Síla slova

[Nic]

...."mesiášskej komplex"...

Z pohledu iluze oddělenosti se něco takového může jevit jako mesiášský komplex, ale s poznáním, kdo skutečně jsi, je to jen Božská hra, kdy Božský princip tvořivosti tvoří, aby se vše mohlo vracet zpět Samo k Sobě.

[Trini]

A probuzení je když jsou obě tyhle cesty tímtéž a zmizí.

To jsou jen hrátky se slovy, které nemají žádný smysl. Nikomu k probuzení nepomohou. Ale některé mysli se holt líbí.

[Nic]

Soucit je soucit a meditace je meditace. Nemá cenu to zaměňovat. Ale samozřejmě si o tom můžeš myslet něco jiného, nebot' Univerzální vědomí je mnohost a různorodost. Proto tady taky píšeme každý něco jiného.
Jen v hlubokém spánku, jsme sjednoceni. ..

Ne, Trini, v tichu srdce jsme sjednoceni stále, to jen projekce mysli do toho vnáší různost a rozdělenost.

Je to jen zábavná podívaná.

Nic se ve skutečnosti neděje.

A tohle je možná při probuzení překvapením, že je možné "být zakotven ve věčné lásce a ve věčném štěstí, být si neustále vědom svého átmá – oceánu blaženství", tedy jednoty Bytí, protože myšlenky, city a činy člověka, který v sobě uskutečnil Pravé Já, vycházejí ze srdce.

Tedy skutečný soucit probuzeného už není tím, že by opouštěl meditaci ticha v srdci a vracel se do trápení se v iluzi oddělenosti, kde jsou nenaplněné touhy, přání a chtění.

[Trini]

aby se vše mohlo vracet zpět Samo k Sobě.

Tobě ještě není jasné, že žádné vracení není možné? Kam by se to Samo mohlo vydat pryč, když je vším?

[Trini]

Soucit je soucit a meditace je meditace. Nemá cenu to zaměňovat. Ale samozřejmě si o tom můžeš myslet něco jiného, nebot' Univerzální vědomí je mnohost a různorodost. Proto tady taky píšeme každý něco jiného.
Jen v hlubokém spánku, jsme sjednoceni. ..

Ne, Trini, v tichu srdce jsme sjednoceni stále, to jen projekce mysli do toho vnáší různost a rozdělenost.

V tichu není žádné "my".
Ale Univerzální Vědomí neustále vytváří mnohost a různorodost, a tak se tvoje mysl může pořádně vyřádit. Co by sis bez toho počla?

[Nic]

aby se vše mohlo vracet zpět Samo k Sobě.

Tobě ještě není jasné, že žádné vracení není možné? Kam by se to Samo mohlo vydat pryč, když je vším?

Ano, nemá se kam vracet, proto ve skutečnosti neexistuje ani žádná cesta. To vracení se, hledání, toužení a nalézání je možné jen díky tomu snu v iluzi oddělenosti.

Může to být jasné, a přitom tady může být i tahle hra, tahle iluze, tenhle sen.

[Nic]

Soucit je soucit a meditace je meditace. Nemá cenu to zaměňovat. Ale samozřejmě si o tom můžeš myslet něco jiného, nebot' Univerzální vědomí je mnohost a různorodost. Proto tady taky píšeme každý něco jiného.
Jen v hlubokém spánku, jsme sjednoceni. ..

Ne, Trini, v tichu srdce jsme sjednoceni stále, to jen projekce mysli do toho vnáší různost a rozdělenost.

V tichu není žádné "my".
Ale Univerzální Vědomí neustále vytváří mnohost a různorodost, a tak se tvoje mysl může pořádně vyřádit. Co by sis bez toho počla?

Když tady není žádné "my", kde by se tady vzalo Ty a Tvoje, kde by se tady vzal někdo druhý, kdo to má jinak, než Já.



Tohle je právě to překvapení, že probuzený je stále v tichu srdce, nebo spíš přímo tím tichem v srdci, kde zakouší pravdu, blaho, lásku a krásu a přitom tady může být i veškerý projev, kdy Maharadž mluví s plnou vážností o cestách, které ve skutečnosti ani neexistují.

[Trini]

aby se vše mohlo vracet zpět Samo k Sobě.

Tobě ještě není jasné, že žádné vracení není možné? Kam by se to Samo mohlo vydat pryč, když je vším?

Ano, nemá se kam vracet, proto ve skutečnosti neexistuje ani žádná cesta.

Ale existuje: Cesta ze zapomnění sama Sebe.

[Nic]

A nebo rozpomenutí se na to, že nejsem tím, kdo se narodil.



A nádherné je, že když "Maharadž mluví s plnou vážností o cestách, které ve skutečnosti ani neexistují", tak je jasné, o čem mluví

[Alaja]

Vidím to tak, že se honzam už sem asi nikdy nevrátí...

[Trini]

Když tady není žádné "my",

V tichu není žádné "my". Až vypneš PC a přestaneš plodit jednu myšlenku za druhou, naopak uklidníš svou mysl, až v ní nebude žádná myšlenka, potom není žádné "my". Všechno pak bude jinak, než si to stále představuješ.

Jestli sis nevšimla, tak se tady právě snážíš jako malé já přesvědčit ostatní malá já, že jen ty máš pravdu. Takže se tady právě "my'" dohadujeme.

To snad pochopí i malé dítě.

[Trini]

Vidím to tak, že se honzam už sem asi nikdy nevrátí...

Taky mi chybí. Taková čistá duše...

[Trini]

Takže se tady právě "my'" dohadujeme.

Ty se dohaduješ se mnou, Armin s Vostálpetrem, Alaja truchlí po Honzamovi, který tady kvůli tobě přestal psát. Mně taky Honzam chybí.

Třeba tady čte: Honzame, chybíš nám - Alaje a mně.

[Trini]

Od Vostalpetra:

Ano, nemá se kam vracet, proto ve skutečnosti neexistuje ani žádná cesta.

............................................................................................................................................
To co platí o Vědomí ale neplatí o tobě,
takže se můžeš opět vrátit na Poradnu,

jak se to dělá ?
Inu jednoduše, zaměříš pozornost jiným směrem,
to přece umíš...

[Trini]

Od Vostalpetra:

S plností práznoty si fakt hlavu nelámu,
stejně jako si nelámu hlavu s vasánama,
to vše je záležitost nek. prostoru a ne moje,
postačí vědět to, co mě píšeš,
že povahou nek. prostoru je plnost prázdnoty Vědomí, Bytí, Blaženosti, Světla....

[armin]

Vidím to tak, že se honzam už sem asi nikdy nevrátí...

Pokud vím, tak naposledy napsal, že si kvůli Janě dá rok pauzu. A ten zdaleka ještě neuplynul.
Takže bych ještě neztrácel víru, naději a lásku

[Alaja]

Vidím to tak, že se honzam už sem asi nikdy nevrátí...

Pokud vím, tak naposledy napsal, že si kvůli Janě dá rok pauzu. A ten zdaleka ještě neuplynul.
Takže bych ještě neztrácel víru, naději a lásku

Ztrácím tu naději....

[Trini]

Od Vostalpetra:

Šrí Nisargadatta Maharadž k tomu říká:
...soustřeď svou mysl na "já jsem", jež je čirým a prostým bytím.
Učiň nejprve první krok. Všechno požehnání vyvěrá zevnitř. Obrať se dovnitř. Poznej "já jsem". Přebývej s ním tak dlouho, jak jen můžeš, dokud se do něj spontánně nenavrátíš. Neexistuje jednodušší a snadnější cesta.

.....................................................................................................................................................................................................

samozřejmě není žádoucí usnout, ale zůstat na pomezí bdění a snění,
ve stavu meditace,

a ještě jednoduší koncentrace je koncentrace na světlo, ta přechází ve stav meditace docela spontánně,

[Trini]

Vidím to tak, že se honzam už sem asi nikdy nevrátí...

Pokud vím, tak naposledy napsal, že si kvůli Janě dá rok pauzu. A ten zdaleka ještě neuplynul.
Takže bych ještě neztrácel víru, naději a lásku

Ztrácím tu naději....

Taky si myslím, že se nevrátí, když tady Jana stále píše. Zase by se na něj hned vrhla a psala své bludy o tom, jak to má podle ní špatně. A to Honzam opravdu nemá zapotřebí.

Hm... škoda.

[Nic]

Když tady není žádné "my",

V tichu není žádné "my". Až vypneš PC a přestaneš plodit jednu myšlenku za druhou, naopak uklidníš svou mysl, až v ní nebude žádná myšlenka, potom není žádné "my". Všechno pak bude jinak, než si to stále představuješ.

Jestli sis nevšimla, tak se tady právě snážíš jako malé já přesvědčit ostatní malá já, že jen ty máš pravdu. Takže se tady právě "my'" dohadujeme.

To snad pochopí i malé dítě.

Může se to takhle s připoutanosti k představě individuality jevit. Může se to takhle jevit, když je tady představa, že Ty jsi něco jiného, než Já, že mimo Tvé pravé Já existují ještě nějaká další malá nepravá já, případně, že Tvé skutečné Já se nějak na malá já rozpadlo.



Ale se zmizením těchhle představ v tichu srdce je tady jen projev který se toho Ticha, kterým jsi, nijak nedotýká.

Proto Probuzený může být stále tím, kdo se nenarodil a nezemře, nemusí to místo Probuzeného vůbec opouštět, a přitom tady může být projev, kterého se nijak neúčastní. Není, jak Raméš říká, konatelem. Probuzený se díky tomu může klidně projevovat jakýmkoliv způsobem, může se klidně i rozčilovat, ale díky smrti mysli nepřestává být Probuzený.

K tomu, aby jsi byla tím, čím skutečně jsi a nebyla tím, čím ve skutečnosti nejsi, nepotřebuješ vypínat ani PC, ani nepotřebuješ uklidňovat myšlenky.