"Nejvyšší překážkou je nevědomost. Myšlenka "já jsem tělem" je jejím základem. Proto ani o sobě, ani o jiných nemyslete, jako by byli tělem, ale vždy nejvyšší pravdou."
E. Tomáš
Nevědomostí je, že jsme tělem.
Těla mohou být různá, například:
Fyzické tělo: To je naše hmatatelná fyzická přítomnost.
Emocionální tělo: Toto tělo zahrnuje naše pocity a emoce.
Mentální tělo: Toto tělo se týká našich myšlenek, názorů a hodnot.
Duchovní tělo: Toto tělo je naše spojení s vyššími silami nebo vesmírem.
Všechny myslitelné vlastnosti, všechna jména, která bys k čemukoliv přiřadil, se týkají nějaké formy, nějakého těla.
Kdyby ses nedíval na sebe nebo na jiného jako na tělo, tak bys o něm nemohl říkat, že je hloupý, namyšlený a podobně.
To znamená, že nejvyšší pravdou určitě nejsou jakékoliv individuální vlastnosti.
V nejhlubší nevědomosti vnímáme všechno jako formu, která má jméno. Ale to je jen zdánlivá skutečnost, jenom se to tak zdá, i když se to jako skutečné jeví.
S Probuzením se objevuje poznání, že všechno, co existuje je sat-čit-ánanda. Někdy se při probouzení může střídat snové vnímání reality s uvědoměním nejvyšší pravdy. Může to být i tak, že při uvědomění nejvyšší pravdy zmizí schopnost zacházet s předměty, jak říká Tolle, který proseděl při probouzení se jako bezdomovec dva roky v parku, podobně i Mooji. Raméš čekal až do důchodu, než si dovolil, aby jeho poznání bylo trvalé. Může se jevit jako nemožné, aby sat-čit-ánanda tady byla stále. Aby se s tím dalo normálně žít.
Ale ve skutečnosti je to nesmírně jednoduché. Jestliže drží uvědomění nejvyšší pravdy v srdci láska, tak všechen ten projev je projevem lásky, takže namísto neohrabanosti, je tady spíš dokonalost, protože veškerá pozornost je věnovaná tomu, co právě je a to, co právě je, je láskou a cokoliv je tvořeno s láskou, punc dokonalosti má.
Brahman má pět aspektů. Sat-čit-ánanda-náma-rúpa (bytí-vědomí-míruplná blaženost-jméno a forma). První tři aspekty jsou skutečné, věčně osvětlující, zatímco jméno a tvar představují neskutečné aspekty, protože se jenom zdají, že existují a jsou závislé na tom, že je sat-čit-ánanda osvětluje (umožňuje jejich zdánlivou existenci).
Ramana Mahariši
Ramana Mahariši to popisuje naprosto perfektně.
Popis Miroslava je přesně tím popisem, kdy se střídá občasné poznávání skutečnosti s upadáním do snu a jeví se obojí stejně skutečné:
armin píše:Každá existující skutečnost má pět rovnocenných atributů:
Existenci, vědomí, blaho, jméno a tvar.
A teď se můžeme podívat na tu nejvyšší pravdu ještě podrobněji, tak jak ji popisují Védy:
Ve Védách se uvádí pět přídavných jmen, která vystihují povahu TOHO, co JE.
sat – Bytí
cit – vědomí
ānanda — blaženost/láska
ananta - neomezené
amala – zbavené všech myslitelných nedokonalostí
Vědomí nepodmíněné lásky a blaženosti, nebo jinak nejvyššího štěstí je ve skutečnosti nerozdělitelné. V probuzeném poznání nejvyšší pravdy je Láska vším, co existuje.
Smyslové vnímání registruje tvary, formy v mysli, která tomu dává jména, ale tohle je prohlédnuté jako zdánlivé poznávání skutečnosti, v hlubším poznání je to Láskou, tedy blažeností, která není ničím omezená, žádnou představou času, možnosti konce.
Je tu kvalita, které říkají "ananta" - neomezené. Je tady poznávání časoprostorové neomezenosti, věčnosti, naší nesmrtelnosti, nezrozenosti.
A teď to nejdůležitější:
amala – zbavené všech myslitelných nedokonalostí
Je to dokonalá čistota mysli, ve které není žádná úvaha o tom, že by bylo něco špatně, že by v komkoliv mohla být jakákoliv nedokonalost. Každá bytost a všechno je ve své podstatě Láskou, která nemá chybu.
Ale může v nás být ta nevědomost, že se můžeme s tělem a projevem ztotožňovat, pak můžeme vidět chybu na kdekom a na kdečem.
