Boží království

[Alaja]

No jo, je doba koronovirová, neboli pro firmu to znamená, že je vlastně krize....a musí se šetřit....i za telefony.....pak se svému šéfovi nediv....



Mě udivuje, že jáčko zase dal o sobě vědět, alespoň tobě...

[armin]

ale v duchovní oblasti každou svou činností prostě vytváříš karmu,
proto taky jediná správná činnost je nečinnost -klid,

jinak blbneš jak ta Jana, ta blbne nahoru a ty dolu...

Nevím, co máš pořád proti tý karmě a činnosti?

Ty nemáš rád svůj osud?
Vždyť to je ta svobodná pravá tvůrčí činnost. Nikdo za tebe nerozhoduje, nikomu se nezodpovídáš, jaký si to uděláš, takový to máš.
Jak jinak bys mohl tvořit?
A když nechceš tvořit nemusíš. Můžeš a nemusíš.

[armin]

Jistě, když je zima, jdeš naštípat dřevo. když je potřeba vody, zajdeš pro vodu... furt dokola, je rozdíl, když jednáš ve prospěch ega, jeho nabobtnání, zvýšení sebestřednosti, výlučnosti, nebo tam ten motiv zvýšení, upokojení sebestřednosti, výlučnosti není...

No vidíš jak je to jednoduché

[Eva Nada]

https://www.youtube.com/watch?v=3BE91H2 ... ww&index=4

Bože...

[armin]

Raději být chytrý, krásný, duchovní, jako je jeho manželka, to je to pravé.

To záleží na každém jaký by chtěl být nebo nebýt a co proto se sebou udělá nebo neudělá. To rozhoduje, jaký bude jeho osud. S kým se v životě potká, s kým se zamiluje a jak hluboko a doopravdy nebo nikoho takového ani nepotká. Na ničem jiném, než na tom, jak je člověk sám disponovaný, připravený, pokorný atd. nezáleží. Taková je moje zkušenost.
A jestli tě velká láska míjí, příčina může být jenom na tvojí straně. Jestli tě nemíjí, pak je to čistě díky tvé připravenosti.

Obvykle u žen bývá představa, touha a naděje: "Chtěla bych aby mne někdo miloval takovou jaká jsem".
TO BY BYLO...

Ale ten, kdo by mne možná "miloval" takovou jaká jsem, mi ale zase nevyhovuje

Když je ve mně mnoho zádrhelů, předsudků, posuzování, požadavků, které považuji za svoji osobitost, vášnivost atd. tak je taková velká láska pro mne jenom dívčím sněním (iluzí). A pak, když se s tím nakonec rozloučím, tak rezignace, zakysnutí.

[armin]

Když něco chceš, tak musíš (něco pro to udělat), jinak v tobě vzniká rozpor (další rozpor)
Když nic nechceš, nic nemusíš. Přesto můžeš...

[Eva Nada]

Když něco chceš, tak musíš (něco pro to udělat), jinak v tobě vzniká rozpor (další rozpor)
Když nic nechceš, nic nemusíš. Přesto můžeš...

No nevím, když jsem se kdysi hooodně dost dlouho trápila tím, že jsem chtěla přestat kouřit a zkoušela jsem všechno možné a dost mě to stresovala až po takové pocity, jako bylo znechucení sama sebou, nad tím vším, až ten problém, závislost na kouření, potřeba (!) kouřit ode mne odpadl sám, milostí. Jinak to nemohu nazvat.
Možná tím, že už jsem vyčerpala veškeré zbraně, taktiky, že jsem jednoduše přestala bojovat. Odevzdala jsem to.
A stal se zázrak.
Stala jsem se volnou (nad ne-kouřením).

[Eva Nada]

Zmiňoval jsi tady obezitu, další věc nabízející se k řešení a ne že by mi to významně nepomohlo i s hybností...
Ale jaxi nejsem typ, který by se - dobrovolně - omezoval.
Nebo ještě jinak řečeno - rád omezoval. Jáčko říkal, udělej si z toho zábavu, vyhecuj se, změň jídelníček, začni cvičit...

Jaxi možná to přijde, možná že ne, nemůžu dělat věci že by se mělo, že by se mělo, protože, aby, to prostě nemůžu.
A neomlouvám se, nemám komu, sobě také ne, protože jsem jaká jsem a nejhorší, co může na sobě jeden páchat, je násilí vůčí sobě.

To máš stejné jako s vegetariánstvím, alkoholismem atd.
Ale nesmí tě to převálcovat, nesmí se ta cigareta, masožrouctví, alkohol atd. stát pánem...
Vždyť to znáš od Trungpy... a já to mám podobně....

[armin]

Když něco chceš, tak musíš (něco pro to udělat), jinak v tobě vzniká rozpor (další rozpor)
Když nic nechceš, nic nemusíš. Přesto můžeš...

No nevím, když jsem se kdysi hooodně dost dlouho trápila tím, že jsem chtěla přestat kouřit a zkoušela jsem všechno možné a dost mě to stresovala až po takové pocity, jako bylo znechucení sama sebou, nad tím vším, až ten problém, závislost na kouření, potřeba (!) kouřit ode mne odpadl sám, milostí. Jinak to nemohu nazvat.
Možná tím, že už jsem vyčerpala veškeré zbraně, taktiky, že jsem jednoduše přestala bojovat. Odevzdala jsem to.
A stal se zázrak.
Stala jsem se volnou (nad ne-kouřením).

Zázrak se stal, protože jsi se o to napřed hodně snažila, něco tomu ze sebe obětovala. Pak přichází Milost.

Kdyby ses o to nesnažila, kouřila bys doteď
Jak se lidově říká:
Bez práce nejsou koláče.
Pomoz si sám a Bůh ti pomůže.

Pan Tomáš říkával, že nejúčinnější a nejzdravější prostředek na duchovní cestě je karmajoga - cesta činnosti.

Líným duchovňákům ale taková cesta činnosti (to by přece bylo z ega !) připadá málo duchovní, přízemní a proto se raději věnují nicnedělání a povznášení se v duchovních touhách, představách, iluzích a předvádění se. Podle toho to pak s tou jejich cestou a proměnou dopadá.

[Alaja]

Když ono se to tak krásně čte v knihách, jak to na někoho spadlo z nebe samo od sebe a jak byl pak velmi šťastný.....a chtělo by se to mít zrovna tak, jak se o tom sem tam píše....
...jenže mám dojem, že i kdyby je to zavalilo, tak si s tím nebudou vědět rady a budou chtít něco jiného, lepšejšího...něco takového, co si podle těch knih vysnili...

Když ono je to vlastně strašná nuda, tyhle duchovní sféry a dimenze, nic vzrušujícího se tam neděje.....fakt....maximální vzrůšo jsou jen sem tam nějaké ty vize....

[armin]

Když ono je to vlastně strašná nuda, tyhle duchovní sféry a dimenze, nic vzrušujícího se tam neděje.....fakt....

Pro jsme tady v těle na zemi. Tady je to správné vzrůšo. Svobodně si to můžeme podělat jak chceme, přivodit si utrpení, nevědomost a pak je zajímavé jestli a jak se z toho zase vyhrabeme.

[Eva Nada]

Když ono se to tak krásně čte v knihách, jak to na někoho spadlo z nebe samo od sebe a jak byl pak velmi šťastný.....a chtělo by se to mít zrovna tak, jak se o tom sem tam píše....
...jenže mám dojem, že i kdyby je to zavalilo, tak si s tím nebudou vědět rady a budou chtít něco jiného, lepšejšího...něco takového, co si podle těch knih vysnili...

Když ono je to vlastně strašná nuda, tyhle duchovní sféry a dimenze, nic vzrušujícího se tam neděje.....fakt....maximální vzrůšo jsou jen sem tam nějaké ty vize....

když tak přemýšlím, co mi na tom kouření vadilo nejvíce, PROČ mi to tak vadilo, že jsem se s tím tak nabojovala, tak to byla nesvoboda, závislost, toto mi na tom vadilo nejvíce.
jasně jsem vnímala, jakým jsem otrokem cigarety, jak jsem na ni nebo na tom rituálu kouření závislá a to mě teda štvalo ze všeho nejvíce. A pak taky to, že s tím nic vůli neudělám.

Když ten zlo-zvyk ode mne milostí odpadl, nedá se srovnat ten pocit před a po...., stav závislosti, potřeby, nutkání a tím, být volná... nezávislá.... tomu se nic nevyrovná, ... žádné blýskavé šantánové lucerničky prostoru...

[Alaja]

JJ, manžel také přestal kouřit, z jednoho dne na druhý......možná, kdyby nepřestal, ještě tu mohl chvíli pobejt...a já bych nikdy nedorazila na diskutárny o duchovnu...

[Eva Nada]

JJ, manžel také přestal kouřit, z jednoho dne na druhý......možná, kdyby nepřestal, ještě tu mohl chvíli pobejt...a já bych nikdy nedorazila na diskutárny o duchovnu...

Tchán taky přestal kouřit, celý život byl velmi silný kuřák, přestal po padesátce, po infarktu... a zanedlouho zemřel na rakovinu plic...

Možná na tom něco bude, vím, že tím, že byl velmi silný kuřák, tak se tím "vynuceným" nekouřením, kdy mu to doporučovali lékaři, manželka emočně trápil a sem tam jsem z něj kouř cítila, snažil se to maskovat cucáním hašlerek... a jakoby z něj i vyprchal život, obrazně řečeno, ztratil chuť do života... a zanedlouho na to zemřel...

Můj manžel taky přestal kouřit ze dne na den, před necelými 20 lety, nepozorovala jsem, že by se tím emočně trápil nebo ztratil chuť žít, to bych řekla, že bude směrodatné, mě např. to ne-musení kouřit vyloženě osvobodilo z duševního ztrádání.... závislosti na cigaretě...

No, kéž by to tak bylo z každou závislostí....

A nejnávykovější drogou je chuť žít, tvořit, emočně prožívat (prožívat se...) , a když i tato potřeba jednoho opustí, může jít domů... ale je rozdíl, jestli jeden odejde poražený, zklamaný životem, ukřivděný, nebo naplněný životem a vděčný....

Tož tak....

Jdu se emočně vyžít k televizi

[Alaja]

Už ani nevím, jestli nám telka ještě funguje nebo ne....a dokonce jsem zapomněla, jak se vůbec ovládá....tak dlouho jsem se na ni nekoukala...roky....

[Eva Nada]

O nic jsi nepřišla

[armin]

A co Jáčko?
Má nějaké děti?
Bude se rozvádět?
Nebo je mu nebo té jeho jen chomout už trochu těsný?

On má tu Zopot, jestli se nemýlím.

[Eva Nada]

A co Jáčko?
Má nějaké děti?
Bude se rozvádět?
Nebo je mu nebo té jeho jen chomout už trochu těsný?

On má tu Zopot, jestli se nemýlím.

Čoveče, ty máš starosti

Nevím a popravdě jaxi mě to nezajímá, i když byla doba, kdy mě to asi zajímalo, jeho osobní život, ale on si ho vždycky hooodně chránil... takže nevím, nemůžu sloužit
Ale velice pochybuji, že by byl kdy ženatý, tzn. otázka rozvodu nebude asi nikdy na pořadu dne a jak sám říkával, jeho děti jsou všechny děti , a Zopot, ta žije, snad spokojeně, ale spolu myslím nežijí, ale ví o sobě, jako ví o dalších, s kterými došlo k setkání na bližší úrovni...



A co ty a tvoje chytrá, krásná, duchovní žena? Dobrý? Stále vám to klape? Stále spokojený?
Stále kvoká?

[Eva Nada]

Pro jáčko, jako pro kohokoli jiného, platí. Odříkaného největší krajíc... a to jsou v jeho případě ženy...

Abych to dovysvětlila a uvedla na správnou míru....

Kdysi ve středověku, když jsme se my dva poprvé potkali, se mě zeptal, co je jeho osudem. Bylo to na posvátném místě, nad Brnem, na Špilberku a já mu spontánně odpověděla, že Eva.

A tím jsem nemyslela sebe.

Eva ho provází celým jeho životem, určuje ho, určuje jeho "životní odpovědi", nedá mu pokoje... a ano, Eva je především matka života... tož tak...

Může si filozofovat, jak chce, život nepřečurá....

[armin]

A co ty a tvoje chytrá, krásná, duchovní žena? Dobrý? Stále vám to klape? Stále spokojený?

Je to víc než si člověk dovede představit. Je to krásná Cesta...