inspiruj.cz

Trini píše:

Všechny připoutanosti jsou jen tou mentální hrou a Vědomí samotného se to nijak nedotýká.

No, oni hlavně nejsou žádní dva. Je jen Vědomí.

Přesně tak, o tom je celá advaita. Je jen jedno Vědomí, jedno Bytí. Obojí je tímtéž.

Proto také existují i způsoby, jak to poznat, i když skrz projekci mysli se může jevit Tvá i má existence jako rozdílná.

Nic píše:

Trini píše:

Všechny připoutanosti jsou jen tou mentální hrou a Vědomí samotného se to nijak nedotýká.

No, oni hlavně nejsou žádní dva. Je jen Vědomí.

Přesně tak, o tom je celá advaita. Je jen jedno Vědomí, jedno Bytí. Obojí je tímtéž.

Proto také existují i způsoby, jak to poznat, i když skrz projekci mysli se může jevit Tvá i má existence jako rozdílná.

Je jen Vědomí. Bytí je představa osoby, koncept. Jak osoba, tak její představa o bytí jsou Vědomí. Žádní dva, žádné obojí je tímtéž. Je jen Vědomí.

Trini píše:

Všechny připoutanosti jsou jen tou mentální hrou a Vědomí samotného se to nijak nedotýká.

No, oni hlavně nejsou žádní dva. Je jen Vědomí. Ale osoba si klidně může myslet, že připoutanosti nejsou Vědomí, proč ne. I to, že si to myslí, je Vědomí.

Ono s tím Vědomím je to dosti složité a proto Mistři podávají o Něm informace jen velmi jednoduché, aby jim nezasvěcený alespoň trošičku porozuměl.
Ale Vědomí se nedá jednoduše a souhrnně popsat, je totiž mnohoúrovňové a v každé úrovni je to úplně o něčem jiném. Jana skončila v úrovni obklopující zeměkouli - v úrovni, která zabraňuje malému kousku Vědomí umístěné v lidském těle prozkoumat místa ve vzdálenějším Univerzu či umístěnému v jiných živých bytostech.
Přirovnat by se to mohlo ke gravitačním zákonům... https://cs.wikipedia.org/wiki/Gravitace kde lze pojem gravitace nahradit pojmem láska nebo Láska....

Je to spíš tak, že to stejné vědomí, které je bez projekce mysli vědomé v Tobě i ve mně, spojí. Jako spojnice se sice může jevit slovní projev, ale ono se ho to nijak nedotýká.

Jak spojení ???
Je to neustále spojené skrze uni. vědomí, ty poblázněná spojovatelko,

to jenom když si to uvědomíš, že to je neustále spojený je ta velká blaženost,

nic se s ničím nepojuje, vo tom je také ten Balsekarův příměr s tím snem...

Copak lze spojovat prostor s prostorem ???

Leda tak u zahradníků...


PS. To jsou přesně ty čuromrdárny a problémy s tím atmanem (srdcem)
I když vono je to u prdele, ty jen mícháš konceptuální koktejly pro své oblažení...

Ale Vědomí se nedá jednoduše a souhrnně popsat, je totiž mnohoúrovňové a v každé úrovni je to úplně o něčem jiném.

To je ten problém,
takže když se smíchaj koncepty z více úrovní, tak je to guláš na posrání, hlavně že je to nirvána...

Mohou tu být různé připoutanosti, Maharadž měl například až do své smrti připoutanost k tabáku, ale nijak mu to nepřekáželo být parabrahma.

Všechny připoutanosti jsou jen tou mentální hrou a Vědomí samotného se to nijak nedotýká.

Ale dotýká,

karma (připoutanosti) se tě vždy dotýkaj, ovlivnují tvé činy v tom projevu,

at už jsi ego nebo parabrahma,

proto i parabrahma může blábolit kraviny...

vostalpetr píše:

Je to spíš tak, že to stejné vědomí, které je bez projekce mysli vědomé v Tobě i ve mně, spojí. Jako spojnice se sice může jevit slovní projev, ale ono se ho to nijak nedotýká.

Jak spojí ???
Je to neustále spojené skrze uni. vědomí, ty poblázněná spojovatelko,

to jenom když si to uvědomíš, že to je neustále spojený je ta velká blaženost,

nic se s ničím nepojuje, vo tom je také ten Balsekarův příměr s tím snem...

Copak lze spojovat prostor s prostorem ???

Leda tak u zahradníků...


PS. To jsou přesně ty čuromrdárny a problémy s tím atmanem (srdcem)
I když vono je to u prdele, ty jen mícháš konceptuální koktejly pro své oblažení...

Ten malý kousek Vědomí, umístěný v lidském těle křesťané nazývají Boží Jiskra.
No a Univerzum se skládá z těchto svítících jisker ( které z velké většiny nejsou inkarnovány do živých těl) .......když už se hledající dostane ve svém pátrání tak daleko, že ono světlo Univerza přece jen zahlédne...

Podle mě nikdo z realizovaných nic neučí. To tak připadá hledajícím. Ono se to totiž naučit nedá. V podstatě informují, že existuje ještě něco jiného, než běžně poznává většina lidí.
Přečetla jsem si rozohovory s Ramanou a on opravdu nic neučí. Stejně tak Nisargadatta. Balsekar také pochopil, že Nisargadatta nic neučí. Ale hledající si strašně přejí, aby jim někdo řekl, co mají dělat, trénovat, aby dosáhli to, o čem je informují realizovaní. Potom se toho chopí některý z tzv. pokročilých hledajících a z toho, co slyšel nebo si přečetl u realizovaného, vytvoří nauku. Což je podle mne nesmyslné. Ale spoustu lidí to uspokojuje, cítí se lépe, tak proč ne.

No i to je dost velkej průser,
z toho se dá pěkně zblbnout,

to ten Renz aspon informuje vo tom, že v žádné té úrovni nemáš žádnou výhodu,
von spíše rovnou odnaučuje...

Trini píše:

Nic píše:

Trini píše:No, oni hlavně nejsou žádní dva. Je jen Vědomí.

Přesně tak, o tom je celá advaita. Je jen jedno Vědomí, jedno Bytí. Obojí je tímtéž.

Proto také existují i způsoby, jak to poznat, i když skrz projekci mysli se může jevit Tvá i má existence jako rozdílná.

Je jen Vědomí. Bytí je představa osoby, koncept. Jak osoba, tak její představa o bytí jsou Vědomí. Žádní dva, žádné obojí je tímtéž. Je jen Vědomí.

No, omlouvám se, že tady o tom píšu, ale Vědomí je sat-čit-ánanda, proto je to s prominutím takovým blahem, Božím královstvím.

To, proč je Vědomí=Bytí taková blaženost je díky tomu spojení všeho v Jedno, tedy díky té lásce, která tu celou existenci drží pohromadě a díky které je ta existence sama o sobě vědomá.

A proč se objevuje iluze oddělenosti, která vypadá jako neslučitelná?

Pro tu připoutanost k žalobci v mysli, který ví, co je na kom na čem špatně a proč nemůže být láskou.

vostalpetr píše:

Je to spíš tak, že to stejné vědomí, které je bez projekce mysli vědomé v Tobě i ve mně, spojí. Jako spojnice se sice může jevit slovní projev, ale ono se ho to nijak nedotýká.

Jak spojení ???
Je to neustále spojené skrze uni. vědomí,

...

Dalo by se říct, že máš jako vždy pravdu, předsedo. Když se nic ve skutečnosti nerozdělí, tak se ani nemůže mluvit o spojení.

Nicméně ta iluze oddělenosti se může jevit tak festovní, že se to osvobození z představy individuality jeví jako spojení s celou existencí a pak je tu z toho ta s prominutím nekonečná věčná blaženost, která při ztotožnění s nenalézajícím dokáže tak urážet a pobouřit.

vostalpetr píše:

Mohou tu být různé připoutanosti, Maharadž měl například až do své smrti připoutanost k tabáku, ale nijak mu to nepřekáželo být parabrahma.

Všechny připoutanosti jsou jen tou mentální hrou a Vědomí samotného se to nijak nedotýká.

Ale dotýká,

karma (připoutanosti) se tě vždy dotýkaj, ovlivnují tvé činy v tom projevu,

at už jsi ego nebo parabrahma,

proto i parabrahma může blábolit kraviny...

S tím bych si nedělala hlavu. Důležité je, že JSI, KTERÝ JSI.

Nic píše:

Trini píše:

Nic píše:
Přesně tak, o tom je celá advaita. Je jen jedno Vědomí, jedno Bytí. Obojí je tímtéž.

Proto také existují i způsoby, jak to poznat, i když skrz projekci mysli se může jevit Tvá i má existence jako rozdílná.

Je jen Vědomí. Bytí je představa osoby, koncept. Jak osoba, tak její představa o bytí jsou Vědomí. Žádní dva, žádné obojí je tímtéž. Je jen Vědomí.

No, omlouvám se, že tady o tom píšu,.

Proč si ty své představy ze sna nepíšeš na poradně? Potom by ses nemusela za ty nesmysly omlouvat.

Nic píše:

vostalpetr píše:

Mohou tu být různé připoutanosti, Maharadž měl například až do své smrti připoutanost k tabáku, ale nijak mu to nepřekáželo být parabrahma.

Všechny připoutanosti jsou jen tou mentální hrou a Vědomí samotného se to nijak nedotýká.

Ale dotýká,

karma (připoutanosti) se tě vždy dotýkaj, ovlivnují tvé činy v tom projevu,

at už jsi ego nebo parabrahma,

proto i parabrahma může blábolit kraviny...

S tím bych si nedělala hlavu. Důležité je, že JSI, KTERÝ JSI.

Důležité to může být akorát osobě, která si myslí, že něčím/tim je. Prostě zase jen představy z tvého snu.

S tím bych si nedělala hlavu. Důležité je, že JSI, KTERÝ JSI.

Jen si s tím tu hlavu dělej,

protože pak ten parabrahman ale podává nesprávné informace

a vůbec si s tím tedy hlavu nedělá, páč je ten parabrahman,

hlavně dobrej způsob jak dojít do prdele, řídit se radama nějakýho parabrahmana





Což je tvůj případ, ovšem jen na úrovni zacyklovaného ega,

takže tvý informace jsou více praštěný, než informace z nějaký tý úrovně parabrahman,
který jsou praštěný vo něco méně...

Snové osobě je houby platné dělat si s čímkoliv hlavu.

Co mysl v časoprostoru hledá? Po čem touží?

Touží být šťastná. Touží po bezpečném návratu Domů.

Do místa, kde není možné žádné spojení, protože tu není žádné rozdělení.

Vrátit se do místa, kde jsme se nikdy nerozdělili, do místa odkud pochází.

Kde se rodí mysl? Kde jinde, než v místě, kde se rodí pocity. Kde se rodí prvotní pocit: "Já jsem."



Který tu není ničím jiným, než láskou.

Tudy se může mysl vracet do svého Zdroje, tady může mizet v Božství zcela panenská, nevinná, bez závazků,
kde JSEM, KTERÝ JSEM je veškerým JSEM,

Bytím - Vědomím - Blahem

Touží být šťastná.

No vidíš, a jsi v prdeli ty moje toužící snová vosobo,
dostane se ti toho po čem toužíš,
tedy nějakého snového zážitku toho parabrahman...

A pak meleš snový kraviny vo parabrahman...

Tak zase následuj nějaký nesprávný informace vod nějakýho parabrahmanu, co má všechno na háku...

Ale máš co jsi chtěla., ty pitomá snová vosobo...

Tudy se může mysl vracet do svého Zdroje, tady může mizet v Božství zcela panenská, nevinná, bez závazků,
kde JSEM, KTERÝ JSEM je veškerým JSEM,

Bytím - Vědomím - Blahem

Snová nirvána...blablabla...tyhle kydy si mohu přečíst skoro u všech mistrů,
díky, hovna nesbírám ani kdyby je vysral sebeslovutnější parabrahman...

Kde se rodí mysl?

Běž do prdele snová vosobo, tohle zajímá snovou vosobu, takže dostane snovej návod na snový blbnutí,
to je prostě sračka...

pro tebe ovšem ne, ty si s hovadinama hlavu neděláš....

Nic píše:Snové osobě je houby platné dělat si s čímkoliv hlavu.

Co mysl v časoprostoru hledá? Po čem touží?

Touží být šťastná. Touží po bezpečném návratu Domů.

Do místa, kde není možné žádné spojení, protože tu není žádné rozdělení.

Vrátit se do místa, kde jsme se nikdy nerozdělili, do místa odkud pochází.

Kde se rodí mysl? Kde jinde, než v místě, kde se rodí pocity. Kde se rodí prvotní pocit: "Já jsem."



Který tu není ničím jiným, než láskou.

Tudy se může mysl vracet do svého Zdroje, tady může mizet v Božství zcela panenská, nevinná, bez závazků,
kde JSEM, KTERÝ JSEM je veškerým JSEM,

Bytím - Vědomím - Blahem

Jsi opravdu zábavná, ty snová osobo, věčně toužící po lásce a štěstí.

vostalpetr píše:

Kde se rodí mysl?

Běž do prdele snová vosobo, tohle zajímá snovou vosobu, takže dostane snovej návod na snový blbnutí,

No, musí se dostatečně vyblbnout v té snové lásce a snovém štestí. Potom bude čas se probudit.