Alaja píše:Jana píše:Dnes už je možné i vysvětlit, proč v té Boží přítomnosti žádný prostor nevnímám.
Není v ní žádný vnímající.
Sice to zní krásně a dokonale, ale je to bohužel jen obrovský omyl. ....velikánské ohnutí pravdy ....
Po dalším zkoumání, je to ještě jasnější, proč v tom věčném a nekonečném žádný prostor nevidím. Ten je vidět dokud je tady dvojnost, dokud je tady někdo, kdo se dívá a něco, co je od něj odděleno, ale v tom, co je pořád stále stejně vědomé, jak v bdění, tak i ve spánku beze snů a dokonce i ve snech, neobsahuje žádnou takovou možnost.
Já jsem tou nekonečností a věčností. To, co můžu vidět, nejsem já, to je jen ten sen mysli. Projekce psychosomatiky. Při pohledu na to, kdo právě teď jsem, je tady jen prázdno. Prázdno plné blaha. To, co tady zůstává ve spánku beze snů, když zmizí mysl, neobsahuje nic, co by se na něco dívalo, co by něco poznávalo, je tady jen vědomí blažené existence. Je tady jen Boží přítomnost. Je tady jen to, kam se lidská duše vrací, když ztratí svůj obal, svou pouť inkarnacemi.
Aby se objevila individualita, která je jiná, než cokoliv jiného, musí se probudit mysl, když se probudí psychosomatika se svou projekcí, tak jako by tady byly rázem dvě reality. Svět mysli a vědomí srdce.
Přesně tak, jak to říká Mooji:
Mysl je hmotou – Srdce je podstatou.
Mysl je formou – Srdce je bez formy.
Mysl je časem – Srdce je věčností.
A mohlo by to být popisované ještě dál:
Mysl je prostorem - Srdce je nekonečností.
Mysl je snem - Srdce je pravdou
Mysl je dvojností - Srdce je jednotou
Mysl je labyrintem světa a srdce je rájem, jak popisuje J.A.K.
Srdce je tou
pohádkou z Tisíce a jedné noci, pohádkou, kterou můžete, přátelé, zažít sami, sami se sebou.Stále a stále si mír v srdci připomínej!!
Žij trvale s myšlenkou Já ve svém duchovním Srdci. Nic jiného si v Srdci nevytvářej kromě otázky:"Jak mohu pomoci?" Abys to vůbec dokázal, řiď se těmito základními pravidly:
1. Žij nepřipoután k ničemu na světě kromě Boha nebo Já! Jinak není možno dosáhnout osvobození.
2. Pusť se svého ega, hlavně jeho tužeb a vášní! Pak bude vše dokonalé.
3. Uvědom si, že myšlenky ani city nejsou tvým pravým Já. Jak příjdou, zase odcházejí. Tvé pravé Já vytrvává, neboť je věčné
4. Nezkoumej své myšlenky ani pocity, pak bude mysl klidná. Radost zůstane i nadále radostí a smutek smutkem, ale vše bude čiré a prosté.
5. Odhoď vše stranou a žij tak, jako bys nic nevěděl a kromě poznání ani nechtěl vědět. Pak bude vše čiré a prázdné.
6. Za žádnou cenu se nepřipoutávej k myšlení! Nech zmizet své názory a zmizí i problémy. Vyzkoušej to!
7. Žij v TEĎ!
8. Postav se naprosto indiferentně ke "chci" a "nechci"! Pak zmizí každý klam a většinou i bolest.
9. Pamatuj, že vše, co má jméno a tvar, je jen a jedině prázdno! Nemysli příliš na své chyby a hříchy. To všechno jsou objekty jako všechny myšlenky. Ty se ztotožňuj s átmanem, jenž není objektem, neboť jsi to ty sám. Chce to jen trochu odvahy a přenesení pozornosti na mír v pozadí mysli. Pozornost na pozornost! Ta nesmí jít ven, jak to obvykle dělá, ale do sebe. Není to akce pomalá, ale okamžitá. Člověk se nezabývá hříchy ani ctnostmi, ale náhle poznává Já, nebo aspoň jeho emanaci. Při tomto obratu vždycky zasahuje milost. Je to rychlý posun vědomí z egoistických myšlenek na átmana. Na mír v srdci. Na to co je za myšlenkami, za egem. Pak žije člověk s mírem v srdci, mírem srdce.
Nemysli na to, co jsi měl dělat nebo neměl dělat, ale žij s mírem v srdci. Je to prudký revoluční obrat v jogínově cestě. Není to egoistické snažení, ale náhlé upření pozornosti na cíl. Je to skok. Je to ztotožnění s vlastní identitou, udržení se v ní až do osvobození.Tomáš, Eduard: 108 meditací. Praha 1996, str. 11