inspiruj.cz

Trini píše:

Nic píše:
Být vším není záležitostí ega.

Ale může být. Normálně je ego identifikované jen s jedním tělem. Ale když se ego začne identifikovat se vším kolem sebe (což je možné jen opravdovým soucitem - má málokdo) - až s celým vesmírem, tak dojde k Poznání. Tuto cestu popisoval E. Tomáš.

To jsou dvě možné cesty: Ego se bud' zmenšuje do nic, nebo se zvětšuje do všeho.

Trini píše:
Ale může být. Normálně je ego identifikované jen s jedním tělem. Ale když se ego začne identifikovat se vším kolem sebe (což je možné jen opravdovým soucitem - má málokdo) - až s celým vesmírem, tak dojde k Poznání. Tuto cestu popisoval E. Tomáš.

P.S.
Nisargadatta to také nádherně poeticky popsal.

Vostalpetr píše:
No já bych řekl že nejen že nevíš, ale i nevidíš něco konkrétního,
nemáš zaostřeno na nějakou konkrétní věc,
to je to bojový umění že se neřídíš ani zrakem,
takže vidíš i nevidíš najednou, víš i nevíš najednou

Ano, to je ten živý (dynamický) klid a z něj se vynořuje konkrétní reakce, konkrétní poznání detailu, které je v souladu s celkem.

Ale pozor!
Podobně může reagovat i hodně zamindrákovaná a předpojatá mysl. Třeba silné duchovní ego. Také je jí vše hned jasné. Je to taková nevědomá spontaneita, automatismus zvyků a předpojatostí. Zkrátka jinak ani nemůže
Zda se jedná o intuici nebo o to druhé se u daného jedince dá poznat celkem spolehlivě podle výsledků. U slov, třeba zda jsou pravdivá, účinná u činů, pohybů, zda jsou přesně padnoucí do situace.

Nechci nic napravovat. Přesto se občas vlivem aktivity může něco i napravit z pohledu cesty z nevědomosti k probuzení.
Jinak říkám, že celek není ani v pořádku ani v nepořádku. Jedině detail může být v pořádku nebo nepořádku a to záleží na úhlu pohledu.
Co je pro jednoho v pořádku, to pro druhého může být v nepořádku.
Ale navíc vlastností celku je soucit (podobně jako vlastností vesmíru je vzájemná gravitace) a ten motivuje dávat věci do pořádku. Pomáhat trpícímu, aby netrpěl, nemocnému aby se uzdravil, když dítě vbíhá pod auto, tak ho zachytnu, když mám tu možnost atp. A ne že chci zachytnout dítě, přijde to přirozeně samo z celku ve správném okamžiku.

Od Vostalpetra:

Vostalpetr píše:

Ale navíc vlastností celku je soucit (podobně jako vlastností vesmíru je vzájemná gravitace) a ten motivuje dávat věci do pořádku. Pomáhat trpícímu, aby netrpěl, nemocnému aby se uzdravil, když dítě vbíhá pod auto, tak ho zachytnu, když mám tu možnost atp. A ne že chci zachytnout dítě, přijde to přirozeně samo z celku ve správném okamžiku.

........................................................................................................................................................................................................

Wu wei se Miroslave nepromýšlí,
zatímco ty furt fantazíruješ se soucitem,
a tom já nic nevím,
já nic neplánuju a neříkám jak to má být,
někdy bojuješ a jindy nebojuješ...

vzpomínám že někdo napsal o Maharišim nákej článek,
že někdy se nezapojoval a jindy se zapojoval, tedy že jednal poněkud "rozporuplně"
tedy neplánoval stavbu ašrámu (asi nebyl soucitnej s trpícíma)
ale když se stavělo tak alespon sbíral na zem spadlý hřebíky
bylo tam toho více, ale já si to nepamatuju,
protože nejsem vopice a hlavně nikdy nic není stejné,
nikdy nevstoupíš do téže řeky...

Neměl bys celku přisuzovat svý motivace,
přání aby všichni bytosti byly štastný je pěkný přání,
že láska a pravda zvítězí je taky pěkná představa,
ale při trošce pozornosti bys zjistil,
že to jednako takto není,
a že právě lidská snaha o dobro na podkladě nějaký představy způsobuje právě to zlo...

Proč se tím voblbovat ?

Vostalpetr píše:

vzpomínám že někdo napsal o Maharišim nákej článek,
že někdy se nezapojoval a jindy se zapojoval, tedy že jednal poněkud "rozporuplně"
tedy neplánoval stavbu ašrámu (asi nebyl soucitnej s trpícíma)

Annamalai Swami vyprávěl, že každý den dostal od Ramany přesné přikazy kde, jak a co se bude stavět, ale že nikomu nesměl říct, že má od něho příkazy. To celé bylo postaveno tak, jak si to Ramana představoval. Annamalai někdy míval obavy, že nebudou mít penize na zaplacení dělníků. Ale Ramana mu řekl, že peníze budou, a byly. Vždycky někdo dal ašrámu potřebnou částku peněz. (Síla slova ) To vyprávění Annamalaje mi ukázalo Ramanu z úplně jiné stránky.

Ta kniha se v originále jmenuje Living by the words of Bhagawan, od Davida Godmana. Je to biografie Annamalai Swamiho.

Každý máte holt své pojetí. Hlavně, že vám to funguje a že jste s tím spokojeni.

Mně to taky funguje a jsem s tím spokojená.

Evě bude jisté blízké Arminovo pojetí, ale ke spokojenosti jí to moc nepomůže, protože si přeje fyzického učitele, ale zřejmě zbytečně - nebot' "nejsou lidi".

P.S. Arminovi bych doporučila, aby tolik nepil, když si pak myslí, že je Méd'a Béd'a. Ale kdo ví, třeba opravdu je.

Od Vostalpetra:

Vostalpetr píše:

Má to hlavu, má to patu, ale chybí tomu zbytek těla.

...................................................................................................

No jasně,
co bys ještě nechtěl,
abych ti snad dopisoval to co je mezi protiklady ?

To je stejný jak s tím elektronem,
pozorováním jej ovlivnuješ,
takže někdy se chová jako částice a jindy se chová jako vlna....

Ted a tady máš tady, já nevím moc vo čem to je, včera jsem u toho usnul,
což znamená že mě to nebavilo,

Trini píše:P.S. Arminovi bych doporučila, aby tolik nepil, když si pak myslí, že je Méd'a Béd'a. Ale kdo ví, třeba opravdu je.

Že by změnil tvar? Pár let se přece tvářil jako růžový panther...

Nic píše:Ale najdi to nic. Je to přitom tak jednoduché, že se to jeví nemožné.

JJ, je to velmi jednoduché, na to nepotřebuješ vůbec žádného učitele
Hlavně ne takovou učitelku, jako jsi ty, která dlouho tvrdila, že to "nic " neexistuje.......protože ho sama ještě nenašla...

Nic píše:A co by pro ně bylo možné udělat víc, než jim nabídnout zdarma možnost jít do větší hloubky poznání a nechávat prosvětlit svou mysl vhledem Probuzených?

Jenže té povrchnosti mysli, kdy "vím" dřív, než do hloubky poznám, se nedá zabránit.

Rozhodně bych jim nedávala za povinnou četbu knihy á lá "Jak jsem hledal sebe a našel Boha"....neboť se pak také vrhli, jak autor, na konzumaci drog, protože jejich mistr to tak přece také dělal, i když pod vědeckou kontrolou na UK....
Rozhodně bych jim neradila, aby zavrhli mysl, vypnuli rozum, jako to děláš ty....je to do nebe volající hloupost...
A nikdy bych nemluvila, nepsala, o tom, že se musí nejdřív umřít (ať už by to bylo všelijak podané)....brrr....

Jednou se mne kdosi zeptal, po přečtení mých zápisků, co to je to "nic" a jak jsem se k tomu dostala. Viděla jsem opravdový zájem a popsala jsem tu svoji metodu - velmi jednoduchou. No a za 14 dní jsem se dozvěděla, že ono "nic" bylo takto nalezeno.....bez těch všelijakých keců nejrůznějších advaitových "duchovních mistrů"....

Zajímavý a pěkný příběh člověka, jak přišel k dzogčhenu (to je hlavně pro Taru, která se učí z příběhů )

"A pak je tu dzogčhen, který je na úrovni mysli. A dzogčhen říká, že je všechno zcela v pořádku. Není žádný důvod cokoliv měnit."

https://www.buddhaweb.cz/libor-maly-o-dzogchenu/

"Je na úrovni mysli". To je přesné. Proto tam chybí srdce - to, co je mezi hlavou a patou. Takže to není celé.
Většina cest je jednostranných, protože to je jednodušší, ale ne celé. Proto je třeba se vrátit a poznat realitu i z jiné strany.

Například dzogčhen říká: "Všechno je zcela v pořádku. Není žádný důvod cokoliv měnit."
Ale to je jen jeden z pohledů na realitu. I když dzogčhen, stejně jako řada dalších postupů o sobě říká, že to je to nejvyšší. Aby se ego neznepokojovalo tím, že se nevěnuje tomu nejvyššímu

Opačný přístup - že Bůh není nahoře v tom nejvyšším, nejdokonalejším, ale naopak "dole", je hezky vyjádřen krásně takto:

Tam jest podnož tvá, tam spočívají nohy tvé,
kde žijí nejchudší a nejnižší a ztracení.

Chci-li se skloniti k tobě, moje poklona nemůže dosáhnouti té hloubky,
kde spočívají nohy tvé mezi nejchudšími a nejnižšími a ztracenými.

Pýcha nikdy nemůže se přiblížiti tam,
kde ty kráčíš v šatě pokorného mezi nejchudšími a nejnižšími a ztracenými.

Srdce mé nikdy nemůže nalézti cesty tam,
kde ty obcuješ s vyobcovanci mezi nejchudšími a nejnižšími a ztracenými...

(Rabindranath Tagore - Gitándžali)

♥

Vostalpetr píše:...vona jen furt mastí že všechno je láska apd.
To není vono, musí tam být zahrnut ten šaktickej aspekt tvoření ...

Tak  z Tvého pohledu chybí šakti ?

To by ses nesměl bát, že když se s tím šaktickým aspektem setkáš, že nadobro ztratíš hlavu.

Šakti není nic jako trofej, kterou můžeš ulovit,  získat, vlastnit,

je tím, co Ti absolutně všechno vezme a ještě jí jsi za to vděčný,



ačkoliv touhy a představy mohly být původně o spojení Šivy a Šakti jiné.

Ale neděs se, není to tak strašné.

Šiva přebývá v sahasrára-čakře, Šakti v múládháře. Když puruša a prakrti splynou v sahasráře, sjednotí se poznávající s poznáváním a s poznávaným. Až prožijeme tuto skutečnost, zaniknou veškerá naše přání, protože poznáme, že všechno, po čem jsme toužili, chováme v sobě. V absolutním vědomí neexistuje polarita žádného druhu, mizí tu jakékoli utrpení, zůstává čistá radost, ničím nepodmíněná láska, bezmezný soucit a všeobjímající pochopení pro veškeré bytosti.

Dokud je však vědomí svázáno s hmotným tělem, nedlí pouze v sahasráře, nýbrž se odsud vrací do srdečního centra – anáhaty. Myšlenky, city a činy člověka, který v sobě uskutečnil Pravé Já, vycházejí ze srdce. Zakotven ve věčné lásce a ve věčném štěstí, je si neustále vědom svého átmá – oceánu blaženství.

Šakti je mateřská boží láska, která nám dává teplo, péči a ochranu.
Šiva je otcovská boží láska, která nám zprostředkovává vědomí, poznání a jas.
https://www.cakry.cz/zakladni-vychodisk ... va-a-sakti

Trini píše:

Nic píše:
Být vším není záležitostí ega.

Ale může být. Normálně je ego identifikované jen s jedním tělem. Ale když se ego začne identifikovat se vším kolem sebe (což je možné jen opravdovým soucitem - má málokdo) - až s celým vesmírem, tak dojde k Poznání. Tuto cestu popisoval E. Tomáš.

Opravdový soucit je meditace (smrt mysli, tedy Moudrost, která říká - nejsem nic) a bezpodmínečná láska, která po ničem netouží, nic nežádá, protože je vším.

A z tohoto pohledu, kde by se tady vzalo ego?

Kde by se v egu vzal takový soucit?

Egu nezbývá nic jiného, než se rozplynout a jako správný sen s probuzením zmizet.

Od Vostalpetra:

Vostalpetr píše:

Nic píše: A co by pro ně bylo možné udělat víc, než jim nabídnout zdarma možnost jít do větší hloubky poznání a nechávat prosvětlit svou mysl vhledem Probuzených?

.......................................................................................................................................................................................

Tak to vím naprosto přesně co můžeš udělat víc,
zajdi si jednoduše k veterinářovi aby ti napsal něco na ten "mesiášskej komplex"
nějakou pořádnou konskou dávku...

Trini píše:

Trini píše:

Nic píše:
Být vším není záležitostí ega.

Ale může být. Normálně je ego identifikované jen s jedním tělem. Ale když se ego začne identifikovat se vším kolem sebe (což je možné jen opravdovým soucitem - má málokdo) - až s celým vesmírem, tak dojde k Poznání. Tuto cestu popisoval E. Tomáš.

To jsou dvě možné cesty: Ego se bud' zmenšuje do nic, nebo se zvětšuje do všeho.

A probuzení je když jsou obě tyhle cesty tímtéž a zmizí.

Není kam jít.

Šrí Nisargadatta Maharadž k tomu říká:
...soustřeď svou mysl na "já jsem", jež je čirým a prostým bytím.
Učiň nejprve první krok. Všechno požehnání vyvěrá zevnitř. Obrať se dovnitř. Poznej "já jsem". Přebývej s ním tak dlouho, jak jen můžeš, dokud se do něj spontánně nenavrátíš. Neexistuje jednodušší a snadnější cesta.
z knihy "Já jsem to"

Nic píše:

Trini píše:

Nic píše:
Být vším není záležitostí ega.

Ale může být. Normálně je ego identifikované jen s jedním tělem. Ale když se ego začne identifikovat se vším kolem sebe (což je možné jen opravdovým soucitem - má málokdo) - až s celým vesmírem, tak dojde k Poznání. Tuto cestu popisoval E. Tomáš.

Opravdový soucit je meditace

Soucit je soucit a meditace je meditace. Nemá cenu to zaměnovat. Ale samozřejmě si o tom můžeš myslet něco jiného, nebot' Univerzální vědomí je mnohost a různorodost. Proto tady taky píšeme každý něco jiného.
Jen v hlubokém spánku jsme sjednoceni.

Ale nic to nemění na tom, že nesmírným rozšířením ega, až je vším, se dosáhne Poznání.