Koronavirus zblízka

[Alaja]

https://www.novinky.cz/zahranicni/evrop ... paign=null

ON-LINE: Německu aktuálně hrozí epidemie koronaviru

[Alaja]

Také se domnívám, že jde o válku...

Koronavirus hubí lidi po 70.roce a oslabené.

Takže se mohu s vámi všemi předběžně navždy rozloučit Sice chodím jen na zahradu krmit kočky, ale lidi z mého nejbližšího okolí musí chodit do práce....a bůhví, od koho co chytnou a přinesou domů...

Měla jsem vás ráda...

[Trini]

Také se domnívám, že jde o válku...

Koronavirus hubí lidi po 70.roce a oslabené.

Takže se mohu s vámi všemi předběžně navždy rozloučit Sice chodím jen na zahradu krmit kočky, ale lidi z mého nejbližšího okolí musí chodit do práce....a bůhví, od koho co chytnou a přinesou domů...

Měla jsem vás ráda...

Ty tvoje číčy tě nedaj. Budou tě chránit. Potřebujou tě.

[Alaja]

Z Fb.....

[Trini]

https://www.novinky.cz/domaci/clanek/hl ... g-40314817

Hlavně žádnou paniku, hlavní je osobní hygiena, vzkazuje epidemiolog

Koronavirus hrozí zejména starším lidem a osobám, které mají nějaké chronické onemocnění a oslabenou imunitu. Podle odborníků ale není třeba propadat panice, důležité je pečlivě dodržovat zásady osobní hygieny. Virus podle epidemiologa Rastislava Maďara napadá hlavně plíce. To znamená, že jsou více ohrožení lidé, kteří mají nějakou plicní nemoc, například chronickou obstrukční plicní nemoc nebo nemoc srdce a cév, diabetes nebo astma a vysoký krevní tlak.

„Samozřejmě tito lidé by měli co nejméně chodit tam, kde se shlukuje velké množství lidí, například do nákupních center. Není ale třeba vyvolávat paniku. V Česku zatím nic takového nehrozí,“ zdůraznil Maďar.

Zdůraznil, že pro vlastní ochranu udělá každý nejlépe, když bude důsledně dodržovat hygienická pravidla, jako je časté mytí rukou či pravidlo nedotýkat se rukou nosu, tváře ani očí.

„V každém případě pomůže dezinfekce rukou alkoholovým gelem. Je však nutné, aby se tento gel nanesl z obou stran rukou, to znamená na dlaň i hřbet ruky, a aby dezinfekce zde působila přibližně 20 až 30 sekund. Množství gelu také musí být dostatečné, aby ruce navlhčilo,“ podotkl Maďar.

„Opakovat nanesení gelu by se mělo poté, co přijdeme do styku s nějakými předměty, které by mohly být kontaminované. Ale zdůrazňuji, nic takového zatím není,“ uvedl Maďar.

Podle něj se virus nejvíc přenáší vzdušnou cestou do dvou metrů. Znamená to tedy vyhýbat se někomu, kdo kašle a smrká. Ten ovšem může mít „pouze“ chřipku nebo jiné respirační onemocnění. I v těchto případech to je ale vhodné.

Tyto hygienické prostředky jsou zatím většinou bez problému k dostání v lékárnách i dalších obchodech.

Konzultace po telefonu
Pokud dotyčná osoba sama kašle, neměla by kašlat do ruky, ale do předloktí nebo do kapesníku. Když kašleme do ruky a pak podáme ruku někomu jinému, může dojít k přenosu infekce. Dotyčný si totiž rukou může sáhnout do oka a virus se na něj přenese.

Virus obecně může nějakou dobu vydržet i na předmětech, například na klikách či madlech. Podle Maďara může být určitou ochranou i běžně dostupné savo, které se používá k dezinfekci domácností: „Je možné tím vyčistit byt, umýt kliky u dveří a podobně.“

Pokud má člověk nějaké příznaky nemoci, například horečku nebo hodně kašle, měl by zůstat doma a konzultovat s lékařem svůj zdravotní stav po telefonu.

„Pokud by bylo podezření na koronavirus, protože dotyčný nemocný se potkal s někým, kdo se vracel z postižené oblasti, lékař bude věc konzultovat s hygienickou stanicí a postupovat podle jejích pokynů. Rozhodně by tedy neměl pacient sedat do prostředku hromadné dopravy a vydávat se k lékaři,“ dodal Maďar.

[Alaja]

https://www.novinky.cz/domaci/clanek/ep ... paign=null

Epidemiolog: Koronavirus zatím nezasáhl malé děti. Vysvětlení není

Nákaza koronavirem ve světě zatím není tak dramatická, jak se zdá, je ale třeba zachovávat opatrnost, řekl Právu Rastislav Maďar, uznávaný odborník na viry a vedoucí Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví Lékařské fakulty Ostravské univerzity.

Koronavirus se už rychle šíří i v Evropě, jak se proti němu preventivně chránit?


Základní je zabránit expozici infekčním osobám, i kdyby byly bez příznaků, rychle najít a izolovat nemocné a taky mít pod kontrolou jejich kontakty. Individuální ochrana spočívá v ochraně horních dýchacích cest, případně i očí a v mytí či dezinfekci rukou.

Postihuje i děti?


Případy nákazy malých dětí dosud nebyly zaznamenány a zatím pro tento jev není jednoznačné vysvětlení.

Počkejte, ale Francie už potvrdila nákazu u čtyř dětí.


Jde však o starší děti. Já hovořím o těch nejmenších, tedy předškolního věku. Děti do dvou let mají oslabenou imunitu. A zatím není známý případ nakažení dítěte do dvou let. To je zvláštní.

A zkoumá se to?


Zatím ne, protože na to nejsou kapacity. Na takovéto věci bude čas, až se podaří zvládnout epidemii, tedy až se zvládne to nejakutnější.


Virus napadá hlavně plíce, ale co ostatní orgány?


Virus je přítomen v krvi, je tedy možný jeho rozsev po organismu a poškození různých orgánů. Vylučuje se močí, poškozené proto mohou být ledviny. Nejvíc ale umí tento virus ublížit zápalem plic a taky tím, že rozhodí jinou, do té doby třeba i dobře kompenzovanou chronickou nemoc.

Říkáte, že se vylučuje močí. Znamená to, že se může koronavirus šířit močí?


Ano, je to možné, ale toto zjištění je poměrně nové a spolehlivě zatím nebylo prokázáno, že by se někdo touto cestou nakazil. Ono vůbec u většiny lidí, kteří koronavirus dostali, se přesně neví, jak se nakazili.


Předpokládá se pouze, že je to vzdušnou cestou, ale klidně by to mohlo být i odpadní vodou. Ale tím, že virus úplně nepřežívá ve vnějších podmínkách, což však také nevíme úplně přesně, tak to asi nebude významný způsob šíření viru, tedy močí. U jiných nákaz, kde se vylučuje do moči, je moč nejméně významným způsobem přenosu.

Prý lidé, kteří se vyléčili, mohou být dál přenašeči onemocnění? Co v takovém případě dělat?


To je zatím ještě velkou neznámou. Dosud jsme vycházeli z toho, že pacient po prodělané infekci získává imunitu a infekční není.

Znamená to, že teď se tato skutečnost bude přehodnocovat?


Stále doufáme, že o pacienta, který prodělal nemoc, se nějakou dobu, minimálně teď, nemusíme starat. Pacienti, kteří jsou vyšetřeni na přítomnost koronaviru, když ho v sobě nemají, jsou pouštěni domů. Pokud jde o ty, co nemoc prodělali, tak nemají žádné doporučení, jak se mají chovat. Předpokládá se ale, že alespoň časově omezenou dobu mají imunitu, ale jak dlouho, to nevíme. Kolem této nemoci je mnoho neznámého.

Za jakých podmínek by Světová zdravotnická organizace (WHO) vyhlásila celosvětovou epidemii?


Pandemie je definována bez konkrétních čísel jako epidemie velkého rozsahu zasahující všechny kontinenty. WHO to upřesňuje jako šíření viru v několika zemích různých WHO regionů. To už v podstatě aktuální situace splňuje teď.

Pokud by ji vyhlásila, znamená to, že by se svět například omezil v cestování?


Ano, cílem je vždy zanechat pohybu lidí i obchodu co nejdéle, ale vyhlášení celosvětové pandemie vytváří předpoklady k tomu, i právní, aby mohlo být doporučeno necestovat do některých oblastí. To se například při epidemii SARS stalo kanadskému Torontu.


WHO doporučila, aby se tam necestovalo, a Toronto se bránilo. Poškozovalo ho to finančně. Nicméně bylo to prioritní z hlediska ochrany veřejného zdraví.

Kdy se celosvětová pandemie vyhlásila naposledy?


Poslední pandemií s potenciálem globálního ohrožení populace byla tzv. mexická chřipka A H1N1 v roce 2009. Nemusí to být ale vždy jen akutní věc z období předchozích týdnů. Za pandemii je např. považováno i celosvětové rozšíření infekce HIV/AIDS. K vyhlášení stavu ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu došlo i u horečky zika a eboly.

Co by to znamenalo pro Česko?


Každá země je zodpovědná za ochranu zdraví své populace sama o sobě. Zlepšení mezinárodní komunikace a koordinace umožnilo už vyhlášení stavu ohrožení koncem ledna. V ČR by se stalo aktuálním využití pandemického plánu, který řeší mnoho detailních aspektů možné pandemie, včetně rychlé diagnostiky či dostupnosti léčby.

Nemáte obavu, že počty nakažených a obětí přerostou dosud známé virové epidemie včetně chřipky?


Skutečné počty nakažených zjistíme asi až potom, až epidemie ustane nebo úplně odezní a udělají se protilátkové průzkumy. Zatím víme hlavně o těžších formách, které vyžadují nemocniční péči, a o jejich nejbližších kontaktech. Těch je jen relativně malá část ze všech. Proto je možné, že nakažených bude i víc než u chřipky, mrtvých však přitom nemusí být zdaleka tolik.

Kdy se dá očekávat lék na tento virus?


Léky se aktuálně testují na pacientech hlavně s těžší formou nemocí v Číně, ale i v dalších zemích. Jejich bezpečnost je už známá z použití u jiných epidemií v minulosti, proto nebudou vyžadovat tak zdlouhavé klinické zkoušení a mohly by být k dispozici mnohem dříve než vakcíny.

Vrátil jste se ze zahraničí. Kde jste byl?


Byl jsem v Malajsii. Kdybych byl v Číně, tak už jsem byl v karanténě. Malajsie měla a má své případy, tedy nejen importované, ale i případy šíření mezi domácí populací, ale zatím u čínské minority.

Vyšetřovali vás, když jste se vrátil do Česka?


Ne. Na to nejsou finanční prostředky a já nemám žádné příznaky. Vyšetření se soustředí na ty, co nějaké zdravotní potíže mají.

A hlídáte se?


Nepředpokládám, že bych onemocněl. Nemám žádné potíže. Pokud bych je měl, okamžitě to nahlásím a nechal bych se vyšetřit. Teď situace není ve světě tak úplně dramatická, včetně Evropy, jak to často média líčí. Je však pravda, že nikdo neví, jak bude situace třeba za čtyři měsíce vypadat. Proto musíme být stále obezřetní. A nepodcenit žádný případ.

[Trini]

A už je to i v Česku.

https://www.novinky.cz/zahranicni/koron ... i-40315152

Nakaženi koronavirem jsou dva Češi a jedna Američanka, všichni jsou na Bulovce

Nákaza Covid-19, způsobená novým koronavirem, se objevila poprvé v Česku. Nakažen je jeden muž a jedna mladá žena v pražské Nemocnici na Bulovce. Další nakažený muž byl převezen z nemocnice v Ústí nad Labem také na Bulovku. Nákaza se bude ještě jednou potvrzovat v Berlíně.

Kvůli oznámení nákazy svolal na neděli odpoledne ministr zdravotnictví mimořádný brífink. Muž, ročník 1952, pobýval na univerzitě v italském Udine, kde byl na koferenci. U jednoho jeho italského kolegy byla nákaza prokázána, Čech byl poté se stejnými obtížemi hospitalizován v Praze na Bulovce.

Dalším případem je mladá žena z USA, ročník 1999, která studuje v Miláně a nejdříve byla vyšetřena v Motolské nemocnici a s pozitivním nálezem byla poté převezena na Bulovku. Její stejně stará kamarádka z Ekvádoru má rovněž zdravotní obtíže. U ní byly testy negativní a budou opakovány v pondělí.

Třetím nakaženým je Čech, ročník 1976, který se vrátil z lyžařské dovolené v Itálii, konkrétně z Auronzo di Cadore v oblasti Benátsko, což je rizikový region. Cestoval autem s manželkou a čtyřmi dětmi, které jsou zatím bez příznaků, ale byly umístěny do domácí karantény.

Muž byl původně hospitalizován v nemocnici v Ústí nad Labem, poté byl podle informací Práva převezen na Bulovku.

Více informací nebude podle Vojtěcha ministerstvo poskytovat s ohledem na ochranu pacientů. U všech tří je průběh nemoci mírný. To potvrdila i primářka infekčního oddělení na Bulovce Hana Roháčová: „Jejich klinický stav je dobrý, neukazují se žádné komplikace.”

Testy na koronavirus v neděli proběhly celkem u 13 lidí, z nich tři byly pozitivní.

Podle hlavní hygieničky Evy Gottvaldové vše probíhá v souladu s předpisy, nyní budou vyhledáváni a vyšetřováni lidé, kteří s nakaženými přišli do kontaktu.

Podle ředitele Státního zdravotního ústavu Pavla Březovského byl objednán transport z Berlína, který přijede pro vzorky a ty budou v Německu opět potvrzovány. Výsledky mají být zřejmě v pondělí večer.

[Alaja]

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/co-s ... paign=null

Co se děje v Číně? První čísla ukazují vážnost situace, hrozí masové bankroty



https://www.novinky.cz/zahranicni/koron ... paign=null

Nastal obrat. Čína obnovuje výrobu, emise zase rostou, ukazují poslední data

[Trini]

https://www.novinky.cz/zahranicni/koron ... clanky-hom

Je koronavirus sezonní? Jarní počasí by ho mělo utlumit


Někteří odborníci se domnívají, že počet nově infikovaných virem SARS-CoV-2 z Číny se bude postupně snižovat s růstem teplot. I Novinkami oslovení čeští imunologové jsou přesvědčeni, že na jaře bude virus slábnout. Zatím ale světoví vědci nemohou s jistotou potvrdit, že je skutečně sezonní.

Je to již více než měsíc, co Světová zdravotnická organizace (WHO) prohlásila nový koronavirus za mimořádně závažné ohrožení veřejného zdraví. Od začátku se nakazilo přes 95 000 lidí na celém světě, více než 3200 jich zemřelo v důsledku nemoci Covid-19, kterou způsobuje.

Koronavirů existují desítky druhů, sedm postihuje člověka. Čtyři vyvolávají mírné problémy typu nachlazení, ale tři poslední (SARS, MERS a nový SARS-2) představují pro nakaženého vážnější komplikace, které mohou končit i úmrtím.

Viroložka vídeňské univerzitní nemocnice Monika Redlbergerová nyní podle deníku Krone uvedla, že pro udržení koronaviru na površích a jeho další šíření hraje teplota zásadní roli. Čím chladněji je, tím déle se zárodek koronaviru udrží aktivní.


Epidemie má slábnout, vymizejí i jiné choroby

Jestliže stoupající teplota koronavirus vyřazuje z činnosti, jaro by tedy mělo situaci s nákazou výrazně zlepšit. Nicméně podle expertů, na které se odvolává list The Washington Post, je ještě brzy na to, abychom prohlásili, že je tento virus opravdu sezonní záležitostí. Přece jen jsme s ním ještě neprožili zdaleka ani celý jeden rok.

„Obecně však platí, že teplota a také vlhkost jsou důležité faktory určující dobu přežití viru na površích. I klasické chřipkové epidemie s jarem odezní. Předpokládá se, že SARS-Cov-2 se bude chovat podobně,“ sdělil Novinkám imunolog Jan Pačes z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR.

„I kdyby byl tento koronavirus na teplotu méně citlivý než virus chřipky, přesto by to epidemii ubralo na síle a nebezpečnosti, protože by do značné míry vymizely ostatní respirační virové choroby (hlavně chřipka), což by omezilo nebezpečí současné infekce oběma viry, případně koronavirové infekce pacienta oslabeného předchozí chřipkou,“ doplnil pro Novinky Pačesův kolega Václav Hořejší.

Podle amerického vědce Iana Lipkina z Kolumbijské univerzity hraje pravděpodobně značnou roli i sluneční svit. V zimě je méně slunečního světla, které pomáhá ničit virus.


Zatím ho moc neznáme, později se může vrátit

Magazín Time nicméně varuje, že i kdyby se infekce měla během jarních a letních měsíců snižovat, mohla by velmi snadno opět udeřit, a to třeba i silněji, jakmile teplota poklesne.

Protože však SARS-CoV-2 je nový, neexistuje způsob, jak s jistotou říci, zda se u viru vyskytne určitá sezonnost jako u jiných, zejména slabších koronavirů. „Doufám, že se u toho nového prokáže sezonnost, ale zatím těžko říct,“ přiznal podle časopisu National Geographic virolog z Marylandské univerzity Stuart Weston.


Srovnání s chřipkou

Když si situaci konkrétněji porovnáme s chřipkou, tak chřipková epidemie se u nás i v celé Evropě pravidelně vyskytuje v zimě, nejčastěji nastupuje během ledna.

„A to kvůli tomu, že se virus chřipky lépe šíří v chladném počasí než v teplých dnech. Navíc v zimě máme oslabený imunitní systém, což způsobuje nedostatek slunečního záření a vitaminů. Na obranyschopnosti organismu se podílí ultrafialové sluneční záření. Šíření chřipky pomáhá i nízká vlhkost vzduchu – pokud je pod 40 procenty, je pak naše sliznice více podrážděná a snáze k ní virus proniká,“ připomněla Dagmar Honsová ze společnosti Meteopress.

Není pravda, že mrazy chřipkové viry zabíjejí, jen v mrazech lidé méně vycházejí ven, proto se nákaza méně šíří. Chřipkové epidemie se většinou řídí sezonností – rychle se rozšíří, ale mnohdy s příchodem teplejšího počasí skončí.

A jaké tedy jsou teplotní vyhlídky na příští dny a týdny? „Hodně proměnlivé počasí s velkou oblačností a dostatkem srážek, po ránu s teplotami místy pod bodem mrazu, v odpoledních maximech nejčastěji mezi 4 až 10 °C očekáváme do poloviny března, poté se bude oteplovat a v maximech to bude při slunečné obloze i přes 15 stupňů Celsia,“ napsala Novinkám meteoroložka Honsová.


Ne každý virus je sezonní

Jakým způsobem se obecně tyto viry chovají, když se oteplí? Jak to sezonně probíhalo například v případě SARS (těžký akutní respirační syndrom) a MERS (Blízkovýchodní respirační syndrom)?

„Minulá ohniska koronavirů ve skutečnosti nevykazují jasný důkaz sezonnosti," poznamenal specialista na problematiku zdraví Thomas J. Bollyky z americké Rady pro mezinárodní vztahy.

„Ohnisko SARS sice skončilo v červenci 2003, ale není jasné, že počasím. MERS nevykazuje žádné známky sezonnosti,“ vysvětlil. Šlo tehdy pravděpodobně o soubor více faktorů: správná hygiena (časté mytí rukou) a vliv prostředí jako vysoká teplota a vlhkost v letních měsících.


Jako další příklad lze zmínit i tzv. mexickou prasečí chřipku, typ chřipky přenosné na člověka, který se objevil v Mexiku v březnu 2009. Jde o respirační onemocnění způsobené chřipkovým virem kmene A/H1N1. Stala se sezonním virem, které obecně na severní polokouli mají tendenci vrcholit v chladnějších zimních měsících a na podzim.


Léky se vyvíjejí

V současné době neexistuje žádná nová vakcína ani speciální antivirová léčba pro nový koronavirus. Podle Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse, generálního ředitele WHO, se už vyvíjí více než 20 vakcín proti koronavirům. Probíhá první klinická studie antivirového léčiva, píše zpravodajská stanice CNN.

Jedna by měla být, jak slibují Izraelci, hotová do několika týdnů.

Inspirací může být i potlačení největší epidemie eboly v historii, která propukla v západní Africe na konci roku 2013. Zcela zastavena byla sice až v roce 2016, ale když v menší míře zejména v Kongu propukla o dva roky později, měli pro pacienty nachystané léčivo.

[Alaja]

https://www.novinky.cz/zahranicni/koron ... paign=null

Koronavirus zmutoval do dvou typů

Čínští vědci, kteří studují ohnisko nemoci způsobené novým koronavirem SARS-CoV-2, identifikují dva jeho kmeny, což naznačuje, že virus již nejméně jednou mutoval. Co do šíření agresivnější typ viru převládá podle serveru CNBC v počátečních stádiích nákazy v čínském Wu-chanu, kde byla nemoc Covid-19 poprvé detekována, jeho výskyt se však podle předběžných závěrů snížil.

Mezi lidmi kolují dva typy infekčního viru, nicméně předběžná studie tak nejspíš naznačuje, co někteří vědci v obecné rovině už říkají – že riziko dalšího zmutování do něčeho celkově horšího je malé. Mutování těchto tzv. RNA virů je jinak poměrně obvyklé.

Studie vědců z Pekingské univerzity a Pasteurova institutu v Šanghaji spadajícího pod Čínskou akademii věd zjistila, že agresivnější kmen nového koronaviru (kmen L) spojený s ohniskem ve Wu-chanu představoval asi 70 procent analyzovaných případů, zatímco 30 procent bylo spojeno s méně agresivním typem (kmen S).

Ten méně agresivní je sice starší, ale...


Kmen S je evolučně starší, tudíž se z něj kmen L podle odborné publikace National Science Review pravděpodobně vyvinul. Kmen L je ale agresivnější „jen” z hlediska snadnějšího šíření – není známo, že by nutně způsoboval závažnější formu onemocnění.

Hypotéza o tom, že je kmen L v jakémkoli smyslu agresivnější, ale nebyla zatím potvrzena, podotkla expertka na vědu v listu The Guardian Hannah Devlinová, která vystudovala biomedicínu.

Výskyt agresivnějšího virového typu se po začátku ledna navíc začal značně snižovat, informoval s odkazem na čínské experty server CNBC. To zní na jednu stranu povzbudivě. Na druhou stranu to ale úplně dobrá zpráva není, pokud by to znamenalo, že viry aspoň částečně a dočasně mutují do snadněji šiřitelné verze.

Vědci, kteří se studie přímo nezúčastnili, uvedli, že její zjištění jsou zajímavá, ale varovali před vyvozováním jasných závěrů z předběžného výzkumu, který operuje s omezenými daty.

„Je obtížné potvrdit takovéto studie bez přímého vzájemného srovnání patogenity a ověření v ideálním případě na zvířecím modelu nebo alespoň ve rozšířené epidemiologické studii,“ okomentoval to podle agentury Reuters odborník na infekci a imunitu Stephen Griffin z britské Univerzity v Leedsu.

Chce to další zkoumání


„Naše zjištění ale silně podporují naléhavou potřebu dalších okamžitých a komplexních studií,“ napsali sami autoři nového výzkumu s tím, že jedině tak lépe pochopíme, jak se stávající koronavirus SARS-CoV-2 vlastně přesně chová.

V pevninské Číně, odkud se koronavirus začal šířit, vzrostl počet obětí na více než tři tisíce, celkový počet nakažených pak na zhruba 80 500, narůst se zpomaluje.

Státní zpravodajská agentura Nová Čína uvedla, že lékaři potvrdili, že koronavirus napadá i centrální nervový systém. Střední inkubační doba koronaviru je pět až sedm dní, maximálně 14 dní.

Ve světě se ale nákaza šíří dál. Česko má zatím 12 pacientů, přičemž většina z nich má naštěstí lehký průběh nemoci.

Jde o sezonní záležitost?


Je to už více než měsíc, co Světová zdravotnická organizace (WHO) prohlásila nový koronavirus za mimořádně závažné ohrožení veřejného zdraví. Od propuknutí se nakazilo necelých 97 000 lidí na celém světě, více než 3300 jich zemřelo v důsledku nemoci Covid-19, kterou způsobuje.

Koronavirů existují desítky druhů, sedm postihuje člověka. Čtyři vyvolávají mírné problémy podobné nachlazení, ale tři poslední (SARS, MERS a nový SARS-2) představují pro nakaženého vážnější komplikace, které mohou končit i úmrtím.

Někteří se domnívají, že počet nově infikovaných virem SARS-CoV-2 se bude postupně snižovat s růstem teplot. Také Novinkami oslovení čeští imunologové jsou přesvědčeni, že na jaře bude virus slábnout. Zatím ale vědci nemohou s jistotou potvrdit, že je skutečně koronavirus sezonní.

Další dvě smrtelné koronavirová onemocnění SARS a MERS ale sezónní jsou.

[Alaja]

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/jest ... paign=null

Jestli má koronavirus, se dozvěděl z televize. Mám zlost, popsal Čech

[Tino]

Celkově i v jednotlivých zemích - aktuálně:

https://gisanddata.maps.arcgis.com/apps ... 7b48e9ecf6

[Alaja]

https://www.novinky.cz/zahranicni/koron ... paign=null

Z Itálie všichni povinně do karantény. Pod pokutou až tři miliony, rozhodla vláda

[Alaja]

https://www.novinky.cz/koktejl/clanek/c ... paign=null

Čemu se můžete zasmát, až budete v karanténě. Další várka vtipů o koronaviru

[Alaja]

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/leka ... paign=null

21 nakažených v Česku. Stát zavádí nová mimořádná opatření

....z toho z Děčína jich pochází nejméně 5 ....hmmm...

[Alaja]

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/mamu ... paign=null

Uzavřeno. Region, odkud většina nakažených Čechů přivezla koronavirus, v karanténě

[Alaja]

https://teplicky.denik.cz/z-regionu/kor ... BQ6Ayi68Q8

Děčín má už deset lidí s koronavirem. Vedle lyžařů je v izolaci i jeden příbuzný

Sákryš.....

[Alaja]

https://cs.wikipedia.org/wiki/Epidemie_ ... %C4%8Cesku

Epidemie koronaviru SARS-CoV-2 v Česku

[Trini]

https://www.novinky.cz/zahranicni/koron ... u-40316093

Vláda zakázala všechny akce nad 100 lidí a uzavřela školy

Vláda od úterního večera zakazuje všechny sportovní, kulturní, náboženské i umělecké akce s účastí nad 100 osob. Zároveň uzavřela základní a střední školy a zavřené budou i univerzity. Zatím není jasné, na jak dlouho. V úterý dopoledne o tom na tiskové konferenci po jednání Bezpečnostní rady státu informoval premiér Andrej Babiš (ANO).

„Vzhledem k vývoji epidemie v Evropě jsme se rozhodli k dalším mimořádným opatřením. S účinností od 10. března od 18 hodin se zakazují divadelní, hudební, filmová představení a sportovní, náboženské akce a umělecká představení přesahující účast 100 osob,” prohlásil na tiskové konferenci Babiš.

Opatření se dotkne pouze jednorázových akcí. Soudů, orgánů státní správy či Sněmovny se opatření nedotkne.

„Zakazuje se osobní přítomnost žáků na základních, středních školách, odborných učilištích a univerzitách,“ pokračoval dále Babiš. Na mateřské školy se opatření nevztahuje.

Některé vysoké školy už výuku přerušily.


„Chceme, aby lidi chodili do práce, aby ekonomika šlapala,“ konstatoval Babiš. Na dotaz, jak mají fungovat rodiče menších dětí, uvedl, že mají chodit do práce a následně být s potomky doma. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) následně doplnil, že rodiče si mohou vzít ošetřovné. „Věřím, že takových případů bude málo,” dodal.

„Dnes tato dvě mimořádná opatření vydám. Týká se to hromadných akcí a škol. Epidemiologická situace se nevyvíjí dobře. Nejsme v tomto směru úplně ojedinělí. Slováci a Izrael šli podobnou cestou. Je dobré jít touto cestou v počátku, a ne ex post jako v Itálii,“ doplnil Vojtěch.

„V tuto chvíli je to na dobu neurčitou. Pokud nastane situace, že epidemie bude na ústupu, tak opatření zrušíme,“ doplnil dále ministr Vojtěch.

„Zapojit se musí každý, je to odpovědnost každého z nás,“ dodal ministr.

Lavinovité šíření už nelze zastavit

„Musíme epidemii rozložit tak, abychom měli kapacitu zdravotnických zařízení,“ doplnil k opatřením náměstek Roman Prymula s poukazem na situaci v dalších zemích.

„Proto jsme se rozhodli pro zásadně restriktivní opatření,“ dodal s tím, že „lavinovité šíření už nejde zastavit“ a systém by nestihl a neměl kapacity pacienty léčit.

Počet laboratoří, kde bude možné testovat na koronavirus, se rozšíří, vláda momentálně jedná zhruba se stovkou laboratoří. Rovněž plánuje nakoupit zhruba 100 tisíc testů.

Česko eviduje už čtyři desítky nakažených, dva nové případy oznámil v úterý ráno ministr zdravotnictví Vojtěch.

Taxikář pracoval tři dny s potížemi

Prymula v pondělí večer v České televizi oznámil nákazu pražského taxikáře, u kterého nebyl jasný zdroj infekce. Řekl, že jde o zlomový případ, kdy se nákaza zřejmě začíná šířit v komunitě. Podle něj je čas vážně uvažovat o rušení veřejných akcí.

„Pracoval s těmi potížemi tři dny,” dovysvětlil v úterý ministr zdravotnictví a dodal, že se hygiena snaží dohledat všechny, kteří s ním za tu dobu přišli do kontaktu.

Kvůli koronaviru platí v Česku od úterka zákaz návštěv v lůžkových odděleních nemocnic a domovech pro seniory s výjimkou oddělení pro děti či rodičky. Zákaz se netýká také hospiců. Pokračují kontroly na deseti hraničních přechodech na jihu a západě země, při nichž hasiči namátkově měří teplotu řidičům a cestujícím.

V Itálií je obrovská úmrtnost. Že by to byl ten agresivnější typ koronaviru? Zřejmě je obava, aby to nebylo jako za moru, kdy vymřela třetina obyvatel Evropy. Nedivím se, že se všechno preventivně zavírá a zakazuje, i když to bude mít negativní hospodářský dopad.
Horečně se pracuje na léku, ale zřejmě zatím nic.

[Trini]

https://www.novinky.cz/historie/clanek/ ... lanky-home

Pandemie v dějinách nelítostně kosily

Epidemie drtily lidstvo už od dob antiky. Měly daleko ničivější dopad než jakýkoli ozbrojený konflikt v historii. Byly to mor, neštovice, španělská chřipka, tyfus a další infekční nemoci, které tvořily dějiny.

V dnešní proočkované, civilizované Evropě plné antibiotik na to rádi zapomínáme, nejde však jen o minulost. Staré nemoci se vracejí a nové vznikají. U nejmladší generace se snižuje preventivní vakcinace vymýcených nemocí, antibiotika přestávají zabírat, objevují se nové nemoci a viry mutují.

Mor rozvrátil Byzanc

K trojici nejobávanějších zabijáků v našich dějinách patří bakterie Yersinia pestis, která u lidí způsobuje mor. Ať už šlo o mor plicní, kdy postižený kašle krev, dýmějový s hnisavými boláky, nebo septický, při němž maso černá a odpadá z kostí, výsledkem bývala skoro stoprocentní úmrtnost během několika dnů.

Dokonce i moderní léčba širokospektrálními antibiotiky dává šanci na uzdravení pouze jedna ku jedné, kvůli rychlému průběhu nemoci totiž musí být zahájena do třiceti hodin od nakažení. Není proto divu, že právě tato strašná nemoc dala obecný název morová rána všem středověkým epidemiím: lidé tak označovali nemoci, které je hromadně kosily, aniž by rozlišovali, o jakou konkrétní jde.

Pandemie způsobená bakterií Yersinia pestis propukla v roce 541 v Etiopii. Podle vládnoucího císaře dostala název justiniánský mor. Prohnala se jako smršť celým Středomořím a pronikla až do Galie a Irska. A několikrát se vrátila, takže v rozmezí let 541 až 750 skosila až padesát milionů lidí. Pandemie na dlouhou dobu zlomila vojenskou moc Byzance, což umožnilo rozšíření islámu ve Středomoří.

Na černém koni Smrt krajinou jede

S ještě ničivější silou se mor vrátil o šest set let později. Tehdy jej vyděšení lidé nazvali černá smrt, protože u postižených docházelo k podkožním výronům krve, kvůli kterým kůže doslova zčernala. Zrodil se v píscích mongolské pouště Gobi a stačila mu jediná generace, aby zlikvidoval dvě třetiny obyvatel Číny. Poté ho mongolští nájezdníci dovezli na Krym, odkud ho janovští námořníci zavlekli do Evropy. V říjnu 1347 přistála nakažená obchodní flotila v sicilské Messině.

Místní bezostyšně rabovali opuštěné lodi, jejichž posádky vymřely, takže nemoc brzy roznesli po ostrově a na pobřeží Itálie. Do konce roku zpustošil mor Janov, Benátky a Pisu, dva roky poté už pohltil Francii, Španělsko, Německo, Anglii (kam se dostal s nákladem červeného vína z Bordeaux) a do tří let pronikl až do Ruska.

„Umírání bylo ukrutné. Lidskému jazyku je nemožné vylíčit tu strašnou věc. Oběti umíraly téměř ihned. Otékaly pod pažemi a ve slabinách a padaly k zemi mrtvy během řeči. Otec opouštěl dítě, žena muže, jeden bratr druhého, neboť tato nemoc, zdálo se, zachvacovala dechem a pohledem. A tak umírali,“ zapsal léta Páně 1348 sienský kronikář Agnolo z Tury.

Nedal se nalézt nikdo, kdo by zakopal mrtvého za peníze nebo kvůli přátelství. Ani zvony za mrtvé nezněly. Umírali po stovkách ve dne v noci a všichni byli vhazováni do jam a zahazováni hlínou. A jakmile se tyto jámy naplnily, vykopávaly se další. A já, Agnolo z Tury, zvaný Tlustý, jsem vlastníma rukama zakopal svých pět dětí. A někteří byli jen tak málo pokryti hlínou, že je psi vytahovali ven a po městě požírali těla. Nebyl už nikdo, kdo by plakal pro něčí smrt,“ popsal kronikář.

Marně se kajícníci bičovali, marně se Židé na mučidlech přiznávali ke světovému spiknutí. Flagelantství rozhněvaného Boha neusmířilo, a dokonce ani vypalování ghett mor nezastavilo. Spravedlivě kosil chudé i bohaté, nerozlišoval mezi křesťany a muslimy. Pandemie zahubila asi třetinu obyvatel Evropy a Asie, vyplenila také Konstantinopol a oblasti ovládané muslimy: Káhiru, Asuán, Antiochii, Damašek, Jeruzalém, Tunis, Mekku. Jen samotné první vlně v letech 1348 až 1350 padlo za oběť okolo pětadvaceti milionů lidí, epidemie se vracela až do 20. století. Celkově si mor vyžádal ke dvě stě milionům životů.

Pandemie prohloubila krizi, v níž se Evropa nacházela na konci 13. století kvůli zhoršení podnebí, a urychlila společenské změny: oslabila šlechtu, posílila pozice měšťanstva. Někde vedla nejistota k eskalaci náboženského fanatismu, jinde prožité hrůzy podlomily víru v církev a lidé začali volat po její očistě. Nepřímým důsledkem zoufalé situace těch nejchudších byly mimo jiné i husitské války.

Genocida kontinentu

Mor není jedinou metlou, která stíhala lidstvo. Ještě zákeřnější byl virus z čeledi Poxviridae, původce pravých neštovic. První příznaky nemoci jsou podobné chřipce, pak se objeví typická vyrážka. Horečka vystřelí nahoru, puchýřky zhnisají a prasknou a za dva týdny je překryje pevná krusta. Většina postižených zemře na oběhové selhání, u hemoragické formy na vykrvácení do podkoží. Ti, kteří přežijí, zůstanou do smrti poznamenaní hlubokými bledými jizvami.

Neštovicím podlehla anglická královna Marie II. Stuartovna, francouzský král Ludvík XV. nebo ruský car Petr II., ale také starověký egyptský faraon Ramses V. Tato nebezpečná choroba, latinsky zvaná Variola vera, zahubila jen během 20. století podle odhadů až pět set miliónů lidí.

Neštovice zavlekli do starověkého Říma druhé poloviny 2. století, za vlády Marka Aurelia, legionáři. Podle vládnoucího rodu Antoninovců dostala epidemie přízvisko antoniniánský mor. Podlehla jí čtvrtina obyvatel, asi pět milionů lidí.

„Strašlivá choroba řádila v Římě i v provinciích a lidé padali jako mouchy. Na jejich tělech se objevovaly boláky, které praskaly a šířily mor dál. Nakažení šíleli. Rozškrabávali si vředy, do kterých se dostávala špína, takže nešťastníkům nakonec hnisalo celé tělo a po městě se šířil strašný puch,“ popsal události historik Cassius Dio. Podle anglického historika Edwarda Gibbona patřila epidemie neštovic ke spouštěcím mechanismům, jež vedly o dvě století později k rozpadu římské říše.

Neštovice se vracely po celé generace, takže vůči nim získali Evropané částečnou imunitu. Pro původní obyvatele Ameriky, kam je španělští dobyvatelé zavlekli na přelomu 15. a 16. století, byly však decimující. Pád říší Inků a Aztéků nezpůsobily jen „hromové hole“ a vychytralá taktika conquistadorů – i když se hrdlořezové jako Francisco Pizarro a Hernán Cortés hodně snažili.

Cestu ke genocidě celého kontinentu, která dodnes nemá v dějinách obdoby, umetl kolonizátorům virus neštovic. Kvůli němu se brutální vojenské diktatury předkolumbovské Ameriky zhroutily jako domečky z karet. Kdo nepodlehl variole, toho vyhladily dvě vlny epidemie zvané cocoliztli, zřejmě paratyfu C. Za pouhých sto let od objevení Ameriky v roce 1492 bylo vyhlazeno až devadesát procent původních obyvatel.

Španělská chřipka zabíjela víc než válka

Ani neštovice však na žebříčku pandemií nezabírají první místo. Nejhroznějším zabijákem – alespoň z hlediska počtu mrtvých za nejkratší časový úsek – byla na počátku 20. století španělská chřipka. Virus typu A/H1N1, který ji vyvolal, zmutoval zřejmě v Asii přenosem z ptáků na člověka. Útočil hlavně na imunitní systém a tělo se mu bránilo tak sveřepě, že obrana napáchala víc škody než nemoc samotná. Proto také na španělskou chřipku umírali ti s nejsilnější imunitou, zejména mladí lidé ve věku 20 až 40 let.

Vražedná byla zejména rychlost nákazy: na rozdíl od běžné chřipky se virus H1N1 dokázal množit i v plicích, takže úmrtnost 20 procent stačila na to, aby nemoci podlehlo za půl roku až sto milionů lidí. Jen pro srovnání: 1. světová válka stála patnáct milionů lidských životů.

Pandemie začala 4. března 1918 v kansaském vojenském táboře Funston. Napřed se na marodku dostavil kuchař s běžnými příznaky chřipky, do dvou dnů onemocnělo dalších 522 lidí. Američtí vojáci pak ve víru bitev první světové války zavlekli nákazu na evropský kontinent. Za čtvrt roku zpustošila Itálii, Anglii, Španělsko, dále Čínu a Japonsko, došla i na Sibiř a do jižní Afriky.


Veškerá léčba selhala. Nepomohly gázové roušky, zákaz kašlání či podávání rukou na ulicích, marná byla dezinfekce telefonních sluchátek alkoholem, o vytrhávání mandlí a zubů nebo nošení kousku síry v kapse ani nemluvě. Nakažení přeplnili nemocnice, mrtví márnice. Pohřbívalo se do hromadných hrobů. Úřady, školy a obchody zavřely. Města se hroutila. Aby zabránili panice, uvalili vojáci na informace o zabijácké nemoci přísné embargo. Výjimkou bylo neutrální Španělsko, tamní tisk o nemoci jako jediný informoval, což chřipce dalo – neprávem – přízvisko „španělská“.

Vražedná variola se vrací

Neštovice, mor, chřipka, ale také tyfus, tuberkulóza, dětská obrna či cholera trápily Evropu až do konce 20. století. Tehdy se díky vakcinaci, antibiotikům a dodržování základních hygienických pravidel podařilo ty nejhorší nemoci vymýtit. Stačily nám dvě generace a už jsme na ně skoro zapomněli. Ale neměli bychom. Jak rychle se dokáže kolo dějin otočit zpět, připomněl spisovatel a blogger Marian Kechlibar v knize Zapomenuté příběhy.

V roce 1972 vyrazil pětatřicetiletý muslim Ibrahim Hoti z Kosova na svatou pouť do Mekky. Aby ušetřil, vybavil se místo očkování jen zfalšovaným razítkem. To mu však imunitu nezajistilo, takže se vrátil 15. února 1972 s čestným titulem hadži, ale také nakažený pravými neštovicemi. Jako první na ně počátkem března zemřel v bělehradské nemocnici jeho přítel Latif Mumdžič. Koncem března už bylo v Kosovu nakažených 140 osob.

Občané tehdejší Jugoslávie však měli štěstí v neštěstí, protože do bělehradské nemocnice chodíval příležitostně konzultovat 85letý profesor Kosta Todorovič. Díky tomu, že ordinoval už před první světovou válkou, okamžitě poznal, s jakou hrůzou má tu čest. Tajná noční exhumace Mumdžičova těla diagnózu potvrdila: Variola vera! Vláda se snažila vše utajit. Bělehradskou kliniku obklíčily policejní jednotky, telefonní linky z nemocnice byly přerušeny. Nastalo horečné pátrání, s kým vším přišel nakažený do kontaktu. Nakonec padlo rozhodnutí přeočkovat celé Kosovo, na to však nouzové zásoby očkovací látky nestačily.

Teprve v této situaci přiznala Jugoslávie pravdu celému světu. Díky tomu izolovali hannoverští lékaři včas nakaženého gastarbeitera, takže se neštovice nerozšířily do Německa. Desítky zemí se o své vakcíny solidárně podělily a epidemie neštovic byla v polovině dubna zastavena. Přesto stihla nakazit 174 lidí, z nichž 35 zemřelo.

Poslední oficiální obětí pravých neštovic se stala 11. září 1978 fotografka Janet Parkerová, která se omylem nakazila při focení viru v birminghamských laboratořích. Poté všechny státy světa s výjimkou jedné americké a jedné ruské laboratoře zásoby viru Poxviridae zničily. V roce 2018 se však americkým biologům povedlo virus pravých neštovic zrekonstruovat uměle, což se do té doby považovalo za nemožné. Cena takové syntézy se pohybuje v desítkách korun na smrtelnou dávku a biologickou bombu toho druhu lze poslat třeba poštou…

Hra se stává realitou

Ke katastrofě však ani není potřeba zlý lidský úmysl, pandemie si lidstvo najdou samy. V roce 2010 byl objeven nový druh tuberkulózní bakterie. Kuba přiznala epidemii cholery v Havaně v roce 2013. Poslední epidemie moru na Madagaskaru proběhla v roce 2017. Objevují se nové nemoci jako AIDS, ebola, BSE (nemoc šílených krav). Viry mutují ze zvířat na člověka (ptačí chřipka, prasečí chřipka, SARS, MERS) a je jen otázkou času, až se objeví takový, který bude stejnou měrou smrtící jako nakažlivý.

V říjnu 2019 proběhla v USA epidemiologická „válečná hra“ Event 201. Odborníci z různých oborů při ní nasimulovali, jak by probíhala pandemie fiktivního koronaviru. Výsledek? „Nákaza“ se za půl roku rozšířila z Brazílie do celého světa, o rok později už měla na kontě 65 milionů „mrtvých“ a vyvolala globální finanční krizi.

Ani ne čtvrt roku poté se v čínském městě Wu-chan objevil skutečný nový koronavirus, který dostal název SARS-CoV-2 a způsobuje nemoc Covid-19. Pokud by byl stejně smrtící jako nakažlivý, mohla by lidstvo zachvátit pandemie, kterou popsal Event 201.