Boží království

[armin]

Pokud chceš vědět co tě baví, tak to se musíš vrátit zpět do dětství

Já se do dětství vracet nemusím, já jsem ho nikdy neopustil.
Akorát moje hračky jsou teď jiné než tomu bylo, když jsem byl ještě malé robě.
Také anální libido bylo nahrazeno jiným a vytratila se závislost na mamince a na tatínkovi a zmizel strach ze smrti.

[Trini]

Od Vostalpetra:

Já se do dětství vracet nemusím, já jsem ho nikdy neopustil.

..................................................................................................................................

Takže mně chceš tvrdit, že když jsi byl malý dítě, tak jsi chtěl právě toto :
"Právě to objevování, poznávání jak sebe tak druhých, toho jak to vlastně asi je, je to, co mne baví. Nedělám to proto abych něco" ?????

Tak to jsi měl dost nedětský zájmy, asi tak jako ta Jana, jejím zájmem bylo štěstí...

Možná se mýlím, ale tyto věci dětem na mysl nějak nepřijdou, ani jedno a ani druhé...

Nějak se mně tomu nechce věřit, že by děti měly takovéto zájmy a právě o toto by nějako stály,
to je poněkud prazvláštní "hra"

[Nic]

Takže mně chceš tvrdit, že když jsi byl malý dítě, tak jsi chtěl právě toto :
"Právě to objevování, poznávání jak sebe tak druhých, toho jak to vlastně asi je, je to, co mne baví. Nedělám to proto abych něco" ?????

Tak to jsi měl dost nedětský zájmy, asi tak jako ta Jana, jejím zájmem bylo štěstí...

Možná se mýlím, ale tyto věci dětem na mysl nějak nepřijdou, ani jedno a ani druhé...

Nějak se mně tomu nechce věřit, že by děti měly takovéto zájmy a právě o toto by nějako stály,
to je poněkud prazvláštní "hra"

Proč by mělo dětem přicházet na mysl, že mají být šťastné? Prostě to je jejich přirozenost, o které nemusí nijak přemýšlet, a určitě nedělají nic proto, aby si udržely nějaký neutrální nebo negativní stav. Prostě se rády radují a ke štěstí toho moc nepotřebují.

[armin]

Já se do dětství vracet nemusím, já jsem ho nikdy neopustil.

..................................................................................................................................

Takže mně chceš tvrdit, že když jsi byl malý dítě, tak jsi chtěl právě toto :
"Právě to objevování, poznávání jak sebe tak druhých, toho jak to vlastně asi je, je to, co mne baví. Nedělám to proto abych něco" ?????

Tak to jsi měl dost nedětský zájmy, asi tak jako ta Jana, jejím zájmem bylo štěstí...

Možná se mýlím, ale tyto věci dětem na mysl nějak nepřijdou, ani jedno a ani druhé...

Nějak se mně tomu nechce věřit, že by děti měly takovéto zájmy a právě o toto by nějako stály,
to je poněkud prazvláštní "hra"

Asi si to nedočetl. Ty zájmy se vyvinuly a stále vyvíjejí, ale jejich podstata - radost z objevování, poznávání a vztahů zůstala.
A je zajímavé, kde se ty deformace - napětí, sebestřednost, potřeba sebepotvrzení (to už mají malé děti) atd. v člověku berou. Není to výchovou. Naopak nevychované, rozmazlené děti tím trpí častěji a ve větší míře.

[Trini]

Od Vostalpetra:

A je zajímavé, kde se ty deformace - napětí, sebestřednost, potřeba sebepotvrzení (to už mají malé děti) atd. v člověku berou. Není to výchovou. Naopak nevychované, rozmazlené děti tím trpí častěji a ve větší míře.

........................................................................................................................................................................................................

No ale to jsou právě ty děti v kterých rodiče vytvořili rozpor v jejich vůli,
proto jsou nevychované a nebo rozmazlené...

V podstatě jim nevěnovali pozornost a když tak leda pouze proto,
aby je přinutily do něčeho co nechtějí nebo naopak je voblbovali něčím co nechtějí,
známá to metoda troglodytů zvaná "cukr a bič"
takže pak děti chtějí něco co by chtít neměly,
takže děti jsou v sobě v rozporu a pak jsou v rozporu i se světem a rodiči...

Děti pak nevědí co chtějí, proto taky nesmyslně prudí,
rodiče to pak prudí taky, takže se to pak jen více graduje do většího rozporu,
a když jsou pak děti větší, tak klidně utečou z domova...

Pokud se ti toto vysvětlení kde že se bere ta nevychovanost a rozmazlenost jako výsledek metody "cukr a bič" nelíbí, tak si klidně pátrej dál, třeba vobjevíš lepší vysvětlení...

[Trini]

Od Vostalpetra:

Ty zájmy se vyvinuly a stále vyvíjejí, ale jejich podstata - radost z objevování, poznávání a vztahů zůstala.

.............................................................................................................................................................................................................

Podle mne jde o radost z tvoření které je zároven tím objevováním a poznáváním

Ale ty tam máš pouhé poznávání, prostě ti tam chybí hra, tvořivá hra...

Takže jsem to dočetl, jen jsem ti to neuznal jako správné...

[Trini]

Od Vostalpetra:

Také anální libido bylo nahrazeno

........................................................................................

To sem člověče nikdy neměl,
ale s chutí sem pojídal tekoucí nudle z nosu,
tenkráte mně to přišlo docela chutný a smrkání mně přišlo značně namahavý,
již v mládí jsem byl proti úsilí a agresivnímu chování i vůči nudlím...

A jednou sem načapal mladší ségru jak seděla pod stromem a cpala se hlínou,
ale anální libido ?
To sme asi v rodině neměli...

Ale jinak kromě análního libida mám víceméně všechny sexuální úchylky,
ale vono jich zas až tak moc není,
takže za chvíli je to stejně nuda...

[Alaja]

Nevím jak vy, pánové, ale já jako dítě školkou povinné, jsem milovala jízdu z kopce po asfaltové silnici na dřevěném kočárku pro panenky (než mi to dospělí zatrhli...výpraskem). Já totiž nevěděla, jak si holky s těmi panenkami vlastně hrajou. I když jsem jim totiž udělala spoustu oblečků, těm panenkám, převlékala je, tak ty panny furt tvrdly na jednou místě, kam jsem je položila a vůbec si mezi sebou nehrály ...

[armin]

Ale ty tam máš pouhé poznávání, prostě ti tam chybí hra, tvořivá hra...

A co si myslíš že tady dělám?
Tvořivě si s vámi hraju

[Trini]

Od Vostalpetra:

I když jsem jim totiž udělala spoustu oblečků, těm panenkám, převlékala je, tak ty panny furt tvrdly na jednou místě, kam jsem je položila a vůbec si mezi sebou nehrály ..

............................................................................................................................................................................................................

Stejný problém měla i moje mladší sestra,
ovšem měla staršího bratra, který ji vždy panenky vopravil,
pokud panenky odmítaly chodit opravil jsem jim nožičky jednoduchým zákrokem,
prostě jsem jim ty nožičky odtrhnul, pokud si panenky nechtěly před jídlem mýt ruce, opět jsem jim ručičky vodtrhnul a vopravil, pokud panenky odmlouvaly a mluvily vulgárně, poradil jsem sestře aby si půjčila od mámy vařečku a panenkám naplácala na prdel, pokud ovšem byly panenky tvrdohlavé, došel jsem k názoru že je třeba hlavičku vopravit a proto jsem ji odtrhnul od těla a opravil...
Mnohdy se mně již ovšem nepovedlo odtržené údy připojit zpět k tělu, a tak se mnohé panenky po mé opravě staly již prakticky dále neopravitelné, což se mně pak stávalo i později v mém životě, často jsem něco vopravoval tak dobře, že už to vůbec nikdo po mé opravě nedokázal opravit

Dříve jsme panenky vyhazovali do koše na smetí, ale dneska je možno panenky hodit do žlutého kontejneru na plasty, kde panenky čeká vzkříšení k novému životu, nebot jsme se již naučili jak recyklovat plasty...Panenky tedy mohou běžně vstávat z mrtvých a stát se zase něčím jiným a užitečným, jako je třeba linoleum. To se dosud povedlo pouze Ježíšovi a Lazarovi, ale bohužel po svém vskřísení se na rozdíl od panenek nestaly něčím užitečným, ale mnohem spíše škodlivým ba přímo toxickým

Jediná panenka kterou jsem neopravoval byl Barbie,
nebot mně připomínala božskou BB kterou jsem znal z televize,
měla krásný blond vlasy, dlouhý hubený nohy a dokonce měla i kozy,
takže jsem ji s oblibou vyslíkal a zkoumal co má mezi nohama,
bohuže tam neměla vůbec nic a tak jsem byl ochuzen o sexuální libido,
a až teprve v 35 letech jsem zjistil u mé první partnerky,
že puritánští výrobci Barbi mě podvedli a a Babrbi pozapomněli udělat dvě dirky...

Takto jsem tedy přišel o své anální libido, byl jsem podveden výrobci hraček,
což zpozdilo můj sexuální vývoj o cca 20 let,
ale zase na druhou stranu jsem měl pěkné mládí nebot jsem se nemusel votravovat s těma hroznejma ženskejma který se v tehdejší době rozvinutého socialismu chtěly co nejdříve vdávat a mít náký miminko...

[Trini]

Od Vostalpetra:

A co si myslíš že tady dělám?
Tvořivě si s vámi hraju

...........................................................

No dobrá, chceš mně ale tvrdit že si si tvořivě hrál na psychologika či duchovnáka již v ranném dětství ?
Pokud bys zkoumal co maj holky pod sukněma, tomu bych snad i věřil, ale hlubinná psychologie v ranném dětství mně přijde poněkud neobvyklá, to už tenkráte ti strašilo v hlavičce kdo jsi, odkud jsi přišel a kam jdeš ?
Ostatně otázku odkud jsi přišel povětšinou postačí vysvětlit tím, že tě přinesl čáp,
jedině snad křestanský děti jsou očkování nákou křestanskou ideologií a čtením biblických příběhů pro děti již od dětství....
Pak bych tomu snad i věřil že jsi se vrhnul na zkoumání dědičného hříchu....

[armin]

...........................................................

No dobrá, chceš mně ale tvrdit že si si tvořivě hrál na psychologika či duchovnáka již v ranném dětství ?

Voni se ty dětský hry vyvíjejí, jak se rozšiřuje ten dětský obzor a jak rostou schopnosti a zkušenosti těch dětí, později dospělých.
Napřed si hrají třeba se svým pindíkem, později si hrají na písku, ještě později na maminku a na tatínka, člověče nezlob se a když na ně přijde puberta, tak s vnady partnerky, a začínají psychologické hry lásky a nenávisti, radosti zamilovanosti a frustrace z odmítnutí protějškem atd.
Motorkáři si hrají s motorkami, filosofové s myšlenkami atd. čili forma a obsah hraní si se s věkem vyvíjí, jinak by to byla nuda.
Jenom retardovaní si tvořivě hrají pořád stejně.

[Trini]

Od Vostalpetra:

Voni se ty dětský hry vyvíjejí

.............................................................

Jistě, proto se tě ptám jaká byla tvoje dětská představa o tom, co bys chtěl dělat jako dospělý někdy v budoucnu za zaměstnání...

To je prostě ten výchozí bod tvý karmy, kolem kterýho se budeš motat celý život a který se bude vyvíjet, nebo nějako bude později zderfomován kolektivní karmou, třeba rodiče rozhodnou tak a tak a tedy jinak, než ty chceš apd.
to není nikterak složitá votázka a ani záludná...

Třeba tě fascinovali kominíci, kuchaři, doktoři atd.

Tedy nemusíš mně odpovídat,
to je tvoje soukromá věc, jen říkám že právě toto je nejspíše tvoje originální individuální zaměření...

[Alaja]

Jistě, proto se tě ptám jaká byla tvoje dětská představa o tom, co bys chtěl dělat jako dospělý někdy v budoucnu za zaměstnání...

Já se někdy ve dvanácti rozhodla, že bych chtěla být astrogeoložkou, chtěla jsem jít studovat geologii...a doufala, že se jednou vydám i do kosmu, na jiné planety...

[armin]

jaká byla tvoje dětská představa o tom, co bys chtěl dělat jako dospělý někdy v budoucnu za zaměstnání...

Já jsem chtěl být vynálezcem.

[Trini]

Od Vostalpetra:

Já se někdy ve dvanácti rozhodla, že bych chtěla být astrogeoložkou, chtěla jsem jít studovat geologii...a doufala, že se jednou vydám i do kosmu, na jiné planety...

............................................................................................................................................................................................

Díky za odpověd, ale já bych tu hranici posunul do předškolního věku,
ale i tak je to zajímavý proč zrovna geologie ?

[Eva Nada]

Já jsem chtěla být prodavačkou v knize
Moc mi voní nové knihy a potom ta atmosféra, kontakt s lidmi a tak
Dokonce jsem nad tím povoláním uvažovala před dvaceti lety, kdy mi končila mateřská s dcerou, ale vsadila jsem na jistotu - práci účetní v "manželově" firmě...

[Alaja]

proč zrovna geologie ?

Měla jsem ráda šutýrky, kytičky, hvězdičky... A za ten zbytek mohou sci-fi a časopisy jako ABC, VTM, T-magazín , Vesmír a pod.

ale já bych tu hranici posunul do předškolního věku

Z tý jesličkový a školkový doby si jen pamatuji, že jsem si oblíbila nůžky (stříhání všeho druhu) a zahradní motyčku...ale rodiče se tak často v té době stěhovali, že na zabývat se pořádně zahradničením mi nezbyl čas....než něco dozrálo, už jsme byli zase jinde. No a nějaké ty dětské kamarádčofty také trpěly, na upevnění mezidětských vztahů bylo fakt málo času...

[Alaja]

Já jsem chtěla být prodavačkou v knize
Moc mi voní nové knihy a potom ta atmosféra, kontakt s lidmi a tak
Dokonce jsem nad tím povoláním uvažovala před dvaceti lety, kdy mi končila mateřská s dcerou, ale vsadila jsem na jistotu - práci účetní v "manželově" firmě...

Tohle se splnilo jedné mé spolužačce ze střední, co milovala literaturu...šla prodávat knihy.. a sem tam pro přátele měla i nějakou tu horkou podpultovku, jako třeba J.R.Picka.....

[Eva Nada]

Jj, ale proti záři neomezeného prostoru jsou i ty nejkrásnější zážitky neúplné...