Boží království

Re: Boží království

Příspěvekod Trini » pon 06. led 2020 16:45:33

Nic píše: Nicméně, dokud věříš, že Tvá mysl je živá

Neznám nikoho, kdo by si o své mysli myslel, že je žívá. Proto může být těžko mrtvá. :lol:

Nisargadatta viděl mysl jako velmi důležítý instrument, který je nutno důkladně pročistit, aby se stala dobrou pomůckou. K pročistění je nutné mapování mysli, které ty zatím odmítáš. Ale jednou na to taky přijdeš.

:)
Uživatelský avatar
Trini
 
Příspěvky: 4663
Registrován: úte 25. říj 2011 16:26:14
Poděkoval: 322
Poděkováno: 111-krát v 100 příspěvcích

Re: Boží království

Příspěvekod Trini » pon 06. led 2020 16:59:07

Nic píše:Proto Nisargadattu koncentrace na "já jsem" probudila.


Kdo je přesvědčen, že je "já", které je (= "já jsem".)... a navíc, že je něčím - osobou se jménem, zaměstnáním atd.atd. Tak se nejdříve musí oprostit od toho, že je něčím, a být jen v tom od všeho očistěném "jsem" (= vlastní bytí), až přijde poznání, že nic takového není. :lol: Pokud vím, tak nejde o koncentraci - to by to "já" jen posilovalo, ale prostě o setrvávání ve vlastním bytí až to přestane být vlastním. ;)

M:Člověk, který si pěstuje pocit „já jsem“, má vědomí upnuto na „já“ – je sebe-vědomý.

:)
Uživatelský avatar
Trini
 
Příspěvky: 4663
Registrován: úte 25. říj 2011 16:26:14
Poděkoval: 322
Poděkováno: 111-krát v 100 příspěvcích

Re: Boží království

Příspěvekod Trini » pon 06. led 2020 17:51:56

:idea2:
Od Vostalpetra:

Vostalpetr píše:
Co když je to obráceně, co když přirozenost osvobozená od připoutanosti k představám, co je jinde a jindy, tedy nespoutaná iluzí, zcela přirozeně spočívá sama v sobě, tedy v přítomnosti?



......................................................................................................................................................................................

Koukám že koan si furt nevyřešila,
takže furt nic o duchovnu nevíš....

Tak snad někdy příště....



:)
Uživatelský avatar
Trini
 
Příspěvky: 4663
Registrován: úte 25. říj 2011 16:26:14
Poděkoval: 322
Poděkováno: 111-krát v 100 příspěvcích

Re: Boží království

Příspěvekod Trini » pon 06. led 2020 18:06:02

Trini píše:
M: Člověk, který si pěstuje pocit „já jsem“, má vědomí upnuto na „já“ – je sebe-vědomý.


P.S. A jak je teprve sebevědomý, když místo svého malého já je najednou velkým, pravým a úplně vlastním Já. :lol:

:)
Uživatelský avatar
Trini
 
Příspěvky: 4663
Registrován: úte 25. říj 2011 16:26:14
Poděkoval: 322
Poděkováno: 111-krát v 100 příspěvcích

Re: Boží království

Příspěvekod Alaja » pon 06. led 2020 18:20:07


Misionáři, dealeři, donátoři a kogregacionalismus

Misionáři, dealeři, donátoři a kogregacionalismus
V České republice není mnoho znovuzrozených křesťanů. Přesto procházejí stejnými zkouškami jako Boží lid kdekoliv jinde na světě. Uprostřed této hrstky občas vyvstane radikální skupina zejména mladých lidí, kteří jsou přesvědčeni, že objevili něco, co je nezbytné, aby převzala celá církev. Hledají proto různé způsoby, jak toto učení zprostředkovat ostatním. Pokud tito narazí na odpor, nezřídka to chápou jako odpor proti Duchu svatému nebo protivení se požadavkům Písma. Nechci se zabývat, zda se přitom prosazuje zdravé učení nebo jen vlastní interpretace Písma. Mnohem více pozoruji způsoby, jak se dané věci prosazují. Za dobu, co jsem křesťanem, jsem si povšiml, že v pozadí podobných skupin stojí obvykle zahraniční misionář, který je zároveň dealerem/donátorem učení nějakého cizojazyčného učitele.

1. Zahraniční misionář navštěvuje denominaci

Všiml jsem si také způsobu, jak taková práce obvykle probíhá. Buď na pozvání, nebo z popudu nějaké zahraniční církve přijede misionář, který zahájí práci v nějaké denominaci. Věnuje se určité specifické činnosti a je přesvědčen, že má vyučovat méně pokročilé české křesťany. Rád bych při této příležitosti podotkl, že Čechy se přiklonily ke křesťanství již v 9. století a není třeba mít komplex před misionáři ze zemí, které mají například sotva třistaletou tradici. Daný misionář proto nejprve pracuje v denominaci a je schopen zprostředkovat poměrně slušné peníze pro své tuzemské spolupracovníky. Má to ale jeden háček. Platí se jen tehdy, pokud se hraje přesně podle zahraničních not. Misionář tedy nepřijíždí jako služebník, ale jako budoucí šéf, který si přivezl noty a hledá hráče z jiných těles pro orchestr, který bude dirigovat.

2. Zahraniční misionář se obklopuje mladými a horlivými stoupenci

Velmi brzy se v okruhu misionáře vytvoří nějaká vnitrocírkevní organizace z mládežníků, která jeho vliv a později i učení začíná distribuovat prostřednictvím různých seminářů a překládané literatury. Spojující aktivitou může být i nějaký zahraniční sport, jazykové kurzy nebo výcvikové a výukové tábory, které se stanou prostředkem šíření specifické a vyhraněné věrouky. Nezřídka se přitom začíná objevovat i odpor z dané církve, který obvykle akceleruje založení nezávislé paracírkevní organizace, biblického semináře (se zahraniční akreditací v rámci nečeské církve), školicího střediska, sportovního klubu apod. Vše bývá finančně napojeno na zahraničí. Ve skupině okolo misionáře se začíná vytvářet i zvláštní kultura, slaví se v Česku netradiční svátky, například se vydlabávají dýně se svíčkou na Halloween, jedí se krocani na den Díkůvzdání (nic proti tomu v dané kultuře), pořádají se různá párty, zavádí se zvláštní druh jazyka obsahující slova vzniklá z jazyka misionářů s českými koncovkami, a skupina občas připomíná zahraniční ambasádu.

3. Zahraniční misionář začíná vyučovat radikální důrazy

Věroučné důrazy, které skupina šíří, mohou být různé. Je třeba například obnovit duchovní dary nebo naopak začít věřit, že již ustaly; je třeba začít věřit v predestinaci nebo naopak získat celý národ pro Krista; je třeba začít budovat Davidův stánek se všemi hudebními nástroji nebo naopak hudební nástroje odložit; je třeba zrovnoprávnit službu žen nebo naopak nepustit ženy za kazatelnu apod. S mnohými důrazy můžeme i souhlasit, i když bývají velmi polarizované a nevyvážené, ale způsob jejich prosazování bývá velmi specifický a často agresivní. Misionáři/dealeři přelézají ohrady a získávají si sympatizanty, dotují je a dělají si z nich stoupence, přičemž nezřídka ignorují dané církve.

4. Zahraniční misionáři získávají další skupiny a sbory

Všiml jsem si dále, že misionáři, než začnou usilovat získávat celé sbory, mají zájem o mládežnické skupiny. Často jim v tom pomáhá protidenominační učení: v Bibli přece žádné denominace nejsou! Jsou přeci jen místní sbory. Skutečností ovšem je, že vedení denominací často není daným učitelům dostatečně vstřícné a tak je potřeba podkopat jeho legitimitu. Stoupenci misionářů/dealeů následně ztrácejí loajalitu ke své tradici (pokud nějakou vůbec měli) a stávají se spíše loajální k zahraniční misii. Velmi často začnou misionáři/donátoři dotovat či vydávat nějaké „mezidenominační oběživo“, které je ovšem značně monotématické a striktně šíří daný důraz (herezi). Když se podíváte na webové stránky takové skupiny nebo sboru, jejich orientaci lze snadno zjistit podle odkazů, které mají zřídkakdy co společného s domovskou denominací.

5. Zahraniční misionáři zakládají samostatné denominace

Někdy se misionářům/dealerům podaří založit samostatnou denominaci z odtržených sborů, ačkoliv je zakázáno slovo „denominace“ k označení skupiny používat. Předtím se ale mladí stoupenci radikálních pohledů nejprve snaží (obvykle neúspěšně) celou svoji denominaci proměnit k obrazu svých zahraničních vzorů/donátorů. Nabízí se další a další školení vedoucím, hledají se žáci nově založených a ze zahraničí dotovaných seminářů a institutů, zaštítěných obvykle nepřenosnou zahraniční akreditací, a pořádají se nové a nové konference a distribuují se ze zahraničí dotované tiskoviny hájící dané důrazy.

Je to všechno špatné?

Mám jisté pochopení pro křesťany, kteří jsou nespokojeni s věroukou svých církví. Také mi dnes vadí obecné zlehčování Písma na kulturně podmíněnou sbírku veršíků, ekumenické ústupky hraničící s rekatolizací, ignorování jasných pasáží Písma o inspirovanosti, o službě žen, o homosexualitě apod. Ovšem způsoby práce daných misionářů/dealerů mi přijdou zcela vzdálené, cizí a silně neetické. Opakuji, že misionář není povolán k tomu, aby vládl, ale aby sloužil. Má získávat stoupence pro Krista, nikoliv lovit v místních církvích následovníky, které shromažďuje na jedno místo a se kterými pak pořádá hromadné fotografování, aby získal další finanční injekce ze zahraniční pro své skvělé výsledky. Není dealerem zahraničních učení, ale služebníkem Kristovým. Nepřijíždí primárně vyučovat a vést, ale sloužit a pomáhat, případně může začít na zelené louce budovat v naší zemi doposavad nekonvenční tradici.

Odlišný úhel pohledu

Misionářem vyučení, často mladí a nezkušení mládežníci někdy dostávají výhodné nabídky k tomu, aby v zahraničí vystudovali školu, odpovídající misionářovu zaměření. Zcela logickým důsledkem je pak silná loajalita k donátorovi, který toto studium umožní. Z takto proškolených učňů se pak stávají sami učitelé na nezřídka téměř partyzánsky založených školách, které jsou pak baštami zahraničních nauk. Jejich absolventi a sympatizanti jsou přesvědčeni, že získali vynikající a jedinečné znalosti, které musí přijmout i jejich denominace, pokud v ní ještě setrvávají.

Rád bych se proto na celou věc podíval z opačného pohledu. Brání někdo, například v kongregační církvi radikálním bratřím vyznávat a praktikovat to, čemu věří? Možná, že ani ne. Spíše mi přijde, že se mladí stoupenci ve službách zahraničních idejí snaží, aby ostatní přejali jejich pohled. Dokonce mám pocit, že volají po tom, aby tento pohled byl autoritativně vymáhán. K tomu bych podotkl jediné. Mám okolo sebe bratry, kteří si například myslí, že Bůh je původcem hříchu a že někteří lidé mají prostě tu smůlu, že se narodí jako nevyvolení a již před stvořením světa jsou pasivně přdurčeni jít do pekla, aniž by se tomu mohli jakkoliv vyhnout. Něco takového je samozřejmě urážkou Boží dobroty, lásky a spravedlnosti. Ale určitě bych neměl potřebu nějak tyto lidi autoritativně donucovat k tomu, aby věřili něčemu jinému. Nepomohlo by to, pokud neodloží literaturu, skrze kterou na Písmo pohlížejí. K tomu musí dozrát a spíše bych trpělivě vysvětloval, že Bůh je dobrý, laskavý a spravedlivý. Jen Duch svatý může vést k nápravě. Určitě mi také přijde nepochopitelné, když je v Písmu napsáno, že žena nemá učit, že někdo tvrdí pravý opak. Je ale něco platné silové řešení, navíc pokud mám sbor, kde věří stejně jako já? Je důležitější, že mohu svobodně vyznávat, čemu věřím nebo to, zda můj pohled přijmou i ostatní? Samozřejmě, že jsou věci, ze kterých slevit nejde, ale misionáři/dealeři právě z méně podstatných věcí dělají šibolety.

Kongregační princip nepovažuji za dokonalý ani za nejlepší. Má své výhody i nevýhody. Neznám žádný jasný biblický verš, který by říkal, která forma církevní správy je nejlepší. Má ale jednu obrovskou výhodu, která je zároveň i jeho největší slabinou. A to, že sbor je zde svrchovaný. Výhodou je to, že pokud něčemu věřím, mohu v rámci jedné denominace najít sbor, kde mohu svojí víru praktikovat v souladu se svým svědomím. Na druhé straně, pokud sbor sejde z cesty, není moc šancí ho v tom z vnějšku zastavit. Proto se v kongregačním principu stávají sbory často ideovými základnami zahraničních misionářů/dealerů a jsou v posledku loajální svým zahraničním emisarům více než například presbyterní církve, kde existují mechanismy, jak vliv misionářů/dealerů regulovat.

Rizika silových řešení

V současné době se ekumeničtí proponenti snaží denominace donutit, aby se kongregačního principu vzdaly a rozhodovali v nich jedinci, které by bylo možné snadněji získat a skrze ně i dané církve. Například kardinál Duka žádal představitele církví, aby se za krátkou dobu vyjádřili k věci, kterou z principu církevního zřízení nemohou sami rozhodnout. Tento tlak pak formuje církevní strukturu žádoucím, proekumenickým směrem. Každá denominace má totiž své představitele, kteří jsou zváni na setkání s politiky, s kulturními činiteli a občas je jim poskytován mediální prostor. Ačkoliv je reakce veřejnosti prakticky nulová až záporná, je opravdu možná někdy těžké odolat pokušení domněnky vlastní důležitosti. Vím, o čem mluvím a nejsem v tom jiný. V takovém prostředí pak vznikají i různé neformální vztahy, skrze které se pak protlačují různé dokumenty, jako byla „Ekumenická charta“. Jak těžké je pak říci vysoce postaveným ekumenickým spolubratřím „ne“, pokud se po nich žádá něco, s čím dotyčný představitel vnitřně nesouhlasí. Svého času si například kardinál Vlk získal ke svým cílům skrze ekumenické představitele téměř všechny ekumenické církve s výjimkou velmi statečného Rudolfa Bubika. Avšak stačilo překonat strach, říci slovo nesouhlasu, a ostatní se začali přidávat.

Nyní mluvím čistě obecně, ale představme si, že v čele kongregace bude třeba ekumenik, který bude z vnějšího popudu usilovat, aby církev spěla ke konciliárnímu sjednocení. Nemá k tomu však autoritu, protože reprezentuje jednotu svrchovaných sborů. Radikálové však přijdou s návrhem, že je třeba zakázat službu žen. Ekumenik ve vedení to podpoří (neodporuje to navíc římskokatolické nauce o svěcení žen). Rozšíří se obecné krédo, které zahrne tento bod do závazné věrouky, a precedens je na světě. Radikálové, se kterými v tomto jinak souhlasím, budou mít pocit vítězství, stejně jako v pozadí stojící dealer/misionář. Po nějakém čase ovšem přijde ekumenik (a nyní opravdu nemám nikoho konkrétního na mysli) s tím, že je třeba do věrouky závazně vložit, že Bibli není možné chápat jako verbálně neomlyné Boží slovo, ale jen jako inspirovaný služebný nástroj s lidskou příměsí (římskokatolickou církev princip „sola skriptura“ ohrožuje). Radikálové budou protestovat a tvrdit, že je to proti principům kongregacionalismu a že každý sbor má právo tomu rozumět jinak. Jenže chyba lávky, je zde již jimi vynucený precedens. Pokud mohla kongregace silou vynutit zákaz služby žen, bude možné rovněž „silou vynutit“, že Bible je inspirovaná kniha plná lidských nedostatků.

Závěr

A tak přestože nejsem stoupencem ryzího kongregacionalismu, jsem si plně vědom jeho velmi silné stránky. Kdybych ale byl kongregaciona­listou, zcela jistě bych nechtěl podkopat jeho základní pilíř tím, že budu vnucovat ostatním to, čemu sám věřím, i když jsem přesvědčen, že je to správné. Mohlo by se mi pak stát, že bych stejně tak byl nucen akceptovat učení a praxi, která by mi byla nevlastní a kterou by mi stejným způsobem někdo vnutil. Jiné systémy zde mají pojistky různých komisí a rad, kongregacionalismus spíše ne. Každá církev má proto nezbytné krédo, které sice lze rozšířit, ale jakékoliv změny jsou dvousečné a je třeba se pak podřídit všeobecnému konsensu. Pokud je to pro někoho nepřijatelné, poctivější by bylo odejít do denominace nebo spíše vlivové skupiny misionáře/dealera, jemuž je v srdci vydán a jehož respektuje. Jsem hluboce přesvědčen, že mít pravdu znamená i prosazovat ji v souladu s principy společenství, jehož jsem součástí.

Můžeme tedy vyznávat mnoho z dnešního pohledu radikálních učení. Uprostřed ekumenismu, liberalismu, genderismu, feminismu, evolucionismu, homosexualismu apod. pak budeme považováni za zpátečníky a fundamentalisty. Obhajujme přesto své pojetí, o kterém jsme přesvědčeni, že je biblické. Pišme, diskutujme… Ale představa, že budeme své pohledy vymáhat silou, přelézáním ohrad nebo zakládáním revolučních výborů, teologických a biblických institutů se zahraniční podporou v rozporu s vůlí denominace, se míjí účinkem. Velmi brzo se může stát, že rozjetý vlak nebude možné zastavit a ze svobodných kongregací se záhy stane episkopát vnucující své pojetí všem.


https://www.apologet.cz/?q=articles/id/ ... ionalismus

Proti záři neomezeného prostoru jsou i ty nejkrásnější zážitky neúplné...
Uživatelský avatar
Alaja
 
Příspěvky: 5599
Registrován: stř 09. zář 2015 10:07:22
Poděkoval: 289
Poděkováno: 403-krát v 387 příspěvcích

Re: Boží království

Příspěvekod Alaja » pon 06. led 2020 18:24:14

Trini píše:
Trini píše:M:Člověk, který si pěstuje pocit „já jsem“, má vědomí upnuto na „já“ – je sebe-vědomý.


P.S. A jak je teprve sebevědomý, když místo svého malého já je najednou velkým, pravým a úplně vlastním Já. :lol:

:)


Do toho jejich vlastního Já se nějak nevejdou ostatní Já, jsou holt fujtaflová a ruší klid v jejich vlastním Já......z toho plyne, že je nutno ono třetí oko , mysl i rozum vyhodit do odpadkového koše, aby ostatní fujtablové složky světa nemohly do toho jejich Já nikudy vniknout... :P
Proti záři neomezeného prostoru jsou i ty nejkrásnější zážitky neúplné...
Uživatelský avatar
Alaja
 
Příspěvky: 5599
Registrován: stř 09. zář 2015 10:07:22
Poděkoval: 289
Poděkováno: 403-krát v 387 příspěvcích

Re: Boží království

Příspěvekod Alaja » pon 06. led 2020 18:45:37

Království nyní

Ježíš řekl: „Moje království není z tohoto světa. Kdyby mé království bylo z tohoto světa, moji služebníci by bojovali, abych nebyl vydán Židům; mé království však není odtud.“ (J 18,36 )

Argentinské probuzení
Pentekostální probuzení v Argentině je fenoménem, který si vyžádal celosvětový respekt. Zprávy o statisících lidí, obracejících se ke Kristu, oblétly v krátké době svět. Z Argentiny si berou poučení věhlasní misiologové jako C. P. Wagner a odtud si přiváží požehnání i pastor Vinice John Arnott, v jehož sboru následně vzplálo Torontské požehnání, které proměnilo tvář takřka celého charismatického a značnou část letničního hnutí. V České republice bylo argentinské probuzení letničními a charismatiky akceptováno takřka beze zbytku. Jestliže probuzení v Argentině mělo tak zásadní vliv, bude jistě dobré zmapovat zevrubně i jeho historii.

Stanislav Bubik a království nyní
Pastor Církve bez hranic v Praze, káže v intencích doktríny „Království nyní“. Srovnejte, prosím, jeho slova s níže uvedenými pozicemi církve Assemblies of God v USA. Na její Systematickou teologii a věroučné články ve své věrouce případné zájemce..

Království nyní - doktrína moderního pentekostalismu
Učení, které zde J. Stetz prezentuje, je klasickým dispenzaciona­lismem, který je sdílen většinou klasických letničních církví. Nepočítá s vládou církve nad národy, ale očekává Velké soužení a „vytržení“ svatých před druhým příchodem Krista. Toto učení bylo, před příklonem k Toronstkému požehnání a Nové apoštolské reformaci, sdíleno i Apoštolskou církví.

Alan Vincent, apoštol Království nyní?
Alan Vincent je v současné době jedním z nejvlivnějších stoupenců Nové apoštolské reformace, zaujímající prominentní postavení mezi řečníky na křesťanských konferencích a seminářích v České republice. Těší se reputaci Božího muže, který již přes čtyřicet let působí jako kazatel, učitel a apoštol v mnoha zemích na více kontinentech světa (Indie, Afrika, Evropa a USA). Vincentovi v posledních třech letech vyšla v češtině řada knih.

Boží království
S pojmy království Boží a království nebeské se často setkáváme v Písmu svatém a jsou v současnosti křesťany často používány. Přesto v použití těchto výrazů často panuje nesoulad. Některé z těchto nesouladů jsou výsledkem drobné, odlišné interpretace některých bodů, ale některé jsou zásadní, odporující základním principům evangelikální a letniční víry.

Co je Abrahamovo požehnání?
V současném charismatickém hnutí je často mylně interpretována Pavlova exegeze obsažená v třetí kapitole listu Galatským, týkající se Abrahamova požehnání. Učí se, že Abrahamovo požehnání je zaslíbením hmotného blahobytu nebo dokonce pozemské a časné vlády církve nad zemí. Snahou této studie je proto podrobněji rozebrat a poukázat na to, jak se v životě Kristových následovníků Abrahamovo požehnání naplnilo.

Budoucnost (patří) charismatismu..?
Když proto uslyšíme líbivá hesla o Království, odpovědnosti za politiku, principech křesťanské vlády apod., udělejme si čas na to zjistit, kdo že tato hesla propaguje, jak jim rozumí a jak se v jeho církvi a životě naplňují. Myslím, že si ušetříme mnohá zklamání.

Základ: Písmo, či církevní úřady?
Stoupenci „eschatologické dokonalosti“ jsou na základě dalších míst v Písmu (např. Sk 3,21) přesvědčeni, že v budoucnu církev dospěje do plné postavy Krista právě tím, že Duch svatý obnoví všechny biblické úřady na čele s apoštoly. Wagner učí, že reformace ještě není zdaleka u konce neboť začala ospravedlněním z víry v 16. století, pokračovala učením o posvěcení v 18. století a učením o křtu v Duchu svatém ve 20. století.

Ujme se církev vlády nad světem?
V poslední době jsem se opakovaně setkal s tvrzením, že církev má převzít vedení ve společnosti. Někteří tím byli zároveň překvapeni, protože evangelikálním kruhům nejsou tyto myšlenky vlastní. Myšlenky jsou naopak propagovány v kruzích dominionismu a teonomismu, kam můžeme zařadit hnutí Rekonstrukce, které přesahuje do řady tradičních evangelikálních struktur v USA. Poučení, jak takové převzetí vypadá, nalezneme ve středověké církvi.

Skrytá tvář teonomismu
Studie je kritikou novodobého učení o „probuzení poslední doby“. Popisuje zejm. teorii a praxi manipulace s tzv.„terito­riálními duchy“, kde se autor snaží doložit, že tato doktrína je postavena na tzv. „teorii výkupného“. Toto učení bylo odsouzeno jako hereze církevními otci…

A svedou mnohé
Tato práce se zabývá popisem historického spiritismu a jeho biblickým posouzením v rámci Starého i Nového Zákona a návazně pak v rámci historické, zejména pak evangelikální, ortodoxie. Je zde zmíněno šíření spiritismu z míst jeho historického vzniku, respektive z doby působení pařížského lékaře Antonína Mesmera, a z dob působení sester Foxových v Bostonu. Současně jsou zde popsána mariánská zjevení v Medžugorji a zjevení protagonistů moderního charismatismu, jako jsou Rick Joyner a Benny Hinn, ve kterých se, podobně jako ve výše uvedených případech, objevuje fenomén komunikace se zemřelými.

https://www.apologet.cz/?q=content/cate ... vstvi-nyni
https://www.apologet.cz/?q=content/cate ... yni/page/2
Proti záři neomezeného prostoru jsou i ty nejkrásnější zážitky neúplné...
Uživatelský avatar
Alaja
 
Příspěvky: 5599
Registrován: stř 09. zář 2015 10:07:22
Poděkoval: 289
Poděkováno: 403-krát v 387 příspěvcích

Re: Boží království

Příspěvekod Alaja » pon 06. led 2020 18:48:34

:donknow:

Boží království

Position Papers jsou oficiální stanoviska církve AoG, které byly vydány její Generální radou. K uskupení AoG se hlásí i Apoštolská církev v ČR. Toto prohlášení o Božím království bylo přijato Generální radou Assemblies of God 9–11. srpna 2010

Království Boží

S pojmy království Boží a království nebeské se často setkáváme v Písmu svatém, a tyto pojmy jsou často v současnosti křesťany používány. Přesto v použití těchto výrazů obvykle panuje nesoulad. Některé z těchto nesouladů jsou výsledkem drobné, odlišné interpretace některých bodů, ale některé jsou zásadní, odporující základním principům evangelikální a letniční víry. Proto je vhodné formulovat základní aspekty království Božího, které jsou společně sdíleny v Assemblies of God.

Gramatický význam pojmu království

Základním významem pojmů malkuth (hebrejsky) a basileia (řecky) je autorita, vláda nebo právo krále. Území, subjekt a činnost království jsou až jejich druhotným významem.

Boží království je sférou královské vlády (Žalm 22:28). Ačkoliv jsou padlí lidé ve vzpouře vůči Bohu a jeho autoritě, právem spadají pod Boží vládu (1 Jan 5:19, Zjevení 11:17,18). Muži a ženy se skrze víru a poslušnost vymaňují ze své neposlušnosti, jsou obnovováni Duchem svatým, a stávají se součástí a chodu Božího království. Ačkoliv k účasti na Božím království nejsou lidé přinuceni, toto království je zde přítomné bez ohledu na to, zda jej lidé rozpoznávají, či akceptují.

Království je popisováno různě: jako „království nebeské“ (Matouš 13:11), „království Boží“ (Marek 4:11), „Kristovo království a Boží“ (Efezským 5:5) a „království našeho Pána a jeho Mesiáše "(Zjevení 11:15). Ježíš o něm občas mluvil jako o "mém království "(Lukáš 22:30). Pavel s odkazem na Ježíše Krista mluvil o „jeho království“ (2 Timoteovi 4:1). Všechny tyto termíny odkazují na jediné království Boží.

Království Boží ve Starém Zákoně

Jednou se pojem „Království Hospodinovo“ vyskytuje ve Starém: Malkuth Yahweh (1 Paralipomenon 28:5). Existuje pak samozřejmě mnoho výskytů pojmu „království“ označující území nebo panství. „Panství“ nebo „vladařství“ je občas vyjádřením myšlenky Boží autority a moci (Žalm 22:28, 66:7, 103:19, 145:11–13). V celém Starém Zákoně (ale zejména v Žalmech a Prorocích) je zřetelně vyjádřena představa Boha jako krále, vládnoucího nad jeho stvořením a nad Izraelem. Ačkoliv Boží bezprostřední vláda královského majestátu je ve Starém zákoně jasně patrná, je zde také velký důraz na budoucí zaslíbení univerzální Boží vlády. Toto očekávání se často shoduje s mesiánským zaslíbením, spojeným s prvním i druhým příchodem (srov. Iz 9:6,7; 11:1–12; 24:21–23; 45:22,23, Zachariáš 14:9). Daniel popisuje Boží vládu jako „věčné panství“ a „království [které] přetrvává z generace na generaci.“(4:34).

Království v Novém Zákoně

Zatímco myšlenka univerzální Boží vlády prostupuje Starým Zákonem, království Boží dochází dalšího významu v učení a službě Ježíše, která začíná s proklamací, „blízko je království Boží“ (Marek 1:15; srov. Matouš 13:2; 4:17). Ačkoliv Ježíš nikdy jasně nevymezil pojem království, popsal jej v podobenství (Matouš 13, Marek 4) a jeho přítomnost prokázal mocí své služby. Když své učedníky vyslal k službě, pověřil je, aby provolávali blízkost království (Matouš 10:7, Lukáš 9: 2, 10:9,11). Každý popis Ježíše Krista jako Pána je připomínkou toho, že Kristus je vládcem v Božím království.

Z různých souvislostí slova království v evangeliích, je Boží vláda nahlížena jako [1] současná oblast nebo sféra, do níž lidé nyní vstupují a [2] budoucnost apokalyptického řádu, do kterého spravedliví vstoupí na konci věku.

Tak je Boží království současně realitou a zároveň příslibem budoucího naplnění. Království bylo přítomné na zemi v osobě a činech Ježíše v době jeho vtělení. Po vzkříšení je zmrtvýchvstalý Kristus přítomen skrze svého Ducha, a kde je jeho Duch, tam je přítomné i království. Zatímco se království projevuje v církvi, království není omezeno na církev. Plnost království se očekává s konečným, apokalyptickým příchodem konce věků (Matouš 24:27,30,31, Lukáš 21:27–31).

Stát a současné království

Stejně, jako se někteří, kteří následovali Ježíše, domnívali, že Boží království se zjeví náhle" (Lukáš 19:11), některé skupiny dnes očekávají, že křesťané vyhlásí plnost království ve formě jeho pozemské vlády. Když se farizeové Ježíše ptali na dobu, kdy přijde království Boží, odpověděl, že „království Boží je mezi [Entos, „uvnitř“, „uprostřed“, nebo „mezi“] vámi"(Lukáš 17:21). Obnovené království Boží se stalo realitou pro toho, jenž nárokoval uloupené území k dokončení Svého díla vykoupení. Svržení satanovy nadvlády již začalo. Dnes je spasitelské dílo dokončeno a realita konečného království je stanovena. Moc království v přítomném věku nezastaví ani stárnutí a smrt. Ačkoli Bůh (jen) občas suverénním jednáním nebo v odpovědi na modlitby nebo víru věřících zázračně překoná přírodní zákony, království stále funguje navzdory porušené lidské přirozenosti. I když má církev silný ozdravný účinek na svět, ke konečné obnově nedojde před druhým příchodem. I když správněné politické a společenské aktivity podstatně zlepšují veřejný život, hlavní cíl království je duchovní proměna osob, které společně tvoří tělo Kristovo. Milénium, s výrazy používanými k popisu konečného království, nenastane, dokud se Ježíš Kristus fyzicky nevrátí na zem (Lukáš 21:31). Království je již přítomné, ale ještě není dokončeno. Je jak přítomné, tak budoucí.

Mezidobí mezi prvním a druhým příchodem Krista (současnost), se vyznačuje silnou duchovní konfrontací mezi mocí království a sílami, které ovládají v současném věku tento svět. Přijetím plné Boží zbroje musí věřící vzdorovat silám temnoty (Efezským 6:12).

V tomto konfliktu nemáme zaručené okamžité vítězství. Každé vítězství nad nemocí, hříchem, útiskem nebo posedlostí je připomínkou moci království a přicházejícího konečného vítězství, které zajistilo Kristovo vzkříšení. Jsme povoláni, abychom vedli boj proti nemoci, ale čelíme realitě, že ne všichni, za které se modlíme, budou uzdraveni. Nechceme kapitulovat před zlem a zápasy tohoto přítomného věku, ale nemůžeme zazlívat Bohu nebo obviňovat druhé, když každé žádosti není vyhověno. Podstatou Duchem naplněného života je postupovat proti silám temnoty s plným vědomím, že vítězství je možné, ale ne vždy se dostaví okamžitě (viz Římanům 8:18–23). Někteří z hrdinů víry (Skutky 12:2; 2 Korintským 11:23 – 12:10; Židům 11) trpěli, dokonce zemřeli a jejich vysvobození bylo odloženo na pozdější dobu. Nechceme přihlížet běsnícímu zlu. Jako nádoby království stále v této současné době věrně bojujeme proti zlu a utrpení.

Duch svatý a království Boží

Jako letniční rozpoznáváme úlohu Ducha svatého jako počátku a pokračování služby království. Při svém křtu byl Ježíš pomazán Duchem (Matouš 3:16, Marek 1:10, Lukáš 3:22). Jeho činy a moc, skrze zmocnění Božím Duchem, přinesly uzdravení nemocným a duchovní obnovu pro hříšné muže a ženy. Sestoupení Ducha při křtu bylo významným bodem v Ježíšově službě. „Plný Ducha svatého vrátil se Ježíš od Jordánu; Duch ho vodil po poušti“ (Lukáš 4:1). Působení Ducha ve službě Ježíše svědčí o přítomnosti království.

Ježíš popsal roli Ducha svatého v Božím království jako součást naplnění starozákonního proroctví, když svým učedníkům řekl: „Budete pokřtěni Duchem svatým“ (Skutky 1:5). Moc království, zjevená v kříži, vzkříšení a nanebevstoupení, byla předána všem, kdo byli naplněni Duchem. Období Ducha je věkem církve, která – Duchem vytvořena – je také společenstvím Ducha. Duch pokračuje službou království samotného Ježíše především skrze církev, ale není na církev omezen.

Království jako budoucí skutečnost

Od doby vystoupení Krista až do současnosti jsou rozlišovacími znaky Božího království biblické duchovní dary, zmocněné zvěstování Božího slova potvrzené znameními a zázraky. Ačkoliv Satanovo království již napadl Ježíš v moci Ducha (Matouš 12:25–29; Koloským 1:13, 2:15), přesto konečné zničení satana a úplné vítězství nad vším zlým je součástí až budoucího eschatologického završení (Zjevení 20:10).

Věříme v premilenialní návrat Krista před obdobím tisíce let, popsaném ve Zjevení 20. Věříme, že žijeme v posledních dnech tohoto věku. Dalším hlavním naplněním proroctví Bible bude vytržení, kdy budou zemřelí v Kristu vzkříšeni a církev bude uchvácena ze země, aby navždy byla s Pánem (1 Korintským 15:51,52; 1 Tesalonickým 4:14–17). Věříme, že vytržení církve bude bezprostřední (Marek 13:32–37), ke kterému dojde dříve, než k velkému soužení (1 Tesalonickým 4:17,18, 5:9), a že je to "požehnaná naděje“ (Titovi 2:13), na kterou hledíme, zatímco znamení na nebi i na zemi nasvědčují blížícímu se konci tohoto věku (Lukáš 21:25–28). (Na tento aspekt existuje v současnosti více pohledů. Pozn. překladatele.)

Druhý příchod Krista nezahrnuje jen fyzické vytržení svatých, ale bude také následován viditelným návratem Ježíše Krista s jeho svatými, aby tisíc let vládl na zemi (Zachariáš 14:5, Matouš 24:27,30; Zjevení 1:7, 19:11–14, 20:1–6). Satan bude svázán a poprvé od doby jeho vzpoury a pádu nebude aktivní (Zjevení 20,2). Tato tisíciletá vláda Krista povede k období všeobecného míru (Žalm 72:3 – 8; Izajáš 11:6–9, Mich 4:3–4), poprvé od doby před pádem člověka. Jak zaslibuje Písmo, „celý Izrael bude spasen“ (Římanům 11:26) a nastane doba tisícileté vlády (Ezechiel 37:21,22, Sofoniáš 3:19,20, Římanům 11:26,27).

Království a církev

Království Boží není církev. Přesto mezi oběma existuje nerozlučný vztah. Pravá Církev je tělo, jehož hlavou je Kristus (Efezským 1:22,23, Koloským 1:18). Je to duchovní společenství, které zahrnuje všechny, kteří uvěřili, nebo uvěří v Krista jako Spasitele od počátku církve až do doby, kdy je Bůh vezme ze světa.

Boží království existovalo před začátkem církve a bude pokračovat, dokud nebude činnost církve završena. Církev je proto součástí království, ale ono je více než církev. V současné době se království Boží viditelně projevuje skrze církev. Až bude evangelium království zvěstováno „po celém světě na svědectví všem národům“ (Matouš 24:14), vyvrcholí drama konce věků. A konečně, Kristus bude majestátně vládnout nad svým věčným královstvím, které bude zahrnovat oslavenou církev.

Boží království a království tohoto světa

Boží království a království tohoto světa existují v současnosti vedle sebe. Tato království ovšem nemohou být jedna a totáž, dokud se Kristus nevrátí a z království tohoto světa se nestane „království našeho Pána a jeho Mesiáše“ (Zjevení 11:15). Boží království může fungovat v rámci současných politických systémů, ale nemůže s nimi být ztotožněno. Věřící nesou evangelium království do světa, aby si jednotlivci mohli dobrovolně zvolit panství Ježíše Krista.

I když Bible odkrývá, že všechny lidské vlády jsou v současné době, do jisté míry, pod vlivem zla (Daniel 10:13,20, John 12:31, 14:30, Efezským 6:12; 1 Jan 5:19), zároveň učí, že vláda je ustanovena Bohem k udržení pořádku a trestání zločinců (Římanům 13:1–7). Vládní autority jsou Božími služebníky (Římanům 13:6), ať si to uvědomují nebo ne. Ideály spravedlnosti a slušnosti, které se ve vládě nacházejí, jsou odkazem Boží milosti ve světě (Římanům 1:20; 2:14). Království světa jsou doposud odpovědná Bohu a musí být za nespravedlnost a špatnost volána k odpovědnosti, i když mohou být ve vzpouře.

Ačkoliv Boží království není současným politickým subjektem, občané království mají odpovědnost pozitivně působit na společnost. Zatímco Bible nedává v boji proti sociální nespravedlnosti přítomné ve struktuře naší společnosti křesťanům jasná pravidla, upřímní věřící dovedou rozlišit prostředky, kterých má být použito. Křesťané jsou jednoduše solí a světlem (Matouš 5:13,14). Mají se starat o potřebné (Jakub 1:27, 2:16) a utlačované (Jakub 5:4–6). Ti, kdo jsou naplněni Duchem svatým, mohou ovlivňovat společnost, jsou vedeni k odmítnutí nespravedlivých zákonů (Izaiáš 10:1,2) a hledání spravedlnosti a dobra (Amos 5:14,15; Micheáš 6:8).

Bez rozporu mohou jako Boží děti sloužit ve světě a nebýt přitom ze světa (Jan 17:11,14,16). Boží království (Boží pravidlo v našem životě) se v nás prokazuje skrze „spravedlnost, pokoj a radost v Duchu svatém“ (Římanům 14:17).

Království Boží nepředstavuje plán pro radikální změnu kultury na základě nějakého tělesného teokratického či revolučního programu. Namísto toho radikálně mění lidskou osobnost a život. Boží království mění proud dějin skrze muže a ženy, kteří uznávají jeho autoritu a žijí podle jeho požadavků. Tento proces začal prostřednictvím božích lidí před potopou, uplatnil se v teokratickém Izraeli, přiblížil se v osobě Mesiáše, prostupuje církví a na konci věků bude završen Kristovou vládou.

Chybný pohled na království Boží

Učení o Božím království mají tendenci směřovat k jednomu ze dvou extrémů. První předpokládá, že království dosáhne během věku církve příliš málo. Druhý očekává, že království naopak dosáhne příliš mnoho. Někteří zdůrazňují nebeskou povahu království a z jeho nadpřirozeného projevu očekávají na zemi jen málo. Vzhledem k tomu, že plnost království je zatím budoucností, může církev příliš rychle ustoupit ze sociální a občanské odpovědnosti. Jiní hledají království především na zemi. Tvrdí, že většina z nadpřirozené moci království je v současné době k dispozici militantní církvi a plnost království se uskuteční ve věku církve. Obou extrému je nutné se vystříhat.

Přijď království tvé

Kristus učil své učedníky, aby se modlili „přijď království tvé " (Matouš 6:10). Království je již mezi námi v tom, že zaútočilo satanovu vládnu a zajistilo konečné vítězství. Království přichází tehdy, když člověk přijímá Krista jako Spasitele, je uzdraven nebo osvobozen, nebo jakýmkoli způsobem Bohem dotčen. Přesto budoucí naplnění Božího království – v době, kdy dojde k odstranění veškerého zla a vzpoury – je vroucí nadějí křesťana. Proto se s učedníky modleme, "přijde království tvé“, jak to současné, tak to, které nastane Kristovým návratem.

Vytržení církve, příchod Krista pro ty, kdo jsou jeho, uvede do pohybu události, které povedou k dovršení věčného království. „Království světa se stala královstvím našeho Pána a jeho Mesiáše, a on bude kralovat na věky věků“ (Zjevení 11:15). S Janem, vzácným zjevovatelem říkáme: "Amen. Přijď, Pane Ježíši "(Zjevení 22:20).


https://www.apologet.cz/?q=articles/id/ ... kralovstvi

Proti záři neomezeného prostoru jsou i ty nejkrásnější zážitky neúplné...
Uživatelský avatar
Alaja
 
Příspěvky: 5599
Registrován: stř 09. zář 2015 10:07:22
Poděkoval: 289
Poděkováno: 403-krát v 387 příspěvcích

Re: Boží království

Příspěvekod Alaja » pon 06. led 2020 20:30:58

Alaja píše:
...
Druhý příchod Krista nezahrnuje jen fyzické vytržení svatých, ale bude také následován viditelným návratem Ježíše Krista s jeho svatými, aby tisíc let vládl na zemi (Zachariáš 14:5, Matouš 24:27,30; Zjevení 1:7, 19:11–14, 20:1–6). Satan bude svázán a poprvé od doby jeho vzpoury a pádu nebude aktivní (Zjevení 20,2). Tato tisíciletá vláda Krista povede k období všeobecného míru (Žalm 72:3 – 8; Izajáš 11:6–9, Mich 4:3–4), poprvé od doby před pádem člověka. Jak zaslibuje Písmo, „celý Izrael bude spasen“ (Římanům 11:26) a nastane doba tisícileté vlády (Ezechiel 37:21,22, Sofoniáš 3:19,20, Římanům 11:26,27).
...

https://www.apologet.cz/?q=articles/id/ ... kralovstvi


Podle mystičky B.Cibulkové, druhý příchod Krista se již uskutečnil v roce 1995, v červnu, jestli si to dobře pamatuji... (Dny Boží 1995 - B.Cibulková, 10.6.1995)
..sestoupil nad Česko a hlavně nad Prahu...
:D
Přílohy
DSCN0439.JPG
Naposledy upravil Alaja dne pon 06. led 2020 21:04:11, celkově upraveno 1
Proti záři neomezeného prostoru jsou i ty nejkrásnější zážitky neúplné...
Uživatelský avatar
Alaja
 
Příspěvky: 5599
Registrován: stř 09. zář 2015 10:07:22
Poděkoval: 289
Poděkováno: 403-krát v 387 příspěvcích

Re: Boží království

Příspěvekod Alaja » pon 06. led 2020 21:09:06

Dny Boží - B.Cibulková, 10.6.1995 :
Přílohy
DSCN0433.JPG
DSCN0434.JPG
DSCN0435.JPG
DSCN0436.JPG
DSCN0437.JPG
Proti záři neomezeného prostoru jsou i ty nejkrásnější zážitky neúplné...
Uživatelský avatar
Alaja
 
Příspěvky: 5599
Registrován: stř 09. zář 2015 10:07:22
Poděkoval: 289
Poděkováno: 403-krát v 387 příspěvcích

Re: Boží království

Příspěvekod Alaja » pon 06. led 2020 21:09:47

Dny Boží - B.Cibulková, 10.6.1995 : pokr.
Přílohy
DSCN0438.JPG
Proti záři neomezeného prostoru jsou i ty nejkrásnější zážitky neúplné...
Uživatelský avatar
Alaja
 
Příspěvky: 5599
Registrován: stř 09. zář 2015 10:07:22
Poděkoval: 289
Poděkováno: 403-krát v 387 příspěvcích

Re: Boží království

Příspěvekod Alaja » pon 06. led 2020 21:17:47

A jak jsem už tady na inspiruj uvedla, tak 8.6.1995 jsem ráno uviděla podivnou jasnovidnou vizi, mírně pulzovala... ...trvala tak 15 - 20 minut a bylo jedno, jestli jsem měla otevřené nebo zavřené oči....provázela mne od mého domova na zastávku autobusu, pak i v autobusu a končila před vstupem do metra....

Možná p. Cibulková viděla totéž, kdo ví....a považovala to za sestup Krista....a nebo jsem to já považovala za něco jiného...to už se nedovím... :D
Přílohy
310367_2171652563436_1746845209_n.jpg
310367_2171652563436_1746845209_n.jpg (18.11 KiB) Zobrazeno 876 krát
Proti záři neomezeného prostoru jsou i ty nejkrásnější zážitky neúplné...
Uživatelský avatar
Alaja
 
Příspěvky: 5599
Registrován: stř 09. zář 2015 10:07:22
Poděkoval: 289
Poděkováno: 403-krát v 387 příspěvcích

Re: Boží království

Příspěvekod armin » pon 06. led 2020 21:44:13

Vostalpetr píše:
když serfuju, tak serfuju ,
mně se tydle věci nepletou, takže bez obav....


Tak to jsem si oddech. Vono to totiž vypadalo, že už máš všechno popletený.

Takže vlastně já dělám vlny a ty na nich jenom serfuješ.
No to je super.

Já myslel že vždycky jenom tlačíš proti a děláš nám tak karmickýho kouzelnýho děděčka:
"Co vyšleš, to se ti vrátí"
(von by to bez tebe karmickej zákon nejspíš nestíhal)

:thumb:
Uživatelský avatar
armin
 
Příspěvky: 1829
Registrován: pát 11. zář 2015 10:58:43
Poděkoval: 32
Poděkováno: 65-krát v 62 příspěvcích

Re: Boží království

Příspěvekod Trini » pon 06. led 2020 22:23:53

:idea2:
Od Vostalpetra:

Vostalpetr píše:
A jak jsem už tady na inspiruj uvedla, tak 8.6.1995 jsem ráno uviděla podivnou jasnovidnou vizi, mírně pulzovala...


...............................................................................................................................................................................................................

To je stará (mírně psychedelická) vesta :

https://www.youtube.com/watch?v=RxKhvZOFLks






:)
Uživatelský avatar
Trini
 
Příspěvky: 4663
Registrován: úte 25. říj 2011 16:26:14
Poděkoval: 322
Poděkováno: 111-krát v 100 příspěvcích

Re: Boží království

Příspěvekod Alaja » úte 07. led 2020 16:21:25

Ještě k tomu přidám jeden Den Boží, úplně poslední text od p. Cibulkové, protože skonala 2.12.1995.

:meditace:
Přílohy
DSCN0444.JPG
DSCN0445.JPG
DSCN0446.JPG
DSCN0447.JPG
DSCN0448.JPG
Proti záři neomezeného prostoru jsou i ty nejkrásnější zážitky neúplné...
Uživatelský avatar
Alaja
 
Příspěvky: 5599
Registrován: stř 09. zář 2015 10:07:22
Poděkoval: 289
Poděkováno: 403-krát v 387 příspěvcích

Re: Boží království

Příspěvekod Alaja » úte 07. led 2020 16:22:52

pokr.
Přílohy
DSCN0449.JPG
DSCN0450.JPG
DSCN0451.JPG
DSCN0452.JPG
Proti záři neomezeného prostoru jsou i ty nejkrásnější zážitky neúplné...
Uživatelský avatar
Alaja
 
Příspěvky: 5599
Registrován: stř 09. zář 2015 10:07:22
Poděkoval: 289
Poděkováno: 403-krát v 387 příspěvcích

Re: Boží království

Příspěvekod Alaja » úte 07. led 2020 16:32:03

Bude to už 25 let, letos, co tohle bylo napsané. Bohužel mám dojem, že to s Českem jde od deseti k pěti....a nejen s Českem, ale snad i s celou zeměkoulí....takže nevím, co si mám o tom sestoupení Krista do české kotlinky myslet. :donknow:
Proti záři neomezeného prostoru jsou i ty nejkrásnější zážitky neúplné...
Uživatelský avatar
Alaja
 
Příspěvky: 5599
Registrován: stř 09. zář 2015 10:07:22
Poděkoval: 289
Poděkováno: 403-krát v 387 příspěvcích

Re: Boží království

Příspěvekod Trini » úte 07. led 2020 23:55:32

:idea2:
Od Vostalpetra:

Vostalpetr píše:
Takže vlastně já dělám vlny a ty na nich jenom serfuješ.
No to je super.

Já myslel že vždycky jenom tlačíš proti a děláš nám tak karmickýho kouzelnýho děděčka:
"Co vyšleš, to se ti vrátí"
(von by to bez tebe karmickej zákon nejspíš nestíhal)

....................................................................................................................................................................

Na serfování vždycky potřebuješ "štastnou myšlenku"
a to je moje "štastná myšlenka"
"Co vyšleš, to se ti vrátí"

vona totiž Blažena furt mlela vo tom, že všechno je jenom hra,
tak sem ji ukázal že umím taky serfovat
a vytvořil jsem protivlnu na který jsem ovšem zase jel já...

Bohužel, hra nehra, Blažena zkolabovala a mazala a banovala....

Wu wei není žádný nahlouplý serfování na nějaký "štastný myšlence"
tady je zapotřebí skutečně "klid mysli" a to doslova,
tady i každé zaměření pozornosti (natož myšlenky) prostě znamená že jsi narazil na problém,
tedy že ve Vědomí nastal problém díky nějaké připoutanosti...

Takže ukaž mně ty oči !



:)
Uživatelský avatar
Trini
 
Příspěvky: 4663
Registrován: úte 25. říj 2011 16:26:14
Poděkoval: 322
Poděkováno: 111-krát v 100 příspěvcích

Re: Boží království

Příspěvekod Alaja » stř 08. led 2020 1:14:31

Takže ukaž mně ty oči !

:D
Tak to jsem zvědavá, co ti nakonec ukáže.... :P
Proti záři neomezeného prostoru jsou i ty nejkrásnější zážitky neúplné...
Uživatelský avatar
Alaja
 
Příspěvky: 5599
Registrován: stř 09. zář 2015 10:07:22
Poděkoval: 289
Poděkováno: 403-krát v 387 příspěvcích

Re: Boží království

Příspěvekod armin » stř 08. led 2020 9:05:03

Vostalpetr píše:
Takže ukaž mně ty oči !


"ty oči" jsou to jediné, co nelze ukázat.
To jediné, co nelze ukázat jsou ty oči.

P.S.
Správný zenový žák by ale odpověděl "Cypřiš na dvoře" a dal by si střevíc na hlavu :lol:
Uživatelský avatar
armin
 
Příspěvky: 1829
Registrován: pát 11. zář 2015 10:58:43
Poděkoval: 32
Poděkováno: 65-krát v 62 příspěvcích

PředchozíDalší

Zpět na Úvahy a zamyšlení

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 12 návštevníků