Re: Základy vadžrajány
Napsal: sob 30. lis 2019 22:34:56
Na jedné přednášce pan Tomáš mluvil o tom, co je pro poznání nejdůležitější předpoklad.
Je to odhodlání a opravdovost.
Podobně to říká Mistr MISTR Huineng v Tribunové sútře
Úplné samádhi(36) znamená uskutečňovat opravdové srdce v každém čase a za všech
okolností, chodě, stoje, leže, sedě.
Vimalakírtinirdéša sútra praví(39): Cesta vede opravdovým srdcem. Čistá země leží v
opravdovém srdci.
Proto ať nikdo s obmyslným a křivým srdcem nehovoří o rovnosti.
Nestane se Buddhovým žákem ten, kdo o úplném samádhi a o uskutečňování rovného srdce
toliko mluví. Právě naopak, stačí uskutečňovat rovné srdce jednáním, a aniž se výslovně
přidržujeme kterékoli dharmy, je zde to, čemu říkáme úplné samádhi.
Jen zbloudilci se drží různých forem dharmy a přidržují se výroku o úplném samádhi, který
tvrdí, že dosáhnou rovného srdce tím, že budou nehnutě sedět, a že se zbaví falešných
představ tím, že si umrtví srdce. Toto je podle nich úplné samádhi.
Tak by nás toto učení ztotožňovalo s neživými věcmi a to by posléze vedlo až k zahrazení
cesty. Jenže cesta přece musí zůstat průchodná. Proč bychom ji měli zahrazovat?
Jakmile se srdce u něčeho zastaví, přestává být průchodné, nasazuje si totiž pouta. Kdyby
bylo správné nehnutě sedět, Vimalakírti by se nevysmíval Šáriputrovi vysedávajícímu
uprostřed lesa.
Ó vědoucí, znovu a znovu budete potkávat lidi, kteří budou druhé učit sedět, pozorovat srdce,
dohlížet na čistotu, bez hnutí, bez vznětu, v tom budou vidět cíl i zásluhu. Uvědomte si však,
že se lidé neprobudí, dokud budou lpět na hotových poučkách,jejich zmatek naopak poroste.
A tak se dopouštějí veliké chyby všichni, kdo takto učí Cestě.
Je to odhodlání a opravdovost.
Podobně to říká Mistr MISTR Huineng v Tribunové sútře
Úplné samádhi(36) znamená uskutečňovat opravdové srdce v každém čase a za všech
okolností, chodě, stoje, leže, sedě.
Vimalakírtinirdéša sútra praví(39): Cesta vede opravdovým srdcem. Čistá země leží v
opravdovém srdci.
Proto ať nikdo s obmyslným a křivým srdcem nehovoří o rovnosti.
Nestane se Buddhovým žákem ten, kdo o úplném samádhi a o uskutečňování rovného srdce
toliko mluví. Právě naopak, stačí uskutečňovat rovné srdce jednáním, a aniž se výslovně
přidržujeme kterékoli dharmy, je zde to, čemu říkáme úplné samádhi.
Jen zbloudilci se drží různých forem dharmy a přidržují se výroku o úplném samádhi, který
tvrdí, že dosáhnou rovného srdce tím, že budou nehnutě sedět, a že se zbaví falešných
představ tím, že si umrtví srdce. Toto je podle nich úplné samádhi.
Tak by nás toto učení ztotožňovalo s neživými věcmi a to by posléze vedlo až k zahrazení
cesty. Jenže cesta přece musí zůstat průchodná. Proč bychom ji měli zahrazovat?
Jakmile se srdce u něčeho zastaví, přestává být průchodné, nasazuje si totiž pouta. Kdyby
bylo správné nehnutě sedět, Vimalakírti by se nevysmíval Šáriputrovi vysedávajícímu
uprostřed lesa.
Ó vědoucí, znovu a znovu budete potkávat lidi, kteří budou druhé učit sedět, pozorovat srdce,
dohlížet na čistotu, bez hnutí, bez vznětu, v tom budou vidět cíl i zásluhu. Uvědomte si však,
že se lidé neprobudí, dokud budou lpět na hotových poučkách,jejich zmatek naopak poroste.
A tak se dopouštějí veliké chyby všichni, kdo takto učí Cestě.