Problémy channelingu...

Doporučuji! O zákon přitažlivosti a o tom, jak být nepodmíněně šťastný

Re: Problémy channelingu...

Příspěvekod jamajsky.drap » stř 05. zář 2012 9:33:22

Poslední příspěvky byly spíše poetické, tak pro skalní materialisty doporučuju: Joe H. Slate - Exteriorizace. Jedná se o vědecký výzkum v laboratorních podmínkách, který dokazuje schopnost člověka opustit tělo. Např. skupina vybraných studentů po určitém vyškolení byla schopna určit předmět v místnosti, kam neměli přístup. Během dlouholetého výzkumu byly zaznamenány velmi dobré výsledky v jasnovidnosti. V průběhu exteriorizovaného stavu byly naměřeny změny biologických funkcí a elektromagnetického pole, atd.
Uživatelský avatar
jamajsky.drap
 
Příspěvky: 205
Registrován: pon 16. lis 2009 14:16:35
Poděkoval: 149
Poděkováno: 114-krát v 68 příspěvcích

Re: Problémy channelingu...

Příspěvekod Monika » stř 05. zář 2012 11:19:46

jamajsky.drap píše:Poslední příspěvky byly spíše poetické, tak pro skalní materialisty doporučuju...


pro skalní materialisty doporučuju se projít bosky trávou v ranní rose, možná se nich cosi vyššího pohne a zaslechnou hlas ticha, kterým ve skutečnosti jsou ...

nedivím se Exuperymu, že byl znechucen tím, když viděl co udělá to, když převládne rozumářství nad duchem a že řval jak lev, aby se lidi vzpamatovali ... dost možná, že ten jeho záhadný pád průzkumného letadla, byl v duchu odchodu Malého prince, který aby se mohl vrátit ke svý růži, nechal se dobrovolně uštknout hadem, a že zemřel z lásky pro lásku ... no nevím jestli je to zrovna poetický, mně to spíš připadá smutný ...

od generace Exuperyho se ani dneska moc nezměnilo, přišlo mi že jo, ale dneska mi zase přijde, že ani tak moc ne, řekneš někomu, že ho máš rád a je to hned bráno jako cílená manipulace, láska ztratila svou horoucnost a cenu a je dál neustále zaměňována za sobecké vlastnictví a prosazování osobních přání já, já, já ... jak já to chci tak a tak, hlavně se do ničeho nenutit, ničeho se neodříkat a vydupat si na Vesmíru to co chci a jak to chci, kdyby čert měl na koze jezdit ... na pomoc a přátelství je furt nahlíženo jako kšeft a vzájemnou rivalitu ...

ono se to v této době dost výrazně ukazuje, kam to koho směruje a je pravda, že je stále více lidí co už nějak cítí, že takhle to dál prostě nemůže jít, akorát není moc jasný, jak teda ... podle mne je to otázkou vnitřní proměny každého člověka a to nakolik je ochoten otevřít se nebo jestli se dál bude držet sevřenosti k tomu kusu masa a shluku energie, za které se považuje v oddělenosti od těch ostatních ...

tak tu přidám ještě poslední Exuperyho channelingový vzkaz lidem rozumu:

"Je mi dnes hluboce smutno – ze všeho. Smutno z mé generace, které chybí jakákoli lidská podstata. Která poznala jako formu duchovního života jen bary, matematiku a automobily a ocitá se dnes v naprosto bezbarvém, čistě stádním dění. Nikdo to většinou ani nepostřehne. Vezměte třeba otázku vojenství před sto lety. Uvažte kolik se v něm vynaložilo námahy, aby byl uspokojen duchovní, poetický, nebo třeba jen lidský život člověka. Dnes, kdy jsme vysušenější než cihly, se těm pošetilostem usmíváme. Stejnokroje, prapory, zpěvy, hudba, dosažená vítězství (dnes vítězství neexistuje, nic nemá poetickou hutnost takového Slavkova. Existují pouze jevy pomalého či rychlého trávení), všechna lyrika zní směšně a lidé se brání být probuzeni k jakémukoli duchovnímu životu. Počestně vykonávají cosi jako práci u pásu. Jak to říká americká mládež: „Čestně na sebe bereme tu nevděčnou dřinu,“ a propaganda po celém světě se beznadějně namáhá. Její nemocí není nedostatek talentů, ale nemožnost opřít se o velké obrozující mýty, aniž by vypadala pompézně. Od řecké tragédie to lidstvo ve svém úpadku dotáhlo až k divadlu p. Louise Verneuila (dál už jít nelze). Století reklamy, systému Bedaux, totalitních režimů a armády bez polnic, praporů a mše za padlé. Nenávidím svou dobu ze všech svých sil. Člověk v ní umírá žízní.

Ach, generále, existuje jediný problém, jediný na celém světě. Vrátit lidem duchovní význam, duchovní neklid. Spustit na ně déšť čehosi, co by se podobalo gregoriánskému zpěvu. Kdybych byl věřící, pak jediné, co bych snesl, až přejde tahle doba „nutné a nevděčné dřiny“, by byl určitě klášter v Solesmes. Chápejte, z ledniček, z politiky, bilancí a křížovek už nelze žít! Už ne! Nelze už žít bez poezie, bez barvy a lásky. Stačí si poslechnout vesnický zpěv z patnáctého století, a míra úpadku je zřejmá. Zbývá už jen hlas robota propagandy (odpusťte). Dvě miliardy lidí slyší už jen robota, rozumějí už jen robotu, mění se v roboty.

Existuje jediný problém, jeden jediný: opět si uvědomit, že člověka může uspokojit jen duchovní život, život, který je vyšší než život rozumu. Přesahuje to otázku náboženské víry, ta je jen jednou z jeho forem (i když duchovní život možná k tomu druhému nutně vede). A duchovní život začíná tam, kde je bytost „jedinec“ chápána v rovině přesahující stavební hmotu, z níž je složena. Už sama láska k domu – ta láska ve Spojených státech tak zcela neznámá – znamená duchovní život.

A vesnická slavnost a kult mrtvých (zmiňuji se právě o něm, protože od mého příchodu sem se zabili dva nebo tři parašutisti, ale bylo to zamlčeno: přestali sloužit). Je to příznačné pro dobu, ne pro Ameriku: člověk už nemá smysl.

Je naprosto nutné hovořit k lidem.

Ach,jaký je to dnes podivný večer, jaké podivné ovzduší! Vidím ze svého pokoje, jak se v těch budovách bez tváře rozsvěcují okna. Slyším, jak se z rozhlasových přijímačů řinou odrhovačky do toho nečinného davu, který sem přišel z krajin za mořem a neví ani, co je to stesk.

Někdo by v té rezignované odevzdanosti mohl vidět ducha oběti nebo mravní velikost. To by byl pořádný omyl. Pouta lásky, která dnes vážou člověka jak k bytostem, tak k věcem, jsou tak uvolněná, tak chabá, že člověk necítí už ani nepřítomnost tak silně jako dřív. Je to to strašné slovo z Židovského vtipu: „Tak ty tam jedeš? To budeš daleko !“ – „Daleko odkud?“ Ono „odkud“, které opustili, bylo už jen velkou snůškou zvyků. V dnešní době rozvodů se člověk lehko rozvádí i s věcmi. Ledničky jsou zaměnitelné. I dům, je-li pouhou směsicí. I žena. I náboženství. I strana. Nelze být dokonce ani nevěrný: čemu by byl člověk nevěrný? Daleko odkud a nevěrný čemu? Poušť člověka.

Jací jsou ti lidé v houfu poslušní a pokojní! Myslím vedle nich na někdejší bretaňské námořníky, když se vylodili s cizineckou legií v Magalhaesově průlivu a byli puštěni do města, na ty složité uzly divokých choutek a nesnesitelného stesku, jaké se odjakživa zadrhávaly v mužích držených příliš zkrátka. K jejich ukrocení bylo vždycky třeba přísných četníků, přísných zásad nebo přísných zákonů. Ale žádný z nich by se byl nezachoval drze k nějaké husopasce. Dnešního člověka stačí udržet v klidu belota nebo bridž, podle prostředí. Jsme až kupodivu dobře vykleštění. A tak jsme konečně svobodní. Usekali nám paže a nohy a pak nás nechali svobodně chodit. Já ale nenávidím tuhle dobu světového totalismu, v němž se člověk stává mírným, zdvořilým a klidným dobytčetem. V tomhle máme vidět mravní pokrok ! Nacismus nenávidím právě proto, že směřuje k totalismu samou svou podstatou. Nechají defilovat dělníky z Ruhrské pánve kolem jednoho Van Gogha, jednoho Cézanna a jednoho barvotisku. Dělníci samozřejmě hlasují pro barvotisk. Hleďte, pravda lidu ! Ty, kdo hlasují pro Cézanna, pro Van Gogha, všechny velké nekomformisty zavřou pěkně pevně do koncentráků a pokorný dobytek je krmen barvotisky. Ale kam v téhle epoše všeobecného zfunkcionalizování spějí Spojené státy, a kam spějeme i my? Člověk robot, člověk mravenec, člověk pohybující se jako kyvadlo mezi prací u pásu, systémem Bedaux a belotou. Člověk zbavený vší tvůrčí síly, který už ani neumí v lůně své vesnice vytvořit tanec nebo píseň. Člověk živený konfekční standardní kulturou jako vůl senem. Tohle je dnešní člověk.

A není tomu ani tři sta let, kdy bylo možné napsat Kněžnu de Cléves nebo se zavřít pro jednu nešťastnou lásku na celý život do kláštera. Tak žhavá byla láska. Dnes lidé páchají sebevraždy, ovšem. Ale jejich utrpení je řádově totéž jako bolení zubů. Nemohou je snést. S láskou to nemá nic společného.

Jistě, nejdřív první etapa. Nesnesu myšlenku, že by měl nějaký Moloch pohltit generace francouzských dětí. Je ohrožena sama podstata. Ale až bude zachráněna, vyvstane onen základní problém, který je problémem naší doby. Otázka po smyslu člověka, a odpověď se žádná nenabízí a já mám dojem, že jsme na pochodu k těm nejčernějším časům světa.

Je mi úplně jedno, budu-li ve válce zabit. Co bude zbývat z toho, co jsem měl rád? Mám na mysli nejen bytosti, ale také zvyky, nenahraditelné melodie, určité duchovní světlo. Oběd na provensálském statku pod olivovníky, ale také Händela. Na věci, jež přetrvají, kašlu. Důležité je určité jejich seskupení. Civilizace je neviditelný statek, nevztahuje se totiž k věcem, ale k neviditelným poutům, které jednu věc s druhou svazují. Tím a tím způsobem a ne jiným. Budeme mít dokonalé, sériově prodávané hudební nástroje, ale kde bude hudebník? Je mi naprosto lhostejné, budu-li ve válce zabit. Nebo podlehnu-li záchvatu zuřivosti z těch létajících torpéd, které už nemají s létáním nic společného, mezi jejichž knoflíky a ciferníky se z pilota stává jakýsi vrchní účetní (let je také určitý řád pout). Ale vrátím-li se z té “nutné a nevděčné dřiny“ živý, bude přede mnou ležet jediný problém: co lze, co je třeba říci lidem?"


http://www.odaha.com/antoine-de-saint-exupery/dilo/co-je-treba-rict-lidem
Naposledy upravil Monika dne stř 05. zář 2012 12:27:20, celkově upraveno 1
Uživatelský avatar
Monika
 
Příspěvky: 1134
Registrován: čtv 05. lis 2009 22:14:16
Poděkoval: 553
Poděkováno: 368-krát v 288 příspěvcích

Re: Problémy channelingu...

Příspěvekod Ladislav » stř 05. zář 2012 11:41:20

jamajsky.drap píše:Poslední příspěvky byly spíše poetické, tak pro skalní materialisty doporučuju: Joe H. Slate - Exteriorizace. Jedná se o vědecký výzkum v laboratorních podmínkách, který dokazuje schopnost člověka opustit tělo. Např. skupina vybraných studentů po určitém vyškolení byla schopna určit předmět v místnosti, kam neměli přístup. Během dlouholetého výzkumu byly zaznamenány velmi dobré výsledky v jasnovidnosti. V průběhu exteriorizovaného stavu byly naměřeny změny biologických funkcí a elektromagnetického pole, atd.


Ervín Lászlo o tomto píše z pohledu, jím definovaného Akášického pole. Je to pohled z úplně jiné strany i s "možným" vysvětlením, jak to funguje..., popisuje hned několik vědeckých průzkumů podobných tomu který zde zmiňuje j-dráp ;)
Uživatelský avatar
Ladislav
 
Příspěvky: 180
Registrován: čtv 06. kvě 2010 9:57:30
Bydliště: Ústí nad Labem
Poděkoval: 136
Poděkováno: 86-krát v 54 příspěvcích

Re: Problémy channelingu...

Příspěvekod flpbb » stř 05. zář 2012 22:45:04

dethealbe
A není všechno jen taková představa? Je nutné to myslí, potřebující všechno mít jasně specifikované, takto pitvat? A je to opravdu lidskou myslí plně pochopitelné ?..


Pokud bych nad tím takto neuvažoval, ty chytráčku nebo chytračko, bral to jako přirozenou a naprosto samozřejmou záležitost, mohl bych se dostat někam, odkud již není návratu. Kdokoliv se nechá unášet něčím nadpřirozeným, je ztracen. I bílá magie tě zničí a opovažte se mi někdo říct, že ne. Rozseká ti život na třísky, mohu to na konkrétních případech dokázat.

Petr
Channeling neni fikce.. problem je fikce


Nechtěl bys kandidovat se svojím převracením na prezidenta?

jamajsky.drap

Ty už hlavně nic neber... Tobě se do hlavy může dostat kdokoliv. Castanedu zde většina četla. Pak takový člověk jede po dálnici a vidí najednou řeku. Prudce brzdí, kamion za ním to ovšem se svými 20 tuny nedokáže, Je tam hromadná havárie, požár, plno obětí.

Tak jsem vám všem odepsal a pokud i vytočil, nemějte mi to za zlé, je to moje úloha.
Uživatelský avatar
flpbb
 
Příspěvky: 439
Registrován: sob 20. srp 2011 20:28:31
Poděkoval: 3
Poděkováno: 40-krát v 30 příspěvcích

Re: Problémy channelingu...

Příspěvekod jamajsky.drap » čtv 06. zář 2012 11:12:06

flpbb píše:
jamajsky.drap

Ty už hlavně nic neber... Tobě se do hlavy může dostat kdokoliv. Castanedu zde většina četla. Pak takový člověk jede po dálnici a vidí najednou řeku. Prudce brzdí, kamion za ním to ovšem se svými 20 tuny nedokáže, Je tam hromadná havárie, požár, plno obětí.

Tak jsem vám všem odepsal a pokud i vytočil, nemějte mi to za zlé, je to moje úloha.


V poho, nic neberu, pouze jsem mluvil o osobni zkusenosti, kterou bych doporucil asi kazdymu. Myslim ze i ty bys pak nemel depresivni stavy, jak pises z konzumniho zivota lidi a jejich chovani. Zivot na zemi je tvrda zkusenost, ale nenapadlo te nekdy, ze prave proto jsme tady. Co vic posili charakter, narocne podminky nebo jenom takova pohodicka v prostredi, kde je na sebe kazdej hodnej ?

Jinak vim, ze neni problem se nekomu dostat do hlavy. Ale mnohem vetsi predpoklady k tomu ma "konzumni egoisticky clovek" nez clovek, ktery na sobe pracuje.
Uživatelský avatar
jamajsky.drap
 
Příspěvky: 205
Registrován: pon 16. lis 2009 14:16:35
Poděkoval: 149
Poděkováno: 114-krát v 68 příspěvcích

Re: Problémy channelingu...

Příspěvekod flpbb » čtv 06. zář 2012 22:40:46

Drak
Jinak vim, ze neni problem se nekomu dostat do hlavy. Ale mnohem vetsi predpoklady k tomu ma "konzumni egoisticky clovek" nez clovek, ktery na sobe pracuje.


Přestaňte se pořád ohrazovat svým duševnem a neschovávejte se za něj.
Uživatelský avatar
flpbb
 
Příspěvky: 439
Registrován: sob 20. srp 2011 20:28:31
Poděkoval: 3
Poděkováno: 40-krát v 30 příspěvcích

Re: Problémy channelingu...

Příspěvekod jamajsky.drap » pát 07. zář 2012 8:39:58

flpbb píše:Drak
Jinak vim, ze neni problem se nekomu dostat do hlavy. Ale mnohem vetsi predpoklady k tomu ma "konzumni egoisticky clovek" nez clovek, ktery na sobe pracuje.


Přestaňte se pořád ohrazovat svým duševnem a neschovávejte se za něj.


No, nebudu se tu už moc rozepisovat, protože to stejně smeteš nějakou nelogickou kritikou. Připomínáš mi malý vzteklý dítě, co kolem sebe kope a křičí. U malýho dítěte by pomohla studená sprcha, u tebe nevim. Tak snad ostatní čtenáři fóra budou mít s tebou dost trpělivosti. :)
Uživatelský avatar
jamajsky.drap
 
Příspěvky: 205
Registrován: pon 16. lis 2009 14:16:35
Poděkoval: 149
Poděkováno: 114-krát v 68 příspěvcích

Re: Problémy channelingu...

Příspěvekod dethealbe » pát 07. zář 2012 20:36:57

flpbb píše:Pokud bych nad tím takto neuvažoval, ty chytráčku nebo chytračko, bral to jako přirozenou a naprosto samozřejmou záležitost, mohl bych se dostat někam, odkud již není návratu.


Co tě vede k tomu použít slovo chytráčku? A kam asi myslíš, že by ses dostal?
Uživatelský avatar
dethealbe
 
Příspěvky: 20
Registrován: úte 19. čer 2012 11:26:47
Poděkoval: 1
Poděkováno: 0-krát v 0 příspěvku

Re: Problémy channelingu...

Příspěvekod dethealbe » sob 08. zář 2012 9:41:42

jamajsky.drap píše:Zivot na zemi je tvrda zkusenost, ale nenapadlo te nekdy, ze prave proto jsme tady. Co vic posili charakter, narocne podminky nebo jenom takova pohodicka v prostredi, kde je na sebe kazdej hodnej ?


Tady mě jen napadá, k čemu vlastně to posilování charakteru? A až budu mít ten charakter fakt silnej, co pak? Co z toho?
K čemu vlastně celá tahle hra na růst, učení, rozšiřování vědomí atd., když je to zároveň spojené s nevědomostí a tím bolestí a utrpením.
Já jen, že nad tímhle přemýšlím už delší dobu, a pořád jsem nějak nepřišel na odpověď, která by mi dávala smysl.
Uživatelský avatar
dethealbe
 
Příspěvky: 20
Registrován: úte 19. čer 2012 11:26:47
Poděkoval: 1
Poděkováno: 0-krát v 0 příspěvku

Re: Problémy channelingu...

Příspěvekod adiuv » sob 08. zář 2012 11:48:13

dethealbe píše: K čemu vlastně celá tahle hra na růst, učení, rozšiřování vědomí atd., když je to zároveň spojené s nevědomostí a tím bolestí a utrpením. Já jen, že nad tímhle přemýšlím už delší dobu, a pořád jsem nějak nepřišel na odpověď, která by mi dávala smysl.

Bolest a utrpení nás nutí učit se rozpoznávat ty svoje postoje a jednání, které k vedou utrpení. Když od nich upouštíme, ať pochopením, nebo bezděčně díky podmíněným reflexům, které mají všichni tvorové, ubývá i utrpení. To je obecný jev, dalo by se říct zákonitost, která naznačuje, že příroda sama učí svoje výtvory, kudy ano a kudy ne. Od narození se učíme sebeobraně a agresivitě, jenže dřív nebo později si uvědomíme, že stejné vyvolává stejné a že jsme se tím vlastně ocitli v izolaci. Ta nám nakonec přestane vyhovovat a začneme hledat cestu zpátky.

Staří Indové tenhle děj vysvětlují jako Hru vesmírného Zdroje. Zdroj se kdysi začal považovat za jednotlivé části, které ze sebe sama vytváří, a nakonec došlo sebe-zapomnění, část se přestala vnímat jako aspekt celku. Domněle oddělené "části" se začnou dostávat do vzájemných konfliktů, každá hájí sebe, brání to svoje a vzájemně se napadají. To se děje tak dlouho, až si toho "jedinec" dostatečně užije, přestává ho to uspokojovat a začne to v něm naopak vyvolávat čím dál větší pocit nespokojenosti. Když už je to pro část Zdroje - "jedince" - příliš bolestné, začne hledat, jak z utrpení ven. Pochopením druhých i sebe sama se tak postupně vrací k opětovnému sjednocování se sebou, t.j. rozpoznávání společné podstaty, a nakonec k sebe-rozvzpomenutí, k uvědomění si, čím všechno existující včetně jeho samého skutečně je.

Na jiném vlákně se tu píše

jsme paprsky jediného Zdroje, které se na čas považují za místečko, na které dopadají a osvětlují ho, oživují... Paprsky, které se zajímají o zpětněběžnou cestu navracení se ke Zdroji - a jak jinak, než harmonizací se Zdrojem a nacházením společné vnitřní Podstaty s ostatními paprsky

Indové přirovnávají Zdroj ke Slunci a nás ke slunečním paprskům. Říkají, že neexistuje vysvětlení, proč se paprsky Zdroje začnou postupně považovat za místo, které osvětlují, a proč celý ten cyklus sebezapomnění a pak sebe-poznání probíhá. Podle nich cyklus začne vznikem vesmíru (po našem Velkým třeskem) a skončí jeho zánikem, aby se to po čase celé rozběhlo znovu. Jeden takový cyklus nazývají Brahmův den, pauzu mezi cykly Brahmova noc.
Uživatelský avatar
adiuv
 
Příspěvky: 37
Registrován: čtv 01. zář 2011 15:49:54
Poděkoval: 8
Poděkováno: 4-krát v 4 příspěvcích

Re: Problémy channelingu...

Příspěvekod dethealbe » sob 08. zář 2012 12:11:51

Hezké Adiuve, ale to, co jsi sem teď naspal jsou jen pravidla té hry nebo to jak ta hra funguje. Ano, to znám a četl jsem to už mnohokrát v různých podobách. Ale moje otázka ale zněla, proč vůbec tahle hra. To jsem se ještě nikde nijak nedozvěděl, nebo aspoň ne v takové podobě, aby mě to nějak uspokojilo.
Uživatelský avatar
dethealbe
 
Příspěvky: 20
Registrován: úte 19. čer 2012 11:26:47
Poděkoval: 1
Poděkováno: 0-krát v 0 příspěvku

Re: Problémy channelingu...

Příspěvekod adiuv » sob 08. zář 2012 12:21:14

Aha. V indické advaitě někde tuším u Šankary je zmínka, že nikdo nedokáže vysvětlit, proč to takhle probíhá.
Uživatelský avatar
adiuv
 
Příspěvky: 37
Registrován: čtv 01. zář 2011 15:49:54
Poděkoval: 8
Poděkováno: 4-krát v 4 příspěvcích

Re: Problémy channelingu...

Příspěvekod dethealbe » sob 08. zář 2012 12:30:50

A to je přesně ono. Nikdo nedokáže říct, proč to takhle je a k čemu je to celé dobré, ale všichni by z toho měli být na větvi. Pro mě tam vzniká logický paradox.
Uživatelský avatar
dethealbe
 
Příspěvky: 20
Registrován: úte 19. čer 2012 11:26:47
Poděkoval: 1
Poděkováno: 0-krát v 0 příspěvku

Re: Problémy channelingu...

Příspěvekod jamajsky.drap » sob 08. zář 2012 12:38:14

A co by tu bylo, kdyby nebylo té hry ? Něco se prostě musí dít a ta hra je podle mně geniálně vymyšlená. Nebo zkuste si představit, že neexistuje vůbec nic kromě vás, jste jediný uprostřed ničeho, ale máte neomezenou možnost cokoliv vytvořit, tak co byste udělali jinak než je teď ? :D
Uživatelský avatar
jamajsky.drap
 
Příspěvky: 205
Registrován: pon 16. lis 2009 14:16:35
Poděkoval: 149
Poděkováno: 114-krát v 68 příspěvcích

Proč ta Hra vznikla

Příspěvekod Lída » sob 08. zář 2012 12:40:10

Raméš Balsekar nazývá Zdroj "Vědomí". V knize Vědomí mluví říká:

"Vědomí existuje, ale neví, že existuje. Vědomí bez pohybu, bez uvědomování, je potenciální energií. „Někdo“ se objeví, když Vědomí, Subjektivita, začne samo sebe objektivizovat tím, že samo sebe promítne do určitého zpředmětnění... Nisargadatta v Prior To Consciousness (Dříve než Vědomí) říká: „Je tu pouze Vědomí“ ...Dříve než Vědomí tu je Vědomí v klidu, které je naší pravou přirozeností. Mluví tedy o neprojeveném a projeveném ... V Prior to Consciousness říká, že tam není ani jedno – ani pocit přítomnosti, ani absence tohoto pocitu, takže tam o Vědomí vůbec nelze mluvit, protože v tomto stavu klidu si Vědomí neuvědomuje ani samo sebe."

Proč si neuvědomuje samo sebe?

"Protože tu není nic „jiného“, co by si mohlo uvědomit".

.................

Z toho by vyplývalo, že napřed musí dojít k iluzornímu projevení, k sebe-zapomenutí a pak k následnému sebe-rozvzpomínání, jehož výsledkem je sebe-uvědomění Vědomí. Že tahle Hra je jediná možnost, jak si Vědomí může uvědomit Sebe Samo.
Naposledy upravil Lída dne sob 08. zář 2012 12:50:54, celkově upraveno 1
Uživatelský avatar
Lída
 
Příspěvky: 612
Registrován: ned 26. říj 2008 10:23:26
Poděkoval: 149
Poděkováno: 439-krát v 261 příspěvcích

Re: Problémy channelingu...

Příspěvekod dethealbe » sob 08. zář 2012 12:50:48

jamajsky.drap píše:A co by tu bylo, kdyby nebylo té hry ?

Na to se můžu zeptat: A proč zrovna takhle? Proč ne jinak? Je tohle snad jediná možná podoba hry, která může existovat?

jamajsky.drap píše:Něco se prostě musí dít a ta hra je podle mně geniálně vymyšlená.

Něco ať se klidně děje, proti tomu nic nemám, ale ta hra mi moc geniální nepřipadá, spíš mi připadá naprosto absurdní.

jamajsky.drap píše:Nebo zkuste si představit, že neexistuje vůbec nic kromě vás, jste jediný uprostřed ničeho, ale máte neomezenou možnost cokoliv vytvořit, tak co byste udělali jinak než je teď ?

Když se takhle ptáš, tak bych nevytvořil hru, v které může existovat tolik utrpení. A teď odhlédněme od faktu, že lidé si utrpení tvoří sami. Lidé a jejich mysl je taky jen výtvor a v podstatě nemůžou jednat jinak než dle toho, jak byli stvořeni.
Uživatelský avatar
dethealbe
 
Příspěvky: 20
Registrován: úte 19. čer 2012 11:26:47
Poděkoval: 1
Poděkováno: 0-krát v 0 příspěvku

Re: Problémy channelingu...

Příspěvekod adiuv » sob 08. zář 2012 13:02:16

Když se mi zdá živý sen, svoje utrpení a radosti coby snová osoby vnímám jako naprosto skutečné - pokud tedy nejde o lucidní snění. Ráno po probuzení se ale ukáže, že to všechno byla jen iluze.

Existuje i "lucidní bdění" - stav (nebo třeba jen dočasná zkušenost) tzv. Probuzení, kdy se v bdělém stavu - obdobně jako v lucidním snu - vlastní osoba, její pocity, stavy i její okolí vnímají jen jako tvary, modifikace neomezného pozorujícího vědomí.
Uživatelský avatar
adiuv
 
Příspěvky: 37
Registrován: čtv 01. zář 2011 15:49:54
Poděkoval: 8
Poděkováno: 4-krát v 4 příspěvcích

Re: Proč ta Hra vznikla

Příspěvekod dethealbe » sob 08. zář 2012 13:03:14

Lída píše:"Vědomí existuje, ale neví, že existuje. Vědomí bez pohybu, bez uvědomování, je potenciální energií. „Někdo“ se objeví, když Vědomí, Subjektivita, začne samo sebe objektivizovat tím, že samo sebe promítne do určitého zpředmětnění... Nisargadatta v Prior To Consciousness (Dříve než Vědomí) říká: „Je tu pouze Vědomí“ ...Dříve než Vědomí tu je Vědomí v klidu, které je naší pravou přirozeností. Mluví tedy o neprojeveném a projeveném ... V Prior to Consciousness říká, že tam není ani jedno – ani pocit přítomnosti, ani absence tohoto pocitu, takže tam o Vědomí vůbec nelze mluvit, protože v tomto stavu klidu si Vědomí neuvědomuje ani samo sebe."

Proč si neuvědomuje samo sebe?

"Protože tu není nic „jiného“, co by si mohlo uvědomit".

.................

Z toho by vyplývalo, že napřed musí dojít k iluzornímu projevení, k sebe-zapomenutí a pak k následnému sebe-rozvzpomínání, jehož výsledkem je sebe-uvědomění Vědomí. Že tahle Hra je jediná možnost, jak si Vědomí může uvědomit Sebe Samo.


Ať si vědomí sebe samo objektivizuje a projevuje a uvědomuje jak je libo a koneckonců je fajn, že to dělá, ale nechápu způsob, jakým to dělá.
Uživatelský avatar
dethealbe
 
Příspěvky: 20
Registrován: úte 19. čer 2012 11:26:47
Poděkoval: 1
Poděkováno: 0-krát v 0 příspěvku

Re: Problémy channelingu...

Příspěvekod dethealbe » sob 08. zář 2012 13:22:11

adiuv píše:Když se mi zdá živý sen, svoje utrpení a radosti coby snová osoby vnímám jako naprosto skutečné - pokud tedy nejde o lucidní snění. Ráno po probuzení se ale ukáže, že to všechno byla jen iluze.


Ano, a když se probudím, tak se mi uleví a jsem rád, že to byla jen iluze. Ale hned se ptám, a proč to celé? Proč se mi to vlastně muselo zdát? Jenom pro to uvědomění, že to byl jen sen? K čemu? Na co? Něco mě to učí? Proč? Co? A k čemu mi to bude dnes pro život dobré, když to teď stejně nevím? A že to třeba někdy v budoucnosti pochopím? Úžasné...

adiuv píše:Existuje i "lucidní bdění" - stav (nebo třeba jen dočasná zkušenost) tzv. Probuzení, kdy se v bdělém stavu - obdobně jako v lucidním snu - vlastní osoba, její pocity, stavy i její okolí vnímají jen jako tvary, modifikace neomezného pozorujícího vědomí.


Jo, ale většina lidí to takto nepozoruje a trpí. Proč tomu tak je? Nelze obviňovat lidi, že neprohlédli iluzi. Ten sen, realita, to, jak jsou nastavení a vytvoření, jim to velice znesnadňuje. A přitom často velice chtějí, ale nejde to.
Uživatelský avatar
dethealbe
 
Příspěvky: 20
Registrován: úte 19. čer 2012 11:26:47
Poděkoval: 1
Poděkováno: 0-krát v 0 příspěvku

Re: Proč ta Hra vznikla

Příspěvekod adiuv » sob 08. zář 2012 13:54:36

dethealbe píše:Ať si vědomí sebe samo objektivizuje a projevuje a uvědomuje jak je libo a koneckonců je fajn, že to dělá, ale nechápu způsob, jakým to dělá.

Ono stačí vrátit se k nějakému snu, který se mi nedávno zdál, a podívat se, jestli je vůbec možné, abych coby iluzorní snová osoba v tom snu pochopil vědomí bdělého já, které tehdy sen pozorovalo, v sobě ho vytvářelo, a důvod, proč sen vznikl :?

Jo, ale většina lidí to takto nepozoruje a trpí. Proč tomu tak je? Nelze obviňovat lidi, že neprohlédli iluzi. Ten sen, realita, to, jak jsou nastavení a vytvoření, jim to velice znesnadňuje.

To nastavení se obměňuje každou zkušeností. Funguje na principu akce a reakce a zachování energie. Co jsme si vytvořili, tím procházíme a skrze to se vracíme Domů.

K tomu, že lidi často velice chtějí prohlídnout iluzi, ale nejde to: co teprve když zažiješ dočasnou zkušenost Probuzení - "lucidního bdění"- a pak se to zase celé vrátí zpátky do vnímání iluze coby jediné reality. Začneš chtít a zoufale se snažit zažívat natrvalo "jak to doopravdy je" a může trvat i roky, než Ti dojde, že iluze dál a dál houstne právě a jen tím osobním úsilím a že šance na "bdělou luciditu" se jím naopak pořád snižuje.

Ukáže se, že jediné, co funguje, je ani na to dlabat, ani o to usilovat :) Žít paradox.
Rozpoznávat to, na čem ze zvyku ulpívám - a neuchopovat. Nechat být. Ta zkušenost nepřišla proto, aby se "já" začalo snažit prohlídnout iluzi natrvalo, ale aby umožnila v praxi rozpoznávat a vnímat cokoliv jako tvary vědomí. Tím se to zastření pomalu rozpouští samo.
Uživatelský avatar
adiuv
 
Příspěvky: 37
Registrován: čtv 01. zář 2011 15:49:54
Poděkoval: 8
Poděkováno: 4-krát v 4 příspěvcích

PředchozíDalší

Zpět na Abraham-Hicks - Abrahamovo učení

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník