Boží království

[Trini]

Kromě individuální karmy ale také existuje karma kolektivní,
pokud nějaká skupina (stejně jako individualita) neustále vopakuje jedno a totéž dokola,
pak si prostě vytvořej karmu...

Nemyslím si, že se pořád inkarnuje do té samé skupiny. Koncept kolektivní farmy mne proto nezaujal.

[Trini]

Od Vostalpetra:

Koncept kolektivní farmy mne proto nezaujal

......................................................

To chápu, ale at chceš nebo nechceš at věříš nebo nevěříš,
žiješ ve společnosti která vyznává křestanský hodnoty,
i když už křestanství dávno v čechách není v modě,
stále je tím člověk ovlivnován,
podle mne třeba kapitalismus není nic jiného než pokračování protestantů, kteří jej vymysleli jako určité měřítko toho,
kdo že vstoupí do království, úspěšný člověk má tak dle nich dobrou karmu...
Stejně tak třeba komunismus považuji za židokřestanský náboženství jen je bez boha...

[Trini]

No já jsem používala a používám rady, které mi fungují - at' už od žida Ježíše nebo mého milovaného indiánského "učitele".

[Trini]

P.S. Vyzkoušela jsem i rady od Plejád'anů. Také zřejmě nebylo na škodu.

[armin]

Kromě individuální karmy ale také existuje karma kolektivní,
pokud nějaká skupina (stejně jako individualita) neustále vopakuje jedno a totéž dokola,
pak si prostě vytvořej karmu...

No, na karmě není nic špatného, stejně jako není nic špatného na přírodních zákonech.

Anarchisté, stejně jako komunisté teoreticky a naivně a mnohdy násilně usilují o ideální svobodnou beztřídní společnost, utopickou to představu, neboť neodpovídá nastavení lidské psychiky, která je většinově sebestředná, puzená k moci nad druhými (forma sebepotvrzení), sexuálně výběrová (buď získám samici, která se mi líbí, nebo jsem frustrován), boj o zdroje, o vodu, o potravu atd., atd.
Je to hezká představa, ale jaksi na lidskou povahu (přirozený egoismus) a její psychologické potřeby neaplikovatelná, proto utopická.
Opravdový taoista třeba Lao Tse nevidí druhé jako opičáky, nenadává jim, neusiluje, nezávidí, necítí nesvobodu třeba i v koncentračním táboře. Nemá potřebu aby to, co je, bylo jinak než to je. A proto je svobodný třeba i ve vnější nesvobodě, i v nemoci, i ve smrti. A to je wuwei.
Velké pochopení...

[Trini]

Od Vostalpetra:

P.S. Vyzkoušela jsem i rady od Plejád'anů. Také zřejmě nebylo na škodu.

.......................................................................................

To je v pořádku,
něco zkusit je v pořádku, ale k něčemu se upnout je už problém...
A z něčeho totálně zblbnout je povětšinou již totální zblbnutí...

[Trini]

Od Vostalpetra:

Nemá potřebu aby to, co je, bylo jinak než to je.

.............................................................

Souhlas se vším co píšeš,
ale jinak vše co ted je, je prostě jen výsledkem plánování,
což je opak wu wei...

Já píšu na anarchistické forum, kde jsou anarchokapitalisté a základem je soukromé vlastnictví,
tam jenom upozorním, že tento axiom "vlastnictví" není správně
a dál už nikoho neprudím...

Takže já rozlišuji s kým se bavím....

[armin]

Tak už pochop že jsi svobodný při jakékoliv činnosti

Já to chápu. Proto jsem svobodný i při plánování, usilování atd.
Neidentifikuji se s tím, nesebepotvrzuji se tím a tedy mne to nijak neoblbuje, stejně jako třeba malování obrazů, hraní na klavír, chození po lese, sexu, relaxaci a podobně.

Mám dojem, že se ti zatím nepodařilo vidět, že plánování a úsilí (chtění) je v tobě a druhých jev jako každý jiný a pokud se s ním člověk neidentifikuje, nesebereaizuje se jím, tak na tom není vůbec nic špatně, stejně jako na tom, že Země obíhá kolem Slunce.
Wu Wei je podle mne ponechání všeho tak jak to probíhá. Ponechávám svobodu všem (třeba v tom aby byli vopičáci, hlupáci, voluntaristi atd.) a tedy i sobě.
To, co se nám do toho plete, jsou vytěsněné obsahy z vědomí a následně jejich projekce na druhé. PROSTĚ BOJUJI SÁM SE SEBOU PROSTŘEDNICTVÍM DRUHÝCH. (to nezdůrazňuji ale přešlápl jsem se na CapsLok )
Ale třeba je to dobře, že je to zvýrazněné.

[Alaja]

Obrázeky z FB....

Takže....had byl vlastně hadice....a ta hadice, co navedla Evu k trhání jablek, byla vlastně žárlivá Lilith...

[Alaja]

Lilith - První žena Adamova

První žena Adamova i obávaný démon ...Luna, tak jak se o ní obvykle hovoří, je zrcadlem slunečního světla. Lilit, Černá Luna, je žena, která místo aby se zhlížela v tomto zrcadle, jím prochází.


Mýtus o stvoření

...a Bůh stvořil Lilit, první ženu, tak jak stvořil Adama. Místo prachu však použil pouze odpad a špínu. Z jejího spojení s Adamem vzešel Asmodeus a nespočet dalších démonů, kteří dodnes sužují lidstvo. Vypráví se však, že Adam s Lilit nedokázal žít v míru, protože Lilit odmítala zaujmout při souloži polohu, při níž byla nucena ležet pod Adamem. Na jeho naléhání mu zlostně odvětila: "Proč bych měla ležet pod tebou ? I já jsem byla stvořena z prachu a jsem ti rovnocenná."

Tak se stalo, že se jí Adam chtěl zmocnit násilím. Po nějaké době Lilit pochopila, že s ní Adam nikdy nebude zacházet jako s rovnocennou bytostí. V záchvatu zoufalství vyslovila nevyslovitelné jméno Boží, vznesla se do oblak a zmizela. Adam úpěnlivě prosil Boha, aby mu pomohl ji najít a přivést zpátky. Bůh proto vyslal tři anděly, kteří ji měli vypátrat. Objevili Lilit v blízkosti Rudého moře, kde se mezitím stala nevěstou démonů žijících v těchto končinách. Dopouštěla se s nimi necudností a denně počala nespočet démonických dětí (Lilim).

Andělé jí sdělili Boží varování, že pokud se nevrátí, denně zemře sto jejích dětí. Ona se však vzepřela. Řekla andělům: "Jak se mohu vrátit k Adamovi a žít s ním jako jeho řádná žena?" Rozhodla se, že se nevrátí, a v důsledku toho se z ní stal zlý démon. Tento mýtus o Lilit byl z Bible vyřazen. Snad proto, že až příliš připomíná sexuální povahu člověka. Navíc vytváří nežádoucí obraz ženy, která touží být muži rovnocenným partnerem. Pasáž o stvoření Evy z Adamova žebra je v Bibli zachována a poukazuje na ženinu spjatost a zároveň i podřízenost muži, ale pouze do určité míry. Je pravda, že Eva mu byla oddanou družkou, ale opět jen do té chvíle než vstoupila v pokušení.Legenda říká, že oním hadem, který svedl Evu k dědičnému hříchu, byla právě Lilit, aby se pomstila. Obě ženy se projevily jako individuality - obě se vzepřely Boží vůli, a obě byly za to potrestány vyhnáním z Ráje - což symbolizuje opuštění prapodstaty.


Důsledky vyhoštění

Podle pověstí se Lilit po svém útěku z Edenu a po trestu, který jí byl uložen, začala mstít. Brala si k sobě novorozence, či ve snech sváděla muže, a pak je připravila o rozum, nebo zabila. U novorozenců se tomuto úkazu říká "syndrom kočičího dechu". Dříve se věřilo, že nejrizikovější je u chlapců prvních osm dnů života a u děvčat dvanáct dnů. Dnes víme, že tato doba je o něco delší - asi sedm týdnů. Tento syndrom vede ke smrti dítěte bez jakékoliv zjevné příčiny. Můžeme se domnívat, že na počátku života nejsou ještě správně nastartovány důležité životní funkce, a ani duch či duše nejsou s fyzickým tělem tak pevně spjaty. Většinou se tak děje v noci, kdy v okolí dítěte nejsou žádné silné vnější podněty. Zpomalí se dechová frekvence, tělíčko začne chladnout a postupně selžou životně důležité funkce. Celkově to působí, jakoby dítě ztratilo vůli žít.

V židovském náboženství byla sice Lilit odstraněna, ale v pověrách žije nadále. V domech, kde byla rodička s dítětem se na dveře dával amulet s nápisem: "Adame, Evo, pryč s Lilit!". Tato slova sloužila jako exorcismus proti Lilit a měla ji od tohoto domu odradit. Jinde se psalo uhlem na zdi místnosti, kde šestinedělka ležela se svým dítětem. Ve středověku měli Židé ve zvyku zavírat domy na osm dnů, pakliže se jim narodil syn. Až po této době se rodina shromáždila u miminka a dlouze se mu předčítalo z bible.

Druhou zájmovou skupinou Lilit jsou muži. Zjevuje se jim ve snu jako krásná, smyslná a chlípná žena, které nejsou schopni odolat. Ona jim dá potěšení, oni jí odevzdají svou uvolněnou sexuální energii. Tento jev by se dal označit jako energetický vampyrismus. A kdo z nás neměl v životě erotický sen?


Analogie

Za mužský protipól Lilit bychom mohli označit řeckého boha Pana. Tento smyslný faun navštěvoval ženy ve spánku (podobně jako Lilit muže), kdy s nimi sdílel erotické zážitky. Křesťanská tradice ho později proměnila v čerta.

Další analogií v řeckých mýtech je příběh o Pandoře. Tu na Diův příkaz zhotovil Hefaistos z kalu a vody. Svou krásou se vyrovnala olympským bohyním, a Hermés jí propůjčil sklon k nevěře a lhaní.

I Sirény jsou zpřízněny s Lilit. Svým zpěvem vábily plavce, a nakonec je buď zahubily nebo dohnaly k šílenství. Ve starších verzích byly tyto bytosti napůl ženy a napůl ptáci. V jediném dochovaném poloreliéfu asyrského původu je Lilit zpodobena podobným způsobem. Je to ženská bytost, která má ptačí drápy a křídla. V severských mytologiích se objevují zákeřné Harpyje, které měly ptačí tělo, ale ženskou hlavu a poprsí. I tyto bytosti byly postrachem malý dětí.

Taktéž Lamie mají podobné rysy. Tyto démonické bytosti vnikaly lidem do snů jako noční můry, a pak se živily jejich krví a masem. Lamie byly znázorňovány jako nahé jezdkyně na mužích. Tato poloha při souloži byla připisována prostitutkám. Do jedné z Lamií se zamiloval i Zeus, jeho žena Héra tak žárlila, že nechala povraždi všechnyjejí děti. Lamie ze ztráty svých dětí zešílela a začala zabíjet novorozeňata jiných žen.

V Indických mýtech se setkáváme s obávanou bohyní Kálí, manželkou boha Šivy. Kálí je znázorňována v Šivově obětí nebo v sexuální poloze, jakožto jezdkyně na Šivovi.


Černá Luna Lilit

V astrologii mimo klasických planet nalezneme i několik dalších méně známých činitelů. Jedním z nich je i pomyslný bod Černé Luny Lilit. Tuto tematiku velice pěkně zpracovala Lianella Livaldi-Launová ve své knize Lilit - setkání s bolestí ( Sagitarius, Praha 1999 ). Černá Luna nás v astrologii konfrontuje s mezními situacemi a temnými stránkami naší existence a bez obalu nám ukazuje naši sexualitu v té nejryzejší podobě. Na řadě horoskopů slavných lidí nám autorka demonstruje přímé působení Lilit a odhaluje i její vliv psychologický.


Energetická entita

Vrátíme -li se k tomu, kdo se stává kořistí Lilit, zjistíme, že si Lilit své oběti vybírá velice pečlivě. Jak novorozenci, tak i spící dospělý člověk jsou snadnou kořistí. A připustíme-li, že druh Lilit je jakousi vampyrickou, energetickou entitou, o které téměř nic nevíme, jsou její útoky na nás pouze honbou za potravou. Jíst se prostě musí.

Sladké sny Vám přeje
Kassandr Kálí

http://www.jitrnizeme.cz/view.php?cislo ... 2007092114

Že by Lilith byla výsledek genetického křížení drakoidních mimoňů s lidmi? Vypadá to tak (podle toho obrázku)......a nakonec Adam i Eva byly jen ukradené lidské děti, jejichž původní rodiče žili v blízkosti ráje.....?
Takže...že by nakonec majitel Edenu byl jen jeden z drakoidů.......?

[armin]

Lilith a Eva jsou dvě stránky jedné a téže bytosti - ženy. Jedna zjevná, druhá skrytá.
Tak jsem to alespoň vypozoroval.

[Alaja]

Lilith a Eva jsou dvě stránky jedné a téže bytosti - ženy. Jedna zjevná, druhá skrytá.
Tak jsem to alespoň vypozoroval.

Koukám po netu a zjišťuji, co to vlastně je...

Podle někoho na internetu si vyhnaný Kain nakonec našel manželku mezi dcerami Lilith....

[Trini]

Od Vostalpetra:

PS.
Vždyt je to přece jedna a tatéž "technika" přijmutí do Vědomí,

pokud přijmeš do Vědomí např. pocit strachu, tak se ten strach rozpustí a již zde není,

a obdobně s plánování a úsilím, což jsou opět jen modifikace Vědomí,

když je přijmeš do Vědomí tak se rozpustí stejně jako pocit strachu

a již to zde nejsou...

Pokud to ale stále živíš svou pouzorností, pak je to nepochbně stejně silný jako kdyby jsi stále živil v sobě pocit strachu...

[armin]

Když sleduješ úsilí a plánování někoho druhého, živíš ho tou svojí pozorností, identifikuješ se s ním?
Asi ne, je to zkrátka pozorovatelný jev jako každý jiný.

Pokud by tě zajímalo vysvětlení bdělé pozornosti k úsilí (tedy neidintefikování se s úsilím), je možno si přečíst zde:
https://docplayer.cz/192431-Ctyri-zaklady-bdele-pozornosti-cogyam-trungpa.html

[Trini]

Od Vostalpetra:

Když sleduješ úsilí a plánování někoho druhého, živíš ho tou svojí pozorností, identifikuješ se s ním?
Asi ne, je to zkrátka pozorovatelný jev jako každý jiný.

Pokud by tě zajímalo vysvětlení bdělé pozornosti k úsilí (tedy neidintefikování se s úsilím), je možno si přečíst zde:
https://docplayer.cz/192431-Ctyri-zakla ... ungpa.html

............................................................................................................................................................................................

Tak snad když praktikuji bdělou pozornost tak musím nejdříve mít záměr, cíl a zisk to praktikovat a pak svou pozorností musím živit tu bdělou pozornost,
tudíž musím udržovat v pozornosti tu bdělou pozornost,
abych mohl něco bděle pozorovat....
Musím tedy být bděle pozorný abych mohl něco bděle pozorovat
Mně je úplně ukradený že pak tou bdělou pozorností můžeš sledovat jakýkoliv úsilí.
když už v tom úsilí jedeš na plný pecky,
nebot usiluješ o bdělou pozornost...
A právě s tímto úsilím o bdělou pozornost se idefikuješ,
že pak můžeš pozorovat nějaká další úsilí, tak to je tak složitý, že by to zvládlo i malý dítě...

Rád bych si přečetl co říká Trumpa,
ale po pravdě u toho neudržím pozornost, páč mě to vůbec nezajímá,
jaký správný úsilí bych měl vyvíjet...
Podle mě bys měl vyvíjet maximální a co nejuvolněnější úsílí a pozorování,
úplně stejně jako když dáš něco, co tě baví...

Jestli to říká i Trumpa, tak pak to říká správně,
ale proč dělat něco, co tě nebaví, když můžeš dělat něco, co tě baví ?
Je totiž naprosto jedno jakou činnost děláš, důležité je podle mě jestli tě to baví,
pak je to přirozená koncentrace...

[armin]

Podle mě bys měl vyvíjet maximální a co nejuvolněnější úsílí a pozorování,
úplně stejně jako když dáš něco, co tě baví...

No, právě. a když tě baví úsilí, plánování, objevování co to vlastně úsilí je a podobně, tak je to snad v pohodě?

Právě to objevování, poznávání jak sebe tak druhých, toho jak to vlastně asi je, je to, co mne baví. Nedělám to proto abych něco.

Dobrodružství poznání.
A když je mi něco nepříjemného, nesvobodného, něco mi vadí, přináší utrpení atd. zajímá mne proč a čím je to způsobeno a když na to přijdu, je to další drobné poznání, osvobození, uvolnění...
Tedy ne že bych s něčím nebo za sebe nějak urputně bojoval a když, tak to také bývá formou poznávání sebe a druhých.

[Trini]

Od Vostalpetra:

IMAGINÁRNÍ ROZHOVOR NA TÉMA WU WEI

M: Co je wu wei ?

VP: Jo já ti to povím a zejtra nás o tom bude poučovat Blažena, že wu wei je její vědomá láska,
páč z toho zase umíchá svůj duchovní guláš...

M: Co je wu wei ?

VP. Je to stav sebesama si vědomého pozorovatele, tedy je to stav bdělé pozornosti kdy pozornost je ztažena do zdroje a tak zde není pozorování směr k mysli a ani směrem k pozorovaným jevům

M: Měl bych tedy cvičit tento stav bdělé pozornosti ?

VP: Ne neměl !!!

M: Proč, ne ???

VP: Protože kdybys to cvičil tak bys následoval svou představu o ztažení pozornosti zpět do zdroje a vynechal bys základ a příčinu onoho ztažení pozornosti zpět do zdroje...

M: A to je co ?

VP. Je to pouhé uvolnění se, čím hlubší, tím lépe,
prostě puštění jakékoliv vůle, záměru a cíle, tím se pozorování uvolnuje zpět do zdroje bez jakéhokoliv záměru

M: V čem je pak rozdíl když to cvičím a když se to stane spontánně na podkladě uvolnění ?

VP: Prvé je koncentrace a druhé je meditace, prvé jde do hloubky ale druhé jde do šířky,
z prvého se blbne, z druhého vlastně vůbec nic nevíš, prostě nic nevíš,
prvé je umělé a druhé je přirozené

M: Co bych tedy měl cvičit nebo dělat ?

VP: Dělej si co chceš, tak na to nejlépe přijdeš, protože takto je pak pozorování (koncentrace) nejpřirozenější a nejuvolněnější a nejsou v ní psychický bloky jako záměr, cíl, zisk, nebo strach z neúspěchu, prohry, ztráty...

M: No to bylo keců kolen nákýho wu wei...

VP: Jo ještě bude, páč si to Blažena přečte a bude to druhým radit zdarma...

M: Náký poučný video by bylo ?

VP: Na you tube je všechno, vysvětluje to docela dobře Dušek když popisuje význam symbolu krokodýla, si to najdi...

M: Kdybych potřeboval poradit, můžu se ještě zeptat ?

VP : Ne, musíš si poradit sám...

M: Tak čau...

VP: Těpéro sombréro...

[Trini]

Od Vostalpetra:

No, právě. a když tě baví úsilí, plánování, objevování co to vlastně úsilí je a podobně, tak je to snad v pohodě?

Právě to objevování, poznávání jak sebe tak druhých, toho jak to vlastně asi je, je to, co mne baví. Nedělám to proto abych něco.

......................................................................................................................................................................................................................

Pokud chceš vědět co tě baví, tak to se musíš vrátit zpět do dětství a vzpomenout si na to co jsi plánoval a co jsi chtěl být, protože tam je ta individuální karma ještě nepříliš ovlivněná tím vším, co tě potkalo v životě, tam vidíš směr svého zájmu...

Jinak samozřejmě by zde měl být nějaký vývoj ve smyslu "je čas kameny sbírat a čas kameny rozhazovat" takže i když děláš řekněme to samé co na začátku života, tak to děláš jinak,
v mládí jsi kameny rozhazoval ve stáří je třeba sbíráš" (to je jen příměr)

A nebo naopak, co jsi posbíral během života zase vyhodíš jako nepotřebné haraburdí,
nebot to posloužilo a již to nepotřebuješ, jako ten Maharišiho trn co jen slouží k vytažení jiného zabodnutého trnu do nohy, a pak obojí zahodíš...

Děti na pískovišti obvykle uplácnou bábovičku a mají z radost z toho jak je krásná,
a někdy pak vezmou lopatku a tu bábovičku rozbijou a mají radost jaká je to krása rozmlátit bábovičku, nejsem si zcela jist jestli stejnou radost mají i budhisté z rozmetání mandaly...

[Nic]

[Trini]

Od Vostalpetra:

Tady máš vcelku dobře Trumpou vysvětleno, proč já nemám rád duchovno, proč je to dle mého názoru sebevoblbování koncetama z kterých se pak musíš vymotat, pokud se ti to ovšem vůbec povede, proto jak již před lety psal Turija na JZ, je mnohem těžšší se konceptů zbavit, nežli je posbírat. V týdle větě je to dobře vysvětleno :

"Proto, když se jednou dostaví tento náhlý okamžik bdělé pozornosti, vtip tkví v tom, abychom se ho nesnažili držet. Neměli bychom na něm lpět nebo se ho snažit rozvíjet."

To jsou takový důležitý detaily který se v tom duchovním zapálení pro věc snadno přehlídnou...
Takže todle mně přijde jako dobrý vysvětlení toho, proč se mně duchovno nelíbí :

Místo abychom toto vědomí sebe odsoudili jako dualistické, využijeme tohoto sklonu v našem psychologickém systému k vytvoření základu bdělé pozornosti k úsilí. Prožijeme náhlý záblesk uvědomění, že pozorovatel je tady. V tu chvíli si nepomyslíme musím se vrátit zpět k dýchání nebo musím se dostat pryč od těchto myšlenek. Nemusíme pěstovat uvážlivý a logický pohyb mysli, kterým sobě opakujeme záměr meditace vsedě. Je zde prostě náhlý a obecný pocit, že se něco děje zde a nyní a my jsme vtaženi zpět. Prudce a bezprostředně, bez pojmenování a bez použití jakéhokoliv druhu konceptu prožijeme rychlý záblesk změny ladění. V tom je podstata bdělé pozornosti k úsilí. Jeden z důvodů, proč se naše běžné úsilí stává tak nudným a stagnujícím, spočívá v tom, že máme sklon vše verbalizovat. Podvědomě skutečně verbalizujeme, musím jít a nějak pomoci, protože je půl jedné nebo je to pro mě dobré, je dobré, abych tuto povinnost splnil. Každou povinnost, kterou máme, vždy verbalizujeme, ačkoliv rychlost vytváření konceptů v mysli je tak velká, že verbalizaci nemusíme ani postřehnout. Obsahy verbalizace ale jasně pociťujeme. Tato verbalizace váže úsilí do pevného rámce vztahu k něčemu, čímž se úsilí stává únavným a otravným. Na rozdíl od toho během abstraktního úsilí, o kterém hovoříme, se zableskne ve zlomku vteřiny, bez jakéhokoliv jména nebo představy s tím spojené. Je to prosté trhnutí, náhlá změna kurzu, bez udání místa určení. Zbytek úsilí je jako pochod želvy, jde krok za krokem, pomalu a pozoruje situaci kolem nás. Toto abstraktní sebe uvědomování bychom mohli nazvat skokem, trhnutím, náhlým připomenutím nebo, chcete-li, údivem. Někdy ho můžeme cítit jako paniku, nepodmíněnou panika, protože dochází k prudké změně kurzu něco k nám přijde a úplně změní náš celý kurz. Jestliže pracujeme s tímto náhlým trhnutím a činíme tak bez úsilí, ale usilovně, pak úsilí začne existovat samo o sobě. 7 10

Stojí, tak řečeno na vlastních nohou a nepotřebuje další úsilí, které by je muselo spouštět. Kdyby tomu tak bylo a úsilí by bylo uvážlivě vytvořeno, bylo by to proti celkovému duchu meditace. Proto, když se jednou dostaví tento náhlý okamžik bdělé pozornosti, vtip tkví v tom, abychom se ho nesnažili držet. Neměli bychom na něm lpět nebo se ho snažit rozvíjet. Nenacházejme zálibu v poslovi a nepěstujme pouze připomínku. Vraťme se k meditaci, vraťme se k poselství. Tento druh úsilí je nesmírně důležitý. Náhlý záblesk je klíč k celé buddhistické meditaci, od úrovně základní bdělé pozornosti až k nejvyšší úrovni tantry.

A vcelku dobře o tom hovoří i Dušek někde od času cca 4. minuty :

https://www.youtube.com/watch?v=2nBMvU5RVPs