O náplni života

O náplni života

Příspěvekod Petr » ned 03. kvě 2009 15:42:48

V malé mexické vesničce přiráží ke břehu loďka.
Americký turista chválí mexickému rybáři kvalitu jeho úlovku a ptá se ho, jak dlouho mu trvalo, než to nalovil...
"Ne moc dlouho."
"Tak proč jste tedy nezůstal chytat o něco déle a nenachytal jich víc?"
Mexičan mu vysvětluje, že jeho malý úlovek je pro jeho potřeby a potřeby jeho rodiny dostačující.
"Ale co děláte ve zbylém čase?"
"Vstávám pozdě, trochu rybařím, hraju si s dětmi, mám siestu s manželkou, večer jdu do vesnice podívat se za přáteli, dát si pár panáků, zahrát si na kytaru a zazpívat pár písniček... Mám plný život..."
Američan ho přeruší:
"Mám vzdělání MBA na Harvardu a mužů vám pomoci.
Začnete tím, že budete denně rybařit o něco déle. Pak můžete prodávat ty ryby,
které ulovíte navíc. Za tento zvláštní příjem si můžete dovolit větší loď, pak
si můžete koupit druhou a třetí a tak dále, až budete mít flotilu rybářských
lodi. Místo prodeje ryb překupníkům můžete obchodovat přímo se zpracovatelskými
závody nebo si dokonce nějakou takovou továrnu sám otevřít. Můžete pak odjet z
téhle malé vesničky do Mexico City, Los Angeles nebo třeba do New Yorku! Odtud
můžete řídit obrovský podnik."
"Jak dlouho by to trvalo?," ptá! se Mexičan.
"Dvacet, možná pětadvacet let." povídá Američan.
"A potom?"
"Co, potom? Teď právě to začne být opravdu zajímavé," směje se Američan.
"Až se vaše obchody doopravdy hodně rozrostou, začnete prodávat přímo do
obchodních sítí a vyděláte milióny!"
"Milióny? Skutečně? A potom?"
"Potom můžete jít do důchodu, usadit se v malé klidné vesničce blízko pobřeží, dlouho spát, hrát si s dětmi, trochu rybařit, mít siestu a trávit večery popíjením s přáteli!"
Uživatelský avatar
Petr
Administrátor
 
Příspěvky: 2832
Registrován: čtv 08. kvě 2008 21:17:44
Bydliště: Brno / Praha
Poděkoval: 589
Poděkováno: 1282-krát v 716 příspěvcích

Re: O rybáři

Příspěvekod Petr » ned 03. kvě 2009 15:44:27

Jen bych k tomu chtel dodat, ze i ten zivot obchodnika, manazera, reditele, malire, doktora a rybare... vsechny mohou byt stejne krasne.. nejde o to co, ale o to jak. Takze pokud nas to nase povolani bavi, nachazime v tom nadseni a naplneni, tak je to presne v poradku a netreba nic menit. ;)
Uživatelský avatar
Petr
Administrátor
 
Příspěvky: 2832
Registrován: čtv 08. kvě 2008 21:17:44
Bydliště: Brno / Praha
Poděkoval: 589
Poděkováno: 1282-krát v 716 příspěvcích

Re: O náplni života

Příspěvekod Marpefi » úte 21. črc 2009 22:08:27

Jestli hledáte smysl života, nebo vás jen zajímá, co jím může být, navštivte můj blog http://zivot-nazory.blog.cz/ ;)
Uživatelský avatar
Marpefi
 
Poděkoval: 0
Poděkováno: 27-krát v 22 příspěvcích

Re: O náplni života

Příspěvekod vostalpetr » ned 26. črc 2009 11:28:38

Taky jsem propadl onomu modernímu nesmyslu kterým je hledání smyslu života,
našel jsem hodně názorů,
ale všechny spíše ukazovaly na IQ hlasatele, nežli na nějaký smysl života...

Rozhodně nechci patřit mezi lidi, kteří mají nějaký průměrný, tuctový, komerční smysl života a vystačí si jen s opakováním nějaký okopčený nahlouplý povídačky,
takže jsem dlouho žil bez smyslu života, tedy žil jsem dost nesmyslně,
a nijak mě to nevadilo,

až teprve loni mě na satsanfu Karla Renze oslovila věta:

JSEM TADY, PROTOŽE TADY NEMOHU NEBÝT

a to mi přišlo jako docela dobrej smysl života, mnohem lepší než má většina lidí...

Takže ted už konečně mám svůj osobní smyl života, žiju ovšem dále vcelku nesmyslný život, nebot můj smyl života mi nic nenakazuje, co bych měl dělat, a tak dělám ledabyle vždycky jen, to mě napadne a moc se tím netrápím, protože za ty roky už vím, že vždycky všechno nějak dopadne, protože se zatím ještě nikdy a nikde nestalo, že by někdy něco nějak nedopadlo...
Uživatelský avatar
vostalpetr
 
Příspěvky: 5259
Registrován: úte 20. led 2009 13:57:12
Poděkoval: 98
Poděkováno: 666-krát v 510 příspěvcích

Re: O náplni života

Příspěvekod Petr » ned 26. črc 2009 12:20:04

Proc by jsi tu nemohl nebyt? Odpoved na tuto otazku mozna ten smysl bude obsahovat ;) mozna ne.. uvidime :)

Ono se tim zivotem da potloukat celkem bez problemu celkem beze smyslu, a delat co te zrovna napadne.. proc by ne :).. ale take se ten zivot da prozit zamerneji, kdyz je tvuj zamer silnejsi, tak jsi mene funkci okoli a vice funkci sebe.

Nekolik poznatku na toto tema lze vycist z teto docela zajimave prednasky v cyklu TED (anglicky): http://www.ted.com/talks/lang/eng/dan_a ... sions.html
(ve zkratce je to o tom, ze z vyzkumu vyslo, ze kdyz lide nemaji silnejsi zamer k urcite veci, tak v teto veci delaji prakticky to, co po nich chce okoli. Napriklad na otazku zda by venovali sve organy po smrti na vyzkum odpovedeli lide, ciste podle toho jak se tazatel rozhodl polozit otazku a to tak, ze v jednom pripade byla ve 100% odpoved ANO a ve druhem 4% ANO. Ono se to odehraje po smrti, takze to muze byt prakticky komukoliv jedno, tak zkouseli i otazky pritomnejsi a blizsi, ale vyslo to podobne)
To je spis zajimavost :)

Je to jen o preferencich, ktere v nas za dosavadni cestu timto zivotem a pravdepodobne i zivoty minulymi vznikly. Pokud uz byl nekdo silne inspirovan k otazce smyslu zivota, tak je dobre, kdyz na ni najde odpoved, se kterou souzni. :)
Uživatelský avatar
Petr
Administrátor
 
Příspěvky: 2832
Registrován: čtv 08. kvě 2008 21:17:44
Bydliště: Brno / Praha
Poděkoval: 589
Poděkováno: 1282-krát v 716 příspěvcích

Re: O náplni života

Příspěvekod vostalpetr » ned 26. črc 2009 13:06:56

JSEM TADY, PROTOŽE TADY NEMOHU NEBÝT
...................................................

No ta odpověd je spíše odpovědí Já, nežli odpovědí osobního já,
ale i tak v tý osobní rovině je tím vyjádřeno, že je "všechno v pořádku" že tady jsem, že to tady všechno prožívám, protože kdybych tu nebyl tak by tady neměl kdo co prožívat a nic by nebylo (žádné dění)

A je to vlastně i taková odpověd, že i když jsem třeba v nablblým Zlíně nebo blažený Praze nebo v nějakým jiným koutě světa, takže jsem stále "doma" a že to, co se "děje" je naprosto v pořádku, protože se "neděje vůbec nic"

Takže to takovej existencionálně - božský smysl života, kterej je tak trošku nadosobní, což by správnej smysl života měl být...

Není to ovšem o nějakým konání, tak že dělám co mě napadne a protože mě furt něco napdá tak taky furt něco dělám, ale smysl v tom konání nevidím, protože ten je bytí čili existenci a není nijak třeba tu existenci nějak obhajovat a dávat jí smysl nějakým konáním

JSEM, PROTOŽE JSEM,
nikoli, jsem, protože myslím či konám nebo se někam vyvijím, povznáším apd.......
Uživatelský avatar
vostalpetr
 
Příspěvky: 5259
Registrován: úte 20. led 2009 13:57:12
Poděkoval: 98
Poděkováno: 666-krát v 510 příspěvcích

Re: O náplni života

Příspěvekod Petr » ned 26. črc 2009 13:57:37

Netusim jestli by spravnej smysl zivota mel byt nadosobni nebo naopak osobni.
Souhlasim rozhodne s tim, ze vse co se deje, je v poradku, vse je tak jak ma byt, jak pises.

Ale pak se mi trochu misi, jestli myslis smysl zivota cloveka, zde na Zemi, smysl inkarnace, nebo smysl zivote tve bytosti, nebo jeste nejaky smysl zivota vseobecne?

Jo, jeste tedy stale nechapu proc tu nemuzes nebyt? Tj. proc tu "musis" byt? :)
Uživatelský avatar
Petr
Administrátor
 
Příspěvky: 2832
Registrován: čtv 08. kvě 2008 21:17:44
Bydliště: Brno / Praha
Poděkoval: 589
Poděkováno: 1282-krát v 716 příspěvcích

Re: O náplni života

Příspěvekod vostalpetr » ned 26. črc 2009 14:19:35

Jo, jeste tedy stale nechapu proc tu nemuzes nebyt? Tj. proc tu "musis" byt?
..............................................................................................

No nemohu tady nebýt proto, protože všechno je Já,

když mluvil Ramana o meditaci, tak říkal, že je to paradox, že já (osobní) přestává být já, ale přesto je zde stále Já,
a když mluvil o duchovní cestě, tak říkal zase paradox, že Já hledá Já

ta legrace je ještě větší, než si lze pomyslet,
protože to co je hledáno, to je pozorování, nebo staticky řečeno pozornost sama o sobě,
nebot pozorování není něco co vychází z osoby, ale co vychází z Já, a čím je vytvořena i osoba (pozoruji, jsem si vědom že existuji, já jsem) a takto vytvořená osoba - pseudoentita, která vznikla neosobním pozorováním pocitu já s nímž se ztotožnila a začala se cítit jako já - ego.
Takže situace je legrační, jako když někdo hledá brýle, které má na nose, ale protože si myslí, že je nemá, tak skrze ty brýle je hledá..
No a podobně tak pomocí pozorování, které je ve své podstatě (funkcí) Vědomím, hledáme boha (Vědomí)

určitě to je užitečná nápln života a jde se tím zabavit na hodně dlouho... :D :D :D
Uživatelský avatar
vostalpetr
 
Příspěvky: 5259
Registrován: úte 20. led 2009 13:57:12
Poděkoval: 98
Poděkováno: 666-krát v 510 příspěvcích

Re: O náplni života

Příspěvekod Petr » ned 26. črc 2009 18:12:06

jj, tak to je presne ten moment, kdy to pro me osobne zacina byt to neprakticke filozofovani a ja od toho davam ruce pryc :D ale je to legracni, alespon ze zacatku :D
Uživatelský avatar
Petr
Administrátor
 
Příspěvky: 2832
Registrován: čtv 08. kvě 2008 21:17:44
Bydliště: Brno / Praha
Poděkoval: 589
Poděkováno: 1282-krát v 716 příspěvcích

Re: O náplni života

Příspěvekod vostalpetr » ned 26. črc 2009 18:57:15

No je to asi tak nepraktický,
jako tvůj úvodní článek tohoto vlákna,

ten vtip nakonec končí tak, že ten rybář se ptá, Tak proč bych to dělal, když to můžu dělat rovnou, ((tedy když už to vlastně dělám, to oč bych musel pomocí tvého návodu dělat velmi, velmi dlouhoa ještě k tomu se spoustou starostí, povinností a poměrně nejistým výsledkem úspěšnosti)) ?

No a já píšu to samý o duchovní cestě,
proč bych ji dělal, když pozornost, která je zde neustále a je v podstatě Vědomím (Bohem)?

Stačí jen obrátit pozorování na samu pozornost, stejně tak jako stačí jen dvě ryby.

Samozřejmě, pokud někdo chce dát svému životu nějaký smysl a nějak jej naplnit, tak proč ne, třeba tou duchovní cestou nebo podnikáním a byznysem s rybama,
já jsem ovšem lenoch, takže říkám, proč bych to dělal? :lol:
Uživatelský avatar
vostalpetr
 
Příspěvky: 5259
Registrován: úte 20. led 2009 13:57:12
Poděkoval: 98
Poděkováno: 666-krát v 510 příspěvcích

Re: O náplni života

Příspěvekod vostalpetr » ned 26. črc 2009 19:00:53

Jen bych k tomu chtel dodat, ze i ten zivot obchodnika, manazera, reditele, malire, doktora a rybare... vsechny mohou byt stejne krasne.. nejde o to co, ale o to jak. Takze pokud nas to nase povolani bavi, nachazime v tom nadseni a naplneni, tak je to presne v poradku a netreba nic menit.
...........................................................................................................................

No já říkám to samý,
ale taky říkám,
proboha, proč bych to dělal, když mi stačej jen ty dvě ryby...
Uživatelský avatar
vostalpetr
 
Příspěvky: 5259
Registrován: úte 20. led 2009 13:57:12
Poděkoval: 98
Poděkováno: 666-krát v 510 příspěvcích


Zpět na Úvahy a zamyšlení

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Google Adsense [Bot] a 39 návštevníků