Jen tak 2.

Re: Jen tak 2.

Příspěvekod Alaja » stř 27. lis 2019 15:55:11

Z FB...
Přílohy
74218623_1283969775107818_4450628691902332928_n.jpg
74218623_1283969775107818_4450628691902332928_n.jpg (75.76 KiB) Zobrazeno 123 krát
Proti záři neomezeného prostoru jsou i ty nejkrásnější zážitky neúplné...
Uživatelský avatar
Alaja
 
Příspěvky: 3872
Registrován: stř 09. zář 2015 10:07:22
Poděkoval: 209
Poděkováno: 284-krát v 272 příspěvcích

Re: Jen tak 2.

Příspěvekod Alaja » stř 27. lis 2019 15:57:42

Z FB... :lol:
Přílohy
75472768_615211965886325_8038557526742007808_n.jpg
75472768_615211965886325_8038557526742007808_n.jpg (83.52 KiB) Zobrazeno 122 krát
Proti záři neomezeného prostoru jsou i ty nejkrásnější zážitky neúplné...
Uživatelský avatar
Alaja
 
Příspěvky: 3872
Registrován: stř 09. zář 2015 10:07:22
Poděkoval: 209
Poděkováno: 284-krát v 272 příspěvcích

Re: Jen tak 2.

Příspěvekod Alaja » stř 27. lis 2019 15:59:06

A ještě jeden z FB....
Přílohy
78580717_10212363696126747_3021642555117797376_n.jpg
78580717_10212363696126747_3021642555117797376_n.jpg (63.86 KiB) Zobrazeno 121 krát
Proti záři neomezeného prostoru jsou i ty nejkrásnější zážitky neúplné...
Uživatelský avatar
Alaja
 
Příspěvky: 3872
Registrován: stř 09. zář 2015 10:07:22
Poděkoval: 209
Poděkováno: 284-krát v 272 příspěvcích

Re: Jen tak 2.

Příspěvekod Alaja » čtv 28. lis 2019 17:03:50

Toto si tu musím odložit.....třeba se to někomu bude hodit... :)



Houser (ústřel) čili lumbágo (ischias)


„Jen se děti teple oblékejte, neběhejte bosi na studené podlaze, ať neprostydnete, neboť pak ve stáří jako když najdete a všechno vás bude bolet“ varovala nás často babička, která s tím měla zkušenosti. A jako vždy měla pravdu. Ostatně to není nic nového pod sluncem - ve staré Číně byl chlad HAN a vítr FENG vždy příčinou tisíce nemocí! Dle západní medicíny se ischias, zvaný lidově houser či ústřel, objevuje převážně ve středním věku a to hlavně pak u mužů. Jedná se o náhle vzniklé bolesti v oblasti bederní páteře, zhoršené při pohybu a zlepšené v klidu, kterým předchází náhlý, nekoordinovaný pohyb (rychlé otočení se, zvednutí břemene, oblékání si ponožek bez pokrčení kolen či zavazování bot apod.). Často předchází tomuto stavu prochladnutí, zpocení či ofouknutí. Všechny tyto faktory vedou k úporné bodavé bolesti bederních svalů, která někdy vystřeluje i do hýždí. Bolest je zde způsobena tlakem stažených svalů na nervová zakončení, vycházející z páteře. Připodobnit lze tento stav k otevírajícím se nůžkám - čím více se na jedné straně (svaly) otevírají, tím více se na druhé straně (svaly) stahují a tlačí na nervy…

Červená oblast značí místa nejčastějšího postižení bolesti při lumbágu:

Na sv. Martina raději husu než housera!

Vše začíná obvykle na podzim či na jaře, kdy je venku chladno a větrno. Takto postižený člověk je již určitým způsobem predispozičně oslaben a to z práce, ze sportu, z jednostranné zátěže apod. K tomu se přidá prochladnutí - stačí kupř. zpotit se při sportu a nechat vše na sobě uschnout či ofouknutí po horké sprše, ale třeba i nedostatečné oblečení při změně okolní teploty (klimatizace, ventilátory apod.). Potencionální pacient ucítí nejprve při nějakém (ne)vhodném pohybu náhlou elektrizující bolest v oblasti beder, která ho na vteřinu ochromí a jakoby „podřízne v pase“. Zpočátku se zdá, že to bude, jak se lidově říká, „zaskočená krev“ a vše se vrátí během dne do normálu. Opak je však pravdou. „Bloknutí zad“ se postupně zhoršuje a druhý den bývá obvykle „nejhustší“ - pacient se nemůže ani pohnout, otočit na posteli, natož pak provést ty nejzákladnější lidské potřeby (a to doslova všechny, natož pak kýchnout či pšouknout), neboť při každém sebemenším zatlačení do křížové oblasti se objeví ostrá řezavá bolest, jako když nůž do másla krájí. Kdo to někdy zažil, tak netřeba popisovat, pro ty, které to teprve třeba (někdy) čeká, je záhodno trochu přiblížit tyto útrapy - bolest je přirovnávána k bodání nože a to při jakémkoliv pohybu a prakticky tak vede k upoutání na lůžko. V případě, že nedojde-li ke zmírnění příznaků do týdne, je nutné odborné vyšetření zobrazovacími metodami, neboť se může jednat o výhřez meziobratlové ploténky, protože herniace disku začíná někdy jako lumbágo. V zádech se pak později objevují příznaky kořenového dráždění jako je mrtvění a necitlivost dolních končetin, většinou jednostranně, omezení hybnosti, svalové oslabení a porucha čití dané senzitivní oblasti.

Jak to vidí TCM?

Dle čínské medicíny je tato nemoc nejčastěji kombinací 3 různých faktorů:

Predispozujícím faktorem je nedostatečná jangová esence ledvin SHEN YANG XU - slabý jang nedostatečně zahřívá tělo na „provozní teplotu“, neposiluje ani játra GAN, jejichž nedostatečná krev XUE XU pak nevyživuje šlachy a vazy, hlavně v oblasti bederní páteře. Takový organismus je pak již „předpřipraven“ k tomu, aby zevní chladný vítr FENG HAN vnikl do oslabeného těla, obzvláště pak do svalové vrstvy a zde doslova „zamrznul“ a tedy dal i vzniku blokádě energii čchi a krve QI ZHI/YU XUE. Dle čínské medicíny je každá bolest „hladem tkáně po energii“ a v našem případě je bolestivost způsobena „zamrznutím trubek“. Jak vidno, ischias je nemoc komplexní a proto i léčba dle čínské medicíny musí býti kompletní!

TCM doporučuje:

Výhodou čínské medicíny je, že když se zná pravá příčina nemoci (dle TCM), a to v tomto případě je povětšinou jedna a tatáž, tak pak i léčba je snadná, rychlá, efektní a hlavně efektivní, neb to pacienta zajímá nejvíce - rychlý ústup potíží a hlavně bolesti!

V první fázi bolesti se doporučuje absolutní klid na lůžku a suché teplo (kupř. v podobě termoforu), který se přikládá na bolestivé místo, aby tak došlo k rozvolnění svalů a tím i uvolnění bolesti. Naprosto nevhodná je horká vana, která bolest jen zhoršuje, neboť zvyšuje stagnaci vlhka a krve v postižené oblasti. Možno též použít obklad z křenové placky (rozstrouhaný domácí, tedy pálivý křen smícháme s nastrouhanou bramborou v poměru 1:1 a přiložíme na 15 minut na místo bolesti, které předtím namažeme olejem kvůli prevenci spálení kůže štiplavým křenem). Tato křenová placka rozprouďuje blokádu krve YU XUE. Rovněž lze použít obklad z rozvařené cibule, která zase vylučuje chladný vítr FENG HAN. Šaolinový olej (kód 700), který rozprouďuje blokádu krve YU XUE a stagnující energii čchi QI ZHI a vylučuje chladný vítr FENG HAN z povrchu těla, je dobré potírat na postiženou oblast, třeba i každou hodinu při akutní bolesti. Tady opět platí, že „kdo maže, ten jede“, čili se doporučuje mazat raději více než méně. Rozhodně však není vhodný led či studený obklad, který sice „zamrazí“ bolest, takže zdánlivě na chvíli pacientovi se uleví, ale do budoucna „zamrazí“ a tím i znemožní přívod energie čchi QI a krve XUE, která má vyživit a vnitřně zahřát postiženou oblast a také odvést nahromaděné metabolity vzniklé díky této stagnaci a blokádě. Podobně fungují i chemické léky jako jsou analgetika (léky tlumící bolest), myorelaxancia (léky uvolňující svaly), antirevmatika (léky na revmatismus), antiflogistika (protizánětlivé léky), antibiotika a chemoterapeutika (léky ničící mikroorganismy), infůze se spasmolytiky (léky uvolňující křeče) - všechny tyto léky se dle západní medicíny nejčastěji v těchto případech podávají. Po jejich užití sice dojde k dočasnému utlumení bolesti, ovšem rekonvalescence pak trvá podstatně déle a nevede vždy k úplnému vyléčení - většinou se takovým pacientům potíže vrací či trpí více či méně na chronické bolesti v bederní oblasti. Proto je dle čínské medicíny dobré tuto bolest pár dnů vydržet a pak vše z vás spadne, jako když utne a to většinou bez následků! Záleží na každém, pro jakou cestu se rozhodne, i když zde platí více než méně, že zdravý nemocnému nevěří…

Zlatým hřebem léčby (a rozhodně i hřebíčkem do pomyslné rakve bolesti) je dle čínské medicíny v tomto akutním případě akupunktura. Kdo nevěří na akupunkturu a postihne ho bolestivý houser, tak se stane obvykle po několika akupunkturních ošetřeních nadšeným propagátorem této metody - až tak moc je zde akupunktura účinná, ba nejúčinnější metoda a je lékem první volby. Vždy je třeba napíchnout body vzdálené, které rozprouďují blokádu krve YU XUE, uvolňují svalovou tenzi a utišují bolest a to vše v bederní oblasti: k takovým bodům patří především 40. a 60. bod močového měchýře a 34. bod žlučníku, které napichujeme rozptylovací (disperzní) technikou. Další body lokální se vybírají dle postižení bolestivé oblasti, které se doporučují napichovat metodou tzv. horké jehly (prohřátí jehel moxovou cigaretou z pelyňku) anebo jen prohřátí bolestivých míst na zádech samotnou moxou, neboť v tomto případě se jedná o vyloučení škodlivého chladného větru FENG HAN z postižených míst a utišení bolesti.

Stříbrným hřebem je vždy nepostradatelná bylinná terapie - bylinné tablety Pevnost palácového pilíře (kód 201) vyživují jang ledvin SHEN YANG XU, posilují nedostatečnou krev jater GAN XUE XU, která vyživuje šlachy a vazy, vylučují zevní škodlivý chlad HAN, vítr FENG a vlhko SHI a utišují bolest. K nim se přidávají další bylinné tablety Vyhlazení slonové kosti (kód 206), které posilují nedostatečnou esenci ledvin SHEN JING XU a krev jater GAN XUE XU, rozprouďují blokádu krve YU XUE, vyživují šlachy a kosti a utišují bolest. Obě tyto bylinné směsi se užívají v akutním stádiu potíží ve vysokých dávkách - v Číně dávají až 5x8 tablet denně od každého druhu, postupně dle ubývání intenzity potíží se dávka snižuje až na udržovací 3x4 tablety od každé směsi, minimálně však 3 měsíce, jinak se potíže často vracejí.

Vhodná je i fyzioterapie či chiropraxe, kdy různé manipulativní techniky se provádějí až po odeznění akutní fáze nemoci, kupř. chi nei tsang.

Z doporučené stravy se v akutní fázi doporučuje kurkuma, šafrán, křen, čili, zázvor, hřebíček a skořice.

Prevence je (jako vždy) nejlepší!

Nejdůležitější v prevenci jsou tyto zásady: vyhnout se chladnému větru FENG HAN (viz začátek článku), posilovat svoji esenci ledvin SHEN JING správnou životosprávou a nevyčerpávat ji přepracováním, přetažením, jednostranným pohybem nebo nadměrným sportem či fyzickou prací, pravidelně se hýbat a cvičit (tedy harmonicky udržovat a rozprouďovat energii čchi a krev QI/XUE) a nepotlačovat v sobě hněv, který pak blokuje bederní oblast (z dráhy žlučníku a jater, která živí šlachy a vazy…). To vše pak dohromady zapříčiňuje tyto potíže. Rovněž preventivní užívání kombinace výše zmíněných bylinných tablet, které lze použít v podstatě u veškerých bolestí zad, se doporučuje v tomto případě užívat nejlépe 3 měsíce na jaře a 3 měsíce na podzim k posílení esence ledvin a k výživě vazů, šlach a kostí, a sice v dávce 3x4 tablety od každé směsi (Pevnost palácového pilíře (kód 201) + Vyhlazení slonové kosti (kód 206)). Z doporučené stravy je vhodné jehněčí maso a zvěřina, krevety a langusty, játra, ledviny, luštěniny, hlavně pak fazole ve tvaru ledvin, zázvor, badyán, skořice a hřebíček. Z pohledu čínské medicíny je v prevenci těchto potíží optimální každodenní pravidelné cvičení pomalé čínské gymnastiky jako je cvičení 8 kusů brokátů (BA DUAN JIN), čchi kung (QI GONG) nebo tai čchi čuan (TAI QI QUAN).

Tož lepší husa na pekáči v Potrefené huse, než chůze husím pochodem s husákem v zádech!

text: MUDr. Petr Hoffmann

https://www.patentnimedicina.cz/cz/ze-s ... cm/ischias

Více na: https://www.patentnimedicina.cz/cz/ze-s ... cm/ischias
Proti záři neomezeného prostoru jsou i ty nejkrásnější zážitky neúplné...
Uživatelský avatar
Alaja
 
Příspěvky: 3872
Registrován: stř 09. zář 2015 10:07:22
Poděkoval: 209
Poděkováno: 284-krát v 272 příspěvcích

Re: Jen tak 2.

Příspěvekod Alaja » pon 02. pro 2019 17:44:29

:christmas:
Přílohy
2019-12-01.jpg
Proti záři neomezeného prostoru jsou i ty nejkrásnější zážitky neúplné...
Uživatelský avatar
Alaja
 
Příspěvky: 3872
Registrován: stř 09. zář 2015 10:07:22
Poděkoval: 209
Poděkováno: 284-krát v 272 příspěvcích

Re: Jen tak 2.

Příspěvekod Alaja » stř 04. pro 2019 3:29:33

Odpočinková videa....sice je to čínsky, zato velmi pohodové..... :jingjang:

https://www.youtube.com/watch?v=yN0DSmTXqII
Proti záři neomezeného prostoru jsou i ty nejkrásnější zážitky neúplné...
Uživatelský avatar
Alaja
 
Příspěvky: 3872
Registrován: stř 09. zář 2015 10:07:22
Poděkoval: 209
Poděkováno: 284-krát v 272 příspěvcích

Re: Jen tak 2.

Příspěvekod Alaja » stř 04. pro 2019 3:44:09

Videa s Lízou jsou také fajn... :jingjang:

https://www.youtube.com/watch?v=UmEXbJUnFG0
Proti záři neomezeného prostoru jsou i ty nejkrásnější zážitky neúplné...
Uživatelský avatar
Alaja
 
Příspěvky: 3872
Registrován: stř 09. zář 2015 10:07:22
Poděkoval: 209
Poděkováno: 284-krát v 272 příspěvcích

Re: Jen tak 2.

Příspěvekod Alaja » čtv 05. pro 2019 18:44:08

:Foto: :cat:
Přílohy
DSCN0330.JPG
DSCN0330.JPG (209.96 KiB) Zobrazeno 73 krát
Proti záři neomezeného prostoru jsou i ty nejkrásnější zážitky neúplné...
Uživatelský avatar
Alaja
 
Příspěvky: 3872
Registrován: stř 09. zář 2015 10:07:22
Poděkoval: 209
Poděkováno: 284-krát v 272 příspěvcích

Re: Jen tak 2.

Příspěvekod Alaja » sob 07. pro 2019 16:26:15

;) Z FB...
Přílohy
71685976_1465642123588326_4215917516679020544_n.jpg
71685976_1465642123588326_4215917516679020544_n.jpg (52.13 KiB) Zobrazeno 53 krát
Proti záři neomezeného prostoru jsou i ty nejkrásnější zážitky neúplné...
Uživatelský avatar
Alaja
 
Příspěvky: 3872
Registrován: stř 09. zář 2015 10:07:22
Poděkoval: 209
Poděkováno: 284-krát v 272 příspěvcích

Re: Jen tak 2.

Příspěvekod Alaja » sob 07. pro 2019 16:28:36

Z Fb...opravdu divný had... :donknow:
Přílohy
78372400_1455928614565059_1327093732813570048_n.jpg
78372400_1455928614565059_1327093732813570048_n.jpg (43.86 KiB) Zobrazeno 52 krát
Proti záři neomezeného prostoru jsou i ty nejkrásnější zážitky neúplné...
Uživatelský avatar
Alaja
 
Příspěvky: 3872
Registrován: stř 09. zář 2015 10:07:22
Poděkoval: 209
Poděkováno: 284-krát v 272 příspěvcích

Re: Jen tak 2.

Příspěvekod Alaja » ned 08. pro 2019 15:20:42


https://ceskoaktualne.cz/2019/12/top-10 ... istnostmi/

Archeologové objevili v Egyptě podzemní labyrint s 3000 místnostmi

Během Mataha expedice (Mataha = arabsky labyrint) v roce 2008 tým objevil ztracený podzemní labyrint. Ten se nachází v oblasti Hawara v Egyptě. Kolosální chrám, který byl již v dávné minulosti pospán klasickými autory jako je Hérodotos nebo Strabón, obsahuje více jak 3000 místností, jejich zdi jsou pokryté hieroglyfy a malbami.

Písek v oblasti Hawara byl v minulosti zkoumán belgickým týmem egyptologů. Ten při svojí práci použil velice moderní a výkonnou technologii, aby odkryl tajenství, která se nacházejí pod povrchem. Jedná se soubor budov a komplexu chodeb, které jsou staré více jak 2000 let.

Labyrint se nachází jižně od pyramidy Amenemhata III. Samotná pyramida je vysoká 58 metrů a její strany jsou dlouhé 100 metrů. Egyptologové se domnívají, že komplex tvořil zádušní chrám k této pyramidě a byl současně základem bájného labyrintu, o kterém hovoří dávní historici.

Hérodotos navštívil labyrint v dobách Říma. Chrám měl dvě patra. V dolním se nacházel spletitý komplex chodeb a místností a v druhém patře pak 12 velkých paláců. Celkem tedy objekt měl více jak 3000 místností. Stavba zabírá plochu o rozloze přibližně 304 x 244 metrů.

https://www.youtube.com/watch?v=EqmpT6T ... e=emb_logo
Proti záři neomezeného prostoru jsou i ty nejkrásnější zážitky neúplné...
Uživatelský avatar
Alaja
 
Příspěvky: 3872
Registrován: stř 09. zář 2015 10:07:22
Poděkoval: 209
Poděkováno: 284-krát v 272 příspěvcích

Re: Jen tak 2.

Příspěvekod Alaja » pon 09. pro 2019 23:02:08


Hérodotos

Justoň Zdeněk


Dnes se většinou antropologie definuje jako systematický výzkum ,těch druhých‘. Ale kdo jsou ,ti druzí‘ a kdo jsme potom ,my‘? Dejme tomu, že ,ti druzí‘ jsou cizí lidé, které ,my‘ chceme pozorovat. Potom se antropologie musí zabývat zkoumáním národů, etnik či skupin, které jsou kulturně 7_06_Herodotos2odlišné od jejich pozorovatelů. A je celkem lhostejné, zda ,my‘ jsme skupina pozorovatelů, nebo ,já‘ jsem osamělý pozorovatel. Z logiky věci potom vyplývá, že to, co se mění před zraky pozorovatelů, jsou ,ti druzí‘, zatímco ,my‘ nebo ,já‘ zůstává neměnné. Ale tato úvaha je bohužel chybná. Dnešní vyprávění o skrytých zkušenostech bude pojednávat hlavně o tom, že mnohdy zajímavější je pozorovat počínání a hlavně vidění onoho ,my‘ nebo ,já‘, tedy toho, kdo pozoruje, než sledovat a popisovat ,ty druhé‘. Mohl bych rozdíly mezi ,my‘ či ,já‘ předvést na různých antropologických školách, ale vybral jsem si ,silnější‘ srovnání. Zvolil jsem jako pozorovatele člověka, kterého nejen celý starověk, ale i pozdější doby braly jako autoritu, jejíž líčení nejen historických událostí, ale také popis navštívených zemí a lidí byly dlouho považovány za skutečnost, která tvořila základ vnímání světa celých generací. Ten slavný muž se jmenoval Hérodotos a podle různých indicií se zřejmě narodil v řeckém Halikarnassu někdy v osmdesátých letech 5. století př.n.l.

Pocházel pravděpodobně z tamní šlechty a trosky jeho biografie známe hlavně z byzantských pramenů. Žil nějaký čas v Athénách v době slávy periklovské demokracie. Proto si toto město získalo jeho srdce především díky svému politickému zřízení, ale zde si také osvojil pohled na nedávné dějiny i na některé řecké státy. Odtud pochází ostatně i hlavní myšlenka jeho díla, která kombinuje geografické, etnografické a historické prvky rozličných oblastí tehdejší perské říše a území obývaných Řeky, aby ze všech těchto pramenů vytvořil obraz velkého, především historického konfliktu, jenž spočíval mezi řeckou láskou ke svobodě a perskou despocií. V tomto smyslu nám může Hérodotos připadat ještě dnes docela moderní, neboť i v dnešní době se mnohé mezinárodní konflikty vidí v podobném prizmatu. Druhým pilířem jeho díla, a z hlediska etnografického pohledu možná významnějším, o nějž se opírá, jsou jeho četné cesty, které podnikal v tehdy známém světě.
Hérodotovy Dějiny aneb Devět knih dějin nazvaných Músy se v určitém ohledu nedají měřit s obvyklou antickou historiografií, protože jeho dílo se skládá z velmi různorodých složek, neboť Hérodotos nemluví pouze jazykem dějepisce, ale zároveň hovoří jako sběratel zeměpisných a etnografických poznatků, ba i kuriozit, které ho z nějakého důvodu okouzlovaly. Tak se z něho stává poutavý vypravěč anekdotických příběhů z řeckého a orientálního prostředí, ale zároveň zanícený pozorovatel lidí a jejich díla. Proto se z poznámek o navštívených zemích a o jejich lidu, případně z poutavých historek doplněných kritickými postřehy rozrůstá materiál, který není pouze úzce historický, ale obecně naučný. Tato charakteristika jeho díla dala vznik domněnce, že původně měl autor zájem o etnografický a historický popis všech zemí, které sám ve skutečnosti navštívil, a mohl si tak všechny informace původně získané z druhé ruky ověřit. Zdá se, že právě tyto exkurze do jednotlivých zemí, z nichž mnohé se stávaly postupně perskými provinciemi, teprve dodatečně pospojoval do plánu historického díla, které vzniklo až později.
Mnohdy se tvrdí, že Hérodotovo pojetí dějin je snad pod vlivem tradičního athénského myšlení poněkud konzervativní, ale naproti tomu všechny jeho popisy prostředí cizích krajů, které vyrůstají z jeho cest, mají v sobě ducha ovzduší řeckých maloasijských obcí. Tím se myslí jednak jeho bezprostřední, dnes bychom řekli etnografická zvídavost, a zároveň touha po zážitku, která má nejen dar upřímnosti, ale také schopnost racionálního úsudku. Proto celé jeho dějiny působí dojmem, že objem vědomostí, které autor získal ze svých cest a vložil je do svého díla, nebyl jen příležitostným ziskem, ale naopak, že šlo o racionální postup, kdy Hérodotos podnikal všechny své cesty právě proto, aby je vtělil do svého životního díla. Výsledky jeho cest jsou zřetelnou stopou myšlenky, že šlo o předem jasný literární úmysl. A vůbec nezáleží na tom, že jeho Dějiny jsou považovány svým vkusem za nápodobu archaické doby: protože je možné je číst jako homérské básně nebo Aischylovy tragédie. Ostatně k oběma těmto inspiračním zdrojům se Hérodotos veřejně hlásil. To mu vůbec nebránilo, aby si ze svých cest přivážel poznatky a myšlenky zcela novátorské, jež řecké oko dosud nespatřilo.
Hérodotos se pohyboval právě v tradičních kulturních oblastech perské říše a řeckého světa a pranic nevadí, že právě konflikt těchto dvou civilizací je hlavním obsahem jeho devítidílných dějin. Co všechno tento cestovatel tedy navštívil: zřejmě foinické pobřeží, přední Asii asi až k Babylonu, Černomoří z jihu i ze severu, africkou kolonii Kyrénu a zbytek života prožil v jižní Itálii. Ale nejhlubším dojmem na něho zapůsobila návštěva Egypta, pradávné kultury, která v jeho době byla perskou provincií. Sledujme tedy jeho poznatky právě odtamtud, abychom se něco dozvěděli, jak se dělala etnografie v době helénské. Hérodotos nejprve zkoumal, zda jsou Egypťané nejstarší národ na světě. Až do vlády Psammétichose vládlo přesvědčení, že tomu tak je. Ale tento panovník učinil zvláštní pokus: dvě novorozeňata dal na vychování pastýřům; ti však na děti nesměli mluvit a tak se čekalo, až samy promluví. Po dvou letech děti začaly opakovat jedno slovo, takže je přivedli před panovníka a ten zjistil, že ono slovo znamená ,chléb‘ a že ho tak nazývají Frýgové. Z toho Egypťané usoudili, že Frýgové jsou ještě starší než oni. Přesto se Hérodotos přesvědčil, že pokud se jedná o lidské záležitosti, byli Egypťané mnohem dále než Řekové. Jako první z lidí objevili rok, který rozdělili podle ročních období na dvanáct dílů tak, jak to vyzkoumali z hvězd. Každý z dvanácti měsíců měl třicet dní a mezi roky vkládali ještě pět dní, aby celý koloběh roku vycházel vždy na stejnou dobu. Také jako první začali Egypťané používat dvanáct jmen bohů, zřídili jim oltáře, sochy a chrámy a začali tesat do kamene podoby zvířat.
Prvním egyptským králem prý byl Mén. Za jeho vlády byl celý Egypt s výjimkou okolí Théb bažinou, z níž nevyčníval žádný kus země na sever od jezera Moiris, kam trvala plavba od moře proti proudu Nilu sedm dní. Přirozená povaha půdy v Egyptě je taková, že ještě den plavby předtím, než se dosáhne pevniny, lze z hloubky moře vytáhnout bahno. Od moře do vnitrozemí je tato země široká, vesměs rovinatá, bohatá na vodu a tedy také bažinatá. Od Heliopole vzhůru proti proudu řeky je Egypt úzký: z jedné strany se podél něj prostírá Arabské pohoří, které se zvyšuje směrem k Rudému moři; na straně k Libyi se táhne jiné skalnaté pohoří, kde jsou vybudovány pyramidy; horstvo je pokryto pískem a na jeho svazích se prý sklízí kadidlo. Většina egyptského území, jak se Hérodotos dozvěděl od tamějších kněží, je půda nově získaná: naplavil ji Nil, jenž se co do mohutnosti nedá srovnávat s žádnou jinou řekou světa. Kněží mu také vypravovali, že řeka zaplavuje Egypt od Memfidy dolů a Egypťané sídlící pod jezerem Moiris žijí na území zvaném Delta. Kdyby Nil krajinu nezaplavoval, půda by se nezvyšovala a stejnou měrou také nezvětšovala. Pokud by se území pod Memfidou nezvyšovala stejně jako v minulosti, čekal by venkovany, kteří tam žijí, pouze hlad a bída, obzvláště kdyby se řeka nepřelévala přes jejich pole a v kraji by nepršelo, jako je tomu podobně v Řecku. Takto ovšem Egypťané získávají plody země s nejmenší námahou ze všech lidí na světě, neboť nemusí namáhavě půdu obdělávat, orat a vláčet, jak to dělají jiní lidé na polích. Jakmile se řeka sama vzduje, zavlaží a pohnojí ornou půdu a potom zase ustoupí, takže každý venkovan může osít svá pole, zahnat na ně vepře, aby osivo zašlapali do půdy a pak už nezbývá než čekat na žně. Obilí se vymlátí s pomocí vepřů a odveze se domů na špýchar. Když vystoupí Nil z břehů, nerozlévá se jenom po Deltě, ale také po libyjském a arabském území, mnohdy do šíře až dvou dnů cesty, někdy více, jindy méně. Proč tomu tak je, se nemohl Hérodotos dovědět ani od kněží. Chtěl od nich odpověď na otázku, proč se Nil vzdouvá po letním slunovratu přibližně na sto dnů a poté začne zase opadávat, jeho tok se zmenšuje, takže je po celou zimu až do příštího slunovratu slabý. Jedna domněnka říká, že Nil se tak chová, protože vytéká z Okeánu a ten prý obtéká celý svět. Pravděpodobnější je tvrzení, které neříká nic jiného, než že Nil bere vodu z tajícího sněhu, neboť teče z Libye přes Etiopii a odtud přitéká do Egypta. Jenom je podivné, že by se sníh a led mohly vyskytovat v teplejších zemích: důkazem toho jsou lidé, kteří tam žijí – ti jsou od horka celí černí.
Hérodotos pouze zjistil, že na jihu Egypta od města Elefantiny se krajina prudce zvedá, plavidla musí táhnout ze břehu a plavba tímto územím trvá čtyři dny. Od Elefantiny na jih už sídlí jenom Etiopové, kteří kočují kolem řeky. Dále se už nedá plout na lodích a musí se pochodovat podél řeky, až se po čtyřiceti dnech dorazí do hlavního etiopského města Méroe. Tam je i věštírna a podle jejích rad se vydávají Etiopové na válečné výpravy. Prameny Nilu ale nikdo nezná. Proto jsou lépe známí než Etiopové jejich sousedi Libyjci, zvláště potom ti, co žijí v té části, která přiléhá ke Středozemnímu moři. O jedné výpravě se Hérodotos dozvěděl od Řeků v africké Kyréně, kteří se dostali až do končin daleko od moře, neboť měli za úkol prozkoumat libyjskou poušť. Zjistili, že za pásmem divé zvěře, na něž je tato země bohatá, už je jen písek, krajina bez vody, zcela opuštěná od lidí. Když prošli písečnou zemí, spatřili zase stromy a začali z nich trhat plody. Ale přitom je zajali mužové malé postavy a odvedli je do města, kde byli všichni stejného vzrůstu a měli černou pleť. V blízkosti města tekla velká řeka plná krokodýlů a je docela pravděpodobné, že to byl Nil, protože ten teče z Libye. O malých lidech, kteří tam všude žili, si Řekové mysleli, že jsou to všechno čarodějové.
Hérodotos se ale věnoval hlavně popisu Egypta, neboť tam podle něho bylo více pozoruhodných věcí než v kterékoliv jiné zemi a stavby nad pomyšlení větší než kdekoliv jinde. Jeho srovnání ,jinakosti‘ Egypta oproti jiným zemím dává do souvislosti se zeměpisnými zvláštnostmi. A tak tvrdí, že jako „mají Egypťané nad sebou jinou oblohu a jako jejich řeka má jiné vlastnosti nežli ostatní řeky, tak také si ve všem ustanovili opačné obyčeje a zákony, než mají jiní lidé.“ A vypráví, že egyptské ženy chodí na trh a obchodují, zatímco muži zůstávají doma a tkají. Ale i v tom tkaní je zde rozdíl, protože většinou lidé přirážejí útek dolů, Egypťané nahoru. Muži nosí náklady na hlavách, zatímco ženy na ramenech, ženy močí ve stoje, kdežto muži v sedě, na záchod chodí domů, ale jídlo jedí venku na ulicích, aby platilo pravidlo, že životně důležité neslušnosti se musí vykonávat doma, zatímco to, co není neslušné, se může provádět venku. Tedy všechno jinak i v těch nejmenších životních detailech.
Dále si Hérodotos povšimnul, že synové nemají povinnost živit své staré rodiče, ale musí se o ně starat dcery, i když třeba nechtějí. Další rozdíl mezi muži a ženami je ten, že žádná žena není kněžkou žádného kultu, toto povolání vykonávají jenom muži. A zatímco jinde nosí kněží dlouhé vlasy, v Egyptě se stříhají dohola. A při zármutku je to potom naopak: nejbližší pozůstalí si nechávají po smrti svých blízkých růst vlasy i vousy, i když si je předtím holili. Egypťané se neživí ječmenem a pšenicí, to by byla prý velká potupa, ale připravují si pokrmy ze špaldy (což je druh pšenice). Těsto na chléb hnětou nohama a hlínu na keramiku zase rukama, jimiž údajně rovněž kydají hnůj. Na rozdíl od jiných lidí žijí egyptští venkované pohromadě se svým dobytkem.
Co je významný etnografický postřeh: Egypťané si podle Hérodota obřezávají pohlavní úd. Dělají to hlavně kvůli čistotě, protože dávají přednost hygieně před pěkným vzhledem. Oděvy nosí plátěné, vždy čerstvě vyprané, na to převelice dbají. Pijí z bronzových nádob, které denně vyplachují, což je zvyk, který dodržují všichni lidé. Muži mají obvykle dva oděvy, ženy pouze jeden. Zatímco Řekové píší a počítají odleva doprava, Egypťané postupují obráceně, počítají pomocí kaménků a písma mají dvě: jednomu říkají posvátné, druhému lidové.
Kněží si holí celé tělo každý třetí den, aby byli stále čistí, nosí jen plátěný oděv a sandály z papyru. Nic víc na sebe nesmějí vzít. Každý den se koupají dvakrát denně ve studené vodě a v noci také tak. Za toto dodržování zbožných zvyků mají četné výhody: nespotřebovávají nic ze svého majetku, nemají žádná vydání, každý dostává denně množství hovězího masa, ale také husy, jen ryby nesmějí jíst, a k tomu víno z révy. Boby Egypťané nesejí, takže je ani nejedí a kněží nesnášejí ani pohled na ně, protože luštěniny obecně považují za nečisté. Každému bohu slouží větší počet kněží a jeden z nich je potom veleknězem. Po jeho smrti ho nahradí jeho syn.
Býky považují za posvátné a proto si jich pečlivě všímají. Najdou-li na zvířeti jen jeden černý chlup, nepovažují ho za čistého. To zkoumá jeden k tomu vyvolený kněz, který zvíře prohlédne vestoje i vleže, aby odpovídalo bez poskvrny. Pak takového býka označí papyrovým lýkem, jež se omotá kolem rohů, přiloží na něj pečetní hlínu a vtiskne do ní pečeť. To je způsob prověřování obětních dobytčat. Kdo by toto porušil, čeká ho trest smrti. Označeného býka odvedou k oltáři, kde se rozdělá oheň a tam se vykoná bohoslužba. Zvíře pokropí vínem a za vzývání boha ho zabijí. Uříznou mu hlavu, stáhnou z těla kůži a je-li právě trh, kde jsou řečtí kupci, tak maso prodají, jinak ho hodí do řeky. Pouze hlavu odnesou za stálého zaklínání do chrámu.
Zaklínání hlav je důležité proto, že na tuto hlavu mají padnout všechna neštěstí, která by jinak postihla obětující, nebo dokonce celý Egypt. Proto musejí všichni Egypťané zachovávat při těchto obětech stejné zvyklosti: výběr a označení dobytčete, zkrápění vínem až po zvyk, že Egypťan nevezme do úst maso z jakéhokoliv jiného živého tvora. Když se pořádají slavnosti na počest nejvyššího božstva, stáhnou z býka kůži, vyprázdní jeho břicho, jen střeva a lůj tam ponechají, odříznou nohy, kýty, plece a krk a zbývající tělo naplní čerstvým chlebem, medem, rozinkami, fíky, kadidlem, myrhou a jinými vonnými látkami a naplněné tělo spalují za stálého přilévání oleje. Dokud oběť hoří, všichni truchlí, když dohoří, koná se slavnost, kdy se během hostiny sní vše, co ze zvířete zbylo.
Dospělé i býčky mohou Egypťané obětovat, ale nikdy nesmějí krávu, protože ty jsou zasvěceny bohyni Isidě. Její sochy mají ženské tělo, ale býčí rohy. Uhynulý skot pohřbívají tak, že krávy vhazují do řeky a býky pochovávají za vesnicí, kdy jeden nebo dva rohy vyčnívají ze země jako označení hrobu. Po určitém čase, když tělo zetlí, přijede z jednoho ostrova v Deltě bárka pro kosti býků a odveze je do posvátného Afroditina chrámu na tomto ostrově, kde se pohřbívají na jedno místo. Vepře považují Egypťané za nečisté zvíře. Jestliže se někdo dotkne vepře, musí i v šatech vstoupit do řeky a ponořit se. Pasáci vepřů, přestože jsou to rodilí Egypťané, nesmí vstoupit do žádného chrámu, nikdo jim nechce dát dceru za manželku, ani si brát jejich dcery za ženy. Proto se pasáci vepřů žení a vdávají jen sami mezi sebou.
Obětovat vepře jiným bohům než Seléně a Dionýsovi nepovažují podle Hérodota Egypťané za správné. Těmto dvěma bohům se vepři obětují jen při úplňku a požívají přitom jejich maso. Oběť vepřů probíhá tak, že se z mrtvého zvířete odřízne špička ocasu, slezina a bránice s celým obsahem a spolu s tukem zvířete se spálí na ohni. Ostatní maso se za úplňku sní, protože druhého dne by se ho již nikdo nedotkl. Chudí Egypťané dělají z nouze vepře z těsta, upekou ho a potom se obětuje. V předvečer Dionýsova svátku se na jeho počest zabije sele a pořádá průvod, v jehož čele se nese symbolický pohlavní úd tohoto boha, za ním jde pištec a potom zpívající ženy, to vše za neustálého pohybu alegorického údu. Hérodotos k tomu tajemně dodává, že důvod, proč se tak děje, vypravuje jedna posvátná báje.
Podle řeckého cestovatele právě ti z Egypťanů, kteří žijí na obdělávané půdě, uchovávají vše podstatné o minulosti lidstva, ale nejen to: jsou to právě oni, kteří jsou ze všech lidí nejúčelnější. A sice díky tomu, že žijí zvláštním způsobem života: každý měsíc po tři dny si hledí zachovat zdraví tím, že používají projímadla a dávidla, protože jsou přesvědčení, že všechny nemoci pocházejí z jídel, jimiž se živí. Podle Hérodota jsou Egypťané hned po Libyjcích nejzdravější ze všech lidí na světě. Důvod je prostý: roční období se příliš nemění, neboť při jakýchkoliv změnách se lidé nejvíce vystavují nemocím, což se zvláště výrazně projevuje při změnách ročních období. Egypťané pojídají chleba, který dělají ze špaldy, pijí pivo, které dělají z ječmene, protože v jejich zemi není vinná réva. Některé ryby jedí syrové, nebo jen tak sušené na slunci, jiné nakládají do soli. Z ptáků mají nejraději křepelky, kachny a drobnou drůbež, ale maso před požitím nakládají. Ostatní ptáky, ale také ryby pojídají vařené nebo pečené. Ti, kdo se živí jenom rybami, je po vyvrhnutí suší na slunci a pojídají sušené. Papyrus vytrhávají z bažin, horní část odřezávají a spodní podávají k jídlu. Pochutnávají si na něm poté, co ho dusí v rozžhaveném hliněném hrnci. Podobně využívají i lotos, který suší na slunci a jeho střed drtí na mouku a dělají z ní chléb pečený na ohni; i kořen lotosu je jedlý a chutná nasládle. Egypťané se oblékají do lněných kalhot se střapci okolo stehen a přes ně nosí přehozené bílé vlněné pláště. Ale vlněné věci nenosí do chrámů, ani se v nich nepohřbívá, protože je to podle Hérodota bezbožné. Díky tomu, že si Egypťané vymysleli pro každý jednotlivý měsíc a den jednoho z bohů, domnívají se, že zjistí podle dne jeho narození, jaké bude novorozeně jako člověk a také jak zemře. Hérodotos vypráví, že se Egypťané mimořádně zajímají o různá znamení, která mohou něco zvěstovat a proto, když se nějaké objeví, dávají si pozor a vše zapisují, co se v této souvislosti přihodí. Při dalším výskytu stejného znamení potom očekávají, že se události seběhnou obdobným způsobem. Také věštění má na jejich životy velký vliv, ale tímto uměním není nadán žádný člověk, ale pouze někteří z bohů. Věštíren je tam tudíž mnoho, ale často se věštby od sebe liší. Egyptské lékařství je uspořádáno tak, že každý lékař léčí jen jednu nemoc, takže lékařů je všude plno: jedni léčí hlavu, druzí zuby, další břicho. Zvláštní druh lidí se potom zabývá uměním balzamovat. Jsou různé druhy balzamování podle toho, jak majetní jsou pozůstalí nebožtíka. Každá procedura ale obvykle trvá stejnou dobu – sedmdesát dní.
Když se Nil rozlije po souši, vyčnívají z vody jenom města a vesnice, takže se země podobá ostrovům v Egejském moři.

Podle kněží první město, které Egypťané ohradili hrázemi, bylo město Memfis. Prvnímu egyptskému králi se podařilo zahrazené území vysušit a založit na něm město. Pluje-li se proti proudu do Memfidy, vede cesta podél samotných pyramid. Loďky, na nichž se vozí náklady, se vyrábějí z akáciového dřeva. Nepoužívají lodních žeber, ale akáciová prkénka na sebe skládají jako cihly, spáry ucpávají zevnitř papyrem; stěžeň je také z akácie a plachty z papyru. Takových plavidel mají ohromné množství a některá z nich mohou přepravovat i velké náklady. Proti mračnům komárů se brání sítěmi: ve dne je používají k rybolovu a v noci je zavěšují kolem lůžka jako ochranu před komáry. Také si staví věže, v nichž přespávají, protože komáři nelétají vysoko. Podle Hérodota Egypťané jako první vyslovili myšlenku, že lidská duše je nesmrtelná a když tělo zemře, duše přechází do jiného živého tvora, který se právě narodil. Když takto duše projde všemi tvory, kteří žijí na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vejde opět do těla nově narozeného člověka. Přitom tato pouť duše trvá tři tisíce let. Zemi do velké bídy přivedl král Cheops, který se rozhodl, že zavře všechny chrámy a přikáže všem obyvatelům Egypta, aby pro něho pracovali na stavbě pyramidy. Deset let trvalo, než se podařilo postavit cestu, po níž se tahaly kameny na stavbu; další léta se stavěly podzemní síně jako místo králova pohřbu na ostrově, kolem něhož dal Cheops vyhloubit kanál z Nilu. Stavba samotné pyramidy trvala dvacet let; je čtverhranná, z hlazeného kamene spojovaného co nejpřesněji, je stupňovitá a špička pyramidy byla dokončena jako první, potom se dodělávaly ostatní stupně až směrem k zemi. Na pyramidě je napsáno, kolik spotřebovali dělníci ředkve, cibule a česneku. Cheops prý dospěl až k takové špatnosti, že v peněžní tísni poslal svou dceru do nevěstince, aby vydělala co nejvíce peněz pro stavbu pyramidy. O něco menší pyramidu si nechal postavit Cheopsův bratr a jeho nástupce Chefrén. Hérodotos konstatuje, že po celou tuto dobu zakoušeli Egypťané velkou bídu.
Když se Egypťané osvobodili, rozdělil celou zemi na dvanáct dílů, kde vládlo dvanáct králů, kteří se spojili vzájemnými sňatky a dohodli se, že budou navzájem zachovávat přátelství. Navíc se usnesli, že po sobě zanechají společný památník a dali postavit nad jezerem Moiris labyrint. Hérodotos ho viděl a byl uchvácen: všechna umělecká díla a stavby v Řecku nepředstavují tolik námahy a úsilí jako tento labyrint, který překonává i pyramidy. V labyrintu je dvanáct krytých dvoran s bránami proti sobě, zvenku je obklopuje společná zeď. Uvnitř jsou místnosti podzemní a nadzemní, celkem je jich tři tisíce. Zatímco nadzemní místnosti mohl cestovatel navštívit, pozemní mu zůstaly zakázány: prý jsou tam uloženy rakve králů. Pestře barevné vstupní brány do sálů a zákruty ve dvoranách poskytují tisíce divů pro návštěvníky, kteří putují ze dvorany do místností, z místností do sloupových síní a dále do jiných sálů. Kolem každé dvorany je sloupořadí z bílého mramoru, všude kamenný strop, po stěnách plno vytesaných obrazů a tam, kde labyrint končí stojí pyramida, na níž jsou vytesány veliké postavy; vstup do pyramidy je pod zemí. Když člověk Hérodota čte dnes, zarazí ho nejprve, jak podstatně se liší jeho autentický popis Egypta a tamních obyvatel od poznatků soudobé egyptologie. Ale když čtenář překoná počáteční údiv z těchto rozdílů, uvědomí si jedno tajemství antropologie: i když jde o vědu pozorující a popisující ,ty druhé‘, každý pokus o zápis především vypráví, jak to vidím ,já‘ jako pozorovatel a pisatel. Antropologie je tedy vědou velmi subjektivní a bizarnost Hérodotova svědectví je přímo úměrná času, který nás od napsání jeho Dějin dělí. To jen jeho pohled na svět je už velice vzdálen tomu našemu dnešnímu. Proto je dobré si jeho životní dílo přečíst, abychom si právě toto uvědomili.


Hérodotos (asi 484 – po 431 př.n.l.)
7_06_Herodotos1Řecký historik, etnograf, cestovatel, který se zabýval stavem a proměnami helénistického světa, bývá označován za ,otce dějepisu‘, ale velice zajímavé jsou také jeho etnografické postřehy z cest po východním Středomoří té doby. Hlavní dílo: 425 př.n.l. Historiai, č. Dějiny aneb Devět knih nazvaných Músy, Academia 2003

https://www.magazinuni.cz/ruzne/herodotos/
Proti záři neomezeného prostoru jsou i ty nejkrásnější zážitky neúplné...
Uživatelský avatar
Alaja
 
Příspěvky: 3872
Registrován: stř 09. zář 2015 10:07:22
Poděkoval: 209
Poděkováno: 284-krát v 272 příspěvcích

Předchozí

Zpět na Obrázky, fotografie, mandaly

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník