítomnosti, i musil jsem je opustit, abych došel míru. Jedním slovem: toto údolí neslyne snášenlivostí a láskou ke všem bytostem. Musil jsem si tedy klestit cestu ještě dále.“

„A tu jsem se ponořil do rozjímání ještě tužšího a hlubšího. Nebylo pro mne ani klidu ani radosti. „Buď Ho uvidím tváří v tvář anebo si vezmu život,“ říkal jsem si stále a stále. Počínal jsem si jako tygr, choulící se ke skoku. Modlil jsem se, čekal jsem a číhal. Nechtěl jsem se zdržet v údolí projevů. Nechtěl jsem naplnit svůj život pouhým velebením Boha. Potřeboval jsem Ho vidět. A tak jsem se tiskl k zemi v nejvroucnějších modlitbách. Náhle jsem uzřel cosi před sebou. V tom okamžiku jsem vyskočil — a octl jsem se v šestém údolí, v údolí vesmírného stavu. Byl jsem v samém předpokoji Milovaného. Mohl jsem Ho vidět i cítit vedle. Jen lehoučký, průsvitný závoj odděloval mou duši od Něho. Poznal jsem, že jsem konečně překročil práh Příbytku Jediného.“

„Ze šestého údolí lze už snadno vejíti do údolí sedmého. Leč tam nemá přístup ni slovo, ni nejmenší záchvěv lidské myšlenky. Jedině duše, zahalená v Mlčení, může odestříti onen závoj, abyste spočinuli v objetí Božím…“
Proti záři neomezeného prostoru jsou i ty nejkrásnější zážitky neúplné...
Uživatelský avatar
Alaja
 
Příspěvky: 5678
Registrován: stř 09. zář 2015 10:07:22
Poděkoval: 289
Poděkováno: 404-krát v 388 příspěvcích

Re: Základy vadžrajány

Příspěvekod Alaja » pon 04. úno 2019 13:35:35

Neutrální šero... :D

(předpokoj Boha, světlo víry, savikalpa.... :) )

Podle Jana z Kříže: jasná obloha bez mraků za ranního kuropění...ještě není den a už není noc.... (nebo tak nějak to tam měl napsáno)

Pohlédneš uvnitř sebe ze svého okna ještě dál dovnitř sebe, nebo otevřeš ty své dveře, odhrneš oponu......a zahlédneš jakýsi svit...třeba to šero, jako když je tam mlha na kterou odkudsi zezadu svítí slunce, světlo je rovnoměrně rozloženo v každém kousku té mlhy....mlha může řídnout, je vidět do dálky....ale nic tam není...jen světlo nižší intenzity co nemá zdroj a vnímání dálky, hloubky, výšky kolem sebe... Svit nemusí být vždy stejný silný...někdy je jako šero, jindy se může intenzita jasu zvýšit, nebo snížit...

Prostě je to souvislá dimenze, která prochází celým naším hmotným světem, je živá a vědomá... to je ten živý Bůh....

Je v každém okamžiku nadosah, je neustále přítomen v každé hmotě, vzduchu, kosmickém prázdnu..... v živých bytostech je ale snadněji k nalezení..

Emoce a pocity k tomu šeru si dosaďte každý podle svého vnímání...
:P
Proti záři neomezeného prostoru jsou i ty nejkrásnější zážitky neúplné...
Uživatelský avatar
Alaja
 
Příspěvky: 5678
Registrován: stř 09. zář 2015 10:07:22
Poděkoval: 289
Poděkováno: 404-krát v 388 příspěvcích

Re: Základy vadžrajány

Příspěvekod Alaja » úte 05. úno 2019 11:06:57

Kdysi se konalo na nebi shromáždění nejvyšších mudrců a Bohů. Byl tam i Šri Krišna, Šri Vašista, Gautama Budha, Vasvamitra a mnoho jiných mudrců, zakladatelé náboženství a Bohů bez počtu. Každý hájil svůj vlastní duchovní systém a prohlašoval jej za lepší než ostatní duchovní cesty. Kdo je měl rozsoudit? Podle jejich chování nedalo se dílo rozlišit. Někteří byli v samadhi, někteří filosofovali, jiní zas byli zabráni nejrůznějšími pracemi, jiní byli plni lásky k Absolutnu a opět jiní se chovali tak prostě jako obyčejní lidé. Všichni byli však stejného, tj. nejvyššího řádu svatosti a moudrosti. I obrátili se na samotného Brahmu, aby rozhodl, který duchovní sytém a jaké pojetí Absolutna je nejlepší. „To bych také rád věděl“, pravil Brahma-tvořitel, ale je tu přece Riši Parasvara, ten je vševědoucí, ten to bude vědět. Ale tu jeden z Bohů Šiva vytušil, že by Rišiové neměli ani k vševědoucímu důvěru a řekl: „Já sám nevidím, která z metod by byla ta pravá, ale meditujme na Bohyni, na Její Veličenstvo, Nejvyšší inteligence, ženskou tvář Absolutna, Nepodmíněné Vědomí všeho, a pak budeme schopni porozumět z Její Milosti i nejjemnějším Pravdám.“

I počali všichni Bohové a mudrci meditovat o jejím Božském Majestátu, Transcedentálním Vědomím, Královně Nebes pronikající všemi třemi stavy života, bděním, snem i hlubokým spánkem…

Takto invokována zjevila se ve svoji slávě jakožto Transcedentální Hlas v prostoru čirého Vědomí. A oni Ho slyšeli hovořit jako Hlas hromu a nebes:

„Vyjádřete se rychle, Rišiové! Přání těch, kteří se mě oddali, budou splněna okamžitě!“

Slyšíce svatý Hlas, Rišiové i Bohové padli u vytržení na tvář a pozdravivše Bohyni, zjevili ji svou pokornou prosbu:
„Řekni nám, ó laskavá, ty nikdy nezrozená, jež jsi stále mladá a nikdy nezestárneš, kteráž jsi esencí všeho, a přece bez jádra individuality, Královno světů, řekni nám, který z prostředků je nejpřiměřenější k dosažení Tebe a jaké pojetí Absolutna je nejlepší?“

Takto vyzvána pravila Bohyně všeho vědění:

„Jsem abstraktní inteligence, ze které vesmír počíná a do níž se rozpouští jako obraz v zrcadle. Nevědomý zná mě jako hrubý svět, moudrý však mne zná jako své vlastní čiré Bytí. Má konkrétní forma je věčný pár, tj. svrchovaný Pán všeho plus energie, vždy v nerozděleném spojení, přebývající jako věčné vědomí v bdění, snění i spánku. Bozi, lidé, hadi i nadlidské bytosti, všichni jsou projevem mne. Projevují se nejrůznějšími způsoby, a přece zůstávám neposkvrněna, neboť Absolutno je mé bytí. Jsem neomezena. Ač nejsem začleněna v nic a nižádným způsobem a jsem stále svobodna, skrývám svou moc zvanou Maya a kryji se nevědomostí, která se projevuje jako přání a touhy. Rodím se a zrozuji jako Individuum, až zmoudřevši, hledám Učitele a Mudrce, zvídám Pravdu od nich, provádím ji v praxi a konečně se stávám vyproštěnou.

Nejpřiměřenější z prostředků mého dosažení je mentální obrazotvornost, vztahující se k Bohu, čili savikalpa samadhi.
Očišťuje, posiluje, činí mysl schopnou pozbýti své Já. Je to vzývání Abstraktní Inteligence v konkrétní formě. Je nejen nejvýš užitečná, ale i nesmírně složitá. Jak by se jinak mohl člověk stát připraveným k neduální realizaci bez jejího požehnání? Nevědomost přeci nelze odstranit přímo, ale je možno ji postupně odklidit přechodem ze savikalpa do nirvikalpa při vzkříšení člověka z nevědomosti do vědomosti. Jen tak se může úplně ponořit do Já, kde není již vědomí odděleného od prostého vědomí blažené existence Bytí.

To je nirvikalpa samadhi. Vybrav si i z něho vidí člověk svět právě tak jako každý jiný člověk, ale jeho stanovisko je nyní docela změněno. On je nyní schopen znát své činné Já a nadále je již nezaměňuje za své ego. Toto je sahaža nirvikalpa samadhi, vyvrcholení realizace.
Ten, kdo mě takto poznává a zná, je dokonalý mezi moudrými a není rozdílu mezi mnou a jím. A co jsem nyní řekla, je odpověď na vaše otázky“, pravila Bohyně. „Nadále není potřeba, abyste byli zmateni pochybnostmi“, dohovoříc Transcedentální Inteligence utichla.

Pak všichni Rišiové pozdravili Šivu i ostatní Bohy a odebrali se ke svým příbytkům.

To je výtah z citované knihy „Tripura Rahasya“. Její pojetí Pravdy i cesty k ní, odpovídá v mnohém tajné Nauce „Tumo“.

(Eduard Tomáš - Tajné nauky Tibetu)

http://www.poradnazdarma.cz/viewtopic.php?t=1212
Proti záři neomezeného prostoru jsou i ty nejkrásnější zážitky neúplné...
Uživatelský avatar
Alaja
 
Příspěvky: 5678
Registrován: stř 09. zář 2015 10:07:22
Poděkoval: 289
Poděkováno: 404-krát v 388 příspěvcích

Re: Základy vadžrajány

Příspěvekod Alaja » úte 05. úno 2019 11:30:20


Pátá část vzpomínek od našeho čtenáře



Manželé Tomášovi, první vědomě navozené savikalpa samádhi.

Začátkem devadesátého roku jsem zakoupil knihu Milarepa od Dr.Tomáše a hloubka z níž byla psána mne zasáhla jako šíp. V létě téhož roku jsem si objednal větší množství duchovních titulů vydávaných nakladatelstvím Svatá Mahatma . Nejpůsobivější byly Tajné nauky Tibetu, opět od Dr.Tomáše. A krátce nato jsem v další knize zmíněného autora objevil popis cvičení atmavičary, kterým jsem začal doplňovat svá pilně praktikovaná cvičení s čakrami. Na podzim téhož roku manželka odjela na jakýsi psychoterapeutický výcvik a já se rozhodl krátké osamění využít k prohloubení praktikovaných cvičení. Začal jsem cvičit v sobotu ráno a svá cvičení prohluboval celý den. Čištění čaker, relaxace,koncentrace, meditace, modlitby. Večer ve mně uzrálo rozhodnutí – sedl jsem si se zkříženýma nohama a začal stahovat mysl do bodu dle pokynů atmavičáry. „Klidně zemřu, ale chci poznat já“ rozhodl jsem se pevně a ignoroval signály těla snažícího se o změnu posezu a pauzu. Před sebou jsem měl položenu fotografii Maharišiho a snažil se uvědomit jako on. Kolem desáté hodiny večerní se mysl vzepjala, dosáhla jednobodovosti, prolétla uzlem srdce a dosáhla úrovně druhého buddhistického vnoru. Rázem jsem byl nekonečným prostorem, nekonečným vědomím a existencí, nekonečným blahem, mimo čas, po všechny věky věků… SAT-ČIT-ANANDA… Poznal jsem se v tomto stavu jako sebe sám…bylo mi to bližší než jakýkoli zážitek či uvědomění mého dosavadního života…ten byl též součástí vědomí, ale jen jako bezvýznamný sen po probuzení…tělo bylo též uvědomováno, ale mělo pouze jakýsi bodový, bezvýznamný rozměr… Vnor byl držen několik minut a náhle jsem byl vržen zpět do běžného odděleného vědomí.

Věděl jsem, že i kdyby již nikdy žádné samádhi nepřišlo, smrti se již nebojím. Vždyť vlastně ani nemohu zemřít! Svůj život jsem od toho okamžiku přestal hodnotit jako absolutní pojem. I dvojnost kolem již nikdy nebyla tak pevnou jak se kdysi zdálo…

Později se mi zdál sen, zvláštní živý sen, v němž mne dva staří lidé zvou na návštěvu. Rozhodl jsem se tedy, že navštívím manžele Tomášovi na chatě v Jílovém, kde přes léto žili.

Jeli jsme s manželkou z Čerčan vlakem a já se díval z okna. Náhle jsem spatřil chatu, jakoby zalitou světlem – to je ono! Po kolejích jsme šli na rozpoznané místo a tam jsem potkal dva nejdůležitější lidi svého života, Mílu a Eduarda Tomášovi. Přátelil jsem se s nimi až do jejich smrti a několikrát v roce je navštívil na chatě či v bytě.

Vyučování? Tajné nauky? Zasvěcení?

Ale kdež. Nic takového, co si lidé v honbě za senzací představují. Vyučování, bylo-li jaké, probíhalo v tichu za slovy. Nejčastěji jsme vypomáhali na zahrádce, prostá a chutná strava působila jako božská ambrósie. Potkávali jsme zde mnoho jiných přátel, obdobně jdoucích.

„To“ tam bylo cítit všude. Bylo ho tam snad více? Ale ne, pouze jsme v jejich přítomnosti trošku více otevřeli svá srdce a ega maličko ubylo…

Proč jsou si duchovně jdoucí lidé navzájem bližší než např. s rodinnými příslušníky? Můžeme si představit nehybný střed a v různé vzdálenosti od něho určité sféry po nichž chodí lidé stejně zaměření svým životem. Čim více dualističtěji zaměření, tím středu vzdálenější. Ti duchovní, s nedvojným chápáním jsou středu nejblíže a tím i obvod jejich sféry je kratší než obvody sfér vzdálenějších a vzdálenosti mezi nimi navzájem jsou také kratičké…

V cvičeních atmavičáry jsem pokračoval a občas nějaké savikalpa samádhi přišlo a zase odešlo…nikdy však již nebylo vnímáno tak významně jako napoprvé. Proč? Přestalo být vzácné. Již nikdy to nemohlo být vnoření z čisté dvojnosti do Jednoty, protože ani ta dvojnost již nikdy nebyla taková pevná jako zpočátku. Byla jen jakási „smluvní“, asi jako kulisa. Chápal jsem , že je zároveň pevnou součástí našich životů jako dobro a zlo, a zároveň přeludem …
.....

http://www.jitrnizeme.cz/view.php?nazev ... 2007120049
Proti záři neomezeného prostoru jsou i ty nejkrásnější zážitky neúplné...
Uživatelský avatar
Alaja
 
Příspěvky: 5678
Registrován: stř 09. zář 2015 10:07:22
Poděkoval: 289
Poděkováno: 404-krát v 388 příspěvcích

Re: Základy vadžrajány

Příspěvekod armin » čtv 07. úno 2019 10:48:00

Eva Nada píše:
armin píše:
Eva Nada píše:Proč si myslíš, vlastně, že Trungpa pil?


To mi připomíná jeden dialog:
"Prosimtě řekni mi, co na tom pití máš"
"Jo, já ti to řeknu a budeš pít taky"
:)

Nechce se ti o tom psát? Ty sám máš nějakou zkušenost s alkoholem? Nemyslím příležitostné, narozeninové připití, ale déletrvalejší závislost? Myslíš, že u Trungpy se jednalo o závislost?
V tom článku, co sem dala Poli, se píše o pocitu hluboké osamělosti, kterou trpěl a řešil to pitím, nevím, jestli i otec, nebo jeho syn...


Určitě netrpěl pocitem osamělosti. Lidé si toho navymýšlí...

O alkoholu napsal článek "Alkohol jed nebo lék" (v knize Buddhovo srdce). Rozlišuje "vědomé pití", kdy můžeme pozorovat změny v intoxikované mysli a na druou stranu obrácení se směrem ven k pocitům žoviálnosti a srdečnosti. Pití s uvědoměním může pomoci k poznávání bloků, tendencí atd, může tedy být psychologickým lékem. Naopak sklouznutí a jetí na probuzených tendencích a pocitech dělá z alkoholu psychologický jed.
Oba přístupy vytvářejí v mysli návyky. Jeden přístup posiluje uvědomění, prohloubení, jemnost, Druhý zapomenutí, povrchnost, hrubost atd.
Z pohledu duchovní cesty je pití alkoholu stejně jako praktikování sexu součástí vadžrajány, pro jejíž praxi je nezbytné přirozené spočívání v neosobním uvědomovateli, které je u některých jedinců už vrozené (z předchozích životů), nebo bylo dosaženo praktikováním k tomu vedoucích cvičení. Toto spočívání (přirozené těžiště v neosobním uvědomovateli (mysli, emocí, pocitů tendencí atd.) teprve umožňuje bezpečně obrazně řečeno poslouchat "volání syrén" a odhalit podstatu tohoto volání.
Uživatelský avatar
armin
 
Příspěvky: 2011
Registrován: pát 11. zář 2015 10:58:43
Poděkoval: 33
Poděkováno: 70-krát v 66 příspěvcích

Re: Základy vadžrajány

Příspěvekod Eva Nada » čtv 07. úno 2019 12:37:06

Díky. Dal by se ten článek někde přečíst? Popř. jestli to není moc dlouhé, že bys ho přepsal?
Uživatelský avatar
Eva Nada
 
Příspěvky: 896
Registrován: pát 23. dub 2010 15:47:39
Poděkoval: 34
Poděkováno: 27-krát v 26 příspěvcích

Re: Základy vadžrajány

Příspěvekod armin » čtv 07. úno 2019 14:38:50

Eva Nada píše:Díky. Dal by se ten článek někde přečíst? Popř. jestli to není moc dlouhé, že bys ho přepsal?



Bohužel na netu nikde není.
Uživatelský avatar
armin
 
Příspěvky: 2011
Registrován: pát 11. zář 2015 10:58:43
Poděkoval: 33
Poděkováno: 70-krát v 66 příspěvcích

PředchozíDalší

Zpět na Úvahy a zamyšlení

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 29 návštevníků

cron