Stránka 1 z 4

Snaha duchovního já o sebeobranu a sebepropagaci

PříspěvekNapsal: pon 15. črc 2019 12:03:10
od Lída
Kam až v tom může dojít tato neuvědomovaná snaha duchovního já?

Nic píše:
Trini píše:Např. Saša Hendruk (jeden z pravěpodobných nástupců Tomášových) podle ni probuzený není - zřejmě protože s ní už nechtěl mít co do činění.


Neboj, až od něj budu číst něco, co mě přesvědčí o probuzenosti, tak ten text na Poradně mezi Probuzenými jistě bude.


Až k tak velkému sebepovyšování nad Probuzeného může dojít, když se někdo potřebuje utvrzovat v domněnce o vlastní probuzenosti :(

Jak to bylo na Poradně doopravdy?

Vložila jsem tam před mnoha léty (stejně jako sem viewforum.php?f=91&start=0 ) přepisy Sašových odpovědí, které další z Tomášových žáků, Pepa Šťastný nahrával při setkáních, kde Saša odpovídal na otázky https://ctyrystruny.webnode.cz/ (a že nás tam pokaždé byl plný sál...)

Saša tam mimo jiné konstatoval:

Jakákoliv zkušenost – jakkoliv mystická – může hodně věcí vysvětlit, ale může se to stát krmí pro ego úplně nechutným způsobem. Tím nejhorším způsobem, kterej může bejt. Takže to, co jsem dřív považoval za NĚCO, za jakoby výstup do Světla, za něco, o co by tady mělo jít, považuju často za neštěstí. Když tomu člověk nerozumí, tak je nasnadě, že na tom ulpí. Ať je ten zážitek jakkoliv vysokej nebo – řekněme – univerzální, pokud nezahrnuje rovnou to, že člověk je schopnej se ho vzdát v tý aktuální době, kdy ho prožívá, neulpí na něm a vidí ho jako protiváhu tady tý skutečnosti, kterou rádi nazýváme jako iluzorní, neexistující. Pak jo, pak díky tomu může pochopit Celek.


Když pak začala Jana diskutovat na Sašově fb fóru a jak je jejím zvykem neustále znovu se mu snažila dokazovat svou osvícenost, Saša ji požádal, aby tam diskutovat přestala. Zřejmě se jí to dotklo. Natolik, že přepisy Sašových odpovědí na otázky hledajících z Poradny smazala.

Re: Snaha duchovního já o sebeobranu a sebepropagaci

PříspěvekNapsal: pon 15. črc 2019 14:18:15
od Alaja
JJ, třeba tento příspěvek tam zůstal zachován pouze v citaci....

Saša Hendruk
od Linda » ned 30. říj 2011 18:47:49

Struktura mysli

Když budeme pozorovat mysl a náš denní způsob fungování, uvidíme, že mysl je... obrovská struktura – stejně jako svět. Když se podíváte na svět, je to infrastruktura... jsou tam inženýrské sítě, energetické sítě, je to fofor. Když se člověk zastaví, když se začne dívat do mysli a pozorovat ji, najednou začne rozpoznávat, že ten vnější a vnitřní svět jsou si hodně podobný – v tom smyslu, jak jsou složený.

A proto když se člověk dostane do momentu, že neví, třeba tam automaticky nenaskakuje nic, protože tam je spousta jiných přesvědčení, který se snaží aplikovat, aniž by jim rozuměl. Takže vlastně se může stát, že místo toho, aby koleje na trase pochopení nějakého tématu byly volný a mohl tam volně projíždět vlak, tak přes ty koleje leží nějaká víra, že to je jinak. Blokuje to – když to takhle nějak schematicky popíšu. To znamená, že to není ani náhoda, ani tajemství; něco tam v tý mysli je, co tomu brání. A dá se to najít. Stejně jako když vypne někde proud, tak jsou vyhozený pojistky. Není to tajemství, prostě praskla žárovka. Vysvětlení tam někde je, úplně logický a úplně jasný. A je jedno, na jaký úrovni mysli. Protože mysl se dá pozorovat, chová se, jako by měla mnoho úrovní svého fungování.

Takže na jedné úrovni je nám to třeba jasný, a když přelejzáme k druhé, tak nám tam začíná být něco nejasného, protože v té úrovni se nepohybujeme svým intelektem tak flexibilně, spíš se tam pohybujeme v podobě pocitů a přesvědčení, kterým vlastně ani třeba nerozumíme. Takže když se nad tím zahloubáme, můžeme zpětně nacházet cestu k těm blokům, můžeme je odstranit, nějakým způsobem je eliminovat – vždycky tím, že je pochopíme. Řekl bych, že když se dostaneme do bodu, kdy pochopíme, z čeho jsou složený, máme šanci z nich vykročit nebo je překročit.

http://www.poradnazdarma.cz/viewtopic.p ... druk#p3590


Re: Snaha duchovního já o sebeobranu a sebepropagaci

PříspěvekNapsal: úte 16. črc 2019 5:24:35
od Nic
Alaja píše:JJ, třeba tento příspěvek tam zůstal zachován pouze v citaci....

Saša Hendruk
od Linda » ned 30. říj 2011 18:47:49

Struktura mysli

Když budeme pozorovat mysl a náš denní způsob fungování, uvidíme, že mysl je... obrovská struktura – stejně jako svět. Když se podíváte na svět, je to infrastruktura... jsou tam inženýrské sítě, energetické sítě, je to fofor. Když se člověk zastaví, když se začne dívat do mysli a pozorovat ji, najednou začne rozpoznávat, že ten vnější a vnitřní svět jsou si hodně podobný – v tom smyslu, jak jsou složený.

A proto když se člověk dostane do momentu, že neví, třeba tam automaticky nenaskakuje nic, protože tam je spousta jiných přesvědčení, který se snaží aplikovat, aniž by jim rozuměl. Takže vlastně se může stát, že místo toho, aby koleje na trase pochopení nějakého tématu byly volný a mohl tam volně projíždět vlak, tak přes ty koleje leží nějaká víra, že to je jinak. Blokuje to – když to takhle nějak schematicky popíšu. To znamená, že to není ani náhoda, ani tajemství; něco tam v tý mysli je, co tomu brání. A dá se to najít. Stejně jako když vypne někde proud, tak jsou vyhozený pojistky. Není to tajemství, prostě praskla žárovka. Vysvětlení tam někde je, úplně logický a úplně jasný. A je jedno, na jaký úrovni mysli. Protože mysl se dá pozorovat, chová se, jako by měla mnoho úrovní svého fungování.

Takže na jedné úrovni je nám to třeba jasný, a když přelejzáme k druhé, tak nám tam začíná být něco nejasného, protože v té úrovni se nepohybujeme svým intelektem tak flexibilně, spíš se tam pohybujeme v podobě pocitů a přesvědčení, kterým vlastně ani třeba nerozumíme. Takže když se nad tím zahloubáme, můžeme zpětně nacházet cestu k těm blokům, můžeme je odstranit, nějakým způsobem je eliminovat – vždycky tím, že je pochopíme. Řekl bych, že když se dostaneme do bodu, kdy pochopíme, z čeho jsou složený, máme šanci z nich vykročit nebo je překročit.

http://www.poradnazdarma.cz/viewtopic.p ... druk#p3590



Tohle je pořád z úrovně snu, ve kterém se mysl jeví jako strukturální, ve kterém mysl třídí svůj obsah, popisuje ho.

S probouzením se objevuje poznání, že Mysl je prázdná, že sen je prázdný. Obsah snu při skutečném probuzení není třeba řešit. Sen se vyřešil sám. Zmizel.

Re: Snaha duchovního já o sebeobranu a sebepropagaci

PříspěvekNapsal: úte 16. črc 2019 5:41:04
od Nic
Lída píše:Když pak začala Jana diskutovat na Sašově fb fóru a jak je jejím zvykem neustále znovu se mu snažila dokazovat svou osvícenost, Saša ji požádal, aby tam diskutovat přestala. Zřejmě se jí to dotklo. Natolik, že přepisy Sašových odpovědí na otázky hledajících z Poradny smazala.


Na Poradně v "Probuzení" text má..

Na Poradnu si do textů ve fóru Probuzení může dát každý to, co vnímá, že má probouzející účinek, dokonce se ani nemusí kvůli tomu registrovat nebo přihlašovat.

Saša Hendruk nemá v Probuzení své vlastní subfórum, má jen své vlákno a je možné do něj vkládat texty. Pokud ty texty budou skutečně probouzející, směřující k poznání pravého Já, nikoliv řešící pouze sen osobní mysli, tak Saša Hendruk své vlastní subfórum dostane.

Re: Snaha duchovního já o sebeobranu a sebepropagaci

PříspěvekNapsal: úte 16. črc 2019 6:52:08
od Nic
Řekl bych, že když se dostaneme do bodu, kdy pochopíme, z čeho jsou složený, máme šanci z nich vykročit nebo je překročit.


Tady už už se to jeví skoro jako chystání se k vypuštění bazénku osobní mysli do oceánu Bytí.

Obrázek

Ale není třeba to umístění v subfórech Probuzených brát zas až tak vážně,

na Poradně se objevuje spousta textů, ze kterých je jasné, že je to jasné, ale jejich autoři své subfórum mezi probuzenými nemají a je to Jedno

Re: Snaha duchovního já o sebeobranu a sebepropagaci

PříspěvekNapsal: úte 16. črc 2019 7:01:00
od Nic
Tam odkud pramení jejich moudrost, je pramen moudrosti ukrytý v Tobě a je velkým požehnáním z něj pít.

Re: Snaha duchovního já o sebeobranu a sebepropagaci

PříspěvekNapsal: úte 16. črc 2019 7:13:08
od Trini
Nic píše:
Alaja píše:JJ, třeba tento příspěvek tam zůstal zachován pouze v citaci....

Saša Hendruk
od Linda » ned 30. říj 2011 18:47:49

Struktura mysli

Když budeme pozorovat mysl a náš denní způsob fungování, uvidíme, že mysl je... obrovská struktura – stejně jako svět. Když se podíváte na svět, je to infrastruktura... jsou tam inženýrské sítě, energetické sítě, je to fofor. Když se člověk zastaví, když se začne dívat do mysli a pozorovat ji, najednou začne rozpoznávat, že ten vnější a vnitřní svět jsou si hodně podobný – v tom smyslu, jak jsou složený.

A proto když se člověk dostane do momentu, že neví, třeba tam automaticky nenaskakuje nic, protože tam je spousta jiných přesvědčení, který se snaží aplikovat, aniž by jim rozuměl. Takže vlastně se může stát, že místo toho, aby koleje na trase pochopení nějakého tématu byly volný a mohl tam volně projíždět vlak, tak přes ty koleje leží nějaká víra, že to je jinak. Blokuje to – když to takhle nějak schematicky popíšu. To znamená, že to není ani náhoda, ani tajemství; něco tam v tý mysli je, co tomu brání. A dá se to najít. Stejně jako když vypne někde proud, tak jsou vyhozený pojistky. Není to tajemství, prostě praskla žárovka. Vysvětlení tam někde je, úplně logický a úplně jasný. A je jedno, na jaký úrovni mysli. Protože mysl se dá pozorovat, chová se, jako by měla mnoho úrovní svého fungování.

Takže na jedné úrovni je nám to třeba jasný, a když přelejzáme k druhé, tak nám tam začíná být něco nejasného, protože v té úrovni se nepohybujeme svým intelektem tak flexibilně, spíš se tam pohybujeme v podobě pocitů a přesvědčení, kterým vlastně ani třeba nerozumíme. Takže když se nad tím zahloubáme, můžeme zpětně nacházet cestu k těm blokům, můžeme je odstranit, nějakým způsobem je eliminovat – vždycky tím, že je pochopíme. Řekl bych, že když se dostaneme do bodu, kdy pochopíme, z čeho jsou složený, máme šanci z nich vykročit nebo je překročit.

http://www.poradnazdarma.cz/viewtopic.p ... druk#p3590



Tohle je pořád z úrovně snu, ve kterém se mysl jeví jako strukturální, ve kterém mysl třídí svůj obsah, popisuje ho.

S probouzením se objevuje poznání, že Mysl je prázdná, že sen je prázdný. Obsah snu při skutečném probuzení není třeba řešit. Sen se vyřešil sám. Zmizel.

:lol:
Je zábavné pozorovat, když úplná začátečnice se snaží kritizovat slova probuzeného.
Představy tvojí mysli, Jano, neodpovídají tomu, jak to je a jak to poznává probuzený.


:)

Re: Snaha duchovního já o sebeobranu a sebepropagaci

PříspěvekNapsal: úte 16. črc 2019 7:14:59
od Trini
Nic píše:
Ale není třeba to umístění v subfórech Probuzených brát zas až tak vážně


Od té doby, kdy o tom rozhoduješ ty, to těžko může někdo brát vážně. :lol:

Re: Snaha duchovního já o sebeobranu a sebepropagaci

PříspěvekNapsal: úte 16. črc 2019 7:19:57
od Trini
Nic píše:Tam odkud pramení jejich moudrost, je pramen moudrosti ukrytý v Tobě a je velkým požehnáním z něj pít.


Tyhle řečičky lžimesiáše si můžeš nechat.

Saša Hendruk tím, co říká, pomáhá hledajícím, což zatím nemůžeš pochopit. Je totiž probuzený.
Kdež to ty ukájíš svými nasládlými, povrchními řečičkami jen sama sebe. Typické sobecké ego.

;)

Re: Snaha duchovního já o sebeobranu a sebepropagaci

PříspěvekNapsal: úte 16. črc 2019 7:22:30
od Trini
Nic píše:
Lída píše:Když pak začala Jana diskutovat na Sašově fb fóru a jak je jejím zvykem neustále znovu se mu snažila dokazovat svou osvícenost, Saša ji požádal, aby tam diskutovat přestala. Zřejmě se jí to dotklo. Natolik, že přepisy Sašových odpovědí na otázky hledajících z Poradny smazala.

Na Poradně v "Probuzení" text má..


Potom, cos to všechno smazala, tam Lída letos zase něco málo dala.

Re: Snaha duchovního já o sebeobranu a sebepropagaci

PříspěvekNapsal: úte 16. črc 2019 7:54:07
od Trini
Lída píše:Saša tam mimo jiné konstatoval:

Jakákoliv zkušenost – jakkoliv mystická – může hodně věcí vysvětlit, ale může se to stát krmí pro ego úplně nechutným způsobem. Tím nejhorším způsobem, kterej může bejt. Takže to, co jsem dřív považoval za NĚCO, za jakoby výstup do Světla, za něco, o co by tady mělo jít, považuju často za neštěstí. Když tomu člověk nerozumí, tak je nasnadě, že na tom ulpí. Ať je ten zážitek jakkoliv vysokej nebo – řekněme – univerzální, pokud nezahrnuje rovnou to, že člověk je schopnej se ho vzdát v tý aktuální době, kdy ho prožívá, neulpí na něm a vidí ho jako protiváhu tady tý skutečnosti, kterou rádi nazýváme jako iluzorní, neexistující. Pak jo, pak díky tomu může pochopit Celek.



Právě přesně to se dá pozorovat u Jany.

:roll:

Možná vzala na sebe nevědomě tuto roli, aby ukázala hledajícím, kam až tato naprostá zaslepenost může vést. :donknow:

Re: Snaha duchovního já o sebeobranu a sebepropagaci

PříspěvekNapsal: úte 16. črc 2019 9:13:03
od Nic
Jakákoliv zkušenost – jakkoliv mystická – může hodně věcí vysvětlit, ale může se to stát krmí pro ego úplně nechutným způsobem. Tím nejhorším způsobem, kterej může bejt. Takže to, co jsem dřív považoval za NĚCO, za jakoby výstup do Světla, za něco, o co by tady mělo jít, považuju často za neštěstí. Když tomu člověk nerozumí, tak je nasnadě, že na tom ulpí. Ať je ten zážitek jakkoliv vysokej nebo – řekněme – univerzální, pokud nezahrnuje rovnou to, že člověk je schopnej se ho vzdát v tý aktuální době, kdy ho prožívá, neulpí na něm a vidí ho jako protiváhu tady tý skutečnosti, kterou rádi nazýváme jako iluzorní, neexistující. Pak jo, pak díky tomu může pochopit Celek.


Ta představa protiváhy Celku proti Celku je zase jen iluzí oddělenosti, Jak by Celek, který je vším, co JE, mohl mít nějakou protiváhu?

Jak by v tom, co je skutečné a tím pádem je to poznávané jako Láska, která je vším, mohlo existovat něco skutečného, co by bylo nechutného. Jak by Láska sama mohla být nechutná?

Pouze připoutanost k iluzi oddělenosti může být prožívaná jako něco nechutného, ale pořád zůstává jen iluzí, nikoliv skutečností.

Re: Snaha duchovního já o sebeobranu a sebepropagaci

PříspěvekNapsal: úte 16. črc 2019 9:17:04
od Trini
Nic píše:
Jakákoliv zkušenost – jakkoliv mystická – může hodně věcí vysvětlit, ale může se to stát krmí pro ego úplně nechutným způsobem. Tím nejhorším způsobem, kterej může bejt. Takže to, co jsem dřív považoval za NĚCO, za jakoby výstup do Světla, za něco, o co by tady mělo jít, považuju často za neštěstí. Když tomu člověk nerozumí, tak je nasnadě, že na tom ulpí. Ať je ten zážitek jakkoliv vysokej nebo – řekněme – univerzální, pokud nezahrnuje rovnou to, že člověk je schopnej se ho vzdát v tý aktuální době, kdy ho prožívá, neulpí na něm a vidí ho jako protiváhu tady tý skutečnosti, kterou rádi nazýváme jako iluzorní, neexistující. Pak jo, pak díky tomu může pochopit Celek.


Ta představa protiváhy Celku proti Celku je zase jen iluzí oddělenosti

Ve své oddělenosti si to tak myslíš. A proč ne, stejně zatím jinak nemůžeš. ;)

:)

Re: Snaha duchovního já o sebeobranu a sebepropagaci

PříspěvekNapsal: úte 16. črc 2019 9:22:15
od Nic
Nechutností pak je jen vlastní připoutanost projektovaná do představy vnějšího světa.

Čím je mysl osvícenější, tím jasnější to je.

A neosvícená mysl nemůže osvětlit Pravdu, kým jsi.

Re: Snaha duchovního já o sebeobranu a sebepropagaci

PříspěvekNapsal: úte 16. črc 2019 9:38:46
od Trini
[quote="Nic"]Nechutností pak je ....[
/quote]
Jen si ta svá dogmata obhajuj čím dál tím většími nesmysly. Nikomu nemohou pomoci, proto se o ně nikdo nezajímá. Lidé si zajdou za S. Hendrukem, protože to, co říká on, jim může pomoci dál.

:)

Re: Snaha duchovního já o sebeobranu a sebepropagaci

PříspěvekNapsal: úte 16. črc 2019 13:39:30
od Alaja
Osvícenský absolutismus

Osvícenský absolutismus (někdy též osvícenský despotismus[zdroj?]) je označení pro formu vlády, která se častěji objevovala v 18. století. Absolutní monarcha prosazoval ve své zemi svou autoritou politické a společenské reformy („revoluce shora“). Osvícenští panovníci byli ovlivněni ideály osvícenství. Tento způsob vlády převládal v zemích, které nepřešly na konstituční monarchii. Nejvíce se projevil v Rakouské monarchii za vlády Marie Terezie a jejího syna Josefa II., pokoušela se o něj i Kateřina II. v carském Rusku, dále se projevil ve Španělsku, Portugalsku, Dánsku a v Prusku za vlády Fridricha II.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Osv%C3%AD ... solutismus

Není osvícení jako osvícení..... :P

A třeba toto:

Osvícení se také někdy říká iluminátům, členům různých tajných společností

https://cs.wikipedia.org/wiki/Osv%C3%ADcen%C3%AD


Re: Snaha duchovního já o sebeobranu a sebepropagaci

PříspěvekNapsal: úte 16. črc 2019 15:56:57
od Trini
Alaja píše:
Není osvícení jako osvícení..... :P


Každý si dělá o tom svou představu, když o tom pojmu slyšel a zajímá ho. Někteří z těch, co ho hledají a nemohou ho najít, začnou za čas tvrdit, že žádné osvícení neexistuje.
Někteří si začnou namlouvat, že jsou osvicení - když je tady osvícení přece pořád.
Jiní si na to začnou hrát podle toho, co si okoukli u těch, co jsou oficiálně považováni za osvícené.

Ale většina lidí o tom nic neví a nezajímá je to.

:)

Re: Snaha duchovního já o sebeobranu a sebepropagaci

PříspěvekNapsal: úte 16. črc 2019 18:34:35
od Lída
PS. k

Kam až v tom může dojít tato neuvědomovaná snaha duchovního já?

Nic píše:
Trini píše:Např. Saša Hendruk (jeden z pravěpodobných nástupců Tomášových) podle ni probuzený není - zřejmě protože s ní už nechtěl mít co do činění.


Neboj, až od něj budu číst něco, co mě přesvědčí o probuzenosti, tak ten text na Poradně mezi Probuzenými jistě bude.


Až k tak velkému sebepovyšování nad Probuzeného může dojít, když se někdo potřebuje utvrzovat v domněnce o vlastní probuzenosti :(

Jak to bylo na Poradně doopravdy?

Vložila jsem tam před mnoha léty (stejně jako sem viewforum.php?f=91&start=0 ) přepisy Sašových odpovědí, které další z Tomášových žáků, Pepa Šťastný nahrával při setkáních, kde Saša odpovídal na otázky https://ctyrystruny.webnode.cz/ (a že nás tam pokaždé byl plný sál...)

Saša tam mimo jiné konstatoval:

Jakákoliv zkušenost – jakkoliv mystická – může hodně věcí vysvětlit, ale může se to stát krmí pro ego úplně nechutným způsobem. Tím nejhorším způsobem, kterej může bejt. Takže to, co jsem dřív považoval za NĚCO, za jakoby výstup do Světla, za něco, o co by tady mělo jít, považuju často za neštěstí. Když tomu člověk nerozumí, tak je nasnadě, že na tom ulpí. Ať je ten zážitek jakkoliv vysokej nebo – řekněme – univerzální, pokud nezahrnuje rovnou to, že člověk je schopnej se ho vzdát v tý aktuální době, kdy ho prožívá, neulpí na něm a vidí ho jako protiváhu tady tý skutečnosti, kterou rádi nazýváme jako iluzorní, neexistující. Pak jo, pak díky tomu může pochopit Celek.


Když pak začala Jana diskutovat na Sašově fb fóru a jak je jejím zvykem neustále znovu se mu snažila dokazovat svou osvícenost, Saša ji požádal, aby tam diskutovat přestala. Zřejmě se jí to dotklo. Natolik, že přepisy Sašových odpovědí na otázky hledajících z Poradny smazala.


Všechno co každý z nás dělá a jak reaguje na ostatní má svoje konkrétní příčiny.

Jakmile jsme ochotní se o tyhle svoje motivace začít zajímat, máme šanci rozpoznat, proč máme zájem na to co někdo napsal zareagovat a co tím chceme dosáhnout.

Pokud ovšem někdo odmítá věnovat svým neuvědomovaným motivacím jakoukoliv pozornost, může se chovat v diskusi pořád stejně umanutě a nemá jinou možnost než dál ve svém pošetilém jednání pokračovat, protože se domnívá, že dělá pro druhé to nejlepší. Nevadí mu pak ani že přitom zkresluje fakta a i když ho někdo na to upozorní, vůbec ho nenapadne to přiznat a omluvit se.

To je důvod, proč ztrácím zájem pokoušet se svými reakcemi na to upozorňovat. Takový člověk totiž vůbec ty ostatní nevnímá a nebere v úvahu nic, co mu napíšou – má jediný zájem: prosazovat to svoje a utvrzovat se tím dál ve svých omylech.

Nedá se o tom asi říct nic výstižnějšího než Sašovo konstatování: je to neštěstí.

Můžu takovému člověku nějak pomoci?

Nemůžu. Můžu ho ale přestat bezděčně podporovat svými reakcemi na to, co píše – protože to jediné, co ode mě potřebuje, jsou právě ty moje reakce, aby se svým neustálým dokazováním že má pravdu mohl dál a dál utvrzovat ve svém mylném přesvědčení a svou nechápavostí znechucovat všechny ostatní.

:ahoj:

Re: Snaha duchovního já o sebeobranu a sebepropagaci

PříspěvekNapsal: úte 16. črc 2019 20:55:48
od Alaja
Trini píše:
Alaja píše:
Není osvícení jako osvícení..... :P


Každý si dělá o tom svou představu, když o tom pojmu slyšel a zajímá ho. Někteří z těch, co ho hledají a nemohou ho najít, začnou za čas tvrdit, že žádné osvícení neexistuje.
Někteří si začnou namlouvat, že jsou osvicení - když je tady osvícení přece pořád.
Jiní si na to začnou hrát podle toho, co si okoukli u těch, co jsou oficiálně považováni za osvícené.

Ale většina lidí o tom nic neví a nezajímá je to.

:)


Docela by mne zajímalo, proč někteří tak touží po tom, aby je ostatní považovali za osvícené?
....jakou v tom vidí výhodu?
....berou to snad jako nějaký šlechtický titul a že tím, že se jim bude říkat, že jsou osvíceni, získají i tu modrou krev a tak se stanou těmi, co mohou ostatním vládnout?
... nebo z toho touží vytěžit nějakou tu slávu mezi diváky?
...třeba jako mají herci, zpěváci?
... že jsou něco extra, oproti tomu zbytku světa?

fakt nevím....

Zatím jsem si myslela, že to slovo osvícení pouze znamená to, že ono vnitřní světlo bylo nalezeno, spatřeno, probádáno.....že bych se mýlila? :koukam:

Re: Snaha duchovního já o sebeobranu a sebepropagaci

PříspěvekNapsal: úte 16. črc 2019 23:12:41
od Alaja